Těžba z mořského dna může nevratně poškodit oceány a ohrožené druhy, tvrdí vědci
Hlasité a neustálé zvuky strojů používaných k hlubinné těžbě mohou rušit jedinečné frekvence, které velryby, delfíni a sviňuchy používají ke komunikaci a navigaci v oceánu. Hrozí, že hluk oddělí mláďata od matek, naruší krmení a donutí tyto mořské savce, aby se rychleji vynořovali na hladinu, uvedli vědci z Exeterské univerzity. To může způsobit, že zvířata budou zmatena a zneklidněna, což způsobí změny jejich chování. Podobně je ohrožují také klimatické změny či rybolov.
Po kritických nerostných surovinách je stále větší poptávka, protože se země postupně zbavují fosilních paliv a snaží se posílit své energetické zabezpečení. Lithium, kobalt a grafit se používají v například bateriích pro elektromobily, křemík a cín pro elektroniku a prvky vzácných zemin pro větrné turbíny.
Jakékoli narušení mořských ekosystémů ale pravděpodobně bude "dlouhodobé a nevratné", uvedli ve studii vědci.
Ekoložka Kirsten Thompsonová z Exeterské univerzity hluk přirovnala k neustálým silničním pracím v zalidněné čtvrti, které nelze nijak přehlušit. "Představte si, že by ve vašem okolí vypukly stavební práce, které probíhají nepřetržitě - váš život by se dramaticky změnil," řekla vědkyně. "Vaše duševní zdraví by bylo ohroženo, možná byste změnili své chování, abyste před tím unikli. U velryb nebo delfínů to není jiné," dodala.
Velryby podle Thompsonové ukazují zdraví oceánu. Také mají klíčové postavení v potravním řetězci - když se krmí, rozptylují živiny ve vodním sloupci a při migraci i napříč oceány. Hrají také roli v pohlcování uhlíku, kdyby se podařilo obnovit jejich populace, mohlo by to spolu se snižováním emisí mít zásadní význam pro klima, uvedla ekoložka.
Hlubokomořská těžba je relativně nová metoda získávání surovin ze dna oceánů. Toto odvětví zatím nezískalo povolení k zahájení komerční činnosti, ale mohlo by se ním začít letos v létě po březnovém a červencovém zasedání Mezinárodního úřadu pro mořské dno (ISA), instituce OSN, která tuto činnost v mezinárodních vodách reguluje a striktně kontroluje veškeré těžařské aktivity.
Mnozí výzkumníci doufají, že materiály uložené na mořském dně by mohly pomoci vytvořit nové, ekologičtější technologie, jako jsou elektromobily s dlouhým dojezdem, lehčí dobíjecí baterie a větrné turbíny, které odolají extrémnímu počasí. Jiní však varují, že hlubokomořská těžba by mohla ovlivnit oceány nečekaným způsobem.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Miroslav Vinkler
20.2.2023 07:53vaber
20.2.2023 09:01jako vše čeho není moc ,by to nevadilo ,ale přeroste to v masivní těžbu a každý bude chtít něco urvat,
budou hádky atd. jak je běžné, rozum jde stranou a rozhoduje síla
Homo Destruktor
20.2.2023 17:23a všichni dohromady
zkurví celej svět."
Jakub Graňák
20.2.2023 18:27 Reaguje na Homo DestruktorJakub Brenn
20.2.2023 18:49Břetislav Machaček
21.2.2023 09:44břidlic na získávání plynu a ropy, loužení zlata pomocí rtuti atd. Jsou
to zároveň velmi nákladné způsoby těžby a donedávna byly na hranici
rentability. Břidlicový plyn a ropa se díky ceně nevyplácely těžit, v EU
to bylo dokonce zakázáno, ale nyní se vyplácí je dokonce převážet přes
oceán. Norský plyn a ropa se těžily omezeně nejenom díky ceně, ale i
obavám z poškození pobřežních vod. Ejhle, nyní to nikomu z ekologistů
už nevadí. Dokonce těžba uhlí byla fuj a to, že se nyní dováží z druhé
strany zeměkoule jim nevadí. Byli všichni ti odpůrci skutečně ekology,
kteří náhle procitli a už jim to nevadí? Kolikpak inkasovali za to, že
jsou nyní zticha a nebo jim stačí to, že díky cenám poklesla spotřeba?
Povím to tak! Jedni chtěli prodat neprodejné a úlitbou pro kritiky byla
ta zvýšená cena snižující spotřebu. V globále je to ale velká prasárna, protože dopady na přírodu jsou daleko větší, než bývaly. Těžba z břidlic
se jednou vymstí lidem z okolí a doprava loděmi se zkapalněním a opět zplyněním je obrovským množstvím PROMRHANÉ energie. Ano spotřebitel to
zaplatí, ale co příroda a světové zásoby surovin. Není lépe využívat
zdroje místní, byť nákladné na těžbu a nebo zdroje, odkud se to dá snáze
dopravovat, než takto plýtvat s něčím, co bude jednou chybět? Plýtváme
stále více a více, byť šetří koncoví spotřebitelé, ale o to více se
plýtvá při těžbě, dopravě a zpracování. Ale asi to těm, co v tom jedou nevadí a nevadí to ani ještě nedávno protestujícím ekologistům !