https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/svetovy-fond-na-ochranu-prirody-predstavil-doporuceni-pro-udrzitelne-stravovani
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Světový fond na ochranu přírody představil doporučení pro udržitelné stravování

6.2.2024 01:55 | PRAHA (ČTK)
Navrhovaný jídelníček obsahuje vysoký podíl rostlinných bílkovin, menší množství masa, mléčných výrobků, vajec a ryb. Klade také důraz na celozrnné varianty a doporučuje minimalizovat příjem potravin s vysokým obsahem tuku, soli a cukru, stejně jako těch vysoce zpracovaných.
Navrhovaný jídelníček obsahuje vysoký podíl rostlinných bílkovin, menší množství masa, mléčných výrobků, vajec a ryb. Klade také důraz na celozrnné varianty a doporučuje minimalizovat příjem potravin s vysokým obsahem tuku, soli a cukru, stejně jako těch vysoce zpracovaných.
Foto | Alesia Kozik / Pexels
Způsob stravování lidí a výroby potravin způsobuje téměř 70 procent úbytku biologické rozmanitosti na celém světě a vytváří 30 procent celosvětových emisí skleníkových plynů, uvádí Světový fond na ochranu přírody (WWF). Organizace proto na představila doporučení pro zdravější a udržitelné stravování ve střední Evropě.
 

Při vytváření stravovacích doporučení vycházela WWF z původně britského programu Livewell. Upravila ho ale tak, aby odpovídal středoevropským nutričním, geografickým, kulturním a tržním podmínkám. Model udržitelné stravy má za cíl ukázat, jak mohou změny stravovacích návyků přispět k dosažení závazků Pařížské dohody do roku 2030 a zároveň byl v souladu s národními nutričními doporučení.

Navrhovaný jídelníček obsahuje vysoký podíl rostlinných bílkovin, menší množství masa, mléčných výrobků, vajec a ryb. Klade také důraz na celozrnné varianty a doporučuje minimalizovat příjem potravin s vysokým obsahem tuku, soli a cukru, stejně jako těch vysoce zpracovaných.

Nynější stravovací návyky většinové populace mají negativní dopad nejenom na životní prostředí, ale i na zdraví jednotlivců, upozorňuje WWF. Češi konzumují v průměru trojnásobek doporučeného maximálního množství soli. Přibližně polovina populace uvádí, že nekonzumuje ani jednu porci ovoce nebo zeleniny denně. Téměř polovina všech úmrtí v regionu je podle WWF způsobena rizikovými faktory chování, z nichž nejvýznamnějším je strava.

Dopad živočišné produkce na klimatickou změnu činí podle WWF zhruba 80 procent. "Málokdo si uvědomuje, že když se bavíme o klimatické změně, tak většinou vypichujeme například energetiku, ale nejvýznamnějším faktorem, který má vliv, je způsob našeho stravování," uvedla vedoucího českého zastoupení WWF Lenka Fryčová. Evropa a její jídelní vzorce se podle ní propisují například do odlesňování a nadměrného rybolovu, protože lidé na kontinentu sní více ryb, než jsou schopni vylovit ve svých vodách.

"Lidstvo čelí trojí výzvě - jak zajistit potravinovou a výživovou bezpečnost pro všechny, zároveň udržet globální oteplování na 1,5 stupňů Celsia a zastavit úbytek přírody, znečišťování vodních toků, vyčerpávání půdy a zhoršování potravinové a výživové bezpečnosti," uvedla Irene Luciusová, regionální ředitelka WWF pro střední a východní Evropu.

WWF je nezávislá organizace na ochranu divoké přírody, která má více než pět milionů příznivců, což z ní dělá jednu z největších organizací takového zaměření. Má celosvětovou síť působící ve více než 100 zemích. Zaměřuje se na ochranu ohrožených druhů a biologické rozmanitosti. V České republice se například angažuje při záchraně lesů na Šumavě.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

6.2.2024 09:55
A povede to k přežití lidstva, při tom oteplování planety ?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

6.2.2024 10:43 Reaguje na smějící se bestie
a čeho se pořád bojíte? že přežijeme Zeměkouli?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

6.2.2024 11:44 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Nebojím se ani Mikuláše v létě.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

6.2.2024 10:42
Ono by úplně postačilo omezit plýtvání , tedy jídlo , které skončí v popelnicích. Odhad 15-20%.
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

9.2.2024 09:17 Reaguje na Miroslav Vinkler
Máte pravdu, že plýtvání je naprosto zbytečné. Ale je to někdy cíleně vyžadováno ze strany kontrolních orgánů!

Můj známý mi ukazoval zápis z kontroly krajské hygienické kontroly, která výslovně požaduje, aby vyhodil jídlo, které ten den v restauraci nevydal. Přitom tomu jídlu nic nebylo a v chladicím boxu by do druhého dne bez problému vydrželo.

Nemluvě o tom, že taková gulášová polévka, kulajda, svíčková nebo guláš jsou druhý den po uvaření ještě chuťově lepší a rozhodně se nedá hovořit o jejich znehodnocení nebo snad o nepoživatelnosti!

Ale co naplat, platí hygienické předpisy, které souvisejí s Nařízením EPR č.852/2004 (ES), které je u nás spíše známo pod označením „HACCP“.

Zde je třeba vysvětlit, že Program k zajištění bezpečnosti poskytovaných stravovacích služeb zpracovaný dle postupů založených na zásadách analýzy rizika a kritických kontrolních bodů (HACCP) se primárně vztahuje na provozovatele potravinářských provozů (např. povinnost dle čl.5, odst. 1 HACCP), ale její část „Zásady správné výrobní a hygienické praxe“ je hygienickou služnou analogicky vyžadována i na výše zmíněné restaurace (správná hygienická praxe pro uchovávání potravin).

Ale dává Vám to nějaký smysl?

Když Směrnice té samé EPR (ES) č.98/2008 (o odpadech) výslovně ukládá povinnost minimalizovat vznik odpadů a pokud možno jejich vzniku předcházet?

Co lze ještě čekat od Evropského parlamentu a Rady (EPR)?

Uvážíte-li, že tam rozhoduje podivná partička eurokratů, jejichž myšlení dostatečně demonstruje porovnávání zakřivenosti dovážených banánů.

Člověku je pak leccos jasnější...
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

6.2.2024 11:37
V dnešních chrámech konzumu hypermarketech se prodává asi třetina jídla, která nevyhovuje našemu zdraví a lidi by to neměli vůbec jíst. Možná by stačilo začít tam a nevyrábět takové jídlo.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

6.2.2024 11:45 Reaguje na Michal Uhrovič
1* !
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

6.2.2024 12:04 Reaguje na Michal Uhrovič
Co třeba nevyhovuje? Jiná otázka je, od jaké míry.
Odpovědět
KM

Karel Marhoul

6.2.2024 12:44
Souhlasím s M. Vinklerem, základ je neplýtvat potravinami. Jinak článek je opět poplatný dnešní ideologii. Zajímalo by mne, jakým způsobem byl vyčíslen dopad živočišné produkce na klimatickou změnu (80%), ale i na 70% úbytek biologické rozmanitosti. Připadá mi, že dnešní "vědci" s cílem dosáhnout alarmujících výsledků sčítají hrušky z jablky a když to nestačí, zahrnou do výpočtů i brambory....
Odpovědět
MO

Marián Ozábal

6.2.2024 18:43 Reaguje na Karel Marhoul
Napr.:
https://www.likevillepodcast.com/articles/2020/1/1/welcome-to-the-anthropocene-a-selection-from-yuval-noah-hararis-homo-deus-2018
Mne to zase pripadá v podstate naopak. S cieľom udržať spotrebu sa budeme tváriť, že to tak nie je..

Odpovědět
MO

Marián Ozábal

6.2.2024 18:44 Reaguje na Karel Marhoul
Napr.:
https://www.likevillepodcast.com/articles/2020/1/1/welcome-to-the-anthropocene-a-selection-from-yuval-noah-hararis-homo-deus-2018
Mne to zase pripadá v podstate naopak. S cieľom udržať spotrebu sa budeme tváriť, že to tak nie je..

Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

6.2.2024 16:26
Smyslem života je rozvoj a pokračování života dalších generací svého biologického druhu, a to zejména zajištěním životního prostoru a přírodních zdrojů. Všichni živočichové, včetně člověka, se tím podvědomě řídí a spolu o toto bojují. Základními vnějšími podmínkami života savců, jsou energie (teplo, světlo), voda, jídlo a vzduch. A proto, ten kdo ovládne dostupnost některého z těchto zdrojů pro lidi, ovládne i lidstvo. Včetně jeho reprodukční schopnosti a tím i množství žijících lidí. A o tom celé to třeštění kolem klimatické změny, ten současný rozvrat zemědělství, výzev k omezení konzumace živočišných produktů, na jejich náhradu hmyzem a rostlinstvem, zájmu ideologie údajné záchrany Země před lidstvem, vlastně je…
Odpovědět
Pe

Petr

6.2.2024 19:49
Udržitelné stravování neudržitelné populace :-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.2.2024 09:13
Každá potrava má svoji kalorickou hodnotu jinou a pokud má spotřebitel vysoké nároky na příjem kalorií, tak nemůže konzumovat něco, co ty kalorie obsahuje ve velkém objemu, který nemůže tělo přijímat. Proto tu miliony let existuje potravní řebříček od jednoduchých organismů po vrcholové predátory.
No a u lidí to platí rovněž. Při velkém výdeji kalorií jich musím taky
mnoho přijímat a nemohu maso nahradit salátem, kterého bych musel sníst
metrák, abych dosáhl kalorické hodnoty kila masa. Když někdo sedí celé dny
u PC v teplé kanceláři, tak má minimální výdej kalorií na práci a teplo potřebné pro udržení tepelné pohody organismu. Pokud jsem ale Eskymák,
tak už pouze na to teplo potřebuji konzumovat maso a živočišné tuky. Totéž havíř, hutník, zedník, cestář atd. Vědci ať se klidně cpou salátem, ale ať tu medicínu neordinují všem ostatním. Pročpak má lidský chrup špičáky?
Na to aby jimi trhal salát a nebo maso? Proč máme v žaludku enzymy, které
umí zpracovat maso a které nemají v žaludku býložravci? Proč i naši předci
v pravěku dávali přednost masu před kořínky? No protože v něm kalorie byly
koncentrovány na potřebné množství pro jejich přežití. Možná ze sóji lidé
jednou vyrobí stejně koncentrované kalorie, jako to udělají prasata a jiná
zvířata, ale ptám se proč chemií nahrazovat přírodní potravinový řetězec?
Doufám, že dožiju postaru s chutným kusem masa, klobáskou a šunkou, místo
houžve ze sóji a jiných chemií naládovaných zemědělských plodin. Efektivita
spasení nezužitkovatelné trávy a její přeměna na maso zvířat je zázrak
přírody, od kterého nás nutí ustoupit. Pokud nebudeme tyto zdroje používat,
tak o to více se bude muset polí osít sójou při velké spotřebě pohonných
hmot, které pasoucí se dobytek nepotřebuje od narození, až do své smrti.
Vědci zcela opomíjejí zvýšenou spotřebu pohonných hmot, hnojiv, postřiků
a nákladů na zpracování rostlin na chutnou potravu. A to už nehovořím o
lidské práci a dopravě, když dopravuji kilo masa a nebo metrák sóji stejné
kalorické hodnoty. U přesnosti hodnot mi promiňte odhady, ale nemíním jako
jiní hodiny gůglit, abych našel ty "přesné" hodnoty.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

7.2.2024 20:37 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlas!
Odpovědět
MM

Milan Milan

9.2.2024 13:40
Jen žasnu co za spolky chtějí lidstvu překopat zvyky, tradice, kuturní a společenské chování...a diktovat jak po "novu" žít a teď dokonce jakou slátaninou potravin se stravovat. A nad čím žasnu ještě víc, že dostávají nejen mediální prostor, ale dokonce politickou podporu. A jinde čtu, že jacýsi klimatičtí aktivisté lezou do regálů, dokonce mrazících boxu v supermarketech.....
Odpovědět
Sl

Slovan

12.2.2024 12:05
Já osobně jsem maso omezil a momentálně mám jeden den v týdnu, kdy mám stravu bez něj. V nejbližší době mám v plánu alespoň 2 takové dny. Fakt je totiž ten, že dnes si 3/4 populace snad nedokáže představit den bez masa. Každý jednotlivec takový krok může udělat, není to nic, co se nedá zvládnout. A to každý den sportuju a i v samotné práci mám pohybu až až. Za mě to není ani žádné extra omezení. Chce to jen chtít a říct si, proč to dělám. Zároveň se samozřejmě člověk snaží nic nevyhazovat a nekupovat zbytečně. Nechápu lidi, kteří pomalu vykoupí obchoďák a pak polovinu vyhodí. Jsme prostě brutálně rozmazlená společnost. Všeho je dostatek a tak si toho spousta lidí neváží a ani si neuvědomují, jaký to má reálný dopad na planetu. Myslí si, že má planeta neomezené zdroje… ale nemá.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist