Senát: Umístění hlubinného úložiště jaderného odpadu má schvalovat Parlament

Senát chce v zákoně o přípravě stavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu obnovit podmínku souhlasu obou komor Parlamentu s jeho umístěním. Podmínku původně navrhovala vláda, Sněmovna ji ale zrušila. Poslanci tak budou muset o zákonu rozhodovat znovu asi v polovině ledna. Senát rovněž doporučil, aby vláda neměla možnost, ale povinnost stanovit kompenzace nad rámec atomového zákona pro obce, na jejichž území bude úložiště vybudováno. Právo veta pro obce Senát odmítl.

Senátorka Hana Žáková (za STAN) podmínku parlamentního souhlasu zdůvodnila tím, že by pomohla obnovení důvěry v kroky vlády ohledně stavby úložiště. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) se k podmínce postavil neutrálně, byť sám preferoval přijetí zákona beze změn. Poukazoval na to, že pro sněmovní verzi v polovině listopadu hlasovalo 167 ze 177 přítomných poslanců.

Vládě má senátní verze zákona, kterou podpořilo 47 ze 76 členů horní parlamentní komory, uložit stanovení kompenzací pro dotčené obce, s nimiž by kabinet měl výši a míru kompenzací předjednat. Navíc by tyto kompenzace také podléhaly souhlasu obou parlamentních komor. Sněmovní verze pouze počítá s možností, že by vláda kompenzace stanovila. Pro přijetí sněmovní verze beze změn bylo 35 ze 75 přítomných senátorů.

Podmínku parlamentního souhlasu podpořila během dvouhodinové debaty část lidoveckých senátorů nebo předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který připomněl, že to navrhovala vláda. Lišil se tak od části stranických kolegů, podle nichž je rozhodnutí o umístění úložiště manažerské. Senát nakonec ale rozhodl o tom, že realizace rozhodnutí vlády o umístění a vybudování úložiště má být podmíněna souhlasem obou komor Parlamentu do 180 dnů od jeho odeslání poslancům a senátorům. Pokud by Sněmovna či Senát v této zákonné půlroční lhůtě nerozhodly, vláda by to brala jako souhlasné stanovisko.

Právo veta podle přání dotčených obcí neúspěšně prosazovala pirátská senátorka Adéla Šípová v duchu návrhu, který ve Sněmovně neprosadili jednotlivci z řad poslanců KDU-ČSL, Pirátů a SPD. Podle senátorčiny úpravy, pro kterou hlasovalo jen deset senátorů, by se podmínka souhlasu obcí měla vztahovat na případy, kdy by úložiště mělo vzniknout ve vzdálenosti do dvou kilometrů od zastavěné části obce. Síkela označil možnost veta obcí podle skandinávského vzoru v českých podmínkách za nerealizovatelnou. "S právem veta by bylo v České republice nemožné vybudovat jakoukoli stavbu," podotkl ministr.

Zákon tak má dát obcím 140 dnů na vyjádření stanoviska k návrhu vlády na umístění úložiště. Vláda původně navrhovala lhůtu 90 dnů. Zákon by měl ministerstvu průmyslu a obchodu také výslovně uložit projednání návrhu na umístění úložiště s ministerstvem životního prostředí a s občany dotčených obcí na území některé z nich. Norma má uzákonit pravidla ústních jednání a primárně vymezit tzv. účastenství dotčených obcí v řízení o stanovení chráněného území pro hlubinné úložiště. Vláda zřídí pracovní skupinu pro komunikaci s obcemi, která by měla usnadnit jejich zapojení do přípravy a provozování úložiště.

Podmínku veta pro obce požadovala uzákonit Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 52 obcí a spolků. Žádala vládu o zásadní přepracování návrhu zákona. Norma podle platformy neposiluje pozici obcí při procesu spolurozhodování. Platforma poukazovala také na riziko zkrácení času na geologické průzkumy a výběr finální lokality pro úložiště už v roce 2028, které podle platformy navrhuje Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO).

Zákon má podle vlády pomoci k rozvoji jaderné energetiky v Česku a je dalším krokem pro posílení energetické bezpečnosti. Cílem zákona není podle Síkely urychlení výstavby úložiště, ale snaha zajistit co nejvyšší možnou míru respektování zájmu dotčených obcí. Zákon bude podle senátorky Žákové přijat po 20 letech od doby, kdy začaly prvotní průzkumné práce o vytipování lokalit o výstavbě úložiště a je také reakcí na to, že předchozí exekutivy s obcemi příliš nevyjednávaly.

SÚRAO chce kvůli stavbě úložiště za sto miliard korun prověřovat čtyři území, a to Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína, kde stojí jedna ze dvou českých jaderných elektráren, a Březový potok na Klatovsku. Místo úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren by mělo být vybráno v roce 2030, podle platformy proti úložišti má zákon lhůtu o dva roky zkrátit. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Úložiště mělo vzniknout původně do roku 2065, o urychlení výstavby se ovšem mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050.

---

reklama

---