Soud potrestal tři muže za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích

Obžalobě čelili Krnáč, který tehdy na jatkách pracoval podle žalobce bez zaměstnaneckého poměru, a tehdejší zaměstnanci jatek Karel Chytka a Martin Sion. Krnáč, v předchozích letech opakovaně trestaný, jako jediný uvedl, že se cítí vinen, nerozporoval ani žádný důkaz. Dnes řekl, že svého jednání lituje. Zbylí dva obžalovaní se jednání u soudu neúčastnili, v přípravném řízení vinu popřeli. Chytkovi soud uložil trest 2,5 roku podmíněně odložených na tři roky, Sionovi peněžitý trest 45 000 korun.
"Z důkazů, které byly zajištěny, nepochybně vyplývá, že se uvedeného jednání všichni tři obžalovaní dopustili. Kamerové záznamy zcela nepochybně prokazují vinu všech tří obžalovaných," uvedl předseda senátu Jaromír Kapinus. Doplnil, že na záznamech lze muže zřetelně poznat, poznali je i svědci.
Státní zástupce Pavel Toufar v obžalobě popsal skutky trojice z let 2020 až 2022. Podle něj surovým a trýznivým způsobem zacházeli se zvířaty při vykládce a jejich nahánění do objektu jatek, šlo o prasata domácí a tury domácí. Muži zvířata tloukli, v některých případech i zvířata neschopná pohybu, bili je tyčí do hlavy, kopali do nich, například do břicha, opakovaně je popoháněli elektrošoky. Pokud nemohlo zvíře chodit, odtáhli je lanem. Skutků se dopustili v několika popsaných případech Krnáč či Chytka sami či spolu nebo se Sionem.
Podle obhájkyň mužů, kteří vinu popřeli, nebylo prokázané, že by se dotyční dopustili trestného činu. Šlo podle nich maximálně o přestupek. Krnáčovi a Chytkovi hrozilo podle žalobce v přísnější sazbě až šest let vězení, Sionovi tři roky. V případě Krnáče je rozhodnutí pravomocné, muž ani žalobce se neodvolali, v případě zbylých dvou si obhájkyně ponechaly lhůtu pro možné odvolání.
Podle Lukáše Vincoura z iniciativy Zvířata nejíme je výše trestů nízká. "Z našeho pohledu je rozsudek nízký, představovali bychom si, aby za týrání a ubližování zvířatům byl stejný trest jako za ubližování a týrání kohokoliv jiného. Chtěl bych, aby se tyhle činu vůbec neděly, aby ta místa neexistovala," řekl Vincour po jednání.
Aktivisté zveřejnili téměř pětiminutový sestřih záběrů předloni v létě. Na velkých jatkách obvykle bývá stálý veterinární dozor. Hrabětická jatka však patřila k menším a jejich provoz nebyl pravidelný, proto zde stálý dozor nebyl. Po zveřejnění záběrů provozovatel činnost jatek ukončil.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)

Anyr
18.4.2024 20:10Týrání zvířat, či kohokoliv, kdo se nemůže bránit, je odporné. To by mělo být automaticky za deset let a nazdar, hned, jak by se to prokázalo.
A instantní, automatické doživotí za kolaboraci s Ruskem, ale to je lil offtopic :* :D
pavel peregrin
18.4.2024 20:55 Reaguje na AnyrPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Jiří S
20.4.2024 08:47 Reaguje na AnyrJak jinak chcete ty zvířata vyhánět? Nemůžou za to z části spíše i někteří zemědělci, že tam vůbec taková zvířata posílají, která nemůžou na nohy a podobně?
Majka Kletečková
20.4.2024 21:29 Reaguje na Jiří SBřetislav Machaček
20.4.2024 18:03 Reaguje na Anyrdostat na místo porážky. Já sadismus a zbytečné týrání neomlouvám,
ale ono to je i o osobě, která je ochotna tuto práci vykonávat.
Na vzdorovité a zraněné zvíře domluva neplatí a už vůbec ne na
zvíře, které ztratilo pohyblivost a nesmí být poraženo v autě, či
na rampě jatek kvůli hygienickým a jiným předpisům. Protestujte
za jejich změnu, aby bylo možno porážet taková zvířata na místě a
aby kvůli tomu nekončila v kafilérii kvůli nedodržení předpisů o
porážce zvířat určených k lidské konzumaci. Pak klidně trestejte
koho chcete a možná i sebe, když to neuděláte dostatečně citlivě!
Břetislav Machaček
20.4.2024 17:50Víte ono je problém na tuto práci najít někoho, kdo bude mít trpělivost ta
zvířata "přemluvit", aby často nemocná šla na porážkové pracoviště. Ono to
je o ochotě tuto nevděčnou práci dělat, ale někdo ji dělat musí. Možná by
nebylo od věci, aby ti aktivisté předvedli, jak to umí dělat oni, ale už
podle názvu jsou to odpůrci konzumace masa a zabíjení zvířat. Oni je asi
nechávají v bolestech polámané a jinak nemocné umírat, než jim život co
nejdříve ukončit. To, že se tak neděje už v místě chovu je chyba v tom,
že neexistují pojízdná porážková auta umožňující porazit poraněné zvíře
třeba už na pastvině. Asi by nebylo marné aby bylo v republice několik
takových vozidel na porážku a vykrvení na místě s možností odvezení už
poraženého zvířete. Náklady by určitě byly vysoké, ale mohly by je hradit
podobné útlocitné spolky a nebo by je bylo možno hradit z dotací těmto
spolkům, protože by zanikl předmět jejich stížnosti na podobné konání.
Zažil jsem v životě mnoho domácích zabíjaček, včetně takzvaného dobití
zraněného, nebo nemocného zvířete. Co ale oči nevidí, to srdce nebolí
a 150 kilové prase se zlomenou nohou taky nikdo nevynášel z chlívku v
náručí jako nevěstu, ale vytáhlo se uvázané za nohy po zemi na dvůr.
Humánní to taky nebylo, ale bylo to nutné a rychlé. Kůzlata se taky podřezávala bez omráčení stejně, jako u košér a halal porážky a nikdo
se nad tím nepohoršoval. Prostě lidé měli sice zvířata rádi, ale když
přišel jejich čas, tak konali rychle a bez slitování. Ono tu jde o to
odcizení městských lidí od tradičního života a smrti, kdy lidé umírají
v nemocnici s lékaři na rozdíl od minulosti doma v kruhu rodiny. Dnes
ochranáři cítí více se zvířaty, než s vlastními příbuznými a ohánějí
se pochybnou humanitou.
Každopádně zbytečnou surovost a sadismus neomlouvám, ale ptám se, kdo
bude příště tuto práci trpělivě a humánně konat tak, aby se linka včas
dočkala zvířat určených na porážku, když si ta zvířata postaví hlavu
a odmítnou se nechat zabít a dotyčný nebyl trestán za jejich popohánění
účinným způsobem? Budou to ti ochranáři?