Smlouva o Turówu podle Greenpeace neochrání životní prostředí
Praha vede kvůli dolu s Varšavou spor, rozšíření těžby předloni Polsko povolilo bez ohledu na námitky české strany. Česko se kvůli tomu obrátilo na Soudní dvůr EU, který loni v květnu nařídil Polsku předběžným opatřením zastavit práce. Poláci to odmítají a zpochybňují i dopady na české území. Česko podle návrhu smlouvy trvá na náhradě 50 milionů eur za škody způsobené těžbou, Polsko nabídlo 40 milionů eur. Spor trvá také v požadavku na desetiletou délku soudního dohledu. Varšava by souhlasila jen s dvouletým dohledem.
Návrh smlouvy, který má vycházet z loňských jednání s Polskem, podle Greenpeace nechrání zásoby vody a je k ničemu. Pokud na něj vláda podle aktivistů přistoupí nebo z ní dokonce ustoupí, prodá české občany a životní prostředí pod cenou. "To se nedá ospravedlnit ani slibovanou výstavbou vodovodů. Nejen, že budou tisíce lidí v takovém případě čekat roky na vodu, ale také jim vyschne krajina, a je otázka, jestli se na takovém místě vůbec bude dát žít. Navíc peníze na vodovody se dají získat i jinak než nedůstojným handlováním s Polskem - česká vláda by se měla obrátit na Evropskou komisi a požádat ji o řízení o ekologické újmě a vyčíslení škod," uvedla koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace Nikol Krejčová. Aktivisté před Strakovou akademií protestovali s transparentem "Nestahujte žalobu, zastavte ilegální těžbu".
Podle ministerstva životního prostředí připravovaná dohoda zaručuje ochranu životního prostředí v příhraničí a poskytuje širší možnosti kontroly než současná evropská legislativa. Vedle Greenpeace kritizuje dosavadní výsledky jednání platforma Společně pro vodu. Podle ní chystaná podzemní stěna nezabrání úbytku vody z českého území a uzavření dohody v nynějším znění by bylo v rozporu s českými i evropskými zákony, které neumožňují vyslovit souhlas se škodami na životním prostředí na vlastním území. Podle platformy má ministerstvo povinnost zahájit řízení o škodách u Evropské komise.
Ministerstvo se na EK už obrátilo podle článku 259 Smlouvy o fungování Evropské unie, což vedlo k nynějšímu řízení před Soudním dvorem EU, ale také podle článku 12 rámcové směrnice o vodách, kde resort komisi informoval, že Česko identifikovalo záměr pokračování těžby v dolu jako významný problém související s ochranou vod na svém území, které nemůže vyřešit samo. Komise ale podle úřadu neshledala porušení směrnice a odkázala ČR na běžící žalobu.
Důl zásobuje uhlím elektrárnu, která je v jeho blízkosti a která je na polském trhu důležitým producentem elektrické energie. Obce v českém příhraničí už několik let bojují proti jeho rozšíření, obyvatelé se bojí o zdroje pitné vody, zvýšeného hluku i prašnosti. Polsko plánuje v dole těžit do roku 2044. Podle Greenpeace by těžba a spalování uhlí v komplexu měly být co nejrychleji ukončeny a region by měl projít transformací.
reklama
Pohyb způsobený těžbou v Turówě bude Liberecký kraj sledovat v 18 budovách
Polsko poskytne Česku požadovaná data k těžbě v dole Turów
V Libereckém kraji začnou práce na přivaděči vody do příhraničí