Snížení znečištění v evropských městech by prospělo chudším

Snížením znečištění vzduchu a rozšířením zeleně v evropských městech by se okamžitě zlepšilo zdraví zejména těch nejchudších. Ve své zprávě to uvádí Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle dokumentu má kvalita životního prostředí nepříznivé dopady na zdraví zejména chudých lidí, kteří už tak trpí nemocemi nepoměrně více než jejich movitější spoluobčané. Opatření na snížení znečištění ovzduší a zlepšení přístupu do parků přitom nejsou složitá a evropské vlády je mají k dispozici, domnívá se agentura.

"K ochraně těch nejzranitelnějších v naší společnosti potřebujeme rozhodné činy, jelikož chudoba jde často ruku v ruce s životem ve špatných životních podmínkách," řekl šéf EEA Hans Bruyninckx. Podle něj by evropské vlády měly vzít tuto spojitost v úvahu.

Chudí lidé častěji žijí v místech se znečištěným vzduchem, který v Evropě způsobuje ročně asi 400 000 předčasných úmrtí. Často jsou také v hlučných oblastech, což rovněž zkracuje život a působí nepříznivě i na duševní zdraví. Mentálnímu rozpoložení naopak prospívá pobyt v přírodě a parcích, k nimž ale chudší občané mívají horší přístup.

EEA ve zprávě rovněž tvrdí, že v zemích, kde je menší příjmová nerovnost a čistší životní prostředí, se obyvatelstvo obecně těší lepšímu zdraví. Například Norsko a Island vykazují nejmenší míru úmrtí připisovaných nepříznivému vlivu životního prostředí z evropských zemí, a to devět procent. Naproti tomu v Albánii špatné životní podmínky stojí za úmrtím každého pátého, v Bosně a Hercegovině je to každý čtvrtý.

Dalším faktorem, který přispívá ke zvýšené úmrtnosti, jsou také vlny veder či přítomnost zbytků antibiotik v odpadních vodách, které mohou vést k antibiotické rezistenci u mikrobů.

Vliv životního prostředí na zdraví obyvatel zvýraznila také pandemie covidu-19. Některé studie totiž naznačují, že v oblastech se znečištěným vzduchem mívají lidé častěji těžší průběh onemocnění. EEA uvádí, že tuto spojitost nyní prověřuje.

---

reklama

---