Studie: Zdravé korálové útesy vydávají více zvuků než ty, jimž se nedaří

Čím více praskání, klapání a cvakání, tím je korálový útes zdravější. Vyplývá to ze studie amerického centra pro podmořské vedení války (NUWC), o níž informoval britský list The Guardian. Sledování korálových útesů ohrožených horšící se kvalitou vody je nákladné. Podle výzkumu, jehož výsledky byly poskytnuty Americké akustické společnosti, by se to mohlo zjednodušit, protože bude stačit naslouchat.

Když se člověk ponoří pod hladinu a slyší praskání, neznamená to, že se jeho sluch přizpůsobuje novému prostředí. Jde o zvuky podmořského světa, o komunikaci ryb nebo o šplouchání jejich ploutví. Bytosti s tvrdými schránkami se otírají o jiné povrchy, měkkýši zalézají na chráněná místa.

Nejde zde pouze o libozvučné prostředí podmořského světa. Oceánografové si myslí, že zaznamenávání zvuků v blízkosti korálových útesů může být ohleduplná, levná a účinná metoda diagnostiky zdraví korálů, která umožní plánovat jejich ochranu.

Výzkum ukázal, že churavějící komunity korálů nevydávají radostné klapání jako ty zdravé. V jejich okolí nejsou tak různorodá společenství a aktivit je méně. Takže chceme-li posoudit, zda je útes zdravý, či nikoli, bude stačit měřit decibely v jeho blízkosti.

"Zachycování zvuků je jako poslouchat srdeční tep útesů. Trpí nadměrným rybolovem i znečištěním souvisejícím s klimatickou změnou," řekla oceánografka z NUWC Lauren Freemanová. Její skupina zaznamenávala v letech 2019 až 2020 zvuky kolem útesů na Havaji a srovnala je s těmi zachycenými v oceánu u Bermud a Nové Anglie. Mikrofony byly do moře ponořené půl roku a nahrávaly v intervalech.

Záznamy byly podrobeny podrobné analýze, aby se zjistilo, co se pod vodou dělo: získaly se zvuky, jež při krmení vydávají různé druhy ryb, jež se šíří při proplouvání velryb nebo jež vydávají vzdálené lodní motory.

"U většiny útesů je hlučněji, když se oteplí a těsně před setměním a úsvitem. Teplejší podmínky znamenají zvýšenou aktivitu ekosystému, při stmívání a soumraku nastává podle Freemanové něco jako dopravní špička, protože se střídají denní živočichové s nočními.

Výzkum prokázal, že kolem korálů, jimž se nedaří dobře, není moc živo a zvuky mají vyšší frekvence. Zdraví koráli dobře "znějí" na frekvencích mezi dvěma až osmi kilohertzy, churavějící až nad 12 kHz. Jsou zamořené řasami, které vytvářejí kyslíkové bubliny, ty putují k povrchu a tam praskají, což je doprovázeno specifickým zvukem o vysoké frekvenci.

Pouhé zaznamenání zvuků kolem korálů by mohlo poskytnout dostatek informací o tom, jak je třeba postupovat při ochraně konkrétního útesu. Dosud byly k mapování situace potřebné drahé lodě s posádkami, potápěče pod hladinou limitoval čas, takže se stihla prozkoumat jenom omezená část útesů.

Katey Lesneská řídí organizaci Coral Vita zabývající se obnovou útesů a na studii se nepodílela. Podle ní je třeba dále zkoumat, jak se liší zvuky korálů v různých mořských oblastech. Výzkum ale považuje za slibný. "Získávání tohoto druhu dat se zdá být cenově výhodné, dá se tím pokrýt rozsáhlý prostor a na rozdíl od občasných ponorů získávat informace průběžně," řekla.

---

reklama

---