Studie: České lesy i v další desetiletích zasáhnou kůrovec a požáry
10.3.2026 09:01
(ČTK)
Výrazný nárůst plochy lesů zasažené požáry, vichřicemi a kůrovci očekává studie i v nejoptimističtějším scénáři, tedy při udržení oteplení na úrovni dvou stupňů Celsia. Při nepříznivém vývoji a při oteplení přesahujícím čtyři stupně se podle vědců plocha zasažená požáry, vichřicemi a kůrovci může do roku 2100 více než zdvojnásobit.
Podle studie budou nejvíce zasaženy lesy v jižní a západní Evropě. Severní Evropa by měla být zasažena méně, s lokálními ohnisky poškození. "Narušení lesních ekosystémů se stále více stávají přeshraničním problémem, ovlivňují mezinárodní trhy s dřívím a ohrožují ekosystémové služby, které lesy poskytují společnosti," uvedl Rupert Seidl z Technické univerzity v Mnichově, hlavní autor studie.
Lesnické politiky a hospodaření by se podle Seidla měly na výrazný nárůst poškozování lesů připravit. "Na jedné straně to znamená připravit se na výkyvy v poskytování ekosystémových služeb, včetně produkce dříví a ukládání uhlíku, a hledat způsoby, jak tyto výkyvy tlumit. Na druhé straně sílící disturbance představují příležitost k založení nových, klimaticky odolných lesů," sdělil Seidl.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Vojenské lesy a statky by měl od dubna vést Král, ředitelem byl už do roku 2021
V potoce na Náchodsku fungují opět protipovodňové přehrážky
Pardubice letos vysadí v městských lesích rekordních 14.000 stromůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
JS
SV
Slavomil Vinkler
10.3.2026 09:40Husté lesy v Evropě neexistovaly. Nejmíň posledních 20 milionů let. Viz
https://www.osel.cz/14575-huste-lesy-v-evrope-neexistovaly-nejmin-poslednich-20-milionu-let.html cituji
"Ať už je to vinou pohádek, romantických obrazů nebo jiných zlovolných zdrojů informací, lidé si dnes obvykle představují les v Evropě jako hustě zarostlou oblast, kde panuje tiché, strašidelné příšeří a přes kmeny stromů je vidět sotva pár metrů. Je to romantický ideál, k němuž se lidé toužící po návratu k přírodě chtějí vracet.Jenomže je to jenom omyl, fantom, který nikdy v minulosti neexistoval, tedy nejméně posledních 20 milionů, když se rozvolnily tropický lesy, pokrývající Evropu ještě ve starších třetihorách. Dnešní husté porosty stromů, které známe jako „lesy“ vznikly až v posledních pár stoletích. Z části byly vysázené jako plantáže na prkna, které mají k přírodě blízko asi jako kukuřičné pole a na rozšíření zbytku se podepsalo to, že zmizela velká zvířata, která udržovala přirozené bezlesí."
Odpovědět
https://www.osel.cz/14575-huste-lesy-v-evrope-neexistovaly-nejmin-poslednich-20-milionu-let.html cituji
"Ať už je to vinou pohádek, romantických obrazů nebo jiných zlovolných zdrojů informací, lidé si dnes obvykle představují les v Evropě jako hustě zarostlou oblast, kde panuje tiché, strašidelné příšeří a přes kmeny stromů je vidět sotva pár metrů. Je to romantický ideál, k němuž se lidé toužící po návratu k přírodě chtějí vracet.Jenomže je to jenom omyl, fantom, který nikdy v minulosti neexistoval, tedy nejméně posledních 20 milionů, když se rozvolnily tropický lesy, pokrývající Evropu ještě ve starších třetihorách. Dnešní husté porosty stromů, které známe jako „lesy“ vznikly až v posledních pár stoletích. Z části byly vysázené jako plantáže na prkna, které mají k přírodě blízko asi jako kukuřičné pole a na rozšíření zbytku se podepsalo to, že zmizela velká zvířata, která udržovala přirozené bezlesí."
Jakub Graňák
10.3.2026 12:53 Reaguje na Slavomil VinklerZa chvilku ho tu máte... další kolo s Pěťou "Urwaldem":-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.3.2026 07:40 Reaguje na Jakub GraňákJá to nepíšu pro něho, zarytého aktivisty, ale aby ti, co mají zájem prozřít tak pochopili o čem je skutečná ekologie. Že to není fuj obor.
Odpovědět
Sl
Slovan
11.3.2026 12:06 Reaguje na Slavomil VinklerTak teď jste fakt pobavil. Vy dva s “Petrem” si nemáte co vyčítat, oba jste “zarytí aktivisti” do jednoho směru. Jediným rozdílem je ten směr: zatímco jeden by chtěl všude “prales”, tak druhý by chtěl naopak všude step.
Odpovědět
Jakub Graňák
11.3.2026 17:23 Reaguje na SlovanŘekl bych, že Slavomírovi trochu křivdíte, jeho "aktivismem"v této věci je zpochybňování vžité představy o pralesu od Atlantiku po Ural. A já se s tímto jeho aktivismem plně ztotožňuju, protože to potvrzují výsledky výzkumů v řadě oborů, mimo jiné botanických a entomologických - předměty mého dlouhodobého zájmu.
Odpovědět
Sl
Slovan
11.3.2026 20:08 Reaguje na Jakub GraňákNekřivdím. Měl sem s ním v minulosti dost “debat” abych si udělal obrázek. “zpochybňování vžité představy o pralesu od Atlantiku po Ural” je v pořádku, ale…
Nevím jak Vy, ale třeba názor, že velcí býložravci dokáží vždy a všude od základu změnit biotop je blbost. Zubr s koněm prostě ze Šumavy neudělají lesostep pokud je tam vypustíte na volno, bez plotů a budou mít tedy volnost výběru. Z jeho strany je vždy naprostá ignorace nějaké kombinace srážek a teplot. Jednu dobu tu mával Martinem Konvičkou. Měl to být argument proti bezzásahu v NP (zejména na Šumavě). Když sem mu hodil citaci přímo od Martina Konvičky o tom, že bezzásah je na Šumavě podle Konvičky naprosto v pořádku, tak to ignoroval a už ho ani nezmiňuje. Já osobně v tomto s Konvičkou souhlasím, stejně jako např. s Lukášem Čížkem. Je třeba, aby veřejnost věděla, že mít všude jen hustý zelený les není to pravé ořechové a že existují další ekosystémy a na ně vázané rostliny i živočichové. Ani si nepamatuji, že bych nesouhlasil s Vámi. Ale Vinkler je pro mě to samé co Petr - tedy onen “zarytý aktivista” nevidící do leva ani do prava, ale jen rovně. A to já prostě nemám rád.
Odpovědět
Nevím jak Vy, ale třeba názor, že velcí býložravci dokáží vždy a všude od základu změnit biotop je blbost. Zubr s koněm prostě ze Šumavy neudělají lesostep pokud je tam vypustíte na volno, bez plotů a budou mít tedy volnost výběru. Z jeho strany je vždy naprostá ignorace nějaké kombinace srážek a teplot. Jednu dobu tu mával Martinem Konvičkou. Měl to být argument proti bezzásahu v NP (zejména na Šumavě). Když sem mu hodil citaci přímo od Martina Konvičky o tom, že bezzásah je na Šumavě podle Konvičky naprosto v pořádku, tak to ignoroval a už ho ani nezmiňuje. Já osobně v tomto s Konvičkou souhlasím, stejně jako např. s Lukášem Čížkem. Je třeba, aby veřejnost věděla, že mít všude jen hustý zelený les není to pravé ořechové a že existují další ekosystémy a na ně vázané rostliny i živočichové. Ani si nepamatuji, že bych nesouhlasil s Vámi. Ale Vinkler je pro mě to samé co Petr - tedy onen “zarytý aktivista” nevidící do leva ani do prava, ale jen rovně. A to já prostě nemám rád.
SV
Slavomil Vinkler
10.3.2026 09:44Rozpad lesa kůrovcem lze vhodným hospodařením zpomalit a postupně ho přizpůsobit změnám. Jako příklad lesy Kinský, kde smrk dosud zůstal a je postupně nahrazován.
Odpovědět
AD
Alexandr Dlask
10.3.2026 14:00 Reaguje na Slavomil VinklerTo ani není potřeba. Postačí, když se budeme umět o lesy starat jako předkové. Ale to se nám nechce, máme těžební poloautomaty, které potřebují prostor.
Odpovědět
AD
Alexandr Dlask
10.3.2026 13:56"Česká republika již zažila extrémní nárůst poškození lesů související se změnou klimatu – kůrovcovou kalamitu z let 2018 až 2022. Výsledky studie je zapotřebí brát vážně. Naznačují, že podobné události, zejména rozsáhlá přemnožení kůrovců a lesní požáry, nás čekají i v dalších desetiletích"...
Pár let před kůrovcovou kalamitou zrušily Lesy koně. Tím zamezily ojedinělé těžbě rizikových stromů, posléze si počkali na celé zamořené hektary aby mohli vypsat zakázku průmyslovým těžařům.
Ale že v tom budou pomazaní akademici vidět "následky klimatické změny" jsem vážně nedomyslel...
Odpovědět
Pár let před kůrovcovou kalamitou zrušily Lesy koně. Tím zamezily ojedinělé těžbě rizikových stromů, posléze si počkali na celé zamořené hektary aby mohli vypsat zakázku průmyslovým těžařům.
Ale že v tom budou pomazaní akademici vidět "následky klimatické změny" jsem vážně nedomyslel...
JS
Jarek Schindler
10.3.2026 16:06 Reaguje na Alexandr DlaskAle houby s octem. Kůrovec a požáry doprovázejí lesy neustále. Doprovázely je v minulosti, budou i v budoucnosti. Takže ta studie je na dvě věci. No a kalamity budou o to vědší o co více budeme adorovat kůrovce ( přirozený proces, lékař či inženýr lesa). Jo a koně kůrovcovou kalamitu většího rozsahu opravdu nezastaví. Jsou ale potřební a mají v lesnictví své místo. Celkem nedávno jsem ale četl od přiblblých ochránců zvířat výkřik jak jsou v lesích ty koně týraní.
Odpovědět
AD
Alexandr Dlask
10.3.2026 17:57 Reaguje na Jarek SchindlerPoznal jsem jednoho koňáka zrovna když je zrušili. A měl hlavu jak kůň :D
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
10.3.2026 18:56 Reaguje na Alexandr DlaskVíte, že pokud pozoruji u nás (lesy města Brna), že ty harvestory to umí docela šetrně přebírat?
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
10.3.2026 22:29To zase nějaký vědátor, s klapkami na očích, spáchal svou studii. Kdyby raději vykoukl ze své ulity, možná by zjistil, že fosilní paliva se postupně zakazují, je jich čím dále, tím méně a za vyšší cenu. A tak nám brzy nezbyde, než předejít toho kůrovce. Vykácet lesy, aby nám je nesežral ten kůrovec a dřevo spálit v kamnech, aby nám neshořelo při lesním požáru, a aby nevznikla ta uhlíková stopa. A máme oba autorovy problémy vyřešeny.
Další, prosím...
Odpovědět
Další, prosím...
JD
Jindřich Duras
11.3.2026 11:17 Reaguje na Tonda SelektodaVás by mohl Turek angažovat jako svého poradce :-D!
Odpovědět
PE
