https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/studie-vyuziti-vodiku-snizi-emise-co2-za-30-let-o-tretinu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Studie: Využití vodíku sníží emise CO2 za 30 let o třetinu

20.4.2020 00:31 (ČTK)
České ministerstvo dopravy v rámci dosavadních tří dotačních výzev podpoří výstavbu osmi čerpacích stanic na vodík. / Ilustrační foto
České ministerstvo dopravy v rámci dosavadních tří dotačních výzev podpoří výstavbu osmi čerpacích stanic na vodík. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Využití vodíkových technologií a zeleného vodíku z obnovitelných zdrojů může do roku 2050 snížit světové emise CO2 o jednu třetinu. Náklady na výrobu vodíku elektrolýzou vody v posledních pěti letech klesly o 40 procent a s dalším technologickým rozvojem a rozšiřováním výroby budou dále klesat. Prvním státem, který vypracoval národní vodíkový program, v němž tento plyn figuruje jako strategický nosič energie, bylo Japonsko. Česko připravuje využití vodíku v autech a chystá otevření prvních čerpacích stanic. Vyplývá to ze zprávy Hydrogen Economy Outlook, vypracované analytiky z Bloomberg NEF.
 

Pokud bude v nejbližších desetiletích značná část ekonomiky založena na čistém vodíku produkovaném bez emisí, umožní to dle studie omezit světovou emisi skleníkových plynů až o 34 procent. Vodík by se mohl stát klíčem k dekarbonizaci odvětví, jež jsou silně závislá na fosilních palivech, jako je hutní průmysl, těžkotonážní silniční a námořní doprava nebo výroba cementu.

Vytvoření infrastruktury pro skladování a přepravu vodíku je ale spojené se značnými náklady. Aby se vodík mohl stát stejně všeobecně dostupný, jako je v současnosti zemní plyn, byly by potřeba velké investice. Například pro zajištění stejné úrovně energetické bezpečnosti, jakou v současné době poskytuje zemní plyn, by se infrastruktura skladování vodíku musela rozšířit tři až čtyřikrát. Její výstavba by stála zhruba 637 miliard dolarů do roku 2050.

Převést velká hospodářská odvětví na vodík bude možné jen v případě, že státy a regiony, včetně EU, začnou skutečně realizovat strategii eliminace všech emisí do roku 2050.

České ministerstvo dopravy v rámci dosavadních tří dotačních výzev podpoří výstavbu osmi čerpacích stanic na vodík. První by měl vzniknout již letos v rámci sítě Benzina společnosti Unipetrol. V Česku zatím žádné vozy na vodík nejezdí. Zástupci automobilky Toyota v lednu uvedli, že letos po otevření prvních čerpadel dovezou několik vodíkových vozů Mirai první generace. Do roku 2030 by v zemi podle ministerstva průmyslu mohlo jezdit 60.000 až 90.000 aut na vodíkové články.

V roce 2014 japonské ministerstvo hospodářství představilo plán pro nasazování vodíkových článků a následně tento postup v letech 2016 a 2019 aktualizovalo. Do realizace strategie se velmi rychle zapojily japonské podniky. Prim mezi nimi hraje Toyota, která zahájila svůj program rozvoje vodíkových technologií již v 90. letech. Roku 2014 uvedla na trh vodíkový sedan Toyota Mirai, poté se zapojila do projektů rozšiřování vodíkové infrastruktury v Japonsku, Evropě a ve Spojených státech.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

20.4.2020 01:07
"Až bude tobě, pionýre, čtenáři, třicet, pětatřicet let, vzbudíš se do světa, který už v mnohém nebude podoben dnešku. Budovatelé komunismu v Sovětském svazu i u nás budou mít k dispozici moderní automatizované závody, zvládnou zemědělské práce průmyslovým způsobem, ..."

A nedaj si pokoj a nedaj :D
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.4.2020 06:19 Reaguje na
Ano, vzpomínám si na to komunistické blábolení, tak podobné tomu ekologickému.

Tedy:
1. Zemní plyn nám teče ze země hotový, stačí jej pouze přepravit a vyčistit. Vodík musíme vyrobit a dostaneme z něj pouze zlomek energie, kterou jsme použili na jeho výrobu.
2. Vodík tedy nemůže sloužit jako zdroj energie, ale pouze jako jakýsi akumulátor. Jeho nevýhody (od procenta energie, která se do něj uloží, až po to, že je šíleně neskladný a vysoce rizikový) silně převažují nad nevýhodami většiny jiných typů úložišť energie.
3. V souvislosti s tím je budování vodíkové infrastruktury jen a jen další tunel, jakých už se začalo kopat v souvislosti s hoaxem antropogenního oteplování neurekom.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.4.2020 07:33 Reaguje na Jan Šimůnek
"Svět už není mladý, dva tisíce let upynulo od stavby jehlancových hrobek a vše tu už bylo a nikdo nic už nevymyslí". Egypťan Sinuhet
Pro vás technický vývoj skončil fedrováním uhlí a dýzlovými rumplováky.
Ad 1) Hydrolýza vodíku se velmi hodí pro fve systémy, není nutno proud ani měnit na střídavý. Účinnost je asi 85% a problém elektrod z drahých kovů je už vyřešen, stačí nějaké slitiny mědi. Nestabilita fve nevadí, když svítí tak bublá, když nesvítí nebublá ale průměr to každý rok dá stejný.
Ad 2) Právě akumulace energie je největší problém, zdroj je jasný, to je Slunce. Ale skladování vodíku je skutečný problém, kryonádrže, případně děsivé tlaky (až 700 atm) jsou technický problém. Řešení v článku uvedeno není, ale asi se počítá s navázání na metan.
Odpovědět
ig

20.4.2020 08:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Jestli je ta elektrolýza vody tak snadná, kde se používá? A s tím skladováním vodíku to není tak zlé. Zatímco pro automobily a podobné aplikace jde o technicky obtížný problém s neuspokojivými výsledky (viz ty vysoké tlaky a přesto nízká hustota energie), pro stacionární účely je to vyřešeno už skoro dvě stě let, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Plynojem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.4.2020 09:11 Reaguje na
Samozřejmě se používá (Holanďani staví přímo nějakou fabriku) ale do normálního plynojemu je problém. Molekula H2 je tak malá, že utíká přes všechny normální materiály a má to další technické problémy. Ale řeší se a asi se to rozbíhá.
Odpovědět
ig

20.4.2020 09:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Z plechového plynojemu pod atmosférickým nebo lehce zvýšeným tlakem (3 bary - známý libeňský plynojem v Praze) neuteče nic. Tahle technologie se používala sto let na svítiplyn, což byl vodík s příměsí CH4 a CO a klidně by se mohla použít zase, třeba pro pohon generátorů vodíkem vyrobeným za slunečných dnů elektrolýzou. Přestala se používat jen proto, že zemní plyn byl podstatně levnější, ale mohla by se klidně obnovit, technicky na tom nic není. To, že se neobnovuje (ve větším měřítku) má ovšem svoje důvody :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.4.2020 13:48 Reaguje na
Generátory jsou zase technologie minulého století, dnes jede palivový článek. Ale ta stařičká bečka by asi ideální nebyla....
Odpovědět
ig

20.4.2020 17:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Ok, tak palivový článek, prostě to co je účinnější. Proč by bečka nebyla ideální? Jednoduché, funkční, relativně levné.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.4.2020 17:47 Reaguje na
Protože by pojmula při jen mírném přetlaku třeba 3 kila vodíku, což je energie jako asi 5 litrů benzínu. Tudy cesta nevede.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

20.4.2020 11:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Víte, že metan je CH4 ajeho oxidací, tedy spálením, vznike jedna molekula CO2 a dvě molekuly H2O. Spotřebují se při tom dvě molekuly kyslíku (O2). Jak CO2, tak H2O jsou sleníkovými plyny, H2O je násobně účinnějším skleníkovým plynem, než proklínaný CO2. Tudy cesta nevede.
Navázání na metan je ovšem naprostý nesmysl, protže metan je plně nasycený uhlovodík a další vodík není kam navázat, uhlík je totiž maximálně čtyřvalentní..
Odpovědět
ig

20.4.2020 12:35 Reaguje na Jiří Daneš
Ale na nějakou uhlíkovou kostru by se to navázat mohlo, třeba struktura CC(C)(C)CC(C)C by na to byla ideální. Tam se vejde (v úhrnu objemově) víc vodíku, než do samotného kapalného vodíku.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.4.2020 13:33 Reaguje na
Na molekulu uhlíku dokážou navázat sedm molekul vodíku. Jak to dělají netuším.
https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=28849&fbclid=IwAR0EfHq6S_GUPQrO-71H3b_CiWzTB-3wy-wLhpy3OwMxHeG90e3Ik3vur1U
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

20.4.2020 17:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Kde máte v tom odkazu informaci o sedmi molekulách vodíku na jedné molekule uhlíku? Více vodíku než čtyři, nelze na jeden uhlík navázat.
On totiž existuje tak zvaný Daltonův zákon, Zákon stálých poměrů slučovacích je chemický zákon, který říká, že
hmotnostní poměr prvků nebo součástí dané sloučeniny je vždy stejný a nezávisí na způsobu přípravy sloučeniny.
Platnost "prvního Daltonova zákona", jak se mu v chemii říká, byla od roku jeho formulace (snad kolem roku 1801) nesčetněkrát ověřena.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.4.2020 09:56 Reaguje na Jiří Daneš
Spíš jde o nějaké rozpouštění vodíku v uhlovodíku. Je otázka, jak bude výsledek stabilní a zda jen nespojí negativní vlastnosti obou plynů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.4.2020 17:51 Reaguje na Jiří Daneš
Omlouvám se, nevážou se na molekulu uhlíku (navíc je to atom) ale na molkeulu metanu nebo složitějšího uhlovodíku.
Prostě potom v té směsi je jen asi 10% uhlíku a tím málo emise CO2. Což je účelem celého.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

20.4.2020 17:06 Reaguje na
Ale nenaváže tak, aby tobylo v praksi použitelné.
Odpovědět
ig

20.4.2020 17:16 Reaguje na Jiří Daneš
Naváže, jen to použití bude trochu jiné :-)
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

20.4.2020 19:01 Reaguje na
Pletete si sorbci, což je fysikální proces s chemickým slučováním prvků.
Odpovědět
ig

20.4.2020 23:33 Reaguje na Jiří Daneš
Nepletu, jen si dělám legraci. Když (formálně) provedete to co navrhuji, vyjde starý dobrý isooktan :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.4.2020 07:44 Reaguje na
Když dva dělají totéž, není to totéž.
Máte pocit, že hledíme stále na černobílou televiti typu Orava, pereme s mýdlem s jelenem a jezdíme automobily typu Škoda 120/130?
A máme totálně otrávené celé Severní Čechy, mrtvé Orličky a Jizerky a napůl Krkonoše? V našich řekách stále tečou převážně toxické kapaliny a ropné deriváty? A telefon je u šéfa v kanceláři a na bytovou přípojku se čeká 15 let?
Toyota už dává do prodeje třetí generaci vodíkových aut a v JV Asii jezdí na vodík běžně autobusy.
https://www.autojournal.cz/vodikova-auta-mohou-poslat-elektromobily-zpatky-do-minulosti/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Odpovědět
ig

20.4.2020 08:32 Reaguje na Pavel Hanzl
Když dva dělají wishful thinking, výsledkem je vždycky totéž :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.4.2020 13:32 Reaguje na
Zaprděnost je naším národním sportem.
Odpovědět
sv

20.4.2020 19:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak to byste vy osobně mohl přejít, když už ne na vodíkovou, tak alespoň na metanovou ekonomiku.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

20.4.2020 19:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Mýdlo s jelenem nadělalo v přírodě méně škody než moderní prací prostředky na bázi alkylsulfátů včetně ostatních používaných moderních účinných detergentů.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.4.2020 10:55
Studie taky mohla znít : Využití jádra sníží emise CO2 za 30 let o 90%.
( za nižších nákladů)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.4.2020 13:28 Reaguje na Miroslav Vinkler
S tím jádrem je trochu problém. Výstavba nových klasických bloků je extrémně drahá, dlouho trvá, musí se řešit přenosová soustava a produkuje nejtoxičtější odpad na světě. Ale pro blízkou budoucnost v mixu s OZE určitě význam má.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.4.2020 13:50 Reaguje na Pavel Hanzl
a) nemusí být klasické, mohou být modulární

b) s toxicitou jste zcela mimo, to jsou otravy po
požití jedovatých látek,což radioaktivita jistě není.
A na rozdíl od chemikálií zde funguje přirozený rozpad
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.4.2020 16:32 Reaguje na Miroslav Vinkler
Přirozený rozpad radioaktivního odpadu nás trápit vůbec nemusí, protože se ho nikdo z nás nedožije.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.4.2020 09:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Většina radioaktivního odpadu se rozloží ve dnech až týdnech.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.4.2020 16:38 Reaguje na Miroslav Vinkler
Samozřejmě, malé modulární reaktory jsou asi nutnost.
Ale četl jsem, že chtějí pořád stavět giga blok v Dukovanech. Podle vývoji počasí se může už letos stát, že roční průtok Jihlavkou bude nižší, než odpar ze věží (+ povinný zbytkový průtok). To jsem zvědav, jak to pak odborníci vymudrují.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.4.2020 13:30 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vodík by do značné míry řešil to nejdůležitější, akumulaci elekřiny i pro malé spotřebiče (auta). To jádro neumí. li-on baterie mají k dokonalosti daleko.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.4.2020 13:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Potíž je v tom, že vybudování komplet vodíkové infrastruktury není zadarmo a dále výroba H2 je dražší než jiné možnosti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.4.2020 16:29 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nic není zadarmo, ale nejdražší by bylo nedělat nic a fedrovat uhlí.
Výroba vodíku z fve vyjde skutečně velmi levně, pokud by se používaly jen letní přetoky, které jsou prakticky zadarmo (normálně projektovaná fve se v létě musí vypínat). Vyvíječka vodíku je přece velmi dávno známá jednoduchá věc, samozřejmě v dnešní superbezpečné době tam bude kopa hejblat, ale pořád je to za pár kaček.
Musí vyřešit ale skladování a transport, tam je zase zen čokl, vodík se nedá zkapalňovat a je sice výhřevný (2x více než benzín) a má vyšší teplotu hoření, ale je extrémně lehký.
Všude je něco, ale skončit s dýzlovým rumplovákem, skončí lidská civilizace.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

20.4.2020 17:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud se nepodaří objevit způsob praktického využití termonukleární reakce, slučování dvou jader vodíku na jedno jádro helia plus energie z rozdílu atomových hmotností (zdroj energie Slunce), tak lidstvo skončí tak, jak píšete - "s dýzlovým rumplovákem", možná trochu, oproti dnešním, vylepšeným.
Odpovědět
LB

Lukas B.

20.4.2020 18:39 Reaguje na Pavel Hanzl
podívejte se, pane Hanzle,
předpokládejme, že diskuse na ekolistu není nic pro blbečky, a že jsme úplně všichni úspěšně dokončili základní školu, a drtivou většinou všichni spáchali střední školu zakončenou maturitou, a pak jsme někteří pokračovali dál, ale to už není důležité. shodneme se na maturitě jako všeobecném základu pro rozumnou diskusi (konzervatoristů nebo obchodníků-naturščiků moc v diskusi neshledávám). čili měli bychom všichni rámcově ovládal nejen pravopis a ruchovce-lumírovce, ale i základní orientaci v přírodních vědách a v jejich jednoduchých "ňůtnovských" aplikacích, dejmetomu na úrovni absolutoria osmé třídy základní školy, které v běžných okrajových podmínkách našeho praktického světa postačí v 99,9% situací. a jelikož jsme všichni jenom lidé, a občas nám něco z mysli vypadne, a jako já občas zapochybuji, jestli koně běhali/y a sněhuláci stáli/y a polistuju v knihách nebo pogůgluju, bylo by fajn, abyste trošku zavzpomínal na fyziku, konkrétně termodynamiku a tepelné stroje, o které jste byl nepochybně v minimalistickém základním rozsahu výuce podroben, a případně si základy osvěžil, než se pustíte do diskusí o energetice. dále je vhodné si připomenout "chalupářské trivium", čili návrh domácího rozvaděče a soudobost myčky, pračky, varné konvice a cirkulárky. pak může diskuse dávat smysl. jinak bude jen dalším silným argumentem proti všeobecnému volebnímu právu.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist