Sněmovní výbor podpořil novelu vodního zákona
"Koloběh šedé vody ve veřejných budovách neexistuje," uvedl Holomčík. Jeho návrh přináší definici šedé vody, tedy již použité vody například v umyvadlech nebo ve dřezech, právě ve veřejných budovách. Mělo by se tak zjednodušit povolování šetřivých systémů. "V současné době je zároveň technologiemi na úpravu dešťové i šedé vody a jejím hygienickým zabezpečením možné dosáhnout téměř parametrů pitné vody. Nehrozí tedy nebezpečí šíření nákazy a zároveň lze ušetřit zhruba 40 procent spotřeby pitné vody v budově," dodává v důvodové zprávě k návrhu. "Druhý návrh zlepší zveřejňování informací o umístění a stavu systémů odvodňování polí," dodal poslanec.
Zároveň výbor podpořil také Jurečkův návrh, který explicitně ochraňuje zdroje pitné vody. Navíc díky jeho dalšímu návrhu nebude potřeba platit poplatky za vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu při tvorbě rybníků, nádrží, u krajinných prvků jako jsou remízky se pak sníží daň z nemovitostí.
Ministerstvo životního prostředí chce v této novele zavést u nových staveb povinnost akumulovat dešťovou vodu, nebo ji vsakovat. Podle dřívějšího vyjádření ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) budou muset investoři u nových objektů budovat retenční nádrže či vodu vsakovat a uvolňovat pozvolně například prostřednictvím jezírek, možností bude také využívání dešťové vody na podporu zalévání nebo na zelenou střechu.
"Odvod dešťové vody do kanalizace bude umožněn jen v těch případech, kdy bude prokazatelně doloženo, že jiné řešení hospodaření se srážkovou vodou není možné. Zadržování vody v krajině i v urbanizovaném prostředí je jedním z klíčových opatření pro dotaci podzemních vod, a tak i jedním z nejdůležitějších opatření v boji se suchem," uvedl Brabec. Podle něj už celá řada developerů tato opatření dělá dobrovolně. Změny chce doladit s ministerstvem pro místní rozvoj, bude nutné upravit vyhlášky v jeho gesci.
Podle novely se mají vyhlašovat stavy sucha, následně vážnější stav nedostatku vody a pak krizový stav. Komise podobně jako u povodní by měly být na úrovni krajů a státu, v připomínkovém řízení vypadla možnost zřizování komise u obcí s rozšířenou působností. Předsedou krajské komise bude hejtman daného regionu. Dalšími členy budou zástupci krajského úřadu, správců povodí, Českého hydrometeorologického ústavu, policie, hasičů, hygieniků, pokud by na území kraje byla významně dopravně využívaná vodní cesta, pak bude v komisi i zástupce ministerstva dopravy. Krajské komise by měly vzniknout do tří měsíců od té doby, co bude zákon účinný. Novelu nyní posoudí v závěrečném třetím čtení Poslanecká sněmovna.
reklama
V Lužicích vrcholí obnova tornádem poničené lokality Ploštiny. Vznikla tu vodní plocha, tůňky a mokřad
Lesy ČR obnovily na Plzeňsku dvě historické nádrže a tůň s vodou ze zámku Kozel
Povodí Moravy v pondělí začne stavět protipovodňovou ochranu jihu Olomouce