Spor kvůli rozhledně na Králickém Sněžníku může skončit u Evropské komise Aktualizováno

Podle povolení se má například stavební materiál a konstrukční díly věže přepravovat ze Sněžnického sedla na vrchol Sněžníku pomocí helikoptéry a staveniště musí být vymezeno v prostoru parcely číslo 370. To se ale podle českých ekologických organizací neděje.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Společnost přátel Jeseníků

Česká republika vede s Polskem spor i kvůli hnědouhelnému dolu Turów. Soud EU předminulý týden Polsku na žádost České republiky nařídil, aby ihned přerušilo veškeré práce v dole nedaleko českých hranic.

"Pravděpodobně si zopakujeme polský scénář jednání i v případě rozhledny na Králickém Sněžníku. Pokud zjistíme, že byly porušeny platné evropské právní předpisy, opět požádáme o pomoc Evropskou komisi. V případě, že kvůli provedeným změnám stavba znovu naplní charakter záměru dle směrnice EIA, budeme po polské straně požadovat zahájení nového mezistátního procesu EIA," uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

MŽP uvedlo, že v případě výstavby rozhledny jedná v souladu se zákony a v zájmu ochrany cenné přírody. "V roce 2013 informovala polská strana MŽP o ukončení mezistátního procesu vyhodnocení vlivu projektu na životní prostředí EIA. Redukovaný záměr představoval již výstavbu jednoduché rozhledny a infrastruktury. MŽP ukončení procesu akceptovalo, přesto však požadovalo, aby polská strana zohlednila při stavbě tři podmínky stanovené Správou Chráněné krajinné oblasti Jeseníky," uvedla Pospíšilová. Podle povolení se má například stavební materiál a konstrukční díly věže přepravovat ze Sněžnického sedla na vrchol Sněžníku pomocí helikoptéry a staveniště musí být vymezeno v prostoru parcely číslo 370. To se ale podle českých ekologických organizací neděje. Podle fotodokumentace jezdí těžká technika po zelené turistické stezce z Chaty Pod Sněžníkem podél hranice na polské straně hory. V rozporu s povolením i v rozporu s projektem byla vybudována provizorní komunikace na vrchol hory k opakovanému využití těžké techniky a zřejmě i k přepravě části materiálu. Stroje také ničí arkto-alpínskou tundru i v širším okolí mimo stavební prostor vymezený oplocením.

Přečtěte si také |

Ekologičtí aktivisté chtějí zastavit stavbu rozhledny na Králickém Sněžníku

MŽP se v červnu 2020 obrátilo na polskou stranu s dotazem, zda se nějak nezměnil záměr oproti poslední verzi. "Byli jsme ujištěni, že k žádné takové změně nedošlo a daný záměr stále nenaplňuje charakter záměru dle směrnice EIA, ani podle české a polské legislativy. Z důvodu předběžné opatrnosti MŽP hned vyzvalo ekologické organizace, aby se v případě zjištění, že se investor záměru neřídí stanovenými podmínkami a například výrazně mění charakter záměru, obrátily s těmito prokázanými informacemi na Správu CHKO Jeseníky a MŽP," uvedla Pospíšilová.

V listopadu 2020 ministerstvo na základě podnětů signalizujících, že stavba překračuje původní záměr, informovalo ministerstvo pro místní rozvoj a od této doby MŽP řeší případ s polskou stranou. Ekologické organizace vyzvaly dopisem MŽP a ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou (ANO), aby zastavily financování výstavby rozhledny. Na výstavbu rozhledny poskytlo část peněz i ministerstvo pro místní rozvoj. Na celkové náklady zhruba 77 milionů korun přispělo z národních i evropských zdrojů. Investorem je polská obec Stronie Śląskie.

Dostálová dnes na twitteru odmítla, že by stavební práce narušovaly ochranu životního prostředí. "Považuji za nutné se ohradit proti poplašným zprávám, že projekt Kladsko-Orlicko-Sněžník porušuje nastavené podmínky pro ochranu životního prostředí. Není to pravda. Není možné realizovat projekt, který by mohl mít negativní dopad na životní prostředí," uvedla ministryně. Její resort v tiskové zprávě uvedl, že získal od resortů životního prostředí obou zemí ujištění, že práce se provádějí pod přírodovědným dohledem, exempláře chráněných druhů rostlin byly přesazeny na bezpečná místa a plocha stavebního pozemku byla oplocena.

Transport materiálu vrtulníkem bude podle MMR kontrolovat polský orgán ochrany přírody. Dodavatel podle MMR pracuje s minibagry a malými vozíky, jejichž pracovní šířka je 2,2 metru a které se pohybují výhradně po stezce. Dodávka betonu, ocelové konstrukce a skla bude letecká. "Přírodní a stavební dozor také upozornil dodavatele, že stavební stroje mají stát na místech, která jsou chráněna rohožemi," uvedlo MMR.