Svaz: Česko má slabé plány pro rozvoj moderní energetiky

Česko má slabé plány pro rozvoj moderní energetiky, existuje přitom řada impulsů, které ho v této oblasti mohou posunout vpřed. Při včerejší debatě o inovacích v moderní energetice v Praze to řekl programový ředitel Svazu moderní energetiky (SME) Martin Sedlák. Česko má podle něj mimo jiné jeden z nejnižších závazků v rozvoji obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny v Evropské unii.

V připravovaném vnitrostátním energeticko-klimatickém plánu, který po členských státech včetně ČR požaduje EU, počítá ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) s růstem podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE) na celkové konečné spotřebě do roku 2030 na 16,9 procenta z 13,4 procenta v příštím roce.

Podle Sedláka mají vyšší cíle tohoto ukazatele všechny země Visegrádské čtyřky (V4). Maďarsko předpokládá do konce příštího desetiletí jeho nárůst na 19,1 procenta, Slovensko na 25 procent a Polsko na 29,5 procenta. "Právě Polsko, tradiční uhelná velmoc, patří aktuálně mezi nejrychleji rostoucí evropské trhy s novými větrnými a solárními parky," podotkl Sedlák.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) na včerejší akci připomněl, že MPO po konzultacích už dřív navýšilo cíle podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie do roku 2030 z původně plánovaných 20,8 procenta na 22 procent. Tento ukazatel započítává také obnovitelnou energii v dopravě, vytápění a chlazení. "Podle našich propočtů každé procento nad 20 procent nás vychází na podporu okolo 30 miliard korun," podotkl.

Zopakoval, že v cílech tohoto ukazatele je ČR naopak ve V4 lídrem. "Cíle v obnovitelných zdrojích 2030: ČR 22 procent, Maďarsko 21 procent, Polsko 21 procent, Slovensko 19,2 procenta," uvedl na začátku prosince po jednání představitelů V4 ministr.

K aktuální verzi vnitrostátního energeticko-klimatického plánu dostalo ministerstvo stovky připomínek. Finální verzi dokumentu má Česko předat Evropské komisi (EK) do konce tohoto roku. Havlíček včera uvedl, že ve středu se ČR shodla s EK, že tak učiní zhruba s týdenním zpožděním. "V zásadě to máme hotové, řešíme poslední věc formálního charakteru. EK nám bez problému řekla, že nejsme sami," dodal.

Sedlák uvedl, že SME vítá, že MPO v aktuální verzi plánu zvýšilo například podíl fotovoltaických elektráren, jejich instalovaný výkon by měl vzrůst až o 1900 megawattů (MW). Podle svazu však ekonomický potenciál těchto zdrojů je daleko vyšší. "Studie Deloitte zpracovaná pro náš svaz kalkuluje s tím, že by šlo celkový výkon solární instalací v ČR k roku 2030 navýšit až na 9000 MW," dodal. Podle Energetického regulačního úřadu bylo na konci třetího čtvrtletí v ČR instalováno asi 2045 MW zdrojů, které energii ze slunce vyrábí.

Podle SME je nízkouhlíková ekonomika také šancí, která může do Česka přilákat investice ve vývoji nových technologií pro stabilizaci sítí. Svaz připomněl, že EK například začátkem prosince schválila veřejnou podporu 3,2 miliardy eur (81,7 miliardy Kč) na celoevropský výzkumný a inovační projekt produkce baterií od získávání surovin, přes jejich výrobu, po jejich recyklaci.

"Miliardy poputují do sedmi států EU, ovšem Česko mezi nimi není," upozornil výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ Jan Fousek. Podotkl, že podle výzkumné zprávy InnoEnergy SE může do roku 2025 evropský trh s bateriemi dosáhnout 250 miliard eur (6,4 bilionu korun). Havlíček dnes řekl, že akumulaci řeší prakticky denně, odmítl ale tlak na to, aby byla součástí připravované novely energetického zákona. "Nemusíme se na to fixovat, vypadá to, že by to mohlo jít úplně separé," dodal.

---

reklama

---