Temná stránka solární energie: jedovaté olovo ohrozí Indii a Čínu

V rozvojových zemích s horší infrastrukturou totiž musí výrobci solární energie mnohem více spoléhat na bateriové systémy využívající právě olovo, které se při nedbalé manipulaci a práci s odpady může velmi snadno dostat do ekosystémů. To může mít velmi negativní dopady, jak vědci připomínají, olovo může lidem působit řadu velmi vážných zdravotních problémů.
Podle předpovědí „pohltí“ solární systémy do roku 2022 zhruba třetinu světové produkce olova. Klíčové obavy vyplývají především z toho, že v současné době mají podle oficiálních statistik Indie a Čína obrovské problémy s úniky olova v různých fázích jeho zpracování: od dolování až po zpracování a recyklaci.
Studie připomíná, že v nedávné době přišla z Číny řada varovných zpráv o masových incidentech otravy rtutí v zařízeních na recyklaci baterií i výrobních provozech. 583 těchto zařízení bylo podle čínských údajů uzavřeno.
Rizika číhají všude
„Je nezbytné investovat do environmentálních kontrol výroby baterií a zlepšit systém jejich recyklace,“ uvádí Chris Cherry, hlavní autor studie. „Bez rychlého zlepšení je zřejmé, že užití baterií s olovem povede ke kontaminaci prostředí a otravám mezi dělníky, ale i dětmi.“
Průmyslová odvětví vyrábějící baterie již nyní spotřebovávají zhruba 80 procent globální produkce olova. Navíc zažívají velmi rychlý nárůst, a to právě v souvislosti z rozšiřováním solárních systémů. I proto autoři docházejí k závěru, že v budoucnu bude dopad na životy lidé mnohem silnější.
„Solární průmysl musí udělat kroky směrem k větší zodpovědnosti při výrobě a provozování baterií,“ říká Perry Gottesfeld, další z autorů studie. „Bez zásadních zlepšení bude otrav olovem přibývat.“
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Zatím je ovšem zálohované jádro - 6. 9. 2011 - Daniel VondroušZatím ovšem je fosilními zdroji zálohovaný největší jednotlivý výkon v síti, což jsou samozřejmě jaderné bloky v JETE. V roce 2009 kvůli odstávkám stály v součtu čtvrtinu roku a v tu dobu samozřejmě vždy jely tepelné elektrárny na hnědé uhlí. Zálohovat velké výkony se prostě v síti musí, v tom mají energetici pravdu. U OZE má smysl zálohovat elektrárny jednoho typu (např. větrné) a v jednom regionu, kde je předpoklad, že ve stejnou dobu nepojedou. Analogicky solární. Už ne ty na biomasu - ty naopak k zálohování slouží. Ani jedna tahle skupina se ovšem s Temelínem zatím nemůže měřit. Takže zatím zálohujeme Temelín hnědouhelnými elektrárnami. |