Terra Daily: Biologové se zabývají dopadem asijských hydroelektráren na životní prostředí
 |
|
| Ilustrační foto | |
| Foto: Ann Bowker/www.madaboutmountains.com |
Výzkumník Guy Lanza se se svým týmem zabývá vlivem hydroelektráren na životní prostředí. Podle něj přináší výstavba elektrárny danému geografickému regionu často spíše problémy. Lidem žijícím v dané oblasti hrozí ekonomické a zdravotní obtíže a přírodní prostředí bývá často poškozeno. Lanza uvedl, že po výstavbě hydroelektrárny většinou dojde k poklesu kvality vody. To má dále negativní důsledky pro ryby, které v přehrazené řece žijí, a tento jev přináší obtíže i pro chovná zvířata a samotného člověka. Vědec dále upozorňuje: "Přeměnou řek v jezera vzniká příznivé prostředí pro hmyz a hlemýždě, kteří roznášejí malárii, horečku dengue a schistosomózu. To vede k rozšiřování těchto nemocí."
V současné době se Lanzův tým zaměřil na hydroelektrárnu Nam Theun 2, která se staví v Laosu. Podle plánu by měla být dokončena v roce 2009. Laoská vláda plánuje elektrickou energii vyrobenou v elektrárně prodávat do sousedního Thajska. Do roku 2020 pak vláda zamýšlí vystavět celkem 30 takových hydroelektráren.
Plán na výstavbu Nam Theun 2 počítá s tím, že veškerá biomasa bude před napuštěním nádrže odstraněna spalováním. Lanza však varuje, že spalování biomasy může být nebezpečné, protože způsobí únik řady látek znečišťujících ovzduší. Do atmosféry se tak dostane oxid uhličitý, ozon a další skleníkové plyny a toxické látky. "Hořením se rovněž do půdy uvolní měď a také se zrychlí produkce dusíku a fosforu." uvedl podle Terra Daily Guy Lanza. Až bude přehrada napuštěna, budou látky, které se do prostředí uvolnily hořením, podporovat vznik řas. Ty pak zapříčiní řadu dalších problémů - sníží se obsah kyslíku ve vodě a budou vznikat toxické metabolity sinic. Zároveň se zvýší uvolňování toxických plynů a nebezpečných kovů ze sedimentu nádrže. Vhodným řešením by podle Lanzy ale nebylo ani ponechání biomasy k vyhnití v jezeře, byl by tam pak nedostatek kyslíku a opět by docházelo k uvolňování skleníkových plynů.
Lanza se kromě výzkumu budoucí hydroelektrárny Nam Theun 2 v minulosti věnoval řadě podobných projektů. V roce 1996 například pracoval na analýze výzkumu vlivu laoské hydroelektrárny Nam Leuk na životní prostředí. Tehdy zjistil, že nově vybudovaná přehrada poskytuje velmi příznivé prostředí pro hmyz a hlemýždě, kteří přenášejí schistosomózu a malárii. Svými výzkumy se vědec snaží poukázat na to, že i udržitelné způsoby výroby elektrické energie mají svá úskalí a že hydroelektrárny mohou mít velice negativní dopad na životní prostředí.
Podle článku zveřejněného dne 19. května 2008 na serveru Terra Daily.
reklama
