Starostům liberecké části Krkonoš vadí omezení rozvoje, chválí péči o přírodu

Starostové obcí, které v Libereckém kraji leží v Krkonošském národním parku (KRNAP), považují pravidla nastavená správou parku za svazující. Omezují podle nich rozvoj obcí a někdy nerespektují potřeby místních. Oceňují nicméně, jak se Správa KRNAP stará o přírodu. Vyplývá to z ankety ČTK mezi starosty. Podle mluvčího Správy KRNAP Radka Drahného jsou při ochraně jedinečných přírodních území třecí plochy přirozené a správa se vždy snaží o konsensus. "Žije se těžce, komplikovaně a Správa KRNAP v tom režimu státní správy naprosto nerespektuje to, že tady také žijí lidé a že máme právo na přirozený rozvoj," řekl starosta Harrachova Tomáš Vašíček (SNK - Změna pro Harrachov). Za příklad dal územní plánování.

"Rozhodnou v rámci procesu pořizování územního plánu, ale když se pak dostanete do územního řízení, tak jste víceméně zase na začátku, takže rozvoj žádný," řekl o Správě KRNAP. Péči o přírodu ale ocenil. "KRNAP se dá pochválit na úrovni zaměstnanců, co pracují fyzicky na ochraně přírody a krajiny. To znamená ti, co se pohybují v terénu. A co ještě funguje, tak je spolupráce v oblasti dotačních programů, které jdou přes KRNAP," řekl.

Podle starosty Benecka Jaroslava Mejsnara (Nezávislí 2022) nelze jednoznačně říci, zda je pro obec poloha v národním parku přínosem nebo komplikací. "V rozvoji nás to samozřejmě trochu omezuje. Správa KRNAP v podstatě zasahuje do všech věcí, které se v obci dějí, co se týče využití území. Někdy to dává smysl, někdy moc ne," řekl.

Vítaná je podle něj pomoc správy u velkých developerských projektů. "Na některé silné hráče, jak se říká, zejména z Prahy, samotná obec by byla asi krátká," uvedl. Ani obec ale podle něj není někdy schopná prosadit projekty, jež považuje pro svůj rozvoj za důležité.

"Nějakých 25 let usilujeme o lyžařské propojení našeho areálu s areálem Herlíkovice, což je přes kopec, přes Žalý. Bylo by to krásné doplnění dvou areálů, ale to se nám nedaří prosadit, to je neprůstřelné," uvedl Mejsnar.

Vnímá ale pozitivní funkci Správy KRNAP při ochraně Krkonoš. "Na přírodě je to vidět, že o park pečuje. Když člověk vyrazí na hřebeny hor, tak je to hezké. A myslím si, že ochranu si příroda určitě nějakým způsobem zaslouží," dodal starosta Benecka.

"Krkonoše jsou národním parkem, kde jsou pro ochranu jedinečných přírodních hodnot nastavena pravidla, někde mírnější, někde přísnější, v závislosti na cennosti lokality. Je přirozené, že existují třecí plochy. Každá strana bude mít své nároky a je jen věcí jednání hledat konsensus, který uspokojí všechny. O to se velmi intenzivně snažíme," řekl ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Starosta Rokytnice nad Jizerou Petr Matyáš (Starostové pro Liberecký kraj) poukázal na omezení v územním plánování. "Což je asi na jednu stranu správně, ale někdy to jde úplně do extrému," uvedl. Aktuálně podle něj Rokytnici omezují limity záborů lučních stanovišť, což se týká i zastavěné části města. "Každá obec v národním parku má nějaký limit záborů, kolik jich může ubýt v rámci výstavby. A je složité nastavit to tak, abychom měli rezervu, když budeme chtít třeba stavět vodovod nebo cestu, kde je zrovna stanoviště," dodal.

Ve Sněmovně je v současnosti návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který by měl mimo jiné zřídit další národní park Křivoklátsko.

---

reklama

---