Splavnění Labe do Pardubic čeká na posouzení vlivů na životní prostředí

Pardubický kraj zveřejnil dokumentaci k záměru splavnění Labe do Pardubic. Tvoří ho soubor staveb včetně přístavu v krajském městě. O splavnění usiluje Ředitelství vodních cest. Potřebuje získat kladné posouzení vlivů na životní prostředí (SEA), což je prvním krokem pro získání stavebních povolení na jednotlivé vodní stavby, uvedl mluvčí ŘVC Jan Bukovský. "Věřím v kladné hodnocení dokumentace a vydání souhlasného stanoviska k návrhu koncepce, aby byl proces SEA úspěšně dokončen a bylo tak definitivně rozhodnuto o variantě řešení," řekl ředitel ŘCV Lubomír Fojtů. Podle něj by se mohlo začít stavět v roce 2030.

Po vodě se lodě dostanou do Chvaletic, dál do Pardubic už ne. Podle Bukovského splavnění Labe umožní rozšířit nabídku nákladní dopravy a Pardubický kraj se plnohodnotně integruje do vodních cest v Česku. Díky plánovanému vodnímu přístavu v Pardubicích by se vodní cesta napojila na železnici a silnice, což by vytvořilo multimodální uzel.

ŘVC má naplánované zahájení staveb, které jsou součástí splavnění Labe, na začátek roku 2030. "Jsem přesvědčen, že dojde k celkovému posílení významu vodní dopravy a k vytvoření podmínek pro přepravu zboží, hromadných substrátů, těžkých a nadrozměrných nákladů a kontejnerů po vodě, které sníží zatížení těžkou silniční dopravou," dodal Fojtů. Dalším přínosem by mělo být využití vodní cesty i pro rekreační plavbu malých plavidel a osobních lodí, dodal.

Projekt se skládá ze sedmi dílčích záměrů. Klíčovou stavbou splavnění je plavební stupeň v Přelouči. V návrhu jsou tři varianty, co se pokud možno co nejvíc vyhýbají evropsky významné lokalitě Louky u Přelouče. Proti původní trase plavebního kanálu přes přírodně cenné Slavíkovy ostrovy dlouhodobě vystupovali ekologové a stavbu úspěšně blokovali.

Kromě plavebního stupně Přelouč by byla nutná modernizace stupně Srnojedy na Pardubicku a vybudování přístavu v Pardubicích. Podle dřívějších údajů by měla výstavba kanálu o délce téměř 3,2 kilometru stát více než tři miliardy korun. Smysluplnost a hospodárnost plavebního kanálu zpochybnil v roce 2009 Nejvyšší kontrolní úřad. Pardubický kraj projekt podporuje.

---

reklama

---