Svaz moderní energetiky: Trumpova energetická politika je rizikem hlavně pro USA

Energetická politika republikánského amerického prezidenta Donalda Trumpa je rizikem hlavně pro samotné Spojené státy. Ty kvůli ní totiž mohou zaspat ve využívání moderních bezemisních technologií a ztratit tempo, kterým se za mandátu demokrata Joea Bidena snažily konkurovat Číně. Pro Evropskou unii může být situace za oceánem příležitostí, jelikož zrušení investic do produkce bezuhlíkové energie může vést k zájmu o realizaci těchto projektů v Evropě. ČTK to řekl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. Trump podpisem exekutivního příkazu stvrdil dříve avizované odstoupení Spojených států od takzvané Pařížské úmluvy OSN, která účastníky například zavazuje k postupnému snižování emisí a ke zvýšení kapacity obnovitelné energie. Zastavení zelených projektů v USA ale i přes Trumpovy výroky a kroky může podle Sedláka nastat až za delší dobu. Průmysl obnovitelných zdrojů je totiž důležitou součástí americké ekonomiky.

"Ve Spojených státech dává výroba a provoz obnovitelných zdrojů energie a dalších čistých technologií práci téměř půl milionu lidem. V posledních letech rostla čistá energetika z pohledu zaměstnanosti dvojnásobným tempem oproti celému pracovní trhu USA. Pokud Trump nenaváže na Bidenovu administrativu v podpoře dekarbonizace, mohou tuto roli převzít alespoň částečně státy americké federace," řekl Sedlák.

K silným lídrům ve větrné energetice USA patří například republikánský Texas. Sedlák také připomněl, že v prvních dvou letech Trumpova prvního prezidentství bylo odstaveno více uhelných elektráren než v celém prvním funkčním období demokrata Baracka Obamy. "Vystoupení USA z Pařížské dohody nic nemění na potřebě řešit celosvětový problém změny klimatu a postupného tempa dekarbonizace. Samy Spojené státy se potýkají s důsledky změny klimatu v podobě přírodních pohrom," dodal Sedlák.

Trump podpisem stvrdil odstoupení USA od Pařížské úmluvy OSN o změně klimatu několik hodin po inauguraci. Dohoda byla uzavřena 12. prosince 2015, vstoupila v platnost v listopadu 2016. Kritici jí ale vyčítají, že nestanovila pevné a závazné termíny pro omezování emisí. Smlouvu podepsalo 196 zemí včetně ČR a k říjnu 2016 se podařilo dosáhnout cíle, aby dohodu ratifikovalo 55 zemí, které se celkově podílejí na více než 55 procentech emisí skleníkových plynů světa.

Dohoda vyzvala také ke ztrojnásobení kapacity obnovitelné energie na celém světě do roku 2030 a urychlení technologií, jako je zachycování a ukládání uhlíku, které mohou pomoci vyčistit průmyslová odvětví. Po opětovném zvolení prezidentem USA Trump loni změnu klimatu označil za výmysl a nastínil energetickou politiku, která by silně podporovala průmysl fosilních paliv. Slíbil zvýšit těžbu ropy a nabídnout daňové úlevy producentům ropy, plynu a uhlí. Také uvedl, že chce zrušit iniciativy týkající se elektromobilů.

---

reklama

---