Studie: Elektrizace železnice v ČR zaostává za průměrem EU, je třeba ji zrychlit

"Železniční doprava udělala za poslední období v České republice obrovský skok z hlediska inovací a kvality poskytovaných služeb. Ale právě elektrizace tratí je jednou z mála oblastí, kde česká železnice stále zaostává za evropským průměrem," uvedla generální ředitelka ACRI Marie Vopálenská. Postup ČR při elektrizaci je přitom podle asociace pro dopravce zásadní pro rozhodování o nákupech nových vozidel, které pořizují na dalších 30 let.
SŽ podle Gavendy aktuálně připravuje projekty desítky staveb prosté elektrizace a dvě desítky staveb, kde je elektrizace tratí spojená s jejich kompletní modernizací. Termíny realizace SŽ koordinuje s dopravci a objednateli dopravy v souvislosti s obměnou vozidlového parku, dodal mluvčí.
Českou železniční síť tvoří téměř 9500 kilometrů hlavních tratí. Mezi lety 2011 a 2020 bylo v ČR elektrizováno 28 kilometrů tratí, průměrně tedy 2,8 kilometru ročně. Tímto tempem by se ČR při elektrizaci tratí dostalo na polovinu tratí v polovině 26. století, uvedla asociace.
"Tempo elektrizace se vztahuje k již poměrně vzdálené minulosti, elektrizovaných úseků mezitím přibývá," uvedl Gavenda. V posledních letech podle něj SŽ elektrizovala téměř 60 kilometrů regionální trati Olomouc - Uničov - Šumperk. "Naposled v prosinci byla zprovozněna dvacetikilometrová elektrizovaná trať mezi Brnem a Zastávkou u Brna," doplnil.
"Prostá elektrizace tratí je nejvhodnějším řešením, jak se co nejdříve a v souladu s Dopravní politikou státu a Strategií udržitelné mobility přiblížit k ideálu efektivní železniční dopravy. Zahraniční zkušenosti potvrzují, že lze tímto způsobem tratě elektrizovat prakticky za provozu a velmi rychle," řekl ČTK výkonný ředitel Svazu osobních železničních dopravců (SVOD Bohemia) Petr Moravec.
Nejrychlejší elektrizaci podle studie potřebuje zejména 15 tratí. Za největší prioritu studie označila například linky Praha - České Budějovice - Rakousko/Český Krumlov, Praha - Hradec Králové - Trutnov, Brno - Olomouc - Šumperk, Pardubice - Liberec, Praha - Rakovník nebo Kolín - Rumburk.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (18)
Jaroslav Řezáč
13.2.2025 07:57Nehledě na to, že je daleko lepší počkat na jak se vyvedou syntetická paliva či vodík.
Pavel Hanzl
13.2.2025 09:31 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
13.2.2025 10:32 Reaguje na Pavel HanzlJednou to bude ale nebude to v dekádě...
Pavel Hanzl
13.2.2025 14:32 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSlavomil Vinkler
13.2.2025 08:54A to bude zejména z JE, asi standard uran, jaderná syntéza ještě dlouho nebude. Železnice je třeba nejen elektrifikovat, ale zejména postavit na vyšší rychlosti 200, 400 km/h. Čína vede. U nás není ani hlavní tah čtyřkolejný a na 200km/h. Praha Brno 3 hodiny. No to je ale kvalt.
Jaroslav Řezáč
13.2.2025 10:35 Reaguje na Slavomil VinklerČína si může jet kam chce...ona je velká jak Evropa. Tady v těch pidi zemích žádné velké rychlosti nepotřebujeme.
Nehledě na to, že v rychlosti to žití není. Jediný přínos bude, že se více věcí nebude stíhat a tím se bude více stresovat.
Milan Milan
13.2.2025 13:40 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSlavomil Vinkler
13.2.2025 14:27 Reaguje na Milan Milanvaber
13.2.2025 09:12Problém jsou kamiony a jejich emise.
Pavel Hanzl
13.2.2025 09:25Lukas B.
13.2.2025 09:55Slavomil Vinkler
13.2.2025 10:00 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
13.2.2025 10:40 Reaguje na Slavomil VinklerPavel Vavřín
13.2.2025 10:02 Reaguje na Lukas B.Břetislav Machaček
13.2.2025 17:19a ochranná pásma, než vozidla nezávislé trakce. Tady cesta mnohde nevede,
protože některé tratě jdou lesy se stromy v těsné blízkosti tratě, což u
zatrolejování není možné. Takže opičit se nelze, pokud by to nebylo o
radikálním kácení okolí tratí a nebo o tratích nových jinak trasovaných.
Ekonomika bateriových vlaků je zatím lakována na růžovo, ale záleží taky
na únosnosti mostů a samotného železničního svršku, aby odolaly většímu
zatížení, než jaké měly dosud lehké motorové vozy. Něco málo o tom vím
a raději bych šel cestou o několik generací dopředu moderních motorových
vozů se spalovacími motory nejmodernější konstrukce. Nebylo by nutné
investovat do už tak často dotovaných tratí a spojů a pro zvýšení počtu
přepravovaných osob zcela změnit systém dotované dopravy. Páteří by
měla být železnice a autobusy přípoji a nikoliv, aby kopírovaly trať
a konkurovaly ekologičtější dopravě. Povím vám zkušenost z dnes zrušené
pravidelné dopravy na trati Opava- Svobodné Heřmanice. Kdysi čas do
Mladecka z Opavy 30 minut a dnes autobusem hodinu, protože aby byl
ekonomicky efektivní, tak zajíždí do vesnic v okolí tratě a odtamtud se
k hlavní silnici zase vrací. Chci tam jet co nejkratší cestou za co
nejkratší čas a co nejmenší jízdné, ale autobus si nadjede půl hodiny,
několik kilometrů navíc a já zaplatím i za ty kilometry navíc. Tomu
říkám zkvalitnění služby po uzavření tratě pro pravidelnou dopravu.
Kdo tohle vymyslel, tak musí být likvidátor veřejné dopravy, protože
kdo má auto, tak jim za kilometry a promarněný čas víc platit nechce.
Je to o propracování jízdních řádů tak, aby na sebe navazovaly, byť
s rezervou, ať vám kvůli minutě zpoždění neodjede poslední spoj, neboť
obraty spojů jsou kvůli údajné rentabilitě minimální tak, že se řidič
ani nevyčůrá a už jede zpět a nebo jinam. U dráhy pak jsou v jízdních
řádech pro interní použití(sešitové jízdní řády) takové nesmysly jako
pobyt půl minuty, což není možné kvůli zastavení, rozjetí a už vůbec
nehovořím o nástupu a výstupu cestujících. Bez rezervy potom musí
strojvedoucí zkrátit jízdní dobu maximální rychlostí, která není za
každé situace ani možná. Pokud tak vznikne zpoždění, tak díky velmi
krátkým obratům nemá šanci z těch zpoždění do konce směny vybřednout.
Zpožděný vyjíždí a přijíždí, protože mu schází rezerva na pobyt v
zastávkách a na obraty ve stanicích. To jen pro vysvětlení, proč
vznikají nesmyslná zpoždění, protože schází ty rezervy, kdy si
bylo možno ve stanicích venku zakouřit a koupit ve stánku na
peróně pivo. Zkrátila se sice jízdní doba, ale na úkor stresu
a dalších zpoždění zaviněných absencí časových rezerv.
vladimír šmídl
13.2.2025 21:52Uvedení do provozu v roce 2015.Popis byl léta např. na stránkách města Řezna německy a česky.Českou část projektoval SUDOPP Praha.Všechno padlo.
Všechno ne. Jezdí autobus od Wilsonova nádraží do Mnichova.