https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/statek-na-ceskolipsku-je-podle-hnuti-duha-prikladem-spravneho-zemedelstvi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Statek na Českolipsku je podle Hnutí DUHA příkladem správného zemědělství

27.11.2021 01:21 | RAČINĚVES (ČTK)
Statek Vodňanský v Blíževedlech na Českolipsku je podle ekologického Hnutí DUHA příkladem správného zemědělství. Farmáři tam hospodaří zhruba na 300 hektarech a snaží se na menších polích pěstovat různé plodiny. Mezi jednotlivými plochami nechávají dostatečný prostor pro drobnou zvěř, hmyz a ptáky, a to za pomoci neprodukčních krajinných prvků, jako jsou remízky. Zemědělský expert hnutí Martin Střelec ČTK řekl, že takových oblastí je v ČR kolem jednoho procenta. Většina vypadá podobně jako v Račiněvsi na Litoměřicku, kde se sice zemědělci drží požadavků Evropské unie, avšak třeba prostor pro faunu je velmi malý.
 

Evropská unie dotuje zemědělce každé programové období miliardami korun. Na období let 2023 až 2027 je pro české zemědělce připraveno více než 140 miliard korun. Část je určena na podporu příjmů, část cílí na rozvoj venkova, mimo jiné jde o podporu aktivit pro životní prostředí. Do konce roku musí členské státy předložit evropské komisi takzvaný strategický plán, v něm musí analyzovat situaci v zemědělství a nastavit systém opatření, která reagují na konkrétní potřeby podložené analýzou. Politika, která má podle Střelce od roku 2023 začít platit, se částečně zaměřuje i na životní prostředí, a to na klima, vodu, půdu, ovzduší, krajinu a biodiverzitu.

Česká republika předala ke konzultacím návrh strategického plánu, který podle hnutí například neřeší obnovu stabilní krajinné struktury. Zemědělce je podle organizace potřeba motivovat k tomu, aby krajinné prvky vytvářeli, například dotacemi ministerstva životního prostředí. Hnutí dále navrhuje omezení maximální výměry jedné plodiny na 20 hektarů namísto současných 30 hektarů, urychlení přechodu na ekologické zemědělství nebo vytvoření ochranných pásů u vodních toků tam, kde se používají umělá hnojiva.

"Minimálně v oblastech jako je Polabí a jižní Morava, které jsou intenzivní na hospodaření, tak bude naprostá většina plochy s nedostatečnou krajinnou strukturou. Od roku 2023 začne nová politika, a my bychom rádi, aby posílila tuto funkci," doplnil Střelec. Podle entomologa Vladimíra Huly i ornitologa Václava Zámečníka neposkytují pole jako jsou ta v Račiněvsi dostatečný prostor pro živočichy. Jsou podle nich málo rozmanitá na pěstované druhy, které jsou navíc na příliš velkých plochách. Chybí i útočiště v podobě remízků či mezí. Z polí tak mizí například koroptve, bažanti či vrabci.

V Blíževedlech se zemědělci vydali jinou cestou, snaží se být podle svých slov v harmonii s přírodou. Sází původní druhy dřevin, rozšiřují neprodukční krajinné prvky a do okolí statku i polí umisťují například krmítka pro divokou zvěř a ptactvo. Na polích pěstují rozmanité druhy plodin, například ječmen, žito, jetel nachový, svazenku či pelušku. "Snažíme se zlepšovat stav půdy, vracet organickou hmotu do půdy tak, aby se rozčlenila doba sklizně, aby nevznikla v jeden termín velká holá krajina," řekl dnes farmář Erich Vodňanský. Dodal, že v takové krajině si zvěř najde kryt i potravu v každém období.


reklama

 
Tereza Sajdlová
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

27.11.2021 06:51
V Blíževedlích je přirozená krajinná struktura protkána remízky, protože v nich blízko k povrchu vyčnívají skalní útvary, kde při orbě zavadíte pluhem o skálu. Bylo by dobré, kdyby Evropská unie zohlednila tyto remízky, které jsou mimo hony, jako součást celého zemědělského podniku, takže by byly zahrnovány do plochy podniků. Akorát jsou často v majetku obcí a ne v majetku zemědělců.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

27.11.2021 09:30 Reaguje na Katka Pazderů
"V Blíževedlích je přirozená krajinná struktura protkána remízky, protože v nich blízko k povrchu vyčnívají skalní útvary, kde při orbě zavadíte pluhem o skálu."

Takže z nouze ctnost. Proč ne, když se to hodí do krámu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.11.2021 10:06 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano tak tomu bylo odjakživa. Remízek byla neúrodná půda
sloužící k pěstování hospodářského lesa k otopu a jinému
využití(ploty, ohrady, stavby) Dnes se jim přičítá tak
zcela jiný, než původní smysl, který byl pouze druhotný
a ne ten původní a hlavní. Soused takový remízek kdysi
vlastnil a světe div se, že ve 220 m/m v něm pěstoval
i smrky jako tyčovinu na ohrady pro dobytek a jiné účely
pro které byl smrk vhodný. Takže žádný ekologický záměr,
ale využití neplodné půdy k produkci otopového a jiného
dříví. Do krámu se mimochodem ekologistům hodí cokoliv,
co mívalo zcela jiný účel a pouze se to ukázalo jako
vhodné i pro propagaci jejich cílů. Nevím jak se DUHA
bude stavět k rozšiřování spalování biomasy a kdeže se
bude získávat. Zatím ticho po pěšině, aby si nekáleli
do vlastního hnízda s přechodem na "gryndýl".
Odpovědět

Jan Škrdla

27.11.2021 21:34 Reaguje na Břetislav Machaček
V krajině, kde orná půda zabírá více než 90% (pokud pomineme intravilán a plochy dopravní infrastruktury), by měly remízky a lesíky a plochy krajinné struktury, plnit v první řadě jiné funkce než produkční (např. protierozní, klimatická, ekologická). Netvrdím, že by se mělo jednat o bezzásahová území, nějaké to usměrnění a šetrné hospodaření je většinou potřeba.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.11.2021 09:13 Reaguje na Jan Škrdla
Já taky netvrdím, že by měly být produkčními lesy,
ale pouze popisuji jejich původní smysl. Pokud jsou
dnes obecní a nebo státní, tak tím lépe a taková
nabídka se o ně starat třeba myslivci nebude jistě
odmítnuta. Střed remízku jako krytová houština,
okraje s ovocnými dřevinami a hlavně keři, které
lépe snášejí okolní zemědělskou činnost. Takže
nekritizuji, ale pouze konstatuji, že záměr býval
kdysi jiný, než dnes, kdy nemusí sloužit k otopu
a jinému využití na ty ohrady atd. Takových příkladů znám desítky a věřím, že jich jsou
tisíce, ale DUHA si ráda přihřívá polívčičku
na cizím ohníčku.
Odpovědět

Jan Škrdla

27.11.2021 21:39 Reaguje na Katka Pazderů
Vhledem k tomu, že tyto plochy mají více méně mimoprodukční význam, tak vlastnictví ze strany obcí (popř. státu) nevidím jako problém, spíše je to výhodu. Přeci jen obce by měly mít jiný zdroj příjmu, než ze zemědělského hospodaření.
Odpovědět
PK

Pavel Kokoška

4.1.2022 22:48 Reaguje na Katka Pazderů
EU je už mrtvá! Tiskne eura jako na běžícím pásu a má velký problém s inflací. Díky tomu se zdražuje energie, jinak to z lidí nedostanou, když peníze co vyrobí, nekryjí zlatem. Letos to poznáme na silném americkém dolaru. Nic víc je v Bruselu zajímat nebude, natož pak Kokořínsko.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

27.11.2021 08:56
Ještě by jste při tom chvalozpěvu měli ukázat kolik roční produkce a čeho se z 300ha prodá.
Odpovědět
kk

karel krasensky

27.11.2021 10:04
By mě zajímalo jakým právem si vlastně to hnutí duha přisvojuje právo hodnotit co je dobré a co špatné.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.11.2021 10:12 Reaguje na karel krasensky
Právem rozumbradů s máslem na hlavě z mnoha předchozích kopanců.
Čím více počinů, tím větší mediální zviditelnění, tím více
možností čerpat dotace, granty a jiné cizí penízky na vlastní
bezpracný život. Pokud jsou prací žaloby, protesty a podobné
oslavné články, tak vážně pochybuji z čeho tato země bude jednou
žít. Kolotoč žalob, soudů, stížností, blokád atd. nikdy nic
hmotného nevytvoří, ale spíše ještě zničí.
Odpovědět
DA

DAG

27.11.2021 10:32 Reaguje na karel krasensky
Z hlediska marketingu. Stejný článek je i na Novinkách. Teď to poperou netem a možná nějakým časopisem. Mediálně se přižíví na pozitivním případu, dají k tomu omáčku, kde zmíní názory DUHA a pozitivni mediální obraz a kousek moci je na světě. Nějací ti sponzoři a i nějaký dobrovolník se do budoucna chytí.
Odpovědět
Pe

Petr

27.11.2021 10:37 Reaguje na karel krasensky
To je právo mít a říkat vlastní názor.
Děsí mě, že někomu takové právo vadí.
Odpovědět
DA

DAG

27.11.2021 10:48 Reaguje na Petr
Však v pohodě, ať ho říkají a marketingově využívají. Mají své cíle. Dle mého názoru jsou jejich cíle zcestné. Prosazují svoji představu přírody, i když tato představa vyhovuje minimu lidí. Vlastně jenom jim. Navíc, když se jejich představa začne křížit s představou ostatních skupin, tak je jasné, že se budou bránit.
Mimochodem pan Vodňanský je silná myslivecká persona a jeho statek je veden právě s ohledem na zvěř a tudíž by DUHA velebit myslivce. Nikdy jsem od nich nic pozitivního o myslivcich neslyšel. https://www.svetmyslivosti.cz/zpravy/mysliveckou-politiku-doporucuji-nepodcenovat
Odpovědět
kk

karel krasensky

27.11.2021 12:55 Reaguje na Petr
A mě zase děsí,že si žíjí z peněz danových poplatníku nic smysluplného nedělají a umí jen plkat.Dej bože lehko
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

27.11.2021 10:55
Na polích pěstují rozmanité druhy plodin, například ječmen, žito, jetel nachový, svazenku či pelušku. "Snažíme se zlepšovat stav půdy, vracet organickou hmotu do půdy tak, aby se rozčlenila doba sklizně, aby nevznikla v jeden termín velká holá krajina," řekl dnes farmář Erich Vodňanský.

Dík za každý takový pozitivní příklad.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

27.11.2021 21:22 Reaguje na Majka Kletečková
Možná by se tam našly i nedostatky, jako ve všem. Ale o tom Hnutí Duha asi referovat nebude.

Vám je bližší svět kde se jen chválí, nebo kde se říká, jak se věci mají?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

27.11.2021 21:23 Reaguje na Majka Kletečková
Určitě je to dobrý příklad správného přístupu k půdě, nemyslete ale, že nějak ojedinělý.I velké podniky, kde je živočišná výroba, mají díky tomu pestřejší zastoupení plodin, namátkou nedaleko nás 5000 ha podnik pěstuje ječmen, pšenici, cukrovku, mák, hrách, brambory, jetel, kukuřici, vojtěšku- myslím, že jako ukázka toho, že velikost není vůbec na závadu, to bohatě stačí.
Odpovědět
JS

Jiří S

28.11.2021 21:55 Reaguje na Majka Kletečková
Nevím, jak moc to je podle vás rozmanité, ale mne, jako podle pana Hanzla ropáka mi to nepřipadá vůbec ničím speciální. My jsme klasický podnik o 2400 ha (1700 orná) a pěstujeme. Pšenici, ječmen, řepku, žito, oves, vojtěšku, jetelotrávy, jílek, kmín, hrách, kukuřici, brambory, landsberskou směsku. A takových podniků znám v okolí více, proto mi tohle opravdu nepřipadne ničím světoborné.
Odpovědět
JS

Jiří S

28.11.2021 22:01 Reaguje na Jiří S
A mák jsem zapomněl. Zvažovali jsme ještě zkusit svazenku, ale po zákazu diquátu jsme ztratili zájem.
Odpovědět
kk

karel krasensky

27.11.2021 13:40
Až vyrostu a budu velký stanu se ochranařem.Nebudu mít žádnou zodpovědnost,stresy.S rukama v kapsach budu rozdavát,rady,poučky a hlavně kritizovat.A na výplatu se mí složí ze svých daní ti bezvýznamní soustružníci,prodavačky,malíří.zdravotní sestry,traktoristé.Já jsem ochranař kdo je víc.
Odpovědět
rb

radim buffalo tobias

28.11.2021 05:35 Reaguje na karel krasensky
tak jako ti z České krajiny ?
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist