Snížení spotřeby pesticidů v EU posoudí další analýza dopadu na zemědělství
Téma snižování množství pesticidů Nekula avizoval jako jeden z důležitých bodů již před začátkem českého předsednictví. Původně se mluvilo o tom, že cílem návrhu Evropské komise je omezit do roku 2030 jejich spotřebu o 50 procent. Nekula uvedl, že se podařilo prosadit spravedlivější přístup k jednotlivým zemím, protože ve spotřebě pesticidů jsou velké rozdíly. "U nás je spotřeba zhruba 1,5 kilogramů na hektar a rok, v Nizozemsku je to přes deset kilogramů. Rumunsko spotřebuje jen půl kilogramu," řekl Nekula.
Prodeje pesticidů v Česku podle statistik komise mezi lety 2011 až 2020 klesly o 38 procent. Česko tak patří k zemím, kde objem prodejů klesá nejvíce. Podle Nekuly by místo plošného snižování o 50 procent do roku 2030 měly státy, kde spotřeba již výrazně klesla, snižovat jen zhruba 35 procent, zatímco státy s větší spotřebou o 65 procent.
Doplnil, že členské státy také dosáhly toho, aby se zadala nová analýza dopadu celého opatření na produkci potravin a na malé a střední zemědělce. Komise ji má předložit do šesti měsíců. "Ne každý měl odvahu toto téma položit na stůl, je to hodně politicky citlivé i z environmentálního hlediska," uvedl.
Nekula považuje za úspěch EU zřízení takzvaných tras solidarity na vývoz zemědělské produkce z Ukrajiny. Připomněl, že na jaře panovaly obavy, že válka způsobí nedostatek potravin. "Bylo to až na hraně paniky," podotkl. Podle ministra to pomohlo nejen zemím severní Afriky nebo Blízkého východu, kam produkce z Ukrajiny běžně směřovala, ale například i jižním státům EU, kde bylo velké sucho. "Unie si pomohla tím, že jsme nakoupili ukrajinskou kukuřici na krmení pro dobytek, protože pokles výnosu byl zhruba o čtvrtinu," dodal.
Na vývoz produkce z Ukrajiny se zrušila cla, což by mělo platit ještě do poloviny příštího roku. Následně se bude vyhodnocovat další postup. Nekula upozornil na to, že například do Polska se dovezlo o dva miliony tun obilí víc než v jiných letech. Způsobilo to nerovnováhu na tamním trhu a polští zemědělci již vyjádřili obavy, jaké to bude mít dopady. Jako podstatný krok k zajištění rezervy zemědělské produkce považuje Nekula výjimky z rotace plodin nebo využití neprodukčních ploch, které letos EU umožnila.
V říjnu se podle Nekuly podařilo také velmi rychle dosáhnout dohody o rozdělení rybolovných kvót v Baltském moři. Poznamenal, že poslední jednání rady ministrů o kvótách pro Atlantický oceán, Severní, Černé a Středozemní moře trvalo až do ranních hodin. České předsednictví také mělo jako jedno z témat, které se podařilo prosadit, přísnější ochranu úhoře. Nekula poznamenal, že pro řadu států je to velmi složité téma vzhledem k tomu, že někteří rybáři na lovu mají založeno své živobytí.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (24)
smějící se bestie
27.12.2022 17:46Pavel Hanzl
27.12.2022 18:17 Reaguje na smějící se bestieJaroslav Řezáč
28.12.2022 07:15 Reaguje na smějící se bestiePavel Hanzl
27.12.2022 18:22Já myslel, že těch pesticidů se používá tolik, kolik je nutné. Jejich omezením se omezí i výnos a další parametry.
Karel Zvářal
27.12.2022 18:29 Reaguje na Pavel HanzlKarel Zvářal
27.12.2022 18:56 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
28.12.2022 08:50 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
28.12.2022 10:31 Reaguje na Pavel HanzlTaky beru prášky podle potřeby, ač by se měly pravidelně. Ale tam je zase riziko vytvoření si závislosti s vedlejšími účinky. Prostě někdy méně znamená více...
Pavel Hanzl
29.12.2022 08:19 Reaguje na Karel ZvářalA já si myslel, že ho musím nalít přesně tolik, kolik to auto spotřebuje.
Karel Zvářal
29.12.2022 08:41 Reaguje na Pavel HanzlVoni si to daj do nákladů, z dotací žijí, a navíc drží nad vodou chem lobby. To je taková vyspělejší nápodoba našich Stachovců, kteří překonávali rekordy s vyrubaným uhlem.
Břetislav Machaček
28.12.2022 13:54zelenina, na kterou se někdo zaměří, tak má taky vyšší spotřebu pesticidů,
než ten, kdo ji nepěstuje. Je to prostě o skladbě produkce, kterou je
třeba více ošetřovat, než třeba obilniny. Celková spotřeba je zavádějící
a je třeba ji porovnávat u stejné plodiny na stejně velké ploše. Takže
bezhlavě snižovat jejich používání bez rozdílu může dopadnout tak, že
se přestanou některé plodiny zcela pěstovat.
Jakub Graňák
28.12.2022 15:58 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
29.12.2022 10:01 Reaguje na Jakub Graňáknafty oleji z řepky a bylo to v EU dokonce povinné. Taky
asi víte něco o osevních postupech a střídání plodin.
Pokud z nich vypadne podstatná výměra řepky, tak zbude na
poli co? Kukuřice a pšenice? Z řepky si člověk bere pouze
semena, zbytek zůstává v půdě a nakonec i ty pokrutiny po
vylisování jsou krmivem. Kukuřici mimo kořene cpeme do bioplynek a z pšenice na poli zbydou taky pouze kořeny.
Navíc kořen řepky jde do hloubky a není pouze na povrchu
a samotná řepka půdu kryje před erozí cca 10 měsíců v roce.
Zbavit se dnes řepky asi většina zemědělců nechce, protože
není problém s dobře placeným odbytem a doplňuje střídání plodin. Ono je to vše o nastavení podmínek pseudotržního
dotovaného systému, kde i dotované lejno má cenu zlata.
Jinak kvalitní jedlý řepkový olej je pro zpracovatele
daleko lepším artiklem, než biopalivo a ubýt pěstování
řepky, tak už nebude litr stát 70 Kč, ale nejméně 100
a nebo se k nám bude dovážet palmový olej z vykácených
pralesů. Takže já beru řepku na milost, protože raději
domácí kvalitní produkt, než něco z dovozu přes půl zeměkoule a z vykácených pralesů.
Jakub Graňák
29.12.2022 14:03 Reaguje na Břetislav MachačekV této zemi se řepka pěstuje na 350 000 ha, což je v přepočtu na celkovou výměru orné o 10% víc než je průměr v celé Evropě. Na produkci potravin slouží 40% produkce, tudíž výměra cca 120 000 ha, nějakých 230 000 ha se pěstuje pro výrobu MEŘO. Už jsem tu psal dříve, že jsem letos na jaře jednal s vrcholnými zástupci jedné významné a velmi bohaté tuzemské potravinářské společnosti, která se snaží už pěknou řádku let získat tuzemské producenty pro výrobu surovin z ranku léčivých, aromatických a kořeninových rostlin na výměře okolo 150 000 ha. Jsou ochotni zadotovat technologie a uzavírat dlouhodobé kontrakty na odběr veškeré produkce na dekády dopředu za ceny řádově převyšující výnosy z řepky a to všechno v "bio" kvalitě bez použití pesticidů. Přesto se jim v této zemi nedaří získat producenty a veškerou produkci nakupují v cizině. Jediným vysvětlením, proč do toho nikdo v této zemi nejde je, že jsou zkrátka pohodlní se učit a zkusit něco jiného, nic jiného v tom není...
Takže argument s nějakým střídáním plodin je zcela lichý, zemědělci jsou shnilí zkusit něco jiného i když jim to odběratel s miliardovými zisky strká až pod nos a radši nechají vydělat rakušákovi, takhle blbí jsou naši zemědělci, místo skutečně výnosného a přírodě neškodícího byznysu reflektujícího potřeby tuzemských zpracovatelů budou radši chrlit "ekologická paliva" a bečet, že nemají jinou možnost.
Takže je to docela jednoduché, likvidací byznysu jednoho nenažraného oligarchy skrz snížení výměry řepky na v Evropě standartní výměru pro pěstování potravinářské suroviny, která mimochodem je daleko přísněji hlídána z hlediska rezidují pesticidů, tudíž ji nelze tolik chemizovat, sníží tento stát používání insekticidů až o 50% a to je sakra hodně. Nehledě k tomu, že ten zvrhlý řepkopalivový byznys dotujeme všichni v řádech miliard Kč ročně a tyhle prachy lze využít mnohem účelněji - např dotováním pěstování leguminóz, nebo živočišné výroby, nebo třeba zelinářství a ovocnářství (v nichž máme soběstačnost na úrovni 30%). Rozhodně to dává větší smysl, než dotovat produkci něčeho, čeho pěstujeme o 150% více, než skutečně potřebujeme.
Karel Zvářal
29.12.2022 14:16 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
29.12.2022 16:43 Reaguje na Karel ZvářalBřetislav Machaček
29.12.2022 16:26 Reaguje na Jakub Graňákvýhodného, tak proč si ta firma nepronajme pole od
někoho za cenu převyšující dosavadní zisky a nejde
do toho sama. Já být zemědělec s tisícem hektarů,
tak než se dřít, tak jim pole pronajmu za průměrný
zisk a jdu na ryby. Osobně si myslím, že zárukou
odkupu produkce je pouze platba předem, nebo alespoň záloha, ale osejte pole něčím speciálním a když vám úroda zůstane, tak co s tím? Pamatuji jak se zaorávaly neudané rané brambory, mrkev a dokonce zelí. Smlouvy -nesmlouvy obchod koupil jinde a zemědělcům zbyly oči pro pláč. Řepku udají bez problémů a to i v zahraničí. V Polsku lisují jedlý olej i z naši řepky a světe div se, ono se jim to vyplácí více, než ji dávat do nafty. Jistota je jistota a smlouva je cár papíru. Pokud je to
takový kauf, tak se vám divím, že do toho nejdete
sám. Vezměte si u banky úvěr, pronajměte si pole
a hurá do tak výnosného kšeftu.
Jakub Graňák
29.12.2022 16:50 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
29.12.2022 18:38 Reaguje na Jakub Graňákkupovat, či najímat, ale stačí předem
zálohovat produkci něčeho, co nelze mimo
nápoje použít. To by asi někteří brali,
protože by měli jistotu odbytu a alespoň
zálohu na budoucí příjem. Kdysi tak vepře choval jeden malochovatel lidem z bytů.
Dali mu zálohu na selata, na krmivo a
on měl jistotu, že i kdyby byly prasata
jinde levnější, tak už má alespoň tu
nevratnou zálohu a oni už je taky vždy
odebrali. Totéž se děje v mnoha oborech,
kde platíte předem objednané zboží a nebo
služby. Chce to dát zemědělcům jistotu
odbytu, aby to nemuseli po vypěstování a neudání zbytečně zaorat.