Stínová uhelná komise vydala své stanovisko: Konec uhlí je nevyhnutelný a musí být co nejrychlejší

Konec uhlí je nevyhnutelný a musí být co nejrychlejší, pokud se Česká republika chce vyhnout drastičtějším opatřením v budoucnu. Přeměna však má jít ruku v ruce s rozvojem regionů, kde se uhlí těží či spaluje a kde se dlouhodobě nevytváří další pracovní příležitosti a lidé tam nejvíce trpí důsledky energetiky založené na uhlí. Stojí to ve stanovisku Stínové uhelné komise, která poukazuje na opomíjené aspekty útlumu uhelného průmyslu.

Stínová uhelná komise vydává své stanovisko týden před tím, než oficiální vládní Uhelná komise pravděpodobně přijde se svým doporučením termínu konce uhlí.

„Peníze na podporu uhelných regionů musí sloužit k rekvalifikaci lidí odcházejících z uhelného průmyslu a projektům vytvářejícím čistá pracovní místa. V zahraničí běžně probíhá proces přechodu na obnovitelné zdroje energie tak, že se na něm podílí i lidé, kteří transformací mohou získat lepší uplatnění,“ říká členka Stínové uhelné komise Jitka Češková, která pochází z blízkosti elektrárny Chvaletice. Podle ní přináší konec uhlí na lokální úrovni mnoho příležitostí, a hlavně pozitivní dopad na zdravotní stav lidí.

Vládní Uhelná komise podle té stínové hrubě podceňuje potenciál obnovitelných zdrojů energie. Také trvá na neuskutečnitelné představě absolutně energeticky soběstačného Česka a nedostatečně rozebírá rizika fosilního plynu a výstavby nových jaderných bloků.

Ze stanoviska Stínové uhelné komise dále vyplývá, že pokud chce Česká republika dostát cílům, ke kterým se zavázala ratifikováním Pařížské dohody, je nutné ukončit výrobu elektřiny z uhlí nejpozději v roce 2031. Už rok před tím je však nutné snížit celkové emise oxidu uhličitého na polovinu oproti roku 2018 a později dosáhnout uhlíkové neutrality kompletní proměnou zemědělství, stavebnictví, dopravy a dalšího.

„Uhelná komise při rozhodování o termínu konce uhlí nepočítá s potenciálem obnovitelných zdrojů energie, který v Česku máme. Doporučujeme vládě zadat vypracování studie s ambicióznějšími cíli snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030,“ dodal klimatolog Alexander Ač, člen Stínové uhelné komise.

Studií na podobné téma vzniklo v nedávné době několik. Všechny modelují menší podíl elektřiny z uhlí než zcela nedostatečný Národní klimaticko-energetický plán. Srovnání studií představí v pátek projekt Fakta o klimatu. Pro dřívější konec uhlí se tento týden ve svém apelu na Richarda Brabce vyjádřili někteří bývalí ministři životního prostředí.

Stínová uhelná komise vznikla v reakci na nenaplněné sliby o složení a odbornosti Uhelné komise. Ve Stínové uhelné komisi jsou zastoupeni odborníci a odbornice přírodovědných i společenskovědních oborů a lidé z regionů zasažených těžbou uhlí.

---

reklama

---