Studenti chtějí na soutěži v Paříži představit žabinec, peníze vybrali rychle

To není žádný objev, ale kopírování praxe našich předků. Před 50 roky
jsem denně lovil do čeřenu 5 kg slunek, k nim 1 kg kukuřičného šrotu a
10 litrový kbelík okřehku. Touto směsí jsme krmili kachny a rostly jako zběsilé. Měsíc před porážkou jsem vysadil slunky i okřehek, aby nebylo
maso cítit rybinou. Takže žádná novinka, jen návrat k praxi předků .
Okřehku bývá v plytkých znečištěných vodách všude dost a stačí ho pouze sebrat. Množí se velmi rychle a co jsem kdysi jeden den sebral, tak tam druhý den zase bylo. A vodní mor kanadský žraly kachny taky. V obou rostlinách z rybníku byly i plovatky bahenní, okružáci a vodní hmyz a
to byl další hodnotný masový prezent k té zelenině. Vodě se odebíraly
živiny, které tam dnes bez toho odebírání zůstávají. Jó to ale byla
práce a ta je dnes pro mnohé fuj.

objevování objeveného je přeci metoda, jak dneska překvapit... objevuje se jen to, co jsme dávno zapomněli.

Návrat k předkům/životní zkušenosti,je potřebné -
byla by škoda je nevyužívat i když pro mnohé novodobé svazáky, jsou to přežitky komunistické,
že !

V našem rybníku slunky nebyly, ale táta každý den vozil husám v ohradě ten okřehek s veškerou tou žouželí, jak popisujete.

ono to je spíš k politování, než na první cenu...neb jako kde jaký takový rádoby " projekt" je zaměřený na následky místo aby se zaměřili na příčiny...

No jo, dědci se tu smějí studentům a vyřvávají jak předci a hlavně !!! ONI !!! to samé už dělali kdysi dávno! :D

Fakt už vidím jak předci a tihle šášulové upravovali geny žabince. :D

Zatím je to pouze nápad a žádné geny neupravili. Navíc naředěnou
močůvku vodní rostliny využívají odjakživa. Mohl bych vám ukázat
jeden splaškotok, který je zarostlý vodním rostlinstvem a po pár
kilometrech v něm teče průzračná voda zbavená všech živin. Po
jejich odumření ale nastává opak, protože hnijí a potok je
smrdutou břečkou bez života. Takže i ten poznatek odebrat
znečištěné vodě živiny pomocí rostlin není nic nového a je to
pouhé kopírování přírody. Mimochodem koncentrace živin se taky
nesmí přehnat, protože když je jich příliš, tak ty rostliny
naopak zabijí. Osobně jsem zvědav jak studenti okřehek geneticky
upraví a zda uhlídají, aby se geneticky upravený nedostal do
přírody, kde může napáchat nedozírné škody. On i neupravený se
umí množit tak rychle, že zcela uzavře hladinu nádrže a nepustí
sluneční paprsky do vody. Nepustí tam ani vzdušný kyslík a k
úhynu ryb není daleko. Hlavně pak když mrazem hromadně hyne,
rozkladem spotřebuje ve vodě kyslík a vodu zamoří metanem.
Mám v okolí pár novodobých lesních tůní, které jsou na hladině
zcela pokryty okřehkem a připomínají zápachem spíše žumpy, než biotopy pro žáby a jiné tvory. Ty tůně jsou prosím taky navrženy
odborníky, ale z AOPK a stály 2 miliony. Mít za dva miliony za
domem tyto vysýchavé smrduté tůně plné komárů je terno a žáby
tam už ani nekladou vejce, ale snaží se množit na rybníce, kde
jim ale potomstvo sežerou ryby, kachny a volavky. No a žáby
pak sežere většinu roku chráněný jezevec a dílo jest dokonáno.
Není nad vědu popírající praxi a zkušenosti. Než pěstovat na
močůvce okřehek, tak stačí močůvkou pohnojit pole, ušetřit
umělá hnojiva a plodinami nakrmit zvířata. Tak to dělali naši
předci odjakživa a nemuseli vymýšlet kontejnery na využití té
močůvky se složitou regulací dávkování a genetickými úpravami
okřehku. Nač dělat něco levně a jednoduše, když to lze dělat
draze a složitě. To by se totiž neměly kvanta lidí jak živit.

To víte, pane Macháčku, pokrok nelze zastavit.
A což takový vodní hyacint v teplejších oblastech? Už dávno mě napadlo, proč ho domorodci nevyužívají ke krmení býložravců. Je snad nějak nevhodný? Kdysi dávno můj známý choval nutrie a krmil je specificky tvrdými "rákosinami" z okolí rybníka, tedy "futra", kterého se králíci ani nedotkli. Čili další zdroj a využití biomasy, která rybník postupně ničí. Jenže - invazivní zvíře!

GMO ovšem zakazuje EU.

Ne, jen reguluje. :D

Nechci být "punťa", ale Ekolist je odborný portál a tudíž by měl dbát na odborné vyjadřování. Ten ptačinec je okřehek menší-Lemna minor.

Nechci být "punťa", ale někdo někde něco píše o "ptačinci"? Pokud vím, tak ptačinec je suchozemská rostlina a mimochodem je to úporný plevel, ale údajně jedlý a chutný. Miluje ho drůbež a taky třeba exotické ptactvo. Konkrétně papoušci se mohli doslova ptačincem přecpat, jak jim chutnal. Na jaře je jednou z prvých rašících
rostlin a proto je cennou rostlinou pro ptáky na jaře.

Pan Šeděnka zřejmě není botanik:
Ptačinec prostřední (Stellaria media), zvaný též ptačinec žabinec, je jednoletá bylina z čeledi hvozdíkovité, hojná v lesích, polích i zahradách. Patří k nejrozšířenějším plevelům v Česku a je významným plevelem zemědělských plodin celosvětově.
Ptačinec žabinec je často přehlížen, ale překvapí svou výživovou hodnotou. Obsahuje vysoké množství vitamínu C, který podporuje imunitu, a vitamínů skupiny B, které jsou důležité pro zdravou funkci nervového systému a metabolismus. Další klíčové živiny v této bylině zahrnují:
Minerály: Obsahuje vápník, draslík, hořčík a železo, které přispívají k zdraví kostí, srdce a celkové vitality.
Antioxidanty: Ptačinec je bohatý na flavonoidy a další antioxidanty, které pomáhají tělu bojovat proti volným radikálům.
Esenciální mastné kyseliny: V listech jsou i omega-3 mastné kyseliny, což je neobvyklé pro pozemní rostliny. Omega-3 jsou důležité pro správnou funkci mozku a snižování zánětů v těle.
Pak se divte papouškům i slepicím.

Studenti chtějí pomocí syntetické biologie upravit geny rostliny tak, aby dokázala přeměňovat močůvku na biomasu bohatou na bílkoviny. .......
To už tisíce let dělají všechny zelené rostliny a takový jetel a vojtěška jsou i bohaté na bílkoviny.