Sněmovna opět přerušila schvalování vzniku Národního parku Křivoklátsko

Sněmovna ani na druhý pokus neposunula ke schválení vznik Národního parku Křivoklátsko, který odmítají opoziční hnutí ANO a SPD. Svou kritikou vyplnili jejich poslanci včerejší šestihodinové projednávání návrhu. Hlavně zástupcům ANO vadila také snaha části poslanců ODS omezit roli správy národních parků ve prospěch obcí nebo zohlednění veřejného zájmu při zajišťování bezpečnosti či energetické soběstačnosti území. Křivoklátsko by se podle novely o ochraně přírody mělo stát pátým národním parkem v Česku, a to od příštího roku. Podle jeho odpůrců mělo území zůstat pouze chráněnou krajinnou oblastí. Park má podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) zabírat 105 kilometrů čtverečních, což představuje zhruba 17 procent současné chráněné krajinné oblasti. Pro vznik parku na Křivoklátsku, které je jedním z nejrozsáhlejších komplexů lesů ve středních Čechách, jsou z 29 tamních obcí pouze dvě, ostatní se obávají omezení hospodaření v lesích kvůli možnosti v nich vyhlásit bezzásahové zóny. Petici proti národnímu parku podepsalo přes 11 300 lidí.

Poslanci k předloze navrhli řadu změn včetně těch, které se vznikem parku nesouvisí. Předseda ANO Andrej Babiš by chtěl zakázat lov norováním, obdobný návrh připravili i předsedové KDU-ČSL a TOP 09 Marek Výborný a Markéta Pekarová Adamová, která chce navíc zakázat chov lišek v zajetí kvůli výcviku loveckých psů. Poslanci ANO v čele s Josefem Kottem chtějí zpřesnit možnost kácení náletových dřevin podél vodních toků a hrází.

Největší kritiku ze strany ANO i ministra Hladíka sklidili Jan Bureš a Petr Bendl (oba ODS). Bendl by chtěl posílit postavení obcí při projednávání přestupků proti ochraně přírody, omezit roli správ národních parků nebo upravit pravidla vydávání jednotného environmentálního stanoviska. Bureš navrhl povinnost správy národních parků povolovat stavby ve veřejném zájmu a posuzování, zda stavba znehodnocuje ráz krajiny, nechat do roku 2030 na ministerstvu životního prostředí.

Tyto návrhy by podle bývalého ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) způsobily "naprostý rozval systému národních parků". "V nejpřísněji chráněných oblastech musí být převaha ochrany přírody," uvedl Brabec ve shodě s Klárou Kocmanovou (Piráti).

Novela, kterou se Sněmovna ve druhém kole schvalování začala zhruba hodinu zabývat už v úterý, upravuje také ochranu vybraných druhů živočichů a rostlin nebo opylovačů a ochranu před světelným znečištěním. Má zavést změny v ochraně dřevin a druhové ochraně, kterou nově pojímá jako ochranu biotopů, nikoli jednotlivých druhů. Má zlepšit ochranu stromů a zeleně ve městech a ve volné krajině, jejichž kácení bude možné zpoplatnit nebo uložit náhradní výsadbu.

Norma rovněž ukládá zajistit protipožární předěly a požární nádrže v návaznosti na rozsáhlý požár v parku České Švýcarsko. Karel Krejza (ODS) navrhoval mimo jiné rozšířit na dvojnásobek patnáctimetrovou vzdálenost od protipožárního předělu, v níž nesmí být odumřelé stromy a zbytky stromů po jejich těžbě. Žádal také, aby zdroje požární vody v parcích nesměly být dále než tři kilometry od sebe. Za jeho návrhy se přimlouval na rozdíl od svých stranických kolegů někdejší šéf hasičů Drahoslav Ryba (ANO).

Chráněnou krajinnou oblastí je Křivoklátsko od roku 1978. Nový status by umožnil zpřísnit regulace a posílit péči o přírodu. Národní park by zahrnoval nejcennější jádrové oblasti CHKO, čímž by omezil některé činnosti, například těžbu dřeva. Iniciativa Otevřené Křivoklátsko upozorňuje na to, že současná CHKO vznikla především činností lesníků a původních je jen několik procent porostů.

V Česku jsou nyní Národní park Šumava, Národní park Podyjí, Národní park České Švýcarsko a Krkonošský národní park. Pokrývají 1,5 procenta rozlohy území státu.

---

reklama

---