Švédští vědci vyvrátili chladivý efekt zebřích pruhů

Vědci z univerzity ve švédském Lundu vyvrátili teorii, podle níž mají zebří pruhy chladivý efekt. Mísení horkého a o něco chladnějšího vzduchu podle nich nevytváří nad srstí chladivé víry, jak se mnozí lidé domnívají. Své závěry zveřejnil tým kolem Susanne Akessonové v odborném časopise Scientific Reports.

Vědci zjišťovali, jaké důsledky mají barva a vzor na teplotu. Lidé se přitom už dlouho zabývají otázkou, proč mají například zebry tak nápadnou srst. Existuje například teorie, že pruhy je chrání před hmyzem, protože bodavý hmyz, jako jsou například ovádi, se vzorované srsti spíš vyhýbají. Jiní badatelé zastávají tezi, že pruhy dělají dravcům potíže při pátrání po kořisti.

Akessonová a její tým si nyní posvítili na teorii, že pruhy mají chladivý efekt. Ten by teoreticky mohl vznikat tím, že tmavé oblasti srsti se zahřívají silněji než světlé. Když se střetne horký vzduch nad tmavými pruhy s chladnějším nad bílými pruhy, měly by podle jedné teze vznikat malé chladivé vzdušné víry.

Vědci naplnili velké kovové sudy vodou a potáhli je srstí dobytka či koní různých barev. Voda z soudku v černé dobytčí srsti byla nejteplejší a soudky potažené bílou dobytčí srstí byly nejchladnější. Teplota vody v zebrovitých sudech byla někde mezi vodou ze sudu v šedé dobytčí srsti a šedé koňské srsti. Vědci konstatovali, že účinek údajných chladivých vírů nebyl zjištěn.

---

reklama

---