Špinavý vzduch působí miliardové škody. Přesto poslanci zvažují, že zruší průmyslu poplatky

Poslanci chtějí firmám odpustit poplatky za znečišťování ovzduší. Na fotografii Elektrárna Prunéřov firmy ČEZ

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Horst 74 / Wikimedia Commons

Podle českých Greenpeace a Centra pro životní prostředí a zdraví přijdou škody ročně na 87,7 až 148,7 miliard Kč. Výpočet aktivistů vychází ze zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), která analyzuje finanční náklady za znečišťování ovzduší způsobené nejvýznamnějšími evropskými průmyslovými podniky.

Poplatky za vypouštění znečištění od ovzduší jsou nástrojem, kompenzujícím škody, které průmyslové podniky svou činností způsobují. Podle nevládek je výše poplatků zcela nedostatečná a pohybuje se v řádu promile až jednotek procent ze skutečných nákladů na odstranění škod. Nicméně i tyto poplatky se však nyní snaží zcela zrušit hospodářský výbor poslanecké sněmovny. Za návrhem hospodářského výboru stojí i někteří poslanci ODS. Jejich návrh je ale opakem toho, co navrhla vláda. O osudu poplatků by měl po přerušení projednávání zákona rozhodnout v úterý.

Poplatky do roku 2015

Výbor v zákoně o ovzduší navrhl nahradit větu „poplatkovým obdobím je kalendářní rok“ za sdělení „posledním poplatkovým obdobím pro účely výběru poplatku za znečišťování je kalendářní rok 2015“. Podle poslance Františka Laudáta (TOP09) prý české podniky podléhají dvojímu zpoplatnění. Jedním z nich je evropské obchodování s emisemi (ETS) a druhým klasické poplatky. „Výbor navrhuje, aby postupně byly naše firmy zatíženy pouze jedním poplatkem, který půjde přes mechanismus emisních povolenek,“ prohlásil ve sněmovně Laudát. České podniky tak budou prý lépe konkurovat firmám z dalších zemí Evropy.

Jiří Krátký (ČSSD) naopak poslance upozornil na to, že například v Německu a severských zemích jsou poplatky vyšší než ty navrhované. „Jestliže máme dnes za znečištění tuhými látkami poplatek 4 200 Kč, v roce 2000 to bylo v Německu přepočteno na tehdejší marku 18 tisíc korun. U síry navrhujeme 1 350 korun za tunu, v Německu to bylo v roce 2000 90 tisíc, u oxidů dusíku máme dnes navržených 1 100 korun, v Německu v roce 2000 72 tisíc,“ vypočítává Krátký. Poplatky jsou ale také příjmem pro kraje. "Pokud je zrušíme, připravíme tak kraje a stát o možnost financování různých projektů právě na ochranu ovzduší,“ dodal poslanec Václav Zemek (ČSSD).

Kateřina Konečná (KSČM) upozornila na to, že debata kolem poplatků pro velké firmy nechává stranou dopravu a domácnosti, které se na znečištění podílejí zhruba stejnou měrou. „Proč máme zase trestat ty, kteří se trestají jednoduše, protože je jich pár a protože na ně máme páky, a odmítáme debatu nad tím širokým spektrem těch, které prostě zatím - a já netvrdím, že potrestat, ale zatím jim neumíme ukázat ani tu prevenci,“ prohlásila Konečná při projednávání zákona. Vyškrtnout navrhované omezení poplatků navrhl Jiří Paroubek, poslanci by o něm měli rozhodnout v úterý.

Desetina nákladů

Zpráva agentury ochrany životního prostředí, na kterou se odvolávají nevládní organizace, porovnává údaje o 622 podnicích, které nejvíce zamořují evropské ovzduší. Mezi nimi je i 25 českých zástupců. Nejhůře byla hodnocena Elektrárna Prunéřov firmy ČEZ, která se v celoevropském měřítku umístila na 17. místě. Další elektrárna ČEZ v Počeradech figuruje na 30. místě, do první stovky se vešel ještě Chemopetrol v Litvínově (63.), ostravský ArcelorMittal (65.) a elektrárna Chodově u Sokolova (98). Podle EEA se náklady na odstranění škod, které průmyslové podniky svými emisemi způsobily v roce 2009, odhadují na nejméně 102–169 miliard euro.

„Znečišťovatelé na poplatcích odvádějí desetiny procent této částky a někteří poslanci se ve sněmovně právě v těchto dnech snaží zrušit i tyto, zcela nedostatečné, poplatky za znečištění,“ říká Jan Freidinger, vedoucí toxické kampaně Greenpeace. Podle něj by odpuštění poplatků zvýhodnilo nezodpovědné firmy, které nejvíce poškozují zdraví obyvatel a životní prostředí, na úkor slušných a zodpovědných firem.