Soud ve Štrasburku řeší stížnost Portugalců kvůli klimatu, týká se to i ČR
27.9.2023 17:58 | ŠTRASBURK
(ČTK)
Soud čeká obří řízení, protože šest mladých lidí z Portugalska, z nichž nejmladšímu je 11 let, usiluje o rozhodnutí týkající se 32 evropských států. Jsou mezi nimi všechny členské země Evropské unie a také Británie, Norsko, Rusko, Švýcarsko a Turecko. Tyto země bude u soudu zastupovat na 80 právníků, napsala agentura Reuters. Verdikt se čeká nejdříve za devět až 18 měsíců.
Prvotní motivací pro podání stížnosti byly pro šestici stěžovatelů mohutné požáry v roce 2017, kdy v Portugalsku v regionu Leiria shořelo přes 200 kilometrů čtverečních lesa a zemřela více než stovka lidí.
"Dnes stojíme před ECHR, abychom obhájili svá práva a svou budoucnost," uvedli autoři stížnosti, kteří se dnes úvodního zasedání soudu osobně účastní. U soudu chtějí Portugalci dokázat, že změny klimatu ohrožují jejich základní práva včetně práva na život a na zdraví.
"Chci mít zelený svět bez znečištění, chci být zdravá. Do případu jsem se zapojila, protože mám velký strach o svou budoucnost. Bojím se, jak bude vypadat místo, kde žijeme," citoval server BBC jedenáctiletou Marianu, která se na stížnosti podílí i se svými dvěma staršími sourozenci. Její dvacetiletý bratr Martim Agostinho tvrdí, že vlády nedělají pro klima dost, a nesou tedy částečně vinu na tom, že se planeta stane pro budoucí generace prakticky neobyvatelnou.
"Předkládáme důkazy, abychom ukázali, že je v moci států udělat pro snížení emisí mnohem více, ony si ale vybraly, že to neudělají," citovala agentura AP Gerryho Listona, jednoho z právních zástupců skupiny portugalské mládeže. Podle něj zatím vše napovídá, že vlády nesplní cíl udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 stupně oproti předprůmyslové éře, což je cíl stanovený Pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015. Podle odborníků překročení této hranice bude znamenat potenciálně katastrofické změny klimatu.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Česká krajina v době klimatických změn: Jak ji připravit na sucho i přívalové deště?
Uhlíkově negativní zemědělství: Jak ho můžeme dosáhnout v českých podmínkách?
Shrnutí průběžných výstupů Národní pracovní skupiny k posouzení výpadku elektřiny ze dne 4. 7. 2025 vedené Energetickým regulačním úřadem
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
RV
Richard Vacek
27.9.2023 20:17Západ se posunul směrem, kde se rozhodnutí soudů rovná hádání z křišťálové koule.
I tím se liší od zemí, kde podobné nesmysly soudy neřeší.
Odpovědět
I tím se liší od zemí, kde podobné nesmysly soudy neřeší.
PH
Pavel Hanzl
28.9.2023 10:03 Reaguje na Richard VacekJaké hádání? Před soudem leží tvrdé důkazy!! Celá Jižní Evropa (a samozřejmě i Amerika, Čína, Austrálie atd.) jsou už tvrdě ničeny globální katastrofou, jen zaprdění čecháčci si pořád myslí, že se jich to netýká.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
28.9.2023 10:54 Reaguje na Pavel HanzlA není vám ani trošku podezřelé, že za globální klimatické katastrofy roste produkce potravy ještě rychleji, než počet obyvatel?
Protože pokud se takto globální klimatická katastrofa projevuje, neměli bychom se snažit ji zastavit, ale naopak bychom měli napřít úsilí, aby ta globální klimatická katastrofa probíhala ještě rychleji.
Odpovědět
Protože pokud se takto globální klimatická katastrofa projevuje, neměli bychom se snažit ji zastavit, ale naopak bychom měli napřít úsilí, aby ta globální klimatická katastrofa probíhala ještě rychleji.
PH
Pavel Hanzl
28.9.2023 19:39 Reaguje na Richard VacekNení. Potraviny jsou oběhový uhlík, ne fosilní. Za tu dobu, co sem chodíte, byste už mohl pochopit ten rozdíl.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
29.9.2023 08:59 Reaguje na Pavel HanzlVíte, když má globální změna klimatu téměř vše rozvrátit, tak by člověk očekával, že se to začne nejprve projevovat na produkci potravin, protože ta je na klimatu závislá.
Pokud ale změna klimatu vede k vyšší produkci potravin, tak se asi nejedná o špatnou změnu.
Odpovědět
Pokud ale změna klimatu vede k vyšší produkci potravin, tak se asi nejedná o špatnou změnu.
PE
Petr Eliáš
29.9.2023 10:08 Reaguje na Richard VacekČím to asi bude, že roste produkce?
Dnes máme globálně čtyřnásobnou spotřebu hnojiv než v šedesátých letech, spotřeba sladké vody v zemědělství vyrostla na nějakých 70% celkové spotřeby (a dle FAO má nadále růst), za třicet let se zdvojnásobila spotřeba pesticidů, atd. atd.
Možná by bylo lepší se o to víc zajímat, než být jen primitivní ignorantský žvanil, vacku. ;)
Odpovědět
Dnes máme globálně čtyřnásobnou spotřebu hnojiv než v šedesátých letech, spotřeba sladké vody v zemědělství vyrostla na nějakých 70% celkové spotřeby (a dle FAO má nadále růst), za třicet let se zdvojnásobila spotřeba pesticidů, atd. atd.
Možná by bylo lepší se o to víc zajímat, než být jen primitivní ignorantský žvanil, vacku. ;)
RV
Richard Vacek
29.9.2023 11:56 Reaguje na Petr EliášZemědělci se vždy snažili zajistit optimální množství živin, protože se jim to zpětně vracelo ve výnosech. Dříve to byla statková hnojiva, dnes se z mnoha důvodů dává přednost umělým. Za nějakých 15% výnosů může zvýšená koncentrace CO2. Díky oteplení máme delší vegetační období - do konce století to u nás může být dalších 14 dní růstu. To vše má kladný vliv na objem produkce.
A používání agrochemie? To souvisí s tím, že červivá strupovitá jablka by si málokdo koupil. Stejně tak obilí zasažené karcinogenními plísněmi, popřípadě toxickými jedy z koukolu nebo námele. Dříve to lidé snědli, dnes už ne.
Odpovědět
A používání agrochemie? To souvisí s tím, že červivá strupovitá jablka by si málokdo koupil. Stejně tak obilí zasažené karcinogenními plísněmi, popřípadě toxickými jedy z koukolu nebo námele. Dříve to lidé snědli, dnes už ne.
PH
Pavel Hanzl
29.9.2023 12:22 Reaguje na Richard VacekDíky oteplení je delší vegetační doba jenom v malé části Zeměkoule, třeba zrovna u nás. Ale v teplejších oblastech, kde žije nejvíc lidí se to už prudce zhoršuje. Proč je asi Afrika závislá na obilí z Ukrajiny a vůbec potravin ze zemí, které ještě nejsou tak postižené?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.9.2023 12:27 Reaguje na Richard VacekVy musíte být fakt regulérně mišuge. letošní září s letními teplotami je zase rekrdní, jenže ten trend se zrychluje. Dobře, 27°c jeětě jde, ale za jak dlouho tu bude přes 30, potom 35, pak +40°C? To znamená v létě k PADESÁTI!! U nás ekosystém i člověk nepřežije bez vážného poškození delší období s teplotami přes +40°C!! Kdy to nastane? Za 10, nebo až 20 let? A co dál?
Odpovědět
RV
Richard Vacek
29.9.2023 14:27 Reaguje na Pavel HanzlVám asi vyhovují podzimní mlhy a plískanice, ale mnohem příjemnější jsou vyšší teploty. A v létě 50 stupňů? Na to jste přišel jak? Protože minulým klimatem se zabývá paleoklimatologie a dle ní s oteplením přichází snižování gradientu teplot mezi póly a rovníkem, zimou a létem, dnem a nocí. Velkým dílem za to může oblačnost, které je v teplých periodách mnohem více, než v dobách ledových.
A jen odkaz na geologické období, ve kterém právě žijeme a kde právě prožíváme nižší střední teplotu (14.5 st.C) než je v této éře obvyklé (20 st.C):
https://cs.wikipedia.org/wiki/Fanerozoikum
Odpovědět
A jen odkaz na geologické období, ve kterém právě žijeme a kde právě prožíváme nižší střední teplotu (14.5 st.C) než je v této éře obvyklé (20 st.C):
https://cs.wikipedia.org/wiki/Fanerozoikum
PH
Pavel Hanzl
30.9.2023 09:01 Reaguje na Richard VacekNa plískanice a nižší teploty je stavěn náš ekosystém, mě do toho netahejte. Paleoklimatologie se zabývá historií, ovšem dnes je situace zcela jiná, nikdy v jakékoli historii nic takového nenastalo. Probíhaly všemožné katastrofy, ale nikdy se do atmosféry nedostalo rázově tak obrovské množství fosilního uhlíku, jako dnes.
Odpovědět
ig
27.9.2023 23:15
Parta trollů si usmyslí, že bude otravovat a stovky lidí se můžou přetrhnout aby jim vyhověly. Lidi se nudí, příliš snadno se jim žije.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
28.9.2023 10:00 Reaguje naHlupáčku pitomečku, těm lidem změna klimatu totálně zničila jejich domovy a jeich životní prostředí, jejich nemovitosti i možná způsob obživy. Jen úplné hlupačisko může napsat, že se ti lidí nudí, to fakt není možný.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
28.9.2023 10:35 Reaguje na Pavel HanzlNo a pokud soud rozhodne, že evropské státy "dělají málo" pomůže to 6 portugalským nezletilcům zajistit jejich "právo na zdraví"? A bude kvůli tomu obchodní nebo skutečná válka EU proti zbytku světa? A má relativně chudnoucí EU šanci v obchodní válce vyhrát a donutit rozhodující aktéry (Čína, Indie, USA, Brazílie ...) změnit významně jejich chování? Já mám dojem, že je případné zvýšení tempa "dekarbonizace" ekonomik EU a přidružených zemí spíš trochu pobaví a dost jim pomůže. Dobrovolné ekonomické ožebračení EU rychlost změny klimatu ovlivní spíš nedostatečně (pokud vůbec).
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
28.9.2023 19:45 Reaguje na Dalibor MotlNaplácal jste do sebe zase nesouvisející věci. Samozřejmě je Evropa jedním z dominantních hráčů klimatické tragédie. Ani ne tím, kolik produkuje sama CO2, ale především tím, že nakupuje výrobky s velkou CO2 zátěží. Šílenou bolševickou Čínu neobhajuji, ale Evropa i tam má svůj púdíl.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.9.2023 10:18 Reaguje na Pavel HanzlCo má tedy Evropa dělat, aby to bylo podle 6P+Hanzl správně?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.9.2023 12:31 Reaguje na Jiří SvobodaTo, co dělá.maximálně tlačí na dekarbonizaci a snaží se k tomu přimět zbyzek světa. Ten to ví taky, tak to jede po celém světě, ovšem bolševická Čína postižená neřízeným mamonem do toho vždy hodí vidle.
O Rusku nepíšu vůbec, to je Paroubkův Mars, tam je vše naopak.
Odpovědět
O Rusku nepíšu vůbec, to je Paroubkův Mars, tam je vše naopak.
ig
29.9.2023 09:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Ovšem, že se nudí. V době kdy kdejaký blbeček pracuje 35 hodin týdně a pořídí si za to bydlení, jídlo, ošacení, zdravotní péči, zábavu a dovolenou dvakrát ročně mají všichni přebytek volného času a vymýšlejí si kraviny. Kdo má zničený způsob obživy tak s volským zápřahem od slunka do slunka obdělává své kamenité políčko a nemagoří.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.9.2023 12:33 Reaguje naCo kdybyste si tam zajel a podíval se na místo? Dezolát sedí u televize, v ruce lahváč, nadává na režim a káže někomu, aby s volským potahem oral kamení! Fakt si nepřipdáte jeko trůba?
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
2.10.2023 17:06 Reaguje na Pavel Hanzl"Chci mít zelený svět bez znečištění, chci být zdravá. Do případu jsem se zapojila, protože mám velký strach o svou budoucnost. Bojím se, jak bude vypadat místo, kde žijeme," citoval server BBC jedenáctiletou Marianu, která se na stížnosti podílí i se svými dvěma staršími sourozenci."
Tak té toho klimatická krize fakt zničila hodně. Prostě jen zblblá pionýrka se zeleným šátkem, co ví o životě s prominutím hovno, protože se nikdy nemusela o nic starat a má tedy čas na to řešit hovadiny.
Odpovědět
Tak té toho klimatická krize fakt zničila hodně. Prostě jen zblblá pionýrka se zeleným šátkem, co ví o životě s prominutím hovno, protože se nikdy nemusela o nic starat a má tedy čas na to řešit hovadiny.
PH
Pavel Hanzl
30.9.2023 10:51Naši hloupí ropáčci si libují, že je teplóčko. Jaká je ale skutečnost?
https://cnn.iprima.cz/extremni-pocasi-evropu-v-rijnu-zasahne-dalsi-vlna-veder-teploty-prekroci-i-35-stupnu-413619
Odpovědět
https://cnn.iprima.cz/extremni-pocasi-evropu-v-rijnu-zasahne-dalsi-vlna-veder-teploty-prekroci-i-35-stupnu-413619
RČ
Radek Čuda
2.10.2023 17:10 Reaguje na Pavel HanzlTak s ohledem na ceny energií jsou spíš rádi, že ušetří a neklepou přitom kosu ... pokud si pamatuju, vy jste si v zimě taky moc nepochvaloval tu kosu, co jste v rámci úspor měl doma.
Odpovědět
MS
Milan Smrž
4.10.2023 09:30Produkce potravin v některých oblastech vzrostla, například RF se stala v posledních letech největším světovým vývozcem obilí. To bylo nepochybně způsobeno klimatickou změnou, protože se některé chladnější oblasti staly vhodnými pro zemědělství.
Naopak ale v oblastech, které již byly horké předem.
Všechno má své hranice. Čím víc, tím víc většinou neplatí. Fotosyntéza, jako základ veškerého života na Zemi má pro C3 rostliny maximum výtěžnosti okolo 18°C a pro C4 (tropické rostliny) o deset stupňů více. Blížíme se tedy tipping pointu. Nejenom pro rychlost fotosyntézy, ale pro součtovou respiraci včetně uvolňování CO2 z půdy.
Odpovědět
Naopak ale v oblastech, které již byly horké předem.
Všechno má své hranice. Čím víc, tím víc většinou neplatí. Fotosyntéza, jako základ veškerého života na Zemi má pro C3 rostliny maximum výtěžnosti okolo 18°C a pro C4 (tropické rostliny) o deset stupňů více. Blížíme se tedy tipping pointu. Nejenom pro rychlost fotosyntézy, ale pro součtovou respiraci včetně uvolňování CO2 z půdy.
