Svazy obcí a lesů zásadně nesouhlasí s postupem MŽP v otázce NP Křivoklátsko Aktualizováno
Podle mluvčí ministerstva Veroniky Krejčí úřad naopak celou dobu nadstandardním způsobem vše s obcemi i občany projednává a diskutuje. "Intenzivní projednávání se zastupiteli obcí probíhalo ještě před vlastním meziresortním připomínkovým řízením, ve kterém jsme se jejich požadavky snažili zapracovat," řekla v reakci ČTK. Ministerstvo si podle ní stojí za názorem, že legislativu projednává standardním způsobem a transparentně.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) novinářům na začátku července řekl, že úřad vypořádal téměř všechny připomínky, návrh na vyhlášení parku v podobě novely zákona o ochraně přírody a krajiny by se na podzim měl dostat do Sněmovny. Záměr ale naráží na odpor řady starostů. Ministerstvo odůvodňuje záměr ochranou části Křivoklátska, kde je pestrý a největší lesní komplex ve vnitrozemí ČR s velkou rozmanitostí přírody.
Již minulý týden starostové, kteří s vyhlášením parku nesouhlasí, vyjádřili nesouhlas s tím, že se schůzky k vypořádání připomínek mají zúčastnit jen zástupci ministerstva pro místní rozvoj, Svazu měst a obcí a Svazu místních samospráv. Jednání bylo podle nich též svoláno "ze dne na den", poté bylo ale zrušeno, což pobouřilo svazy. Krejčí v té době ČTK sdělila, že ministerstvo žádné jednání nesvolalo a že se plánuje se svazy sejít v blízké době. MŽP by pak mělo představit všechna vypořádání připomínek.
Obce ve svém vyjádření uvádí, že vnímají legislativní řízení k návrhu vyhlášení NP Křivoklátsko jako chaotické a netransparentní. Vedení ministerstva označují za povrchní, nadřazené a procesů neznalé, dokazuje to podle nich nedostatečná časová lhůta pro vyjádření se k vypořádání připomínek a jejich faktická ignorace stejně jako způsob svolávání oddělených jednání k vypořádání.
Nesouhlas s postupem ministerstva zaslal Svazek obcí Křivoklátska s dalšími nejen dotčenými obcemi, Svazem měst a obcí ČR, Sdružením místních samospráv ČR, Sdružením vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR či Lesnicko-dřevařskou komorou ČR.
Podle návrhu má zamýšlený Národní park Křivoklátsko zabírat 116 kilometrů čtverečních, tedy 16 procent současné chráněné krajinné oblasti.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Slavomil Vinkler
25.7.2024 16:07Karel Zvářal
25.7.2024 16:20 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
25.7.2024 19:14 Reaguje na Karel ZvářalJaroslav Řezáč
26.7.2024 08:03 Reaguje na Karel ZvářalDle mého by každá CHKO, která zárověň neobepíná NP měla mít 10% bezzásahu.
Lesy tu nejsou jen od toho, aby nám zlepšovali ekonomickou autu nad vlastním pupkem ale i biologii a rozmanotast druhů, které žijí v lese a to jde hlavně bezzásahu.
Slavomil Vinkler
26.7.2024 08:20 Reaguje na Jaroslav ŘezáčBlábolit o 10% nebo o ekonomice znamená, že vůbec nechápete důvod péče, která je o udržení stávající diverzity. Snaha pouze po zisku stejně jako bezzásahovost tuto diverzitu ničí. A protože důvody vzniku mohou být velice různé mohou být různé i metody péče. A někde dokonce i ta bezzásahovost (s ohledem na historii vzniku,jako třeba Boubín) se hodí.
Slavomil Vinkler
26.7.2024 08:24 Reaguje na Slavomil VinklerJaroslav Řezáč
26.7.2024 10:10 Reaguje na Slavomil VinklerPrales je společenství starých stromů a je jedno, jestli jsou zalité vodou nebo stojí na svahu. Nechávají se přirozené degradaci.
Jak je vidět, tak mnoho lidí les bere akorát jako dojnici které které není třeba nic nevracet, zkrátka jen natahovat ruce a šrajtofle.
Narativ toho, že les je také něco více se zkrátka někomu nehodí.
Jaroslav Řezáč
26.7.2024 10:51 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
26.7.2024 16:42 Reaguje na Slavomil VinklerEvidentně nehodláte připustit, že biodiverzita není lidský výtvor, ani výsledek lidské činnosti (nebo jak vy říkáte péče). Byla tu dávno před člověkem a je tu s ním stále. Ano, někde ji člověk zvyšuje, ve většině případů, kdy do toho strká svoje nenechavé ruce, ji ale ničí a deformuje - Ano, deformuje. Že je někde v člověkem vytvořených místech vyšší ještě neznamená, že je to tak správně. Pozná se to snadno - podle toho co se stane, když člověk ta místa přestane udržovat po svém. Pokud ten systém funguje normálně dál, je vše v pořádku. Pokud se zhroutí, bylo to špatné a jen uměle udržované při životě. Tomu se biodiverzita říkat nedá, to je umělý chov. A to nemá s opravdovou přírodou nic společného.