Souběh extrémních klimatických jevů v různých částech planety znepokojuje vědce
"Jestli si někteří lidé pár desítek let zpátky mysleli, že klimatické změny jsou relativně pozvolný fenomén, tak teď jsme svědky toho, jak se naše klima mění hrozivým tempem," řekl profesor Peter Stott, který vede tým monitorující dopady klimatických změn při britské meteorologické službě Met Office.
Eskalující klimatické změny může letos umocnit jev zvaný El Niňo, který obvykle zvyšuje teplotu vody v částech světového oceánu a může mít globální důsledky. Podle amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) začal přibližně před měsícem a mohl by do konce roku sílit.
"S tím, jak bude El Niňo ve zbytku roku sílit a přidávat dodatečnou šťávu škodlivým efektům lidstvem poháněného globálního ohřívání, budou miliony lidí po celé planetě... čelit mimořádným problémům a bohužel také utrpí obrovskou újmu," míní Stott.
Zatím letošní rok přinesl mimo jiné bezprecedentní "mořskou vlnu vedra" v severní části Atlantského oceánu, zejména ve vodách kolem Britských ostrovů. Ty jsou až o pět stupňů Celsia teplejší, než je v danou roční dobu běžné. Vyšší povrchová teplota oceánu může vyústit v silnější bouře. Vědci letos pozorují velmi aktivní úvod atlantické sezony hurikánů a poprvé od začátku vedení záznamů měli možnost v červnu sledovat postup dvou pojmenovaných bouří zároveň.
Dalším výrazným jevem letošního roku je rekordně nízký rozsah zalednění v mořích kolem Antarktidy. Minulý měsíc zaostával o více než milion čtverečních kilometrů za dřívějším minimem pro danou roční dobu zaznamenaným v loňském roce, uvádí deník Financial Times. Světová meteorologická organizace (WMO) varovala, že mořského ledu obecně ubývá "bezprecedentním tempem".
Tyto jevy společně s nedávnými teplotními rekordy od Mexika po Čínu či rekordně ničivými požáry v Kanadě vytvářejí obrázek planety, jejíž "známky života se zbláznily", jak situaci minulý týden shrnul americký meteorolog a novinář Jeff Berardelli. The Guardian pak ve svém titulku hovoří o "dokonalé klimatické bouři" a popisuje spekulace některých komentátorů, že svět zažívá zcela nepředpokládaný vývoj.
Jakou mírou se na aktuálních extrémech podílí vypouštění uhlíkových emisí a jakou El Niňo či další přírodní jevy, není jasné. Klimatolog Zeke Hausfather z výzkumného ústavu Breakthrough Institute má ale za to, že pozorované trendy jsou v souladu s modely mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC). "Nechce se mi říkat, že to je horší, než jsme čekali, protože to, co očekáváme ve světě, který nesníží emise, je dost špatné," uvedl.
Podle klimatologa Michaela Manna z Pensylvánské univerzity je důležité zaměřit se na celkový obrázek a nevyvozovat závěry z údajů o jednom regionu za krátký časový úsek. Hlavní poselství je podle něj takové, že spalování fosilních paliv zesiluje extrémní meteorologické jevy od bouřek po sucho. "Musíme udělat krok zpět a podívat se na velký obrázek. A ten je alarmující," řekl.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (129)
Jaroslav Řezáč
7.7.2023 06:22Se asi potřebují nad sebou dojímat, jaký jsou pašáci a tak píšou a opisují.
Pepa
7.7.2023 07:22 Reaguje na Jaroslav ŘezáčRichard Vacek
7.7.2023 07:15Petr Eliáš
7.7.2023 08:43 Reaguje na Richard VacekPavel Hanzl
7.7.2023 20:52 Reaguje na Richard Vacek"...Institute má ale za to, že pozorované trendy jsou v souladu s modely mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC)."
Miroslav Vinkler
7.7.2023 07:26Nedávno jsem se vrátil z treku do Turecka a tam jsem musel na sebe hodit flisku , chladno a časté přeháňky . Paradoxně nejtepleji bylo od jižního Maďarska po Brno.
Co je markantní, tak obrovský vliv tepelných ostrovů velkoměst , suchá krajina díky kontinentální deforestaci Euro-Asie a výrazně nižší biodiverzita v EU než v zemích -nečlenech EU.
Co považuji za podstatně větší hrozbu než klimaalarmistické strašení ala Greta Thunberg je nekontrolovatelný a exponenciální nárůst zejména plastových odpadů a devastaci krajiny jejím zastavováním zpevněnými plochami , to už platí obecně všude.
Takže zanechat strašení lidí, vyměnit politické elity typu Timmermanse za normální jedince, výrazně omezit tvorbu odpadů a zlikvidovat stávající , zalesnit co zalesnit půjde a vrátit krajině /půdě její přirozenou kvalitu.
Pavel Hanzl
7.7.2023 20:55 Reaguje na Miroslav VinklerJaroslav Pobeha
12.7.2023 22:17 Reaguje na Pavel HanzlKua, v eemiane bolo teplejšie ako teraz, v strednom pliocéne ešte tepljeiš a život prekvital, ani veľké púšte neexistovali. Vyššia hladina sodovkáča bude mať aj pozitívny vplyv - rastliny budú rásť rýchlejšie, dlhšie vegetačné obdobie, viac vody v subtropoch.
Karel Zvářal
7.7.2023 07:39Vona ta letecká doprava má dalekosáhlé "vedlejší účinky", které ještě dlouho budeme ignorovat. Na panelech a vrtulích se jde napakovat, na omezení nebeské dopravy asi těžko. Takže si ten antropocén hezky užívejme:-))
Ladislav Metelka
7.7.2023 09:01 Reaguje na Karel ZvářalPetr Eliáš
7.7.2023 09:16 Reaguje na Ladislav MetelkaKarel Zvářal
7.7.2023 09:25 Reaguje na Petr EliášPapaouškovat zdroje dovede každý trúba, je třeba číst mezi řádky.
Karel Zvářal
7.7.2023 09:27 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
7.7.2023 09:28 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
7.7.2023 09:30 Reaguje na Ladislav Metelkahttps://cs.wikipedia.org/wiki/Tryskov%C3%A9_proud%C4%9Bn%C3%AD
Ladislav Metelka
7.7.2023 09:32 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
7.7.2023 09:36 Reaguje na Ladislav MetelkaKarel Zvářal
7.7.2023 09:47 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
7.7.2023 09:54 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
7.7.2023 10:02 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
7.7.2023 10:03 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
7.7.2023 10:10 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
7.7.2023 10:11 Reaguje na Karel ZvářalJarka O.
7.7.2023 13:51 Reaguje na Ladislav MetelkaPavel Hanzl
7.7.2023 21:10 Reaguje na Karel ZvářalPavel Hanzl
7.7.2023 21:07 Reaguje na Karel ZvářalTohle proudění je způsobeno rozdílem teplot v různých částech země. Takže to vidím nejspíš na to oteplování, ale ještě to nikdo nedokázal. Ale ta letadla jsou silně komická.
Petr Eliáš
7.7.2023 09:50 Reaguje na Karel ZvářalAle jinak zkus anglickou mutaci, máš tam víc infa.
https://en.wikipedia.org/wiki/Jet_stream
Karel Zvářal
7.7.2023 10:12 Reaguje na Petr EliášKarel Zvářal
7.7.2023 09:16 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
7.7.2023 09:26 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
7.7.2023 09:31 Reaguje na Ladislav MetelkaMiroslav Vinkler
7.7.2023 09:50 Reaguje na Ladislav MetelkaPokud tedy vezmu, že denně se uskuteční 120 tis. letů a do vyšších vrstev atmosféry se dostanou statisíce tun zplodin potom bych závěry o vlivu lketecké dopravy na děje v atmosféře nebagatelizoval.
Ale to je u klimaalarmistů poměrně častý druh chování.
Karel Zvářal
7.7.2023 09:56 Reaguje na Miroslav VinklerLadislav Metelka
7.7.2023 09:58 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
7.7.2023 10:16 Reaguje na Ladislav MetelkaPochopitelně tím chci sdělit, že klimatické modely IPCC jsou zatíženy takovou nepřesností, která prakticky zaručuje jejich zásadní chybovost v časovém horizontu více let.
Ladislav Metelka
7.7.2023 10:19 Reaguje na Miroslav VinklerMiloš Zahradník
7.7.2023 14:15 Reaguje na Ladislav Metelkaby se hodila podrobnejsi informace jak se to meni s rocni dobou, oblacnosti atd. Slovu "pridat"
ve vete
"zvýšení koncentrací CO2 k tomu přidalo asi 3 W/m2" nerozumim. Mini se tim snizeni
zpetneho odrazu infracerveneho zareni od Zeme do vesmiru? Tohle asi (jeste vic a zajimaveji
nez to prvni) zavisi
na denni dobe, teplote, vlhkosti, terenu a vegetaci, na druzich oblacnosti v ruznych vyskach atd.
Jeste k nevhodnemu pouzivani sloganu "principu motyliho kridla"
poruznu v diskusich na takovato temata. Ten princip rozhodne neni o tom,
ze "malickost muze zpusobi casem pohromu" (jako treba bouri)
Ten princip je o tom, ze ta boure bude proste jinde (a po dostatecne dlouhe dobe o hodne jinde) nez kdyby toho mavnuti kridlem nebylo
Rika se tomu exponencialni rozbihani trajektorii prislusneho dynamickeho systemu
Karel Zvářal
7.7.2023 14:28 Reaguje na Miloš ZahradníkA když máme tepleji, mělo by častěji resp více pršet - ale neprší. Podle mýho je právě narušen chod oblačnosti, který je poháněn tryskovým prouděním. A tryskové proudění využívá letecká doprava. Ať mi nikdo neříká, že tisíce letů denně s tím nic neudělají, když je to trubice o průměru 1,5-5 km. Nic moc, Teddy.
Ladislav Metelka
7.7.2023 14:42 Reaguje na Miloš ZahradníkMiloš Zahradník
7.7.2023 15:33 Reaguje na Ladislav MetelkaKdyby napriklad slo o mereni "zesileni srazek" tak bych se samozrejme hned osival pri vedomi, jak strasne moc ty srazky fluktuuji i z hlediska rocnich prumeru
Ladislav Metelka
7.7.2023 15:39 Reaguje na Miloš Zahradníkvýrobce Eppley, od r. 1998 a CGR-4 firmy Kipp-Zonen od r. 2010. I na jejich měření je ten trend znát.
Miloš Zahradník
7.7.2023 16:34 Reaguje na Ladislav MetelkaTam ale asi taky nejzajimavejsim udajem bude zavislost na vlhkosti a oblacnosti celeho vertikalniho prurezu atmosferou
Pavel Hanzl
7.7.2023 21:24 Reaguje na Miloš ZahradníkMiloš Zahradník
8.7.2023 00:40 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
8.7.2023 08:53 Reaguje na Miloš ZahradníkKarel Zvářal
8.7.2023 08:59 Reaguje na Pavel HanzlMiloš Zahradník
8.7.2023 10:57 Reaguje na Pavel HanzlMiroslav Vinkler
7.7.2023 20:33 Reaguje na Ladislav Metelkahttps://www.ipcc.ch/report/ar4/wg1/climate-models-and-their-evaluation/
-----------
Jak řekl Felix Holzman ve slavné scénce ,kdy kupuje lístky do kina - Iva Janžurová - " Tak já jsem asi blbej ! "
Petr Eliáš
7.7.2023 10:25 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
7.7.2023 21:19 Reaguje na Miroslav VinklerKarel Zvářal
7.7.2023 10:18 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
7.7.2023 10:21 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
7.7.2023 10:34 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
7.7.2023 11:06 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
7.7.2023 11:21 Reaguje na Ladislav MetelkaTakže jak vidíte, k přejímání cizích názorů/ujištění/zjištění jsem velmi zdrželivý. Co odborník, to jiný pohled na problém.
Ladislav Metelka
7.7.2023 11:25 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
7.7.2023 11:30 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
7.7.2023 11:41 Reaguje na Karel ZvářalMiloš Zahradník
8.7.2023 00:54 Reaguje na Ladislav MetelkaSkoda, ze klimatologove z IPCC tento princip neuplatni na svou vlastni praci prave v te oblasti, kde se pohybuji a kde politicky pusobi.
Ovlivneni obsahu CO_2 v zemske atmosfere pomoci ruznych tech povolenek, ambicioznich planu EU a klimatickych odpustku je porad jen malym ovlivnenim ve srovnani s tim, v jakem rozmeru s tim plynem pracuje matka priroda. Nejen co se zemske vegetace tyce - tam se nejake odhady bilance CO_2 jiste daji
udelat - ale treba co se bilance vymenu tohoto zloreceneho plybu mezi zemskou atmosferou a oceany tyce. Jakpak dobre jsou znamy tyhlety efekty resp. to jakym zpusobem se intensita napr. te vymeny CO_2 mezi oceanem a atmosferou zmenila za poslednich 30 let? Laicky odhaduji, ze o tomto asi nejdulezitejsim efektu nebude znamo skoro nic, ona se takova vec asi dost blbe meri na casove skale, s kterou pracujeme... co napriklad vedi klimatologove o horach vapence na Zemekouli, tvoril se ten vapanec (je ho jeste o nekolik radu vice, nez uhli) v geologicke minulosti rovnomerne v case nebo ne? A pokud ne, z jakych duvodu? Ty duvody urcite nebyly antropogenni....
Jiří Svoboda
7.7.2023 10:42 Reaguje na Miroslav VinklerKarel Zvářal
7.7.2023 10:51 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
7.7.2023 12:06 Reaguje na Karel ZvářalMiloš Zahradník
8.7.2023 09:26 Reaguje na Jiří SvobodaZmenim cislo x o hodnotu velikosti radove 1/ 10^{milion} tedy zmenim mu nejak cifry pocinaje miliontym mistem jeho desetinneho rozvoje
a koukam, jak se zmeni prislusna trajektorie. Prvnich milion kroku lautr nic - a pak najednou obrovska zmena. To je chaos, co? A kde mate v tomhle modelovem systemu nejakou disipaci?
Miloš Zahradník
8.7.2023 09:34 Reaguje na Miloš Zahradníkudelate valecek, z neho vytvorite pismeno U a konce toho U spojite a udelate novou
velkou hroudu. Postup opakujete. V prvnich krocich jeste rozeznate strakatou mikrostrukturu te modeliny pak uz vidite jen rovnomernou sed. Zda dany maly kousicek modeliny byl na pocatku bily nebo cerny
uz poznate jen mikroskopem a casem uz vubec ne
Tady zadne motyli kridlo nehledejte je to jen nazorna ukazka exponencialniho rozbihani trajektorii a ta modelina je hrackovym modelem tzv. fazoveho prostoru coz je ten zakladni matematicky obecny konstrukt pro studium jakehokoliv dynamickeho systemu
Karel Zvářal
8.7.2023 09:37 Reaguje na Miloš ZahradníkPavel Hanzl
7.7.2023 21:14 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
7.7.2023 20:58 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
7.7.2023 21:45 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
8.7.2023 08:58 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
8.7.2023 09:11 Reaguje na Pavel HanzlJenže ta šířka není ve stovkám km (to by bylo krásné), ale JEN 1,5-5km (viz teta Wiki)! O to tady jde, že ač je to přírodní "síla", je relativně chabá na to, aby byla stopro odolná vůči desítkám tisíc letů mohutných strojů.
Petr Eliáš
7.7.2023 08:22pepa knotek
7.7.2023 08:28Petr Eliáš
7.7.2023 08:41 Reaguje na pepa knotekA jak to bylo s tou jeho predikcí máš třeba zde (jestli umíš anglicky).
https://www.reuters.com/article/factcheck-climate-change-idUSL1N2RV0K6
pepa knotek
7.7.2023 12:38 Reaguje na Petr EliášOchutnávka pro ty co o něm v životě neslyšeli např. zde:
Al Gore Warns Polar Ice May Be Gone in Five Years - jeho projev z Kodaně 14.12.2009
https://www.youtube.com/watch?v=MsioIw4bvzI
Petr Eliáš
7.7.2023 19:41 Reaguje na pepa knotekDaniel Višňovský
11.7.2023 10:06 Reaguje na pepa knotekJarka O.
7.7.2023 13:49 Reaguje na pepa knotekJH
7.7.2023 15:48 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
7.7.2023 17:18 Reaguje na JHJH
7.7.2023 17:26 Reaguje na Jarka O.Petr Eliáš
7.7.2023 19:47 Reaguje na JHPavel Hanzl
7.7.2023 21:43 Reaguje na Petr EliášMiroslav Vinkler
7.7.2023 20:40Modely jsou perfektní, potvrzeno skoro celou vědeckou obcí , světlé zítřky na obzoru ,jen co zlikvidujeme kulaky a šmelináře.
Republice více práce , to je naše agitace!
A sodovkáč utlučeme ať to stojí , co to stojí !
Přitom úspěšnost předpovědí pouhého počasí je po více naž pěti dnech na 55% úspěšnosti a zkuste se zeptat na úspěšnost předpovědí srážek. :-)
Pavel Hanzl
7.7.2023 21:38 Reaguje na Miroslav VinklerCelkem můžete plácat cokoliv o čemkoliv, ale klimatické modely prostě fungují. Ty ze 60. let byla nedokonalé a někdy protichůdné, ale za tu dobu se zjistilo, který postup a systém je ten správný. A to velmi přesně, byly to ty alarmistické. Takže dnes se zná systém predikce a jde ve třech základních liniích a my jedeme velmi spolehlivě po té nejhorší. Tak čemu se čemu?
Ovšem pořád nepochopit, jaký je rozdíl mezi klimatem a počasím, to fakt nekomentuji.
Petr Eliáš
8.7.2023 12:28 Reaguje na Miroslav VinklerVladimir Mertan
8.7.2023 07:34G'mork: Protože lidé začali ztrácet naději a zapomínat na své sny. Takže Nicota roste a sílí.
Atrey: Co je to Nicota?
G'mork: Je to prázdnota, která zůstala. Je to jako zoufalství, ničící tento svět. A já se tomu snažím pomáhat.
Atrey: Ale proč?
G'mork: Protože lidé, kteří nemají naději, se snadno ovládají a kdokoli je ovládá... Má moc!
Nekonečný příběh (1984)
Karel Zvářal
8.7.2023 07:52 Reaguje na Vladimir MertanKarel Zvářal
8.7.2023 08:03 Reaguje na Karel ZvářalPavel Hanzl
8.7.2023 09:02 Reaguje na Vladimir MertanKarel Zvářal
8.7.2023 09:18 Reaguje na Pavel HanzlVladimir Mertan
8.7.2023 11:50 Reaguje na Pavel HanzlPetr Eliáš
8.7.2023 12:21 Reaguje na Pavel HanzlVladimir Mertan
8.7.2023 12:38 Reaguje na Petr EliášBřetislav Machaček
8.7.2023 16:46 Reaguje na Vladimir Mertanprovokatéry a hulváty. Nemusíme totiž spolu vždy
souhlasit, ale urážet umí pouze primitiv, který
neumí oponovat argumenty.
Vladimir Mertan
8.7.2023 20:31 Reaguje na Břetislav MachačekPetr Eliáš
9.7.2023 08:05 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
9.7.2023 12:44 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
9.7.2023 20:21 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
10.7.2023 05:57 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
9.7.2023 07:54 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
9.7.2023 12:46 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
9.7.2023 20:22 Reaguje na Vladimir Mertanvaber
8.7.2023 09:23Otepluje se , nebo ne? Já říkám ano. Další otázka je proč. Někdo říká ,že je to normální, že tak bývalo vždy v historii. Připusťme ,že ano, ale je zde stále otázka proč tyto změny přišly. Dříve tu nebyl člověk, je to důležitý faktor, nebo není. Na internetu najdete odpovědi všeho druhu od různých odborníků o kterých řeknou jiní odborníci ,kteří mají jiný názor, že jsou neodborníci a naopak. Všichni předkládají svoje ,,důkazy,,.
Na změny klimatu se našly dvě příciny, Milankovičovy cykly a CO2. Nebo je vlivů víc. Jakou má který váhu, tedy, kdy začne který převažovat. Podle cyklů se prý řítíme do doby ledové, podle CO2 do přehřátí planety. Záření Slunce je prý konstantní. Bylo to tak i v historii. Kolik energie vrhou na Zemi velké protuberance .
Jak bylo asi na planetě, když CO2 bylo v atmosféře mnoho procent, mohl v tom vůbec vzniknout život. Známe přesně oběžnou dráhu planety kolem Slunce i v minulosti. Nepochybuji, že je přesně spočítaná, ale odpovídá skutečnosti, co vše na ni má vliv, gravitace jakéhokoliv tělesa. Víme co kdy proletělo kolem Země . Jak cestuje osa rotace planety, známe ji přesně. Opět nepochybuji, známe přesně vypočítanou .
Hlavně že v tom mají odborníci naprosto jasno.
Říká se ,že hlavní příčina změn je CO2, někdo říká že ne .Potom je zde otázka, co může být jinou příčinou oteplování planety. Přirozené příčiny co mohly mít vliv v historii, to nebudou, na to je změna příliš rychlá.
Oteplování je zde ,to je snad zřejmé každému.
Břetislav Machaček
8.7.2023 10:30z toho nejvíc vystrašení. Naopak ti, kterých se to nejvíce dotkne, jsou v klidu, vesele se množí a spotřebovávají stále více a více. My se stále
více omezujeme a oslabujeme nejenom ekonomicky, ale taky vymíráme. No
a ti flegmatici nás časem nahradí a stane se co? Přizpůsobí se nové
situaci stejně, jak to lidstvo dělalo tisíce let, kdy putovalo před
zaledněním a potom na zpět. Existovat v té době EU, tak by bojovala
s klimatickými jevy tehdejší doby? U mnoha meteorologických stanic
se stále vyšším teplotám vůbec nedivím. Pokud jsou ve městech, které
se stávají tepelnými ostrovy(akumulátory), tak v nich teplota stále
roste a růst stále bude. Každá statistika je přesným součtem často
nepřesných údajů. Každopádně nepopírám, že ty klimatické změny se
nekonají, ale pokud si někdo myslí, že to EU zastaví, když to má
zbytek světa u zádele, tak je z prominutím blázen. Je vedro, sedím
doma a práci přizpůsobím počasí, protože počasí práci přizpůsobit
nelze. To je to, co by mělo lidstvo dělat! Vyplýtvané peníze do
zastavení oteplování použít na opatření, které nás bude před tím
chránit má větší smysl, než nebýt připraven a hrát si na spasitele.
Petr Eliáš
8.7.2023 12:00 Reaguje na Břetislav Machačekpepa knotek
8.7.2023 15:51 Reaguje na Petr EliášJH
8.7.2023 16:05 Reaguje na pepa knotekBřetislav Machaček
8.7.2023 16:40 Reaguje na pepa knotekkdejakou pitomost z pera ekologistů a nebo těch klimaalarmistů.
Já už přehlížím jeho výpady podobně, jako ty od jiných výtečníků, kteří vystupují jako anonymové
a pod několika adresami. Jsou to dva, tři lidé
s více adresami a stejným stylem napadání a urážení diskutérů, aby je provokovali a odradili diskutovat.
Ono to tak bývá, když někdo neumí diskutovat, tak
se sníží k urážkám a provokacím. No a vrána k vráně
sedá, protože si nemá s ostatními ptáky co notovat.
Oni zpívají, ale vrány pouze krákají a krákají !
JH
8.7.2023 20:57 Reaguje na Břetislav MachačekPetr Eliáš
9.7.2023 07:51 Reaguje na Břetislav MachačekPetr Eliáš
9.7.2023 07:49 Reaguje na pepa knotekKarel Zvářal
8.7.2023 12:04Břetislav Machaček
8.7.2023 17:42 Reaguje na Karel Zvářalpřitom se při jejím omezení v době kovidu na čas počasí v Evropě
vrátilo ke stavu starému před desítkami let. Ono se lépe "bojuje"
proti jednotlivcům, než proti firmám a dopravním společnostem,
protože vědce možná dokonce sponzorují. Já "vědcům" sponzorský
dar nepošlu a tak mne kritizují za topení ve starém kotli, ale
požár celého NP dokonce schvalují, jako přírodní proces. Nevím
co si mám o tom "vědeckém" bádání myslet, když to CO2 z toho
požáru nevadí? Co ty nynější požáry v Kanadě a v tropech,
kde se lesy vypalují záměrně. Toleruji nezbytnou leteckou
dopravu, ale rozmařilost při létání na pouhý víkend odsuzuji.
Nyní si někteří prodloužili svátky o pátek a letěli k moři,
protože co s penězi, které snadno vydělali. Pochopím někam letět
na 14 dnů, ale na víkend několikrát ročně je rozežranost, která
ovlivňuje planetu více, než můj starý kotel na dřevo bez povinné emisní třídy. Buzerace lidí, kteří dožívají je prostě lumpárna
nejhoršího kalibru, protože co by se asi tak stalo počkat pár
let a nařídit to až novému majiteli. Ne, to se musí ten starý
člověk byť na poslední rok života zadlužit, aby bylo splněny
podmínky pro ekologické topení. Já bych ty kotly přirovnal k
autům u kterých se emise měří vždy podle norem platných v době
výroby vozidla a nikdo nikoho nenutí montovat do starého auta
katalyzátory a jiné nesmysly. Já čekám, kdy zakážou i jízdy
historických vozidel všeho druhu při nostalgických jízdách aut
a lokomotiv. Fanatizmus v boji proti CO2 je už za hranicí
zdravého rozumu a mám podezření, že je CO2 pouze nástrojem k
obměně funkčního zařízení za nové, aby se nezastavila výroba
produkující často více CO2, než kolik vyprodukuje dožívající
zařízení. Sběrné dvory jsou plné funkčních elektrospotřebičů,
které nahrazují ty nové s údajně nižší spotřebou, ale co ta
spotřeba energie na jejich výrobu, dopravu a likvidaci těch
starých, ale stále funkčních. Mnohdy to ani není o úsporách,
ale k nové kuchyňské lince barevně neladí rok stará lednička
a když nová stojí zlomek příjmů zbohatlíků, tak ji nahradí
barevně sladěnou ledničkou novou. To samé bylo při přechodu
TV vysílání na digitální, kdy byly sběrné dvory plné funkčních
TV a přitom stačilo místo TV za několik tisíc koupit za 500 Kč
set top box. Prostě plýtvání se stalo trendem dnešní doby a
zdůvodňuje se to kvalitou a úsporami energie. Mobily mládež
mění každý rok, protože mít starý model se nehodí. Nikdy jsem
nevěřil, že lidé tak propadnou konzumu a plýtvání, ale velmi
jsem se zmýlil. Zarosteme odpady, které zdaleka ještě nejsou
odpady a ucestujeme se k smrti, protože kdo neletí k moři, tak
není in.
Karel Zvářal
8.7.2023 18:22 Reaguje na Břetislav MachačekKdyž jsem výše uvedl citace z dostupného zdroje, tak mě jeden nazve komikem, a přitom ani zdroj nečetl. Místo 1,5-5 km (1-3 miles) oponuje několika sty km širokého tryskového proudění... Prostě jede si svou hatmatilku, nějaká fakta ho vůbec nezajímají. A rychlé šípy nekomentuji vůbec, to je nabubřelost sama. Je ale zajímavé, jak na tuto demagogii naskočili u sousedů a zbavili se jaderek, spoléhajíc na nestabilní zdroje. Ideologie vítězí, ať to stojí, co to stojí.
Petr Eliáš
9.7.2023 08:34 Reaguje na Břetislav MachačekZase ti to nevyšlo no. ;)
2020
https://climate.copernicus.eu/esotc/2020/temperature
https://climate.copernicus.eu/esotc/2020/precipitations
2021
https://climate.copernicus.eu/esotc/2021/temperature
https://climate.copernicus.eu/esotc/2021/precipitations
Daniel Višňovský
11.7.2023 10:08 Reaguje na Břetislav Machačekvaber
9.7.2023 07:59 Reaguje na Karel Zvářaldnes, říkají někteří, je tu 7miliard, ale realita bude jiná ,lidí je víc
Karel Zvářal
9.7.2023 13:37 Reaguje na vaberhttps://www.planetacestovani.cz/pocet-obyvatel-lidi-sveta/
Vladimir Mertan
9.7.2023 08:25V polovici júla roku 1923 ukazoval teplomer v Londýne 91 stupňov Fahrenheita, t. j. 42 stupňov Celzia v tieni. V Amsterdame zaznamenali 60 prípadov úpalu za jediný deň. V Berlíne náhla veľká búrka spôsobila v parkoch veľké škody, keď povyvracala stromy aj s koreňmi, ploty záhrad odniesla ako triesky a nový plot, ktorý v ten deň dokončili okolo jednej továrne, strhla za pár minút. Našťastie sa jej vyčíňanie zaobišlo bez ľudských obetí. Poškodila plachetnice a blesk usmrtil sedem ľudí a ôsmi sa utopili. Blesk neušetril ani chlapca na bicykli. Počas horúčav ošetrovali v nemocniciach desiatky Berlínčanov s úpalom.
Vo Viedni spôsobili vysoké teploty aj búrky škody na zdraví i majetku. Záchranná zdravotná služba zasiahla za deň, 76-krát najmä na uliciach, kde ľudia z vysokých teplôt odpadávali. Hasiči zachraňovali topiacich sa ľudí v Dunaji, ktorých tam zastihla búrka. V Španielsku zničili povodne veľa obcí a ich obyvatelia si zachránili iba holé životy. Najviac postihnutá bola provincia Zaragoza. Z Madridu hlásili viac úmrtí na zlyhanie srdca. Blesky spôsobili v krajine dlhotrvajúce požiare.
V Prahe sa vyšplhala ortuť teplomeru na 33 až 36 stupňov Celzia a v Košiciach sa ich obyvatelia potili v horúčavách nad 30 stupňov. Našťastie Košice nepostihla povodeň ani požiare. Zato koncom júla postihla Londýn prietrž mračien, akú nezaznamenali po dlhé desaťročia. Vyčíňala šesť hodín, zničila aj 132 telegrafných vedení a šesť káblov na kontinent.
Čítajte viac: https://korzar.sme.sk/c/4565299/extremy-pocasia-v-europe-v-roku-1923.html
vaber
9.7.2023 16:29 Reaguje na Vladimir Mertanuž jsem psal kdysi,lidé rádi události zveličují a přehánějí,
možná přehání i korzar, kdo se v tom bude štourat a hledat pravdu, důležité je ,aby to lidé četli, tehdy i dnes,
kdyby byly tehdy teploty jako jsou poslední roky,lidi by padali jak mouchy ,dnes nepadají ,protože dnes je zachraňuje klimatizace,
hlavní problém klimatické změny je růst teplot do extrémů,to může způsobit naprostý chaos v celém světě, bouřky a povodně jsou jen bezvýznamný problém i když média straší hlavně zatopenými chalupami