Senátoři podpořili Stráského a pustili se do Bursíka a „ekoteroristů“
Zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Pavel Eybert řekl, že chybným rozhodnutím bylo zřízení 135 lokalit I. zón, které dodnes svým bezzásahovým režimem působí jako „pěstírny, množírny kůrovce, z nichž se pak rozšiřuje po celé Šumavě a jejím okolí“. Rozdrobení I. zón do 135 míst se zrodilo za ředitele Ivana Žlábka, který patří mezi zastánce razantních zásahů proti kůrovci.
Druhé špatné rozhodnutí podle Eyberta přišlo po orkánu Kyrill v roce 2007. Tehdy bylo v Národním parku Šumava ponecháno na základě rozhodnutí tehdejšího ministra životního prostředí Martina Bursíka (SZ) více jak 250 tisíc m3 nezpracovaného polomového dřeva. Toto dřevo prý bylo ve II. zónách, kde se zpracovat mělo, Bursík však tyto lokality zahrnul do režimu dle I. zón, kde se nezasahuje.
Pavel Eybert upozornil na nízký rozsah těžby napadených stromů v roce 2007. Tehdy se podle jeho slov vytěžilo jen 15 tisíc m3, zatímco rok před tím šlo o bezmála 30 tisíc m3. V letech 2008 se vytěžilo 120 tisíc m3, o rok později ještě o 100 tisíc m3 víc. „Proč asi v roce 2007 byla těžba tak nízká, nepřál si někdo kůrovcovou kalamitu?,“ kladl si Pavel Eybert otázku. A připomněl, že tehdejší vedení parku ve své době tvrdilo, že má kůrovcovou kalamitu zvládnutou.
Doubrava: Zrušme národní park
Eybert dále zmínil, že do roku 1991 obhospodařovaly šumavské lesy Vojenské lesy a Národnímu parku Šumava byly tyto lesy předány v dobrém, zeleném stavu, s těžbami průměrně okolo 10 000 m3 dřeva za rok. „Evidentně v těchto lesích i při hospodaření dle lesního zákona žili všichni dnes chránění živočichové, zejména ptáci, tetřev, kulíšek a podobně, neboť jinak by tam nemohli žít ani dnes,“ podotkl Eybert. Dnešní stav NP Šumava určitě neodpovídá vizi, jakou měla vláda v roce 1991 při zakládání Národního parku, řekl Eybert.
Jako největší problém Šumavy považuje předseda Svazu obcí NP Šumava Jiří Hůlka samotné založení národního parku, kůrovec je podle něj až druhořadý problém. Sliby o ekonomické jistotě a výhodách pro obce, které v roce 1991 padly, nebyly podle Hůlky splněny. Veškeré práce v NP měly být zadávány místním obyvatelům a Hůlka se dnes diví, jak místní obyvatelé vypadají: „Mají šikmé oči, mluví často mongolsky nebo rumunsky“. Péče o Národní park nevytvořila dostatek pracovních míst, v zimě je zde nezaměstnanost až dvacet procent, řemesla a střední podnikání se neobnovila, ani ke zvýšení vzdělanosti nedošlo. Turistická infrastruktura je ve srovnání s Bavorskem ostudná, řekl Hůlka. Slibovalo se prý také, že péče o životní prostředí v parku bude národní prioritou a Hůlka se dnes ptá: „Národní priorita je nechat sežrat tisíce hektarů kůrovcem?“
Na půdě Senátu PČR vystoupil také ředitel NP Šumava Jan Stráský. „Kůrovec neví, že je v národním parku, kůrovec je v hospodářských lesích, které byly škrtem pera změněny na národní park,“ pronesl Stráský. Změnou hospodářských lesů na národní park se jim ale nepřidala síla odolávat kůrovci.
Senátor Jaroslav Doubrava přišel dle svých slov s kacířskou myšlenkou, která prý „vezme ekoteroristům jejich perverzní zábavu a možnost předvádět se před národem a zarazí kůrovci smrtelnou ránu“. Podle něho je nutné dát Šumavu profesionalitě a citu lesníků – a zrušit NP Šumava. (Pozn. red.: S touto myšlenkou již před časem přišel i novinář Tomáš Feřtek)
Chalupa: Pracujeme na zákonu
Jaromír Kyzour z Hnutí DUHA v Senátu řekl, že zákony této země se mají dodržovat a zejména státní instituce by měly jít příkladem. Stráský ale prý požadavky k udělení výjimek na kácení kůrovcem napadených stromů okázale ignoroval. O výjimky požádal až po blokádě, ale zatím mu nebyly uděleny. „A rozhodně nejde jen o pár kulatých razítek,“ upozornil Kyzour. Kácení podle něj napáchá více škod než užitku.
Dvacet procent lesa za posledních dvacet let přišlo pryč, varoval bývalý místopředseda Senátu a dnes radní pro oblast životního prostředí Plzeňského kraje Petr Smutný. Stabilizovat poměry na Šumavě lze prý jedině přijetím zákona o Národním parku Šumava. Šumava by se pak mohla zase stát „zelenou střechou Evropy“.
S tím souhlasí ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS). Šumava podle Chalupy potřebuje precizní zákon, který na desítky let řekne, jaká jsou pravidla v národním parku. Není možné, aby ideje ředitelů byly protichůdné a nahodilé, jak tomu doposud bylo. MŽP prý intenzivně pracuje na dokončení návrhu zákona a chce se sejít s odbornou veřejností, starosty i aktivisty k vytvoření výsledné podoby zákona.
Chalupa také vyzval aktivisty i ředitele parku k uklidnění situace a vyvarování se jakýchkoliv invektiv. „Tím ničemu nepomůžeme,“ řekl Chalupa. Šumava prý musí být chráněna celým národem, jedná se totiž o národní dědictví.
Stráský: Kůrovec nebude čekat, až dostanu výjimku
Pavel Eybert uvedl, že Petici zachraňme Šumavu, která vznikla v roce 2008 jako reakce na začínající kůrovcovou kalamitu, podepsalo více než 13 tisíc občanů a petenti vyzývají vládu a parlament, aby se bezodkladně začaly zabývat situací na Šumavě.
Jan Stráský připomněl, že se o Šumavě jedná řadu let. První podpis pod Peticí zachraňme Šumavu je starý 3 roky a za tuto dobu na Šumavě uschlo a bylo odstraněno 3 miliony stromů. Každý den zde prý uschne 3 tisíce stromů. „Tři roky se diskutovalo a teď snad už přicházíme na to, že je za pět minut dvanáct,“ řekl Stráský.
Zákon o ochraně přírody prý přikazuje, aby na jakoukoliv činnost byla udělena výjimka. Ale kůrovec prý nebude čekat, až Stráský dostane výjimku. Ředitel NP uvedl, že nyní nejedná protizákonně, což mu potvrdili právníci. „Kůrovcová kalamita na Šumavě není pod kontrolou,“ varoval Stráský.
Kácení vesměs podpořili také senátoři. Například senátor Jaroslav Kubera (ODS) vyjádřil potěšení, že konečně máme ministra životního prostředí a ne ministra ekologie. „Také lidé žijí v této zemi a mají právo na život,“ rozčílil se Kubera a kritizoval chování „ekoteroristů“, kteří si prý toto označení zaslouží. „Nepleťme si ochránce přírody s ekoteroristy. Ochránci přírody jsme všichni. Co Čech, to zahrádkář, ale tím, že budeme do extrémů něco chránit, se nikam nedostaneme,“ prohlásil Kubera.
V podobném duchu hovořil senátor Vladimír Dryml (ČSSD), jenž vyzval politiky, aby „jasně a tvrdě řekli všem experimentům zelených v naší zemi stop“. Stát prý za tento experiment přišel o téměř 4 miliardy korun na škodách na dřevní hmotě. Ztráty z prodeje napadeného dřeva, které se také nesmí kácet, jsou prý 100 až 200 milionů. S tím podle Eyberta ostře kontrastuje situace před rokem 1991, kdy lesnické hospodářské společnosti působící na Šumavě vytvářely zisk.
reklama
Šumavské lesy jsou pestřejší. Přibývá velkých stromů a rozšiřují se plochy smíšených lesů
Německé národní parky Bavorský les a Berchtesgaden jsou ze tří čtvrtin bezzásahové. Dostaly se do nejvyšší ligy světových parků 
Turistická trasa bývalé Zlaté stezky se u Strážného vyhne frekventované silnici