Soud přiznal odkladný účinek žalobě proti emisní výjimce elektrárny Chvaletice
"Pokud by soud v nynější věci nepřiznal odkladný účinek žalobám, provozovatel by mohl postupovat podle rozhodnutí žalovaného a v souladu s emisní výjimkou vypouštět do ovzduší rtuť a oxidy dusíku v množství, které odporuje emisním limitům stanoveným podle závěrů o BAT. I v této věci se tedy jedná o případ, kdy by nepřiznáním odkladného účinku, tedy nepozastavením účinků změny integrovaného povolení, mohla být žalobcům upřena včasná a spravedlivá soudní ochrana," uvedla Otýpková.
Olomoucký krajský soud v březnu zrušil elektrárně emisní výjimku pro rtuť a oxidy dusíku, kterou vydal krajský úřad v Olomouci a potvrdilo ministerstvo životního prostředí. V odůvodnění uvedl, že by za odůvodněnou považoval výjimku o délce maximálně dvou let, úředníci z krajského úřadu a ministerstva podle něj nedostatečně zjistili skutkový stav pro celé šestileté období trvání výjimky. Nejvyšší správní soud (NSS) v květnu vyhověl kasačním stížnostem elektrárny a ministerstva životního prostředí a věc vrátil k novému projednání.
Podle Otýpkové v současnosti výjimka není pravomocná a bude nutné počkat na konečné rozhodnutí soudů. "Elektrárna nyní nemá výjimku, ale zároveň ještě nemá v integrovaném povolení zanesené nové emisní limity, které platí od loňského srpna. Krajský úřad by měl správně povolení udržovat tak, aby v něm buď byly přísnější limity nebo pravomocná výjimka. Ted tam není ani jedno," řekla Otýpková.
Podle Elišky Beranové, právničky Frank Bold Society, bylo usnesení krajského soudu jediným možným zákonným postupem, jinak by došlo k poškození životního prostředí toxickou rtutí. "Naproti tomu újma na straně provozovatele je dle usnesení soudu pouze spekulativní. Krajský soud poukazuje na skutečnost, že se této domnělé újmě vystavil sám provozovatel žádostí o výjimku, na kterou neexistuje právní nárok, a šlo tedy o jeho vlastní, podnikatelské riziko," uvedla Beranová.
Chvaletická elektrárna v minulosti podstoupila nákladnou modernizaci. Aby dosáhla požadovaných emisních limitů pro rtuť a oxidy dusíku, musela by investovat další vysoké sumy, což je podle ní neúměrné poměrně malému snížení emisí. Chtěla proto na osm let zachovat dosavadní limity, vloni v listopadu vydaná výjimka umožňovala elektrárně vypouštět do ovzduší více rtuti a oxidů dusíku po dobu šesti let.
Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v provozu je od roku 1979. Instalovaný výkon činí 820 megawattů, minoritně vyrábí také teplo pro Trnávku a Chvaletice. Společnost Severní energetická (Sev.en) elektrárnu koupila od společnosti ČEZ v roce 2013 za 4,12 miliardy korun.
reklama