https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/stromy-u-hospody-v-peci-podstoupily-zatezkavaci-zkousku-tahem-prvni-v-krkonosich
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Stromy u Hospody v Peci podstoupily zatěžkávací zkoušku tahem, jako první v Krkonoších

14.6.2022 01:50 | PEC POD SNĚŽKOU (ČTK)
Jediným způsobem jak zjistit, zda stromy u oblíbené restaurace vyhovují provozní bezpečnosti, bylo provedení tahových zkoušek.
Jediným způsobem jak zjistit, zda stromy u oblíbené restaurace vyhovují provozní bezpečnosti, bylo provedení tahových zkoušek.
Zdroj | Správa KRNAP
Stromy u Hospody na Peci v centru Pece pod Sněžkou podstoupily zatěžkávací zkoušku, jestli odolají silnému větru. Tahové zkoušky provedli odborníci z brněnské Mendelovy univerzity ve spolupráci s arboristickou firmou a Správou Krkonošského národního parku (KRNAP). Staleté stromy jsou napadené dřevokaznou houbou, řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Vzhledem k významnosti dvou vzrostlých stromů, dubu a jasanu, v centru horského střediska se z 50 procent nákladů na testu podílí Správa KRNAP prostřednictvím Programu péče o krajinu a z poloviny pak majitel hospody. Odhadované náklady jsou zhruba 20 000 korun. Prověření bezpečnosti stromů v Krkonoších tímto způsobem se konalo poprvé.
 

"Minulý rok vzešla prosba od majitele hospody, zda bychom neposoudili stav těchto stromů. Na základě vizuálního hodnocení a po poradě s odborníky z univerzity vyšlo, že jediným řešením jak zjistit, zda stromy vyhovují provozní bezpečnosti, či nevyhovují je, že se provedou tahové zkoušky," řekl ČTK Drahný.

Výsledky testů by měly být do 14 dnů, bezprostřední nebezpečí podle něj stromy nepředstavují. Pod stromy je oblíbené posezení pro návštěvníky restaurace.

"S ohledem na lahvicovitou bázi kmene jasanu, velký náklon dubu, zhoršené stanoviště a přítomnost plodnic hub je provedení tahové zkoušky jediná spolehlivá metoda, jak zjistit nakolik je poškozený kořenový systém," řekl ČTK Drahný. Podle něj je případ vzorovým řešením péče o mimolesní zeleň v zastavěné části obce.

Tahové zkoušky prověří odolnost stromů na sílu větru na 118,8 km/h (33 m/s), tedy hranici orkánu, která je 118 km/h. Metoda měří vlastnosti dřeva, jako tuhost a pevnost, ale také sílu, deformaci dřeva kmene nebo náklon báze stromu. Při provedení tahových zkoušek je potřeba kotvícího bodu, který u těchto stromů chybí, proto pracovníci kotvili lana k přistavenému traktoru.

"Hodnota sto procent znamená, že daný strom by obstál při náporu větru o definované síle. Vzhledem k povaze a nutné přesnosti měření je však minimální požadovanou hodnotou pro stabilního jedince 150 procent v každém z parametrů. Stromy se zjištěnou nižší hodnotou jsou považované za nestabilní a je nutná realizace buď stabilizačního zásahu nebo jejich odstranění," uvedl Drahný.

Upozornil na to, že oba stromy jsou doložené u Hospody na Peci již v roce 1936. "Už tehdy šlo podle dobových pohlednic a map o velké vzrostlé stromy. Jejich stáří lze v krkonošských podmínkách odhadovat jen velmi obtížně," řekl ČTK Drahný.

Hospoda na Peci je jedním ze symbolů horského střediska. V roce 1996 byla prohlášena za kulturní památku. Jde o nejstarší budovou v Peci pod Sněžkou, její existence je doložena z roku 1644, uvádí se na webu podniku.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LB

Lukas B.

14.6.2022 08:48
1. češtinská připomínka; zatěžkávací zkouška není nic. existuje zatěžovací zkouška (to se provádí vnesením zatížení, třeba u mostů, konstrukcí, nebo třeba v tomto případě stromů, a zkoumá se, jak se to prohne a co to unese), nebo zátěžová (u motorů, transformátorů, generátorů, turbín, serverů a podobně- jestli se to pod zátěží nepřehřeje nebo nezahltí, po ajťácku "nespadne")
2. v tomto případě byla zřejmě kruciální otázka, jestli stromy nespadnou na hospodu plnou lidí a nezpůsobí velké materiální škody a ztráty na životech. potom mi není úplně jasné, proč se tahalo směrem od hospody. poškozené dřevo má v tahu a tlaku jinou únosnost a deformovatelnost (není to snad různý modul pružnosti, ale na jednu stranu může celý průřez kmenu fungovat s vyloučeným tahem). známe to skoro každý, když kácíme uschlou jabloň, na jednu stranu drží jak helvétská víra, na druhou stranu se lehko vyvrátí nebo ulomí když se opřeme jako medvěd.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.6.2022 19:56 Reaguje na Lukas B.
Ono to z té fotky není moc poznat - je vidět, že jde o dvoják a tam tahové zkoušky slouží ke zjištění pevnosti tzv tlakové vidlice, na to jsou některé dřeviny náchylné, typicky třeba právě lípa, nebo ještě více akát... Nemyslím, že vyvíjení tahu kolmo na tlakovou vidlici je nutné ke zjištění stability, spíš naopak hrozí, že v případě, že je defekt příliš velký (z vnějšího pohledu to nemusí být zjistitelné), tak to "prdne" už při té zkoušce a to by byl asi docela průser. Každopádně co se dá z té fotky vyčíst je, že je záhodno uvažovat o vrtané, nebo dynamické vazbě.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.6.2022 20:52
Když budu chtít pojistit nemovitost na pád stromu, tak bude pro pojišťovnu
ta tahová zkouška důkazem a nebo nikoliv? Pokud ne, tak je zcela k ničemu.
Pokud je strom napaden dřevokaznou houbou, tak je ze sond nutno zjistit
rozsah napadení a zbytečně neriskovat. Bohužel vše na tomto světě je
smrtelné, ať je to člověk a nebo strom. Naši předci měli zdravý selský
rozum a starý nemocný strom nahradili mladým a často i jiného druhu.
Podle názvu hospod tam byly často zcela jiné stromy, ale název zůstal.
Jen co znám, tak třeba Pod lipou a dnes tam roste dub, nebo Pod akáty
a dnes tam jsou lípy. Takže je ta tahová zkouška garancí jistoty a nebo
pouze doporučením risknout, že strom odolá větru? Co třeba za rok, dva,
tři? Opakovat každý rok? Jinak souhlasím s tím, že na každou stranu
může být odolnost různá a nemusí to být pouze ulomení kmene, ale taky
vyvrácení z rozmoklé půdy a po houbami narušenými kořeny. Chce si to
hlavně připustit, že smrtelné jsou i stromy a umírají i ty památné.
V pralese je to jedno, tam asi nikoho nezabijí, ale u hotelu? Je
zkouška garancí bezpečnosti stromu? Dostane na to provozovatel
potvrzení? Co na to pojišťovna?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist