https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/studie-ceske-lesy-i-v-dalsi-desetiletich-zasahnou-kurovec-a-pozary
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Studie: České lesy i v další desetiletích zasáhnou kůrovec a požáry

10.3.2026 09:01 (ČTK)
České lesy budou pravděpodobně i v následujících desetiletích zasažené přemnoženým kůrovcem a lesními požáry. Vyplývá to z nové studie vedené mezinárodním týmem vědců, včetně odborníků z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Vědci za pomoci simulačního modelu založeného na umělé inteligenci zjišťovali vývoj lesů v Evropě a rozsah jejich poškození. Ve všech scénářích budoucího vývoje podle studie překračuje míra poškození dnešní úroveň, s významnými dopady na lesy i ekosystémové služby pro společnost.
 
"Česká republika již zažila extrémní nárůst poškození lesů související se změnou klimatu – kůrovcovou kalamitu z let 2018 až 2022. Výsledky studie je zapotřebí brát vážně. Naznačují, že podobné události, zejména rozsáhlá přemnožení kůrovců a lesní požáry, nás čekají i v dalších desetiletích," uvedli spoluautoři studie Laura Dobor a Tomáš Hlásny. "Připravit na ně naše lesy a lesnictví vyžaduje myslet dopředu a lépe propojovat výzkum, tvorbu lesnických politik a hospodaření," dodali.

Výrazný nárůst plochy lesů zasažené požáry, vichřicemi a kůrovci očekává studie i v nejoptimističtějším scénáři, tedy při udržení oteplení na úrovni dvou stupňů Celsia. Při nepříznivém vývoji a při oteplení přesahujícím čtyři stupně se podle vědců plocha zasažená požáry, vichřicemi a kůrovci může do roku 2100 více než zdvojnásobit.

Podle studie budou nejvíce zasaženy lesy v jižní a západní Evropě. Severní Evropa by měla být zasažena méně, s lokálními ohnisky poškození. "Narušení lesních ekosystémů se stále více stávají přeshraničním problémem, ovlivňují mezinárodní trhy s dřívím a ohrožují ekosystémové služby, které lesy poskytují společnosti," uvedl Rupert Seidl z Technické univerzity v Mnichově, hlavní autor studie.

Lesnické politiky a hospodaření by se podle Seidla měly na výrazný nárůst poškozování lesů připravit. "Na jedné straně to znamená připravit se na výkyvy v poskytování ekosystémových služeb, včetně produkce dříví a ukládání uhlíku, a hledat způsoby, jak tyto výkyvy tlumit. Na druhé straně sílící disturbance představují příležitost k založení nových, klimaticky odolných lesů," sdělil Seidl.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

10.3.2026 09:17
Sepsanim cerneho scenare se nic nepokazi.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.3.2026 09:40
Husté lesy v Evropě neexistovaly. Nejmíň posledních 20 milionů let. Viz
https://www.osel.cz/14575-huste-lesy-v-evrope-neexistovaly-nejmin-poslednich-20-milionu-let.html cituji
"Ať už je to vinou pohádek, romantických obrazů nebo jiných zlovolných zdrojů informací, lidé si dnes obvykle představují les v Evropě jako hustě zarostlou oblast, kde panuje tiché, strašidelné příšeří a přes kmeny stromů je vidět sotva pár metrů. Je to romantický ideál, k němuž se lidé toužící po návratu k přírodě chtějí vracet.Jenomže je to jenom omyl, fantom, který nikdy v minulosti neexistoval, tedy nejméně posledních 20 milionů, když se rozvolnily tropický lesy, pokrývající Evropu ještě ve starších třetihorách. Dnešní husté porosty stromů, které známe jako „lesy“ vznikly až v posledních pár stoletích. Z části byly vysázené jako plantáže na prkna, které mají k přírodě blízko asi jako kukuřičné pole a na rozšíření zbytku se podepsalo to, že zmizela velká zvířata, která udržovala přirozené bezlesí."
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.3.2026 09:44
Rozpad lesa kůrovcem lze vhodným hospodařením zpomalit a postupně ho přizpůsobit změnám. Jako příklad lesy Kinský, kde smrk dosud zůstal a je postupně nahrazován.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist