Svět je podle Greenpeace na cestě do pekla. Data ropné společnosti totiž ukazují, že emise skleníkových plynů stále rostou
Nárůst skleníkových plynů oddaluje světové vlády od naplnění cílů Pařížské dohody, k nimž se zavázaly v roce 2015. Aby lidstvo udrželo oteplení planety ideálně pod 1,5 °C a vyhnulo se zdrcujícím dopadům klimatické změny pro lidstvo i přírodu, musí skleníkové plyny naopak drasticky omezit.
“Data o energetice v roce 2018 jsou nemilosrdná. Přes všechny dohody, politické proklamace, závazky a sliby firem i politiků jasně ukazují, že jsme doslova na cestě do pekla," říká Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace. "Klimatologové varují před drastickými dopady změny klimatu. Částečně je přitom zažíváme již dnes – kůrovec sucho, povodně, neúrody, umírající korálové útesy, tání ledovců. A my přesto stále přitápíme pod kotlem rostoucími emisemi.”
Podle šéfa BP Boba Dudleyho nasměrovalo lidstvo naší planetu na neudržitelnou trajektorii.
Greenpeace pak z ročenky BP vybralo několik údajů za rok 2018:
Spotřeba primárních energetických zdrojů stoupla v loňském roce o 2,9 %, což je téměř dvojnásobné tempo oproti desetiletému průměru (1,5 %).Nárůst spotřeby byl neočekávaný a hlubší analýza dat přináší nečekané vysvětlení – za vyšší spotřebu může i extrémní počasí, neobvyklý počet teplých ale i mrazových dnů, především v Rusku, Číně a USA a spotřeba klimatizací a topení.
Emise skleníkových plynů vzrostly o 2 %, což je největší růst za posledních 7 let.
Spotřeba všech hlavních fosilních zdrojů energie rostla, nejvíce a velmi výrazně u plynu 5,3 %. Uhlí vzrostlo o 1,4 % a ropa o 1,5 %.
Nárůst obnovitelných zdrojů o 14,5 % znamená, že stala nejrychleji rostoucím zdrojem energie na světě.
“Jestli jsme se definitivně rozhodli odepsat naši planetu jako přívětivé místo pro život budoucích generací, uvidíme již příští týden. Lídři EU budou jednat o klimatické neutralitě do roku 2050. Pokud se dohodnou, může to být rozhodujícím počin pro zářijové jednání klimatického summitu OSN. Bez ambiciózní Evropy nebudou žádné ostatní světové státy ambiciózní," říká Jan Freidinger z Greenpeace.
Smutné podle něho je, že český premiér Andrej Babiš se dokonce chlubí, že plán na uhlíkovou neutralitu pomohl na minulých jednáních zablokovat.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (18)
Lemra Líná
13.6.2019 11:54Jádro místo fosilních paliv. Jádro je drahé jen proto, že se jaderky nestaví a dotacemi se pokřivuje trh. A kdo má za následek růst spotřeby uhlí v Německu? Ti, kteří odstavují jádro.
Milan Lastovka
13.6.2019 13:09 Reaguje na Lemra LínáMilan Milan
13.6.2019 19:19Slovan
13.6.2019 21:59Jan Šimůnek
14.6.2019 08:21 Reaguje na SlovanPlaneta se buď otepluje nebo ochlazuje po celou dobu své existence, i CO2 v atmosféře kolísá v daleko širší míře, než je ta současná. O tom, že by antropogenní CO2 způsoboval současné oteplení nebo jeho část, nebyl podán jediný kauzální a přímý důkaz.
Amazonské deštné pralesy vznikly až někdy v 15. století, poté, co Evropané (nechtěně) zatáhli do Ameriky neštovice a tamní civilizace (která tam měla pole a složitou soustavu vodních děl) zkolabovala v megaepidemii. Navíc fixace uhlíku do tohoto biotopu je prakticky nulová, co se naasimiluje, to se vzápětí rozloží (na rozdíl od lesů mírného pásma).
Že peníze "nesmějí být na prvním místě" je levičácké heslo, zpravidla podložené tím, že jejich papaláši peníze opravdu nepotřebují, protože se dostávají k benefitům ze své vysoké pozice ve společnosti bezpeněžně. A zpravidla za cenu drastického zchudnutí celé společnosti (viz Venezuela nebo Kuba).
Lány řepky a kukuřice jsou dílem ekologů a jejich "boje za záchranu planety", který škodí daleko více, než kdybychom pro tu záchranu nedělali absolutně nic.
Smrkové monokultury, meliorace atd. zvedly využitelnost a úrodnost půdy a bez nich bychom neměli ani stavební a palivové dříví, ani potraviny pro obyvatelstvo. paradoxně jsou to předpisy "k ochraně životního prostředí", které znesnadňují jejich odstranění tam, kde je to v současné době racionální a žádoucí.
Slovan
14.6.2019 13:11 Reaguje na Jan Šimůnek2)To, že Amazonie vznikla až v 15. století je samozřejmě hloupost na kterou vám naletí jen blbec. Že se Amazonie a jiné lesy obecně kácí je obrovský problém - odlesňování sice zvyšuje odraz světla (podobně jako to dělají ledovce), ale zároveň pak odlesněná místa mnohem méně pohlcují CO2 z atmosféry (nejsou stromy) a rychleji se odpařují spodní vody = vodní pára je nejsilnější skleníkový plyn = oteplování. Navíc je vědecky dokázáno, že si prales dokáže sám dělat srážky = méně vody. Dalším efektem je ztráta biodiverzity, která je snad ještě horší. No a i to je jeden z důvodů, proč je naprostá hloupost když člověk řekne, že "Šumava vysychá proto, že se nechalo kůrovcové dřevo stát na místě". Je to nelogické.
3) "peníze nesmí být na prvním místě" - v tom případě jsem levičák volící pravicové strany. Budiž. Anebo si jen uvědomuji co je v sázce a že peněz je nenajim ani nenapiju. Absolutně nechápu, proč sem taháte komunistické zločince z Venezuely nebo Kuby.
4) Biopaliva jsou slepou uličkou a špatná volba. To dnes nepopírají ani ekologové a být to na nich, tak je zruší. Problém je, že se jich nechtějí vzdát ti, kteří toho využili a dnes na tom vydělávají miliardy - včetně českého premiéra.
Jan Šimůnek
14.6.2019 19:30 Reaguje na SlovanVe skutečnosti se průmyslová revoluce rozjela po minutí nejchladnějších let "malé doby ledové" a pořád nejsme na teplotách, které tady byly před ní (melouny v polní kultuře v Polabí, bez předpěstování pod fólií, za vlády Jagelonců a prvních Habsburků).
Jinak v dobách dětství mého otce za první republiky bývaly v červenci běžně vyhlašovány "vedřiny", tedy mimořádné prázdniny proto, že se ve školách nedalo učit pro vysokou teplotu. Tohle v současnosti nemáme (a klimatizace ve školách taky ne).
ad2: To s tou Amazónií je fakt, prokázaný v souvislosti s tím, ze došlo k proschnutí části pralesů a bylo možné detekovat jinak zcela zarostlé archeologické objekty. Je velice zajímavé, že ta lidská sídla, pole a další výsledky lidské práce pohltil prales během pár desetiletí prakticky beze stopy. A není ani jasné, zda současní amazonští indiáni jsou potomci budovatelů těchto děl nebo migranti z oblastí, kde pralesy takto dotčeny nebyly.
MMCH, Dráhanská vysočina severně od Brna byla na konci 16. století kompletně odlesněná (snad až na nějaké obecní háje) a byly tam četné, dnes zaniklé, vesnice. Stačila malá doba ledová a třicetiletá válka a zůstala tam v podstatě jen sídla, která byla vybudována za raně středověké kolonizace.
Šumava vysychá proto, že "přirozené procesy" znemožňují obnovu lesa a navíc listnaté stromy ze šišek opravdu nevyklíčí.
ad3: Peněz se nenajíte ani nenapijete, ale v normálně fungující společnosti jsou jediným měřítkem hodnoty věcí. Snahy stanovit ceny "od zeleného stolu" skončily vždy průšvihem (výjimkou byly megaprůšvihy) a není nejmenší důvod předpokládat, že tomu tak nebude i v budoucnu.
ad4: Biopaliva jsou vynález ekologů, nikoli normálních lidí. Je vcelku přirozené, že lidé, kteří do toho nainvestovali spoustu peněz (technologie, logistika atd.) se nyní snaží, aby to fungovalo co nejdéle a ty investice se jim vrátily. Představa ekologa, že mu štrngne v bedně a podnikatelé na základě toho postaví fabriku a začnou vyrábět, načež tomu ekologovi štrngne znova a fabrika se zplanýruje a postaví nová na něco úplně jiného, je ryze levičácká. Konec konců, na začátku 50. let se tímto stylem budoval HUKO, aby se pak, nedostavěný, odstřelil (viz https://kosicednes.sk/historia/huko-stal-zivoty/). (Narážka na HUKO je i ve filmu "Tři přání", který natočili na konci 50. let Ján Kadár a Elmar Klos.)
Slovan
15.6.2019 20:00 Reaguje na Jan Šimůnekhttps://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2740886-zeme-muze-byt-pouhych-140-let-od-doby-kdy-dozene-klimaticke-rekordy-stare-56-milionu
2) Amozonský deštný prales samozřejmě vznikl mnohem, mnohem dříve než v 15. století :D Uvádí se období Eocénu a to opravdu není 15. století. Ovšem Amazonie, to není jen deštný pales, ale i buše, mlžné lesy nebo savany. Že byl i dnešní prales dříve využíván a následně zarostl je pravda - to samé by se stalo i dnes s vykácenými místy. Mimochodem, i samotní Brazilci si přejí zachování tohoto unikátního místa, stačí se podívat na průzkumy. Bolsonaro na tuhle politiku dojede. Navíc srovnání doby z např. 16. století s dobou dnešní plnou obrovských lánů polí, přehrad, silnic a staveb všeho druhu, průmyslem apod. ... noták, sám moc dobře víte, že srovnáváte nesrovnatelné.
Zajímavé je, že na Šumavě roste mnohem hustčí les tam kde se na to nešáhlo než tam, kde se to vysázelo. Stačí se tam jet někdy podívat ;)
3) Což ovšem nepopírám. Jediné co říkám je, že peníze (zisk) nemají být na prvním místě. Ekologické zájmy jsou dnes mnohem důležitější. To je prostý fakt.
4) Ty investice se jim proboha již dávno vrátily! Vydělali na tom miliardy. A znovu opakuji - i ekologové přiznávají, že to byla špatná volba. Z mého pohledu je např. snaha některých zlikvidovat jadernou energetiku úplně stejně špatný krok. Biopaliva je nutné zničit, ne však např. palmový olej v jehož průmyslu jsou v takové Indonésii zaměstnány miliony lidí - jediné co je potřeba je, aby se ten průmysl palmového oleje stal udržitelný a nekáceli se kvůli němu pralesy.
Jan Šimůnek
16.6.2019 09:57 Reaguje na SlovanPokud se týká CFC: Ozonová vrstva se zacelila mnohem rychleji, než podle nejoptimističtějších scénářů (které navíc nenastaly, protože řada států CFC vypouštěla dál, např. Čína. Z toho jasně plyne, že anti CFC akce byly organizovány na základě nedostatečných znalostí (jako ostatně veškerá "ekologická spása") a šlo nejspíš o přirozený výkyv hustoty ozonové vrstvy (neměříme ji tak dlouho, abychom něco takového mohli vyloučit), jehož odeznění náhodně časově koincidovalo s anti CFC tažením.
ad2 Významná část Amazonie byla prostě odlesněná, byla tam lidská sídla, pole a soustavy umělých vodních nádrží, a nevědělo se o tom až někdy do začátku tohoto desetiletí.
Prostě "ekologické plíce planety" se ještě před nějakými 500 lety nekonaly.
Šumava byla v raném novověku totálně odlesněná (vyjma pár nepřístupných svahů, na nichž se nedalo těžit dřevo) a poté uměle zalesněna smrkem, a po Klostermannově kůrovcové kalamitě znovu. Takže "místa, kde se na to nešáhlo", jsou někde na strmých svazích pod hřebeny a kolem šumavských jezer a nikde jinde. A jedná se o ostrůvky dávající dohromady pár desítek hektarů pro celou Šumavu.
ad3 Pokud mají ty "ekologické požadavky" smysl, tak musejí být převoditelné na peníze. Jinak nemá cenu se o nich vůbec bavit.
ad4 Vrátily se jim, nicméně každou sezónu jim plynou do kapes další a další příjmy bez toho, že by museli něco investovat. No, neberte to!
Slovan
16.6.2019 13:32 Reaguje na Jan ŠimůnekAno, Ozónová vrstva se začala obnovovat, ale až po Montrealském protokolu z roku 1987, pod kterým je mimochodem podepsána i Čína, která to evidentně porušuje - na druhou stranu je otázkou, zda to samotné komunistické vedení chce porušovat, protože ze dne na den uzavřeli některé z továren, které to do vzduchu pouštěli. Uvidíme tedy, co řeknou další výzkumy. Takže to, že se Ozónová vrstva obnovuje je jen díky tomu, že lidé začali produkovat mnohem méně onoho hnusu, který se jmenuje CFC. Opět se jedná o fakt, který potvrdili vědci. A opravdu věřím faktům od vědců, kteří se tím zabívají den co den, než konspiračním teoriím od pisálka na netu, že "je to přirozené a člověk na to vliv nemá".
2) Jak velká část? Kolik tisíců km2 bylo takto využíváno? Protože o tom to celé je! Vy prostě srovnáváte doby, ať už v Amazonském pralese nebo na Šumavě, se kterými tu dnešní dobu srovnávat nejde. V té době se jednalo o malá políčka, o malá vodní díla, o malé vesnice apod. Nic nebylo zabetonované, nikde se nepoužívala chemie,... nic se nedělalo ve velkém jako dnes.
Asi jste nepochopil, že sem měl na mysli místa, které byste kvůli kůrovci nechal nejraději vykácet "dnes" (řekněme od roku 2007, po orkánu Kyrill a následných kůrovcových kalamit), nikdo se tu nebaví o novověku, ale o tom, že se les dokáže přirozeně obnovit sám, bez jakékoli "pomoci" člověka.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/problem-s-kurovcem-ma-clovek-ne-priroda-lesy-se-obnovi-samy-zni-z-sumavy-48830
3) Přiklad: Přehrada v Indonésii, konkrétně na Sumatře, která může zlikvidovat nově nalezený druh orangutana. Dál se o tom s vámi nehodlám dohadovat, protože tohle normální člověk podpořit nemůže.
4)Něco málo z těch miliard možná i investovat musí. Ale musí to být opravdu tragické %. Až se divím, že se jim to vyplatí!
Jan Šimůnek
17.6.2019 08:38 Reaguje na SlovanJinými slovy, buď věřím vědcům, nebo tomu, co se naměří. Konec konců, není to tak dlouho, co vědci shodně tvrdili, že je Země placatá.
ad2 V té Amazonii se jednalo o rozsáhlé území, kde žily řádově statisíce lidí.
Pokud se týká Šumavy, tak historické prameny jsou naprosto jednoznačné: Šumava byla prakticky (až na pár desítek hektarů nejnedostupnějších svahů) odlesněna na začátku novověku, potom tam byla vysazena smrková monokultura (neví se, odkud ty smrky brali). V 19. století byly smrkové lesy na Šumavě totálně zničena kůrovcem (Klostermannova kalamita) a nahrazeny nepůvodními smrky z Alp a Karpat (doloženo historickými prameny).
Co je vám na tom nejasné?
Nebo taky věříte, jako zelení, že ze šišek vyrostou listnaté stromy?
ad3 Problém je, že i cena toho orangutana (konec konců i člověka) se dá penězi vyčíslit také.
ad4 Prostě pro podnikatele, který postavil fabriku, je nejvýhodnější ji totálně zhuntovat, než začne vyrábět něco jiného.
To není jen problém biopaliv 1. generace. Naprosto stejný problém existuje i v medicíně, kdy je snaha uměle brzdit zavádění novinek (dost silně jsou do toho zaangažovaní ekologům blízcí ochránci zvířat), dokud se léky, které by ty novinky odstavily, "nezaplatí".
Vilda Smakal
14.6.2019 08:54Souhlasím. Problém je zase jenom v lidech. Dnes jde o peníze a busines. Obávám se,že ten průser skutečně jednoho dne nastane, jestli už nenastal. Jestli budou chtít vymítit auta a dát to na energii jak se zvažuje, bude se muset ta energie vyrobit a to bude problém. Jádro se už nikomu dělat nechce, ostatní elektrárny je také problém, tak co tedy ? Krom toho, všechny tyto ekologické změny musí politici chtít a druhá věc, než se to někam hne k pozitivu, bude to trvat desítky let. Co je platné, že pár států to bude chtít, když další znečišťovatelé viz USA, Čína, Rusko to nebudou brát v potaz.
Milan Štrupl
15.6.2019 12:53Za 50let civilizovaný svět srazil emise na minimum - máme úsporná auta, ledničky pračky, máme čističky na komínech, čistíme odpadní vody v rozsahu o jakém se nám před 50lety nesnilo a emise rostou....
Rostou, protože černoši a ostatní rozvojové země vyrábí tolik dětí, že populace se každých 20-25let zdvojnásobí!!!!!!!!!!!!!!!!
Říká se tomu geometrická řada či geometrická posloupnost, kdy každé číslo je vždy dvojnásobkem předchozího.
My to ale ještě zhoršujeme - pouštíme do Evropy miliony lidí z přemnožených států a kontinentů, místo abychom je nechali podusit ve vlastní šťávě a ani si pak možná uvědomili, že nemohou rodit 5-8 aniž by to planetu nezlikvidovalo.
Zachránit planetu se dá pouze výraznou redukcí obyvatelstva rozvojových států, tak se modleme za nějaký virus, protože jinak zredukují ono nás...
Lenka Č.
19.6.2019 09:33 Reaguje na Milan ŠtruplAno, máme úsporná auta i spotřebiče. Jenže je používáme mnohem více, tudíž ve finále ty emise narůstají. Dříve měla rodina max jedno auto a do práce s ním nejezdil téměř nikdo. Dnes jsou výjimkou ti, co do něj nenasednou a nemají v rodině alespoň dva vozy.
Rozvojové země se zdvojnásobují, přesto většinu biokapacity vyčerpávají ty vyspělé. Aneb paradox. Ty chudé země jsou i přes neuvěřitelně vysokou porodnost, našimi ekologickými dlužníky a my jejich věřiteli, viz mapa http://data.footprintnetwork.org/#/?
Otázkou je, jak pomáhat v oblastech, ze kterých lidé prchají před válečným konfliktem. Ono totiž v druhé světové válce také ostatní státy přijímaly a zachraňovaly ty, kteří by jinak skončili ... víte jak. Ovšem přijímat obyvatele jen kvůli přelidnění vlastního prostoru je věc jiná a zde by stopka být měla.
Přát si virus mezi rozvojovými státy? A co když ty rozvojové státy budou přát ten virus nám, nejvyspělejším? To by taky dost vyřešilo, ne, vzhledem k tomu, že toho máme na svědomí také dost? Je těžké, komu přát smrt. Každému je bližší košile než kabát.
Je pravda skutečně tak evidentní. Sama nedokážu říci.