Student z Brna založil oděvní značku. Letos si pěstoval i vlastní len
Jedním z principů je to, aby oděvy vydržely dlouho, daly se upravovat i opravovat. "Chceme, aby oblečení mohlo nosit více lidí a vydrželo roky. Ideálně tak, aby ho mohl zdědit někdo další a přizpůsobit si ho. Inspirujeme se historií – oděvy bývaly navrženy tak, aby se daly upravovat. Mají záložky pro prodloužení nohavic, sklady v pase, stahovací pásky na knoflíky. Využíváme i gumu v pasovém límci, která je příjemná na nošení a poskytuje větší volnost pohybu," řekl Weber.
Pracuje také se dvěma termíny, kterými jsou hyperlokálnost a supernormal oblečení. Lokální výroba je totiž podle něj často jen marketing, protože i když někdo šije v Česku, látky kupuje v zahraničí.
"Letos jsme si sami zaseli len v Česku, sklidili a experimentujeme s jeho zpracováním. Je to materiál, který se tu tradičně pěstoval, ale dnes se u nás moc nevyrábí. To je pro nás hyperlokálnost, tedy vědět přesně, odkud vše pochází," řekl Weber.
Výraz supernormal pochází z japonské výstavy, která sdružovala věci každodenní potřeby. "Člověku ani nedochází, že je někdo musel navrhnout. Ale ten neviditelný design je často nadčasovější a nejfunkčnější a to jsme aplikovali do oblečení. Supernormal je koncept, který je omezený na to nejzákladnější a nejfunkčnější," řekl Weber a jako příklad uvedl kvalitní jednobarevná trička bez potisku.
Naopak se vyhýbá slovu udržitelnost, které se podle něj používá samoúčelně, slouží spíše jako marketingový nástroj. "V dnešní společnosti neexistuje způsob, jak dělat věci skutečně udržitelně," uvedl na webu své značky. Vnímá, že ani jeho oblečení takové stoprocentně není. Například není cirkulární, protože nemá vymyšlený systém, jak s ním naložit po ukončení životnosti. Stejné je to s materiály, ač se snaží hledat lepší alternativy ke klasické metráži.
"Využíváme látky s certifikací, která zaručuje nejvyšší etické a ekologické standardy v celém výrobním procesu," poznamenal Weber. Druhým zdrojem jsou nevyužité látky ze skladových zásob firem, které by skončily jako odpad. "Už jejich existence je symptomem nefunkčního systému," řekl Weber.
Výrobu oděvů chápe jako dlouhodobý experiment zabývající se tím, jak lidé nad výrobou a nakupováním oblečení přemýšlejí. Také chce inspirovat k uvědomělejšímu přístupu k oblečení i okolí.
reklama
Dále čtěte |
Brňané najdou v nové mapě možnosti, jak naložit s nepotřebným oblečením
Ústečtí vědci hledají cestu, jak ze starého oblečení vyrobit novou 100% přízi
Kam s vyřazeným oblečením? Pražanům radí nový web Obleč Prahu Online diskuse
Všechny komentáře (4)
Břetislav Machaček
8.9.2025 11:00musí najít zákazníky, ale nežádat dotace na něco ekonomicky nevýhodného.
Dnes už nikdo neštupuje ponožky a přešití pokaženého zipu vyjde na víc,
než nové rifle. Je to o línosti a ekonomickém efektu něco opravovat.
Navíc módní trendy umožňují cokoliv a to i nosit roztrhané kalhoty na
kulturní akce, ale musí to být roztrhané při výrobě pod značkou a ne
při práci, či sportu. Když si takové děravé kalhoty koupila kamarádova
vnučka za víc, než kalhoty bez děr, tak ho málem klepla pepka, ale
pak se s tím smířil, když mu řekla, že není IN si ty kalhoty roztrhat
sama a že to musí ve výrobě. Pochopil, že dnešní době už nerozumí a
že nechápe, že se už ani neštupují ponožky a vyhazuje se celý pár
kvůli jedné malé dírce. Už kdysi se kupovalo alespoň deset stejných
párů a ty děravé se odkládaly na zimu, kdy je bude čas zaštupovat,
ale dnes se rovnou vyhazují. Takže mu přeji zákazníky ochotné to
kupovat a nadšení ať mu vydrží co nejdéle. My starší si pamatujeme
třeba lněné povlečení, které vydrželo stovky praní na valše a dnes
se froté prostěradlo rozpadne i bez praní. Když se to lněné kdysi
uprostřed prošoupalo, tak se rozstřihlo a sešilo pevnými okraji s
tím prošoupaným po okrajích. Nebo se z nich sešily potahy na malé
polštáře a nebo z nich byly utěrky a hadříky na mytí nádobí a úklid.
Dnes jsou na to myčky a nebo mycí houbičky, které hygienici doporučují
vyhodit po prvém použití. Neskutečně plýtváme a obávám se, že nebude
úspěšný, protože trh nabízí levné oděvy stejně, jako levné potraviny
a na kvalitu za více peněz moc zájemců není a nebude.
Jaroslav Pokorný
9.9.2025 16:49 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
10.9.2025 09:33 Reaguje na Jaroslav Pokornýlidé z Vídně a odjinud. Obdivovali plné regály nádherně
baleného zboží a ulice přeplněné dvoulitrovými bouráky.
Byli neskonale nadšeni, že vidí vyhazovat funkční ledničky,
myčky a TV, které si odtamtud ze skládek vozili. A ouhá!
Dnes nám vadí zbytečné obaly, ulice přeplněné auty a taky
ta nehospodárnost při vyhazování ještě funkčních věcí. On
ten kapitalismus je totiž založen na spotřebě a taky na
plýtvání, protože bez odbytu výroba stagnuje a nebo končí.
Nevyrábí se pouze k NUTNÉ spotřebě, ale už s vidinou
plýtvání. Zboží má záměrná "kazítka" a potraviny dokonce
zárodky plísní, aby se dříve kazila. Kdysi domácí chléb
vydržel 10 dnů, kupovaný týden a dnes je za 3 dny plesnivý.
Bez konzervantů se zboží v supermarketech neobejde a tak
se cpeme všemožnými Ečky. Vždyť jsme chtěli plné regály
a plýtvat, tak jaképak stížnosti. Makej jako šroub a pak
to zase utrácej, ať funguje ekonomika založená na konzumu.
Uspokojování lidských potřeb je různé. Někdo plýtvá a jiný
štupuje ponožky a zašívá díry v oblečení. Každý si musí
stanovit priority, aby si sám sebe vážil, že není právě
on strůjcem plýtvání a tím ničení přírody.
