https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/studie-elektrizace-zeleznice-v-cr-zaostava-za-prumerem-eu-je-treba-ji-zrychlit
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Studie: Elektrizace železnice v ČR zaostává za průměrem EU, je třeba ji zrychlit

13.2.2025 01:32 (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Česko zatím elektrifikovalo přibližně třetinu tratí, evropský průměr činí 57 procent. ČR tak výrazně zaostává za zeměmi Evropské unie. Vyplývá to ze studie, kterou ve spolupráci s Asociací podniků českého železničního průmyslu ACRI loni v červenci vypracovala Fakulta dopravní Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze. Nižší procento elektrifikovaných tratí v ČR je ovlivněno velkou hustotou železniční sítě s výrazným podílem lokálek, řekl ČTK v reakci mluvčí Správy železnic (SŽ) Dušan Gavenda.
 
Podle studie je potřeba v elektrifikaci postupovat rychleji, nejvhodnějším řešením je takzvaná prostá elektrizace. Spočívá v doplnění trakčních sloupů, natažení troleje a výstavbě zařízení pro provoz elektrických vlaků. Nezahrnuje finančně náročné úpravy tratí, které by vyžadovaly dlouhou přípravu. Cílem studie bylo posouzení aktuálního stavu elektrizace tratí v ČR a formulace nejlepšího řešení rychlého přechodu zejména dálkové železniční dopravy na bezemisní technologie pohonu.

"Železniční doprava udělala za poslední období v České republice obrovský skok z hlediska inovací a kvality poskytovaných služeb. Ale právě elektrizace tratí je jednou z mála oblastí, kde česká železnice stále zaostává za evropským průměrem," uvedla generální ředitelka ACRI Marie Vopálenská. Postup ČR při elektrizaci je přitom podle asociace pro dopravce zásadní pro rozhodování o nákupech nových vozidel, které pořizují na dalších 30 let.

SŽ podle Gavendy aktuálně připravuje projekty desítky staveb prosté elektrizace a dvě desítky staveb, kde je elektrizace tratí spojená s jejich kompletní modernizací. Termíny realizace SŽ koordinuje s dopravci a objednateli dopravy v souvislosti s obměnou vozidlového parku, dodal mluvčí.

Českou železniční síť tvoří téměř 9500 kilometrů hlavních tratí. Mezi lety 2011 a 2020 bylo v ČR elektrizováno 28 kilometrů tratí, průměrně tedy 2,8 kilometru ročně. Tímto tempem by se ČR při elektrizaci tratí dostalo na polovinu tratí v polovině 26. století, uvedla asociace.

"Tempo elektrizace se vztahuje k již poměrně vzdálené minulosti, elektrizovaných úseků mezitím přibývá," uvedl Gavenda. V posledních letech podle něj SŽ elektrizovala téměř 60 kilometrů regionální trati Olomouc - Uničov - Šumperk. "Naposled v prosinci byla zprovozněna dvacetikilometrová elektrizovaná trať mezi Brnem a Zastávkou u Brna," doplnil.

"Prostá elektrizace tratí je nejvhodnějším řešením, jak se co nejdříve a v souladu s Dopravní politikou státu a Strategií udržitelné mobility přiblížit k ideálu efektivní železniční dopravy. Zahraniční zkušenosti potvrzují, že lze tímto způsobem tratě elektrizovat prakticky za provozu a velmi rychle," řekl ČTK výkonný ředitel Svazu osobních železničních dopravců (SVOD Bohemia) Petr Moravec.

Nejrychlejší elektrizaci podle studie potřebuje zejména 15 tratí. Za největší prioritu studie označila například linky Praha - České Budějovice - Rakousko/Český Krumlov, Praha - Hradec Králové - Trutnov, Brno - Olomouc - Šumperk, Pardubice - Liberec, Praha - Rakovník nebo Kolín - Rumburk.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

13.2.2025 07:57
železnice není perpetuum mobile, někde tu elektřinu v energetické chudobě musíte vzít.
Nehledě na to, že je daleko lepší počkat na jak se vyvedou syntetická paliva či vodík.

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.2.2025 09:31 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Vodíkové vlaky se už zkouší, syntetika do vlaků není vhodná. Odhaduji, že nejlepší budou asi pořád lithiové baterie, bo není problém s dobíjením.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

13.2.2025 10:32 Reaguje na Pavel Hanzl
osobně se domnívám, že tlaky na elektrizaci čehokoliv, když se zavírají elektrárny je cesta nepochopitelná.
Jednou to bude ale nebude to v dekádě...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.2.2025 14:32 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Nic se nezavírá a celé to pochopitelné je bezproblémů, jenom chtít. Pokud máte hlavu zablokovanou na pozici OFF, tak to nedáte stejně, jako většina místních diskutujících. Zásadním postupem je zdůvodňovat proč to nejde a proč je to pytlovina, to k pochopení skutečně nevede.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.2.2025 08:54
Syntetická paliva budou jen z eletriky, z čeho myslíte že se vezme pro jejich výrobu energie?
A to bude zejména z JE, asi standard uran, jaderná syntéza ještě dlouho nebude. Železnice je třeba nejen elektrifikovat, ale zejména postavit na vyšší rychlosti 200, 400 km/h. Čína vede. U nás není ani hlavní tah čtyřkolejný a na 200km/h. Praha Brno 3 hodiny. No to je ale kvalt.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

13.2.2025 10:35 Reaguje na Slavomil Vinkler
tak doufám, že to budou paliva, která zároveň bude elektřina.

Čína si může jet kam chce...ona je velká jak Evropa. Tady v těch pidi zemích žádné velké rychlosti nepotřebujeme.
Nehledě na to, že v rychlosti to žití není. Jediný přínos bude, že se více věcí nebude stíhat a tím se bude více stresovat.
Odpovědět
MM

Milan Milan

13.2.2025 13:40 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Přesně tak, o rychlost v malé vzdálenosti zájmových bodů v podstatě vůbec nejde. Pendo taky nemůže využít svůj rychlostní potenciál. A i kdyby byla lepší trať, tak kolikrát by na cestě např. z OV do Phy bylo schopno zastavit, aby se čas jízdy neprodlužoval o zastávky, rozjezdy, brždění.... ? Kolik by takových rychlých vlaků byla ta železnice denně schopna vypravit a obsloužit? Myslím, že velký rozdíl proti dnešku to nebude. Tady není vzdálenostný prostor pro vlaky jako např. TŽV.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.2.2025 14:27 Reaguje na Milan Milan
Prndolino nevyužívá potenciál rychlosti kvůli tratím, ne kvůli zastávkám. Koupili zbytečně rychlý vlak, no.
Odpovědět
va

vaber

13.2.2025 09:12
Železnice a její emise jsou problém? Možná by stačilo zrušit ty prázdné vlaky.
Problém jsou kamiony a jejich emise.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.2.2025 09:25
Nevím, jestli to nejsou vyhozené peníze, dnes se velmi úspěšně zkouší bateriové, nebo vodíkové lokomotivy. Bateriová se dobíjí v depu a zkouší se dobíjení za jízdy na úseku s trolejemi. Spotřeba energie proti kamiónu je řádově nižší, brzdí se rekuperací.
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.2.2025 09:55
nízké procento tratí ve srovnání s okolními státy je u nás proto, že máme z konce 19. století extrémně hustou železniční síť a některé lokálky jsou udržovány a provozovány v rozporu se zdravým rozumem a ekonomickou smysluplností. to jako fakt někdo příčetný by jako chtěl elektrifikovat kralovickou trať? to snad ne. smysl má lokálky kde jezdí za den pět párů osmsetdesítek obsazený vždy dvěma babičkama tak nějak lacino žudlat a pak zrušit.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.2.2025 10:00 Reaguje na Lukas B.
Kecy. Nejsou rychlé a ani elektrické ani hlavní tratě a budete se vymlouvat na důchodce.
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.2.2025 10:40 Reaguje na Slavomil Vinkler
ano, třeba praha-turnov-liberec (a podobné) by elektrifikaci snesly. ale.... (nebudu Vás zdržovat, netuším, kolik toho o stavbách dráhy a dráze tušíte a jak moc by semínko nepadlo na úhor). ale většina lokálek sž jen zatěžuje od podstatnějších věcí.
Odpovědět
PV

Pavel Vavřín

13.2.2025 10:02 Reaguje na Lukas B.
Obávám se, že racionální úvahy už málokoho budou zajímat. Tedy alespoň z těch, kdo o tom budou rozhodovat.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.2.2025 17:19
Elektrifikovaná trať potřebuje podstatně širší zábor pozemku o sloupy
a ochranná pásma, než vozidla nezávislé trakce. Tady cesta mnohde nevede,
protože některé tratě jdou lesy se stromy v těsné blízkosti tratě, což u
zatrolejování není možné. Takže opičit se nelze, pokud by to nebylo o
radikálním kácení okolí tratí a nebo o tratích nových jinak trasovaných.
Ekonomika bateriových vlaků je zatím lakována na růžovo, ale záleží taky
na únosnosti mostů a samotného železničního svršku, aby odolaly většímu
zatížení, než jaké měly dosud lehké motorové vozy. Něco málo o tom vím
a raději bych šel cestou o několik generací dopředu moderních motorových
vozů se spalovacími motory nejmodernější konstrukce. Nebylo by nutné
investovat do už tak často dotovaných tratí a spojů a pro zvýšení počtu
přepravovaných osob zcela změnit systém dotované dopravy. Páteří by
měla být železnice a autobusy přípoji a nikoliv, aby kopírovaly trať
a konkurovaly ekologičtější dopravě. Povím vám zkušenost z dnes zrušené
pravidelné dopravy na trati Opava- Svobodné Heřmanice. Kdysi čas do
Mladecka z Opavy 30 minut a dnes autobusem hodinu, protože aby byl
ekonomicky efektivní, tak zajíždí do vesnic v okolí tratě a odtamtud se
k hlavní silnici zase vrací. Chci tam jet co nejkratší cestou za co
nejkratší čas a co nejmenší jízdné, ale autobus si nadjede půl hodiny,
několik kilometrů navíc a já zaplatím i za ty kilometry navíc. Tomu
říkám zkvalitnění služby po uzavření tratě pro pravidelnou dopravu.
Kdo tohle vymyslel, tak musí být likvidátor veřejné dopravy, protože
kdo má auto, tak jim za kilometry a promarněný čas víc platit nechce.
Je to o propracování jízdních řádů tak, aby na sebe navazovaly, byť
s rezervou, ať vám kvůli minutě zpoždění neodjede poslední spoj, neboť
obraty spojů jsou kvůli údajné rentabilitě minimální tak, že se řidič
ani nevyčůrá a už jede zpět a nebo jinam. U dráhy pak jsou v jízdních
řádech pro interní použití(sešitové jízdní řády) takové nesmysly jako
pobyt půl minuty, což není možné kvůli zastavení, rozjetí a už vůbec
nehovořím o nástupu a výstupu cestujících. Bez rezervy potom musí
strojvedoucí zkrátit jízdní dobu maximální rychlostí, která není za
každé situace ani možná. Pokud tak vznikne zpoždění, tak díky velmi
krátkým obratům nemá šanci z těch zpoždění do konce směny vybřednout.
Zpožděný vyjíždí a přijíždí, protože mu schází rezerva na pobyt v
zastávkách a na obraty ve stanicích. To jen pro vysvětlení, proč
vznikají nesmyslná zpoždění, protože schází ty rezervy, kdy si
bylo možno ve stanicích venku zakouřit a koupit ve stánku na
peróně pivo. Zkrátila se sice jízdní doba, ale na úkor stresu
a dalších zpoždění zaviněných absencí časových rezerv.
Odpovědět

vladimír šmídl

13.2.2025 21:52
Existoval projekt Donau-Moldau Bahn, spojení Praha Mnichov přes Plzeň a Domažlice. Z Plzně do Domažlic zčásti v novém tělese rychlostí 160/200 km/h.
Uvedení do provozu v roce 2015.Popis byl léta např. na stránkách města Řezna německy a česky.Českou část projektoval SUDOPP Praha.Všechno padlo.
Všechno ne. Jezdí autobus od Wilsonova nádraží do Mnichova.

Odpovědět
sv

s v

14.2.2025 12:15 Reaguje na vladimír šmídl
Němcům se to nevyplatí, takže couvli.
Odpovědět

vladimír šmídl

15.2.2025 08:11
Zadejte si na www.cd.cz cestu z Bratislavy do Chebu.Nabídnou vám cestu přes Vídeň, Pasov a Norimberk.Je sice delší, než přes Brno a Prahu, ale časově podstatně kratší.
Odpovědět
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist