Správa úložišť představila v Pošumaví průzkum vytipovaných úložišť

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Zdeněk Fiedler / Wikimeda Commons

Lidé mohli v Horažďovicích vidět 3D model úložiště nebo ukládací obalové soubory na vyhořelé palivo jaderných elektráren, jejichž životnost je podle vedoucí přípravy úložišť Markéty Dohnálkové projektována na jeden milion let. Úložiště bude půl kilometru pod povrchem, podzemní areál bude mít plochu dva až tři kilometry čtvereční. Řádově menší bude provozní povrchový areál s plochou 15 až 20 hektarů, což je sedmina povrchového areálu elektrárny Temelín.

Hlavní bezpečnostní bariéra úložiště je horninový masiv, dále kovové kontejnery s průměrem jeden metr a vysoké čtyři až pět metrů, které budou 500 metrů pod zemí a utěsněné tvárnicemi z bentonitu. "Jde o multibariérový systém ukládání. Současný koncept úložiště je pro palivo z Temelína, Dukovan a pro tři nové jaderné zdroje, což odpovídá počtu 7600 ukládacích obalových souborů," řekla koordinátorka výzkumu a vývoje SÚRAO Lucie Hausmannová.

SÚRAO požádalo koncem února ministerstvo životního prostředí (MŽP) o povolení geologického průzkumu, který posoudí čtyři místa v zemi. Kromě Březového potoka jsou to ještě Horka a Hrádek na Vysočině a Janoch u Temelína. Ministerstvo tento týden řízení o stanovení průzkumného území ve třech ze čtyř území přerušilo a požádalo SÚRAO o doplnění žádostí.

Správa už od dubna dělá v lokalitách povrchové geologické mapování a biologický screening, o čemž obce informovala. SÚRAO zveřejňuje na webu veškeré technické studie a budou tam i výsledky všech průzkumů a výzkumů, uvedl ředitel správy Lukáš Vondrovic.

"Je to akce k ničemu, zbytečně brzy. Počkal bych s tím na podzim po přijetí zákona (o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm), a pak by to mělo význam," řekl ČTK starosta Horažďovic Michael Forman (Občané HD). Zákon, který má urychlit přípravu stavby, už projednaly sněmovní výbory. Obce podle Formana stále prosazují, aby zákon obsahoval souhlas obcí se stavbou.

Občané, kteří na prezentaci přišli, uvedli, že je zajímalo, jak se průzkumy dotknou jejich pozemků. "Nesouhlasím s tím (úložištěm), ale na druhou stranu někde to být musí," uvedl jeden nich. Dva horažďovičtí podnikatelé řekli, že nejsou odpůrci ani příznivci, ale zajímá je, co to regionu přinese.

V lokalitách se od dubna pohybují geologové, kteří si v terénu všímají různých geologických fenoménů, zkoumají také vodu v pramenech a potocích. Po povolení průzkumu od MŽP budou hloubit až deset vrtů v každé lokalitě, řekl vedoucí geolog Marek Vencl ze SÚRAO.

Termín do roku 2028 lze podle něj stihnout. "Zajímají nás hlavně horniny z vrtu, identifikace vody a další," uvedl Vencl. Na Březovém potoku je masiv granodioritu, hornina blízká žule. "Všechny čtyři lokality v ČR jsou stejně dobré, žádná není preferovaná, všude bude sběr dat stejný, aby se mohla správně porovnat," dodal. Vrty začnou hned, jak nabude povolení MŽP k průzkumu právní moci, práce už jsou naplánované. Na vrty bude SÚRAO pořádat veřejné soutěže a osloví i zahraniční firmy.