Srážecí stanice fosforu pomáhá tři roky zlepšovat vodu v táborském Jordánu
"Kvalita vody v Jordánu se v posledních letech zlepšila a všichni to pozorujeme. Samozřejmě na to může mít vliv i počasí, ale značný podíl má určitě i srážecí stanice," uvedl Kacerovský. Město problém řešilo několik let. Původně chtělo srážecí stanici vybudovat pod hrází košínské nádrže, z níž také přitéká voda do Jordánu. Nakonec se ale rozhodla pro umístění stanice přímo na Košínském potoku. Fosfor tvoří složku čisticích prostředků. Kromě toho se může fosfor dostat do vody z polí zatížených hnojivem.
Jordán byl vybudován v roce 1492 a je pravděpodobně nejstarší přehradní nádrží v Česku. Je určen k zásobování Tábora pitnou vodou. Jeho odbahnění, které po více než dvou letech skončilo v létě 2014, stálo 466 milionů korun. Ze dna Jordánu postupně zmizelo přes 260 000 krychlových metrů bahna. Rozsáhlou revitalizaci zkomplikovalo dvojí protržení hráze.
Problematiku zvýšeného výskytu sinic řeší i jiné přehrady. Například v lipenské nádrži i v zimních měsících jejich koncentrace dosahovala 200 mikrogramů na litr, přičemž v místech nahromadění vodního květu byly odhadnuty hodnoty blížící se 600 mikrogramů na litr. Odpovídalo to hodnotám, které vykazují chovné rybníky v létě. Aktuální stav lipenské přehrady je z velké části důsledkem vypouštění odpadních vod do nádrže.
reklama
Dále čtěte |
Likvidace sinic v přehradě přijde letos Jablonec nad Nisou na 660 000 korun
Nýrsko zpracuje studii k možnému propojení vodárenských soustav ČR a Bavorska
I přes sušší duben jsou významné vodní nádrže v povodí Odry velmi dobře naplněnéOnline diskuse
Všechny komentáře (3)
Jindřich Duras
5.5.2026 11:04Stejné je to s rybníkáři. Tady zrovna nejde o rybník Košín, ten je celkem OK, ale o drobné rybníky v povodí níže, které jsou zdrojem fosforu i invazních druhů ryb, zejména sumečků. A opět: aktuálně nejsou páky s tím cokoli udělat. Zodpovědnost není, legislativa zastaralá a volná, schopnost financovat větší projekty nulová.
A takhle je to u nás úplně všude. Potřebujeme udělat krok výš v celém chápání. Třeba jako že můj dvorek není pupek světa a tak. Jenže změny v hlavě jsou to nejtěžší.
Jistá naděje ovšem stále existuje: Kdyby min. Macinka po klimatické změně zrušil i eutrofizaci, bylo by vystaráno snadno a rychle...
.jpg){kind=link}