https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/studie-vlaky-pohanene-bateriemi-nebo-vodikem-mohou-byt-na-ceske-zeleznici-konkurenceschopne
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Studie: Vlaky poháněné bateriemi nebo vodíkem mohou být na české železnici konkurenceschopné

31.7.2024 01:01 (ČTK)
Coradia iLint, první vlak na vodíkový pohon.
Coradia iLint, první vlak na vodíkový pohon.
Vlaky s alternativními pohony, například poháněné bateriemi či vodíkem, mohou být na české železnici konkurenceschopné. Podle odborníků ze společnosti ÚJV Řež to potvrdily výsledky nové studie, která porovnávala technickou a ekonomickou proveditelnost možného nasazení vlaků s alternativními pohony na osmi českých linkách.
 
Výsledky v řadě případů ukazují bateriové a vodíkové vlaky jako vhodnou alternativu ke stávajícím dieselům i jako významný příspěvek k naplnění závazků Česka v oblasti bezemisních pohonů.

Experti se zaměřili převážně na dálkové neelektrizované linky včetně přeshraničních linek s Německem. "Při porovnání různých bezemisních pohonů musí být vzaty v úvahu náklady spojené s vozy i související nezbytnou infrastrukturou, a to jak náklady na provoz a údržbu, tak i náklady investiční, zohledňující různé životnosti technologií. Takto lze získat srovnatelné roční náklady dokládající, že vodíkové vlaky mohou být ekonomicky efektivní například v severovýchodních Čechách nebo v Moravskoslezském kraji," řekl Lukáš Polák, který projekt za ÚJV Řež řídil.

Na analyzovaných linkách je podle expertů potenciál pro nasazení bateriových i vodíkových vlaků. Na řadě tratí se slabším provozem je celková ekonomika provozu vlaků s alternativními pohony vhodnější než provoz, který by vyžadoval liniovou elektrizaci, uvedli. Provoz vodíkových vlaků podle expertů závisí na ceně vodíku. Důležitá je podle nich technologie jeho výroby a jeho plnění do vozů.

Využití vlaků s alternativními pohony přispěje podle odborníků ke snížení emisí skleníkových plynů a zlepší kvalitu ovzduší. Zároveň umožní dosáhnout větší stability jízdních řádů, zrychlení dopravy, zvýšit by se podle nich mělo pohodlí cestujících.

Výzkumníci porovnávali různé kombinace pohonů vlaků. Šlo například o elektrické vlaky, které potřebují liniovou elektrizaci, bateriové elektrické vlaky s případnou výstavbou nabíjecích stanic, částečnou elektrizaci linky, která umožňuje provoz bateriových vlaků, či vodíkové a vodíkové elektrické vlaky s trolejovým sběračem.

Volba konkrétního pohonu podle odborníků závisí na místních podmínkách, na potřebě výstavby nezbytné infrastruktury a jejího vytížení i na posouzení hlediska životního prostředí. V každé lokalitě bude podle nich potřeba zpracovat detailní analýzu nákladů a přínosů.

"K modernizaci železnice patří i kritické prověření alternativních pohonů a efektivity jejich nasazení. Výsledky nové studie ukazují, že bateriové a vodíkové vlaky představují na sledovaných trasách neideologickou racionální možnost - samozřejmě za přesně určených podmínek,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Na projektu se podíleli odborníci z ÚJV Řež, České vodíkové technologické platformy (HYTEP), Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Výzkumného ústavu železničního a norského institutu SINTEF. Projekt podpořilo i Centrum dopravního výzkumu a Správa železnic.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

31.7.2024 09:50
Tady sníme o řešení velmi minoritní záležitosti, ale jak rozumně vyřešit dekarbonizaci teplárenství, od toho se, zatím, dávají ruce pryč.
Odpovědět
LB

Lukas B.

1.8.2024 08:12 Reaguje na Jiří Svoboda
tak. připadám si, jako kdybych koukal na promenující kolchozníky v prvomájovém průvodu v krachujícím socíku.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2024 08:27 Reaguje na Jiří Svoboda
Teplárny a hlavně KVET čeká na SMR, myslím si já.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.8.2024 09:39 Reaguje na Pavel Hanzl
To budou zase ekomagoři prskat!
Odpovědět
PE

Petr Elias

31.7.2024 10:06
Žádné vlaky! Kanály! Kanál DOL by byl nejlepší - dokončený 2050 by dokázal ze silnic a železnic víc jak 90% nákladu a měsíčně by ČR vydělal miliardy!
Odpovědět
sv

sv

31.7.2024 20:55 Reaguje na Petr Elias
A pak ses probudil s rukou v nočníku hradního čučkaře.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

31.7.2024 11:37
Je pravda, že pokud se budou dieselovým lokomotivám házet klacky pod nohy a bateriové vlaky se podpoří vhodnými dotacemi, tak budou bateriovlaky vhodnější.
Ale proč by to někdo dělal? Vždyť by to stálo spoustu peněz, které by zajisté chyběly jinde.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.7.2024 13:03 Reaguje na Richard Vacek
Navíc pokud bude diesel nahrazen elektřinou hlavně z uhelných elektráren, klimaticky si nepomůžeme. To bude možná smysluplné za 20 let. Hlavně že už teď děláme studie za nemalé prachy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2024 08:25 Reaguje na Jiří Svoboda
Uhláky končí a je fuk, jestli za rok nebo pět. Systém emisních povolenek funguje a dnes začne zvýhodňovat i elmobilitu.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.8.2024 09:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Nebo taky za 30 let. Systém emisních povolenek také nemusí být na věčné časy a může být demokraticky odstraněn.
Odpovědět
sv

sv

31.7.2024 20:56 Reaguje na Richard Vacek
Myslíš jako soudruh balda.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.8.2024 09:03
Pokud budu sypat do čehokoliv dotace, tak se vyplatí cokoliv. Pak se ale
nebude co divit nákladům na jeden osobokilometr(tunokilometr)a tlakem
navýšit i cenu přepravného. U nás kraj podpořil autobusy na plyn a po
zdražení plynu o to více musí dopravce dotovat a jízdné zvýšit tak,
že bez slev se autobusy jezdit nevyplatí a lidé použijí auta. O to více
pak je třeba zřizovat parkovacích míst a zkapacitnit silnice. Ona se
ekologizace nafťáků na plyňáky zvrhla na to, že ty jezdí poloprázdné
a ulice jsou zavaleny auty. Ono je třeba myslet logicky a nikoliv jen
ideologicky, ale to už tak v EU chodí, že na logiku dotace nejsou, ale
na ideologické nesmysly ano. O elektrifikaci tratě Ostrava- Frýdlant nad
Ostravicí, či až do Valašského Meziříčí se pouze 35 let žvaní a tak tam
nasadí bateriové vlaky, které ale budou polovinu času jezdit pod dráty,
aby dobily baterie za jízdy a nikoliv nevyužity při stacionárním nabíjejí. Otázkou ale bude nepředvídatelné počasí, výluky , nehody, poruchy a jiné
komplikace, kdy nebude jak baterie dobít a zajistit nejenom provoz, ale
i cestovní komfort. Ono v jednoduchosti je síla a nikoliv v komplikacích
závislých na mnoha okolnostech. Představte si nehodu v zimě na trati(např.
pouze srážka s osobou). Vlak zůstane stát do vyšetření nehody v trati pár
hodin a topí proudem z baterií cestujícím v době, kdy už by měl jezdit
pod trolejí a baterie dobíjet. Pak možná ještě dojede pod troleje, ale
kdo pojede na nezatrolejovanou trať, když on nebude mít baterie dobité
a jeho druhé já ho už zastoupilo na zatrolejované trati a vozí cestující
tam? Kolik náhradní souprav bude zapotřebí pro tyto zcela běžné případy?
A kde budou nabité nachystány, aby nahradily ty vybité? Myslím si, že se
tím enormně navýší nejenom náklady na provoz, ale hlavně ty nároky na
organizaci provozu. Už pouze zpracovat grafikon dopravy tak, že se bude
souprava střídavě pohybovat pod trolejí k dobití baterií a pak zase na nezatrolejované trati, bude leckdy oříšek pro dispečerský aparát.
A přitom by stačil kompromis ve formě hybridu nafta-baterie, který je
při 50% výroby elektřiny v síti z uhlíkových paliv ekologický úspěch.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist