https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/tezba-z-morskeho-dna-muze-nevratne-poskodit-oceany-a-ohrozene-druhy-tvrdi-vedci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Těžba z mořského dna může nevratně poškodit oceány a ohrožené druhy, tvrdí vědci

20.2.2023 02:20 | LONDÝN (ČTK)
Velryby podle Thompsonové ukazují zdraví oceánu.
Velryby podle Thompsonové ukazují zdraví oceánu.
Po celém světě roste poptávka po nerostných surovinách. Je to dáno tím, že se jednotlivé země postupně zbavují fosilních paliv a snaží se zvýšit svou energetickou bezpečnost. Kontroverzní těžba z mořského dna, díky které jsou tyto látky získávány, ale může nenávratně poškodit oceánské ekosystémy i ohrožené druhy, včetně plejtváků obrovských. Vyplývá to ze studie, o níž napsala stanice Sky News.
 

Hlasité a neustálé zvuky strojů používaných k hlubinné těžbě mohou rušit jedinečné frekvence, které velryby, delfíni a sviňuchy používají ke komunikaci a navigaci v oceánu. Hrozí, že hluk oddělí mláďata od matek, naruší krmení a donutí tyto mořské savce, aby se rychleji vynořovali na hladinu, uvedli vědci z Exeterské univerzity. To může způsobit, že zvířata budou zmatena a zneklidněna, což způsobí změny jejich chování. Podobně je ohrožují také klimatické změny či rybolov.

Po kritických nerostných surovinách je stále větší poptávka, protože se země postupně zbavují fosilních paliv a snaží se posílit své energetické zabezpečení. Lithium, kobalt a grafit se používají v například bateriích pro elektromobily, křemík a cín pro elektroniku a prvky vzácných zemin pro větrné turbíny.

Jakékoli narušení mořských ekosystémů ale pravděpodobně bude "dlouhodobé a nevratné", uvedli ve studii vědci.

Ekoložka Kirsten Thompsonová z Exeterské univerzity hluk přirovnala k neustálým silničním pracím v zalidněné čtvrti, které nelze nijak přehlušit. "Představte si, že by ve vašem okolí vypukly stavební práce, které probíhají nepřetržitě - váš život by se dramaticky změnil," řekla vědkyně. "Vaše duševní zdraví by bylo ohroženo, možná byste změnili své chování, abyste před tím unikli. U velryb nebo delfínů to není jiné," dodala.

Velryby podle Thompsonové ukazují zdraví oceánu. Také mají klíčové postavení v potravním řetězci - když se krmí, rozptylují živiny ve vodním sloupci a při migraci i napříč oceány. Hrají také roli v pohlcování uhlíku, kdyby se podařilo obnovit jejich populace, mohlo by to spolu se snižováním emisí mít zásadní význam pro klima, uvedla ekoložka.

Hlubokomořská těžba je relativně nová metoda získávání surovin ze dna oceánů. Toto odvětví zatím nezískalo povolení k zahájení komerční činnosti, ale mohlo by se ním začít letos v létě po březnovém a červencovém zasedání Mezinárodního úřadu pro mořské dno (ISA), instituce OSN, která tuto činnost v mezinárodních vodách reguluje a striktně kontroluje veškeré těžařské aktivity.

Mnozí výzkumníci doufají, že materiály uložené na mořském dně by mohly pomoci vytvořit nové, ekologičtější technologie, jako jsou elektromobily s dlouhým dojezdem, lehčí dobíjecí baterie a větrné turbíny, které odolají extrémnímu počasí. Jiní však varují, že hlubokomořská těžba by mohla ovlivnit oceány nečekaným způsobem.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.2.2023 07:53
Devastace zemského povrchu , na souši i pod vodou , bude dále pokračovat zrychlujícím se tempem. O tom vůbec nepochybuji. Vědci mohou upozorňovat, ekologické organizace protestovat , veřejnost namítat, a to je tak všechno ,co se s tím dá dělat. Zisk na prvním místě a ekonomický růst jako základ společenského rozhodování. Nic nového pod sluncem.
Odpovědět
va

vaber

20.2.2023 09:01
je předem rozhodnuto ,vždy vyhraje zisk,
jako vše čeho není moc ,by to nevadilo ,ale přeroste to v masivní těžbu a každý bude chtít něco urvat,
budou hádky atd. jak je běžné, rozum jde stranou a rozhoduje síla
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

20.2.2023 10:36
Taky už jsem nad tím zlomil hůl.
Odpovědět
Homo Destruktor

Homo Destruktor

20.2.2023 17:23
"Ten dělá to a ten zas tohle
a všichni dohromady
zkurví celej svět."
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.2.2023 18:27 Reaguje na Homo Destruktor
Tato parafráze slavné budovatelské písně neudělá zdejším úderníkům radost
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

20.2.2023 18:49
krásně výstižná parafráze a aspoň se člověk ještě trochu pousměje
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.2.2023 09:44
Už v minulosti byla terčem kritiky ekologů těžba z mořského dna, štěpení
břidlic na získávání plynu a ropy, loužení zlata pomocí rtuti atd. Jsou
to zároveň velmi nákladné způsoby těžby a donedávna byly na hranici
rentability. Břidlicový plyn a ropa se díky ceně nevyplácely těžit, v EU
to bylo dokonce zakázáno, ale nyní se vyplácí je dokonce převážet přes
oceán. Norský plyn a ropa se těžily omezeně nejenom díky ceně, ale i
obavám z poškození pobřežních vod. Ejhle, nyní to nikomu z ekologistů
už nevadí. Dokonce těžba uhlí byla fuj a to, že se nyní dováží z druhé
strany zeměkoule jim nevadí. Byli všichni ti odpůrci skutečně ekology,
kteří náhle procitli a už jim to nevadí? Kolikpak inkasovali za to, že
jsou nyní zticha a nebo jim stačí to, že díky cenám poklesla spotřeba?
Povím to tak! Jedni chtěli prodat neprodejné a úlitbou pro kritiky byla
ta zvýšená cena snižující spotřebu. V globále je to ale velká prasárna, protože dopady na přírodu jsou daleko větší, než bývaly. Těžba z břidlic
se jednou vymstí lidem z okolí a doprava loděmi se zkapalněním a opět zplyněním je obrovským množstvím PROMRHANÉ energie. Ano spotřebitel to
zaplatí, ale co příroda a světové zásoby surovin. Není lépe využívat
zdroje místní, byť nákladné na těžbu a nebo zdroje, odkud se to dá snáze
dopravovat, než takto plýtvat s něčím, co bude jednou chybět? Plýtváme
stále více a více, byť šetří koncoví spotřebitelé, ale o to více se
plýtvá při těžbě, dopravě a zpracování. Ale asi to těm, co v tom jedou nevadí a nevadí to ani ještě nedávno protestujícím ekologistům !
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist