Slepá ramena Labe a Orlice v Hradci Králové čeká obnova
Radnice, Povodí Labe a vodárny podepsaly memorandum, ve kterém se město a vodárny zavazují převést dotčené pozemky na Povodí Labe. "Povodí Labe pak zahájí přípravu revitalizačních akcí a mělo by vyvinout maximální úsilí k jejich samotné realizaci," uvedl náměstek primátora Hradce Králové pro životního prostředí Martin Hanousek (Zelení).
V memorandu je zakotvena spolupráce na revitalizaci tří říčních ramen na Labi a pěti na Orlici. Většinou půjde o odbahnění a vyčištění slepých ramen, protože není vždy reálné a žádoucí propojení těchto mrtvých koryt s řekou. Lokality byly vybrané tak, aby jejich obnově nebránily vlastnické vztahy k pozemkům. Na Povodí Labe by město mělo převést přes dva hektary pozemků. Vodárny například poskytnou své nepotřebné pozemky u slepých ramen v povodí Orlice.
Postupně by se vyčištění a oživení měla dočkat labská slepá ramena Třebešská Labice, Jesýpek a Machkova Labice. Na Orlici se počítá s říčními rameny Bejkovna, Holštejn, Jezuitská jezera, Stará Orlice a Sýkorky.
Díky podpisu memoranda může začít administrativní a projektová příprava, která by podle odhadu generálního ředitele Povodí Labe Mariána Šebesty mohla trvat přibližně tři roky. "Zásahy budou spočívat především v odstranění bahnitých sedimentů, prosvětlení břehových porostů, tvorbě nových tůní a obnově písčin. Cílem revitalizací je také obnova či tvorba vhodných biotopů pro vzácné druhy rostlin, hub a živočichů," uvedl Šebesta.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
vaber
3.1.2021 10:17tím se chce zachraňovat život kolem řek? , bahno je snad něco škodlivého? pokud není otráveno nějakými chemikáliemi ,žije v bahně mnoho živočichů a prospívá i vodním rostlinám, to vše se zlikviduje,
prosvětlení břehových porostů , to je termín , břehové porosty prosvětlení potřebují? naopak, aby byly pevné břehy musí na ních růst co nejvíce stromů a keřů ,prospívá to životu ve vodě i na břehu,
prostě je dnes moda vše vykácet ,zlikvidovat křoví a nechat několik stromů a trávu sekat, ještě se tam dají lavičky a udělají pěšinky , takové úpravy jsou dělané pro člověka a ne pro přírodu a tomu se bude říkat nezanedbaná řeka? ,
Břetislav Machaček
3.1.2021 17:39 Reaguje na vaberštěrkovnu stromy a pískovna postupně pod dohledem AOPK degraduje
zanášením sedimenty na bažinu a jinde se bagrují sedimenty ze
slepých ramen, které jsou pouze zanášeny a zarůstány zcela podle
zákonů přírody při erozní činnosti řek. Slepá ramena v přírodě
vznikaly a zanikaly a mnoho lužních lesů vznikly podobnou
činností. Jinak levně se dají obnovit jejich napojením zpět na
hlavní tok a po povodni budou zbavena bahna a i jiných sedimentů.
Ale co, je tu na to dotace a tak hurá na slepé rameno s bagry
a motorovými pilami. Jinde musí erozní činnosti řeky ustoupit
i část rybníka a nasypat nová hráz, protože řece se nesmí klást
odpor. No a tu zasáhnou bagry do zcela přírodní degradaci na
bažinu a posléze lužní les. Už tomu ochranářství vážně nerozumím.
Spíše už ani nechci.
vaber
5.1.2021 09:41 Reaguje nadomýšlivost člověka, že přírodě pomáhá a výsledky jeho napravování, jsou vidět všude kolem nás, většině druhů nevyhovují stálé zásahy člověka,
názor, kdysi se lidé chovali k přírodě špatně a škodili ,ale dnes to už budeme dělat dobře a bude to prospěšné, je mírně řečeno velký optimizmus,
možná jen někdo za ,napravováním ramen, vidí hlavně kšefty a bojovníci proti komárům mu pomohou,
jakákoliv, stojatá, čistá a teplá voda na sluníčku, je pro líhnutí komárů ideál,
Kamil Krabice
5.1.2021 08:14 Reaguje na Břetislav Machačekvznikaly a zanikaly a mnoho lužních lesů vzn..
ale dnes v době přehrad (a sucha) už nikdy žádné rameno přirozenou povodní nevznikne. Tak asi śe musíme postarat o to co máme.
Břetislav Machaček
8.1.2021 09:02 Reaguje na Kamil Krabicepovodně. Byl to vývoj za stovky let, než si řeka
vytvořila nové koryto a staré uzavřela od hlavního
toku. Já se pouze pozastavuji nad rozdílnými zásahy
tu a onde. Někde je žádoucí přírodní degradace na
bažinu a jinde se nasadí bagry. Přitom jde často
o téměř shodné lokality, ale záleží na přístupu
místních orgánů ochrany přírody a samozřejmě výši
dotací na podobné akce. U nás je lokalita bývalé
pískovny( lidský výtvor) a tu nechává AOPK zcela
degradovat bez lidského zásahu včetně zákazu
prosvětlení okolních porostů a alespoň částečného
odbahnění vzniklého nadměrným opadem listí a dřevní
hmoty z okolních porostů. No a jinde přírodní výtvor(slepé rameno) vyčistí bagry a vytěží okolní
porosty. Takže to je ten rozpor mezi jednotlivými
územními orgány a jejich pojetím ochrany přírody,
který mě zaráží a o kterém tu píši.