Stoupání hladiny oceánu ohrožuje tichomořský ráj, varoval Gutteres
27.8.2024 11:56 | NUKU'ALOFA
(ČTK)
Ilustrační foto
Licence | Některá práva vyhrazena
Nízko položené vulkanické ostrovy a korálové atoly ohrožuje stoupající hladina oceánu.
PIF upozorňuje, že země, kterým zánik hrozí nejvíce, jsou zároveň zeměmi, které ke globálnímu oteplování přispívají jen mizivě.
Řídce osídlené tichomořské ostrovy, které nedisponují těžkým průmyslem, společně vypouštějí méně než 0,02 procenta globálních emisí skleníkových plynů za celý rok.
Světová meteorologická organizace (WMO) sleduje výsledky měření přílivu a odlivu na tichomořských plážích od 90. let minulého století. Podle nové zprávy, zveřejněné touto klimatickou agenturou OSN, za posledních 30 let stoupla hladina v určitých oblastech Tichého oceánu asi o 15 centimetrů.
Globální průměr podle tohoto výzkumu činil 9,4 centimetru.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
JS
Jiří Svoboda
27.8.2024 13:00To je zajímavé, že někde stoupá hladina oceánů rychleji než jinde. Jestli by se to nemělo pojmout relativisticky. Prostě někde se zemské desky či atoly propadají. To ale nemá s globálním klimatem cokoliv společného. Kde je pravda tu zjevně není důležité.
Odpovědět
Pe
Petr
27.8.2024 13:10 Reaguje na Jiří SvobodaJako že poznají stoupání hladiny o 15 cm, ale klesání pevniny o 15 cm si nevšimnou?
Pravda je ta, že Země je placatá, a když se něco propadá, dělají se na druhé straně boule.
Odpovědět
Pravda je ta, že Země je placatá, a když se něco propadá, dělají se na druhé straně boule.
JS
Jiří Svoboda
27.8.2024 13:43 Reaguje na PetrMoc hezké vysvětlení! Je zajímavé, že Gutteres vysílá globální SOS ale vysvětlení jevu, aspoň na vaší úrovni, ho zjevně nezajímá.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.8.2024 21:25 Reaguje na Jiří SvobodaZeměkoule je geoid velmi podobný kouli, ale má nepravidelně rozmístěnou hmotu, která tvoří gravitaci a tím i výšku hladiny moří i oceánů. Delším faktorem je odpar, proto má Středozemní moře nižší úroveň, než Černé i Atlantik. A proto Gibraltarem i Dardenalemi teče pomalý proud. Takže to stoupání hladin nebude až tak ajnfach.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
27.8.2024 13:30Vypadá to, že tam začíná moře tvořit hory.
Jinak samozřejmě víme, že od skončení doby ledové hladina moří stoupá. A kam dostoupá? No za minulé doby meziledové to bylo o cca 5 m výše.
Odpovědět
Jinak samozřejmě víme, že od skončení doby ledové hladina moří stoupá. A kam dostoupá? No za minulé doby meziledové to bylo o cca 5 m výše.
LB
Lukas B.
27.8.2024 13:51 Reaguje na Richard Vacekdno tichého oceánu je geologicky velmi mladé. docela by mě zajímalo, jestli ty centimetry hladiny jsou měřené "k hřebíku na patníku" nebo nějakou "astronomickou trigonometrií" (což není s přesností na jednotky centimetrů zas tak úplná sranda).
jinak s tou vtipnou placatostí Země; naše planeta není koule, není to ani rotací zplacatělá koule a není ani ten trojosý elipsoid, kterým je smyslupně idealizovaná pro běžné aplikace sférické trigonometrie (ne, džípíeska ve Vašem telefonu opravdu něco takového neumí). naše země je taková šišatá nepravidelná brambora (jakkoli kdyby měla velikost fotbalového míče, tak by to byl míč splňující nejpřísnější regule pro použití na mistrovství světa a míra bramborovitosti by byl zlomek milimetru), a její tvar ovlivňuje (mimo slapových jevů, žánop, dme se nejen moře, ale i pevnina) také hustota litosféry v tom či onom místě a salinita a teplota moře (a s tím se měnící hustota vody, při průměrně pětikilomerové vrstvě to něco provede). tvrdit něco o pohybu hladiny moře o centimetry u nějakého atolu obklopeného širým oceánem může být velká frajeřina, ale spíš veliká blamáž a známka nevzdělanosti. což bych tak nějak nejspíš očekával.
Odpovědět
jinak s tou vtipnou placatostí Země; naše planeta není koule, není to ani rotací zplacatělá koule a není ani ten trojosý elipsoid, kterým je smyslupně idealizovaná pro běžné aplikace sférické trigonometrie (ne, džípíeska ve Vašem telefonu opravdu něco takového neumí). naše země je taková šišatá nepravidelná brambora (jakkoli kdyby měla velikost fotbalového míče, tak by to byl míč splňující nejpřísnější regule pro použití na mistrovství světa a míra bramborovitosti by byl zlomek milimetru), a její tvar ovlivňuje (mimo slapových jevů, žánop, dme se nejen moře, ale i pevnina) také hustota litosféry v tom či onom místě a salinita a teplota moře (a s tím se měnící hustota vody, při průměrně pětikilomerové vrstvě to něco provede). tvrdit něco o pohybu hladiny moře o centimetry u nějakého atolu obklopeného širým oceánem může být velká frajeřina, ale spíš veliká blamáž a známka nevzdělanosti. což bych tak nějak nejspíš očekával.
TS
Tonda Selektoda
27.8.2024 16:02Pan Gůters nás zkrátka, pro zvýšení míry globálního oteplení, vyzývá k intenzifikaci vaření vody na každou svini. A že jich je hodně, ví již dokonce i náš nový koordinátor Oťásek. Zvýšená globální teplota, po varu té vody, pak zvýší odpar z hladiny moří a oceánů v daleké Tramtárii. Voda z moří se proto přesune do luftu a hladina tam pak hezky klesne. Aby neklesla až moc, se postarají geoinženýři, kteří při leteckém nahánění našeho Jóžina z Bážin svými práškovacími letadly, poručí též i spodním větrům a dešti.
Odpovědět
pk
pepa knotek
29.8.2024 11:57A aby ten zmatek v tom globálním oteplování byl dokonalej, tak Atlantský oceán se letos v rovníkových oblastech ochladil tak, že to ani vědci nečekali.
Odpovědět