Silničáři testují na Břeclavsku hydrogel, který má zlepšit kondici stromů

Musím podotknout, že čistě přírodní je vše, snad s výjimkou transuranů. Vše vyrobil velký třesk a následné třesky, no ale transurany se už vlastně vyzářily (rozpadly).

Už jsem toho o čistě přírodních látkách při jejich objevech a zavedení do
praxe slyšel za celý život mnoho a po čase se zjistilo, že to až tak kośér
není. Stromům u silnic vadí to, že jsou omezeny prostorem pro kořeny a pro
koruny stromu spojený s nešetrnými ořezy bez ošetření a následnými houbovými chorobami a hnilobami. No a hlavně posypovými solemi a splachy ropných látek z asfaltu, vozidel a chemie z ostřikovačů, pneumatik a jinými vlivy, které
by je v lese nikdy nepotkaly. Strom v aleji u prašné pouze uježděné cesty
s koňskými potahy trpěl maximálně okusem koňmi a naopak byl koňmi hnojen. U
aut je tomu ale jinak a zvláště pak u posypů solí. Ta sůl půdu vysušuje a
vytváří nepropustnou krustu v určité hloubce, kde se hromadí. To nezachrání
drahý hydrogel, ale pouze odstranění solení a nebo narušování té krusty. Je
otázkou i vhodnost některých dřevin k cestám a stromů vůbec. Už dávno tady
propaguji ústup od stromů ke křovinám vhodných druhů, které zvládají strojní
nešetrný ořez(zástřih) a na rozdíl od stromů nejsou pro vozidla zdí, ale jen
"matrací", když dojde k nehodě. Navíc to křoví případně doplněné plotem brání srážkám se zvěří, kde se např. po 1 km udělá průchod, u kterého bude
rychlost snížena třeba až na 30 km/h, povinnost ztlumit světla a třeba i
troubit. Stromy vytvářející nad vozidly větvemi doslova zelený tunel jsou
sice hezké, ale kamionáři vám poví kolik plachet jim už větve potrhaly a
co teprve ty větve, které pak po zatížení sněhem a nebo pouze mokré jsou
svojí tíhou přímo v profilu. Nesmyslné lpění na stromech, které mohou
nahradit keře fungující i jako větrolamy a protihlukové zábrany je pouze
nostalgické lpění po dobách dávno minulých. To už pochopili i někteří
projektanti dálnic a vnitřní svahy osázeli pouze keři a až ty vnější
stromy, aby nezasahovaly do průjezdného profilu a přitom plnily funkci
protihlukovou a zpevňovaly svahy kořeny. Netrpí tam ani tím solením,
protože jsou až za rygoly odvádějícími vodu z dálnice a už vůbec nikoho
neohrozí pádem do vozovky. Fandím po zkušenostech s D1(kdysi D47) s touto
variantou na rozdíl od lpění na alejích stromů i tam, kde už odumírají
a nesmyslně obnovují v původních místech. Proboha alespoň je zasaďte za
rygol a ne u vozovky, která byla kdysi pro koňské potahy a dnes slouží
byť jen autobusům a traktorům, když už to nejsou rovnou kamiony. Když
vidím ty stromy u krajnice trpící ořezy, olamováním a odíráním větví a
kmenů vozidly, s kořeny ničenými bagry čistícími příkopy kolem cest a
možností kořenit pouze mimo vozovku v půdě zatížené splachy soli, tak
si říkám PROČ? PROČ je tak týrají i ti, co si říkají ochránci přírody
(ARNIKA) a prosazují obnovu takových alejí i tam, kde jsou přežitkem?
Co kdyby se vžili do situace samotného stromu a poznali, jak trpí
kvůli jejich nesmyslným aktivitám?

Pouze dodám, že syrovatkou bych raději krmil prasata, než ji lil
někam stromům, kde už ty stromy trpí tak, že jim nepomůže ani ta
syrovátka.