Správa zažádala o povolení průzkumu v místech pro úložiště radioaktivního odpadu Aktualizováno

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) podala žádosti o stanovení průzkumného území v obcích Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. V případě, že ministerstvo životního prostředí žádostem vyhoví, zahájí správa geologický průzkum pro možné budoucí umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. O nejvhodnější lokalitě pro úložiště by se podle současných plánů mělo rozhodnout do roku 2028. ČTK to dnes sdělila mluvčí SÚRAO Martina Bílá. Obce se hlubinnému úložišti dlouhodobě brání. Podle nich stát stále nezajistil obcím v podobných řízeních dostatečná práva.

"Podání žádosti o stanovení průzkumného území je významným krokem na cestě k výstavbě hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v České republice. Plníme tím také podmínky evropské taxonomie, aby mohlo být jádro považováno za čistý zdroj elektrické energie," řekl ředitel SÚRAO Lukáš Vondrovic.

Upozornil, že se stanovením průzkumných území se podle zákona pojí i finanční příspěvky. "Každá obec zahrnutá do průzkumného území získá příspěvek ve výši 600.000 Kč ročně. Dále také příspěvek ve výši 0,40 Kč ročně za každý čtvereční metr katastrálního území obce, na němž je průzkumné území stanoveno, a to po celou dobu stanovení průzkumného území. Příspěvky obce mohou použít dle svého rozhodnutí," podotkl šéf správy.

Cílem průzkumu bude podle SÚRAO získání podrobnějších informací o geologickém složení a vývoji horninového prostředí zvažovaných lokalit, aby bylo možné vybrat finální variantu pro umístění úložiště. Dosud má správa poznatky o územích pouze z povrchu, nyní proto chce data rozšířit o klíčové informace především například z hloubkových vrtů, které umožní prozkoumat horninový masiv. "Je nutné vědět vše o samotné hornině, jejím petrografickém a mineralogickém složení. Vědět, jak je hornina pevná, jestli je někde porušena, jak v ní proudí voda a jaké je přesně její složení. A především, jak všechny tyto záležitosti a parametry ovlivňuje hloubka,“ vysvětlil vedoucí oddělení geologie Marek Vencl.

Kromě geologického průzkumu plánuje správa ve vybraných lokalitách také biologický monitoring, který by měl začít v březnu.

Průzkumná území budou mít podle SÚRAO mnohem větší rozlohu než následný povrchový nebo podzemní areál hlubinného úložiště. Podzemní část se má rozkládat na ploše dvou až tří kilometrů čtverečních. Podle zpracovaných studií se velikost povrchového areálu pohybuje od 15 do 20 hektarů. Záležet ovšem bude na podmínkách v lokalitě.

Postup státu se dlouhodobě nelíbí obcím. Podle nich totiž dosud stále nejsou zajištěna jejich slibovaná práva a nebudou je tak moci v řízeních o stanovení průzkumných území ani využít. V této souvislosti upozorňují, že vláda sice v lednu schválila návrh zákona, který upravuje práva a lhůty dotčených obcí v jednotlivých řízeních, dosud však nebyl přijat Parlamentem.

"Zahájení jakýchkoliv geologických průzkumných prací na území našich obcí bez stanovení férových pravidel, je známkou nadřazeného postoje státu a snahy splnit úkol bez ohledu na důsledky pro lidi zde žijící," řekl mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti Antonín Seknička. Obce proto připravují na 15. dubna takzvaný Den proti úložišti, v rámci něhož chtějí upozornit na své výtky vůči postupu státu a své požadavky. Zároveň plánují o situaci jednat s vedením SÚRAO.

Hlubinné úložiště má být podle plánů správy konečným řešením životního cyklu radioaktivních odpadů. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené hlavně tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Původně mělo vzniknout do roku 2065, o urychlení výstavby se mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050. Kromě Česka připravují svá úložiště i další státy.

---

reklama

---