Těžká technika pomohla v CHKO Český les zachránit vzácné masožravky tučnice

...Naději dává biologům nedaleká lesní cesta, kde jsou tučnic stovky. "Čas od času tam jezdí těžká lesní technika, která tu cestu rozruší a tučnicím se tam daří,"... Hurvínci by pozvali kameru z Nedej se, aby tito neznabozi dostali co proto. Inu, když dva dělají totéž...

1*

Mně se hrozně líbilo, jak ten užvaněný bradáč z pražské kavárny chodil s kamerou pár cenťáků nad zemí v kolejích po lakatoši (npš). Jinde to jsou oslavované disturbance, ale jak to není v rámci projektu, je třeba to odsoudit.

Přesně jak říkáte - když dva dělají totéž, nemusí to být totéž. Překvapuje mě, že nedokážete vnímat rozdílnost věcí. Tak zkusíme příklad. Když zaříznu kuře, budete se těšit na oběd. Když zaříznu sovu, zblázníte se. Stejná činnost, ale úplně jiný výsledek a význam.

Píšete pitomosti. I na lokalitách, kde nerostou tučnice, je takové nerušení povrchu žádoucí. Ve vyjetých kolejích mohou vzniknout louže, kde se může množit kupříkladu žába kuňka, protože ta do rybníků prostě nepůjde a naopak potřebuje ty malé vodní nádrže. Totéž platí i pro další druhy obojivelníků jako jsou čolci, mloci a podobně. Rovněž mohou tyto vysýchající vodní plochy sloužit jako biotop pro množení různých druhů korýšů jako jsou žábronožky letní, případně listonozi. A je toho mnohem více, co by tam mohlo žít. Takže než napíšete další podobný blábol jako je ta sova, zkuste zapojit mozek. Jo a víte, že leckde naopak záměrně těžkou techniku povolávají, aby došlo k narušení povrchu a ty koleje se vytvořily?

Von to píše jenom proto, aby všichni věděli jaký jsem (hajzl-).

https://www.youtube.com/watch?v=nK8P4G89TZA

V tom případě by měl zapojit mozek, protože jeho snaha se míjí účinkem a naopak sám vypadá jako debil.

Děkuji za asistenci s těžkým případem!-)

No a to jsou právě ty rozdíly. Co se hodí někde, nehodí se zase jinde, a opačně. Jen to vyžaduje představivost, nikoliv dětinský výsměch.

Právě ta představivost mě vedla k tomu, že ty vyjeté koleje mohou sloužit jako biotop celé řadě živočichů. A určitě jsou menší zlo než prosazování bezzásahové zóny v kulturní krajině, což je ekokreténismus nejvyšší úrovně.

V zásadě v Evropě co vidíme je úplně všude kulturní krajina. Bezzásahovost je (po vyhubení mamutů a ostatní megafauny) nejhorší devastace biodiverzity. Bezzásahové plochy bez pastvy nebo podobné činnosti nepřirozené. Pouze hospodářské plochy, lesy / pole vyžadují speciální péči, například v lese omezení zvěře.

Bezzásahovost v kulturní krajině je stejný ekokreténimus jako kdybychom člověku amputovali obě ruce a nohy a pak ho hodili do bazénu, aby se učil plavat.

Ano, a o tom co se kde hodí čí nehodí rozhoduje jen a pouze uvědomnělý ekolog. Také mám této ekolůzy již "plné zuby".

No náhrada mamutů a zubrů. Tank, bomba či lakatoš.

Nevím jak dalece přírodně někomu připadá krajina rozrytá těžkou technikou,
ale jako přirozenější bych viděl pyrotechnické zásahy v době vegetačního
klidu. Pár drobných výbuchů vytvoří nejenom tůně, ale odstraní místy trávu
až na podloží a vypadá to lépe, než koleje vyryté tanky. Taktéž lze levně
a bezpečně kácet souše a pařez bude vypadat jako po pádu stromu větrem
a nikoliv jako práce člověka s pilou. Jsem tak trochu estét, kterému je
těžké tvrdit, že prales je to, kde vidím pařezy od pily a v rezervaci
jsou normální koleje vyjeté tanky. Pila i koleje od tanků mají od zcela
nedotčené přírody daleko a je to sakra šok vidět něco tak cizorodého
někde, kde se mi někdo snaží tvrdit něco o bezzásahu v pralese, či v
mokřadu, který je tu prý bez lidského zásahu stovky let a teď potřebuje
bagry a tanky !

Těžká technika vybavená radlicí zvládne totéž jako pyrotechnika, akorát s menším randálem.

Občasný výbuch zvířata berou podobně jako hromobití na rozdíl od hodin a dnů práce bagrů a pojíždění pásových vozidel.
Pamatuji si ještě "tůně " vzniklé po bombardování za 2.sv.
války u nás na Ostravsku. Byly plné žab, čolků a dokonce
drobných rybek. Dodnes jsou místy jejich zanesené zbytky
a pro neznalé je záhadou, kde se tam vzaly. Zcela tak
splynuly s krajinou a vypadaly daleko lépe, než vyjeté
koleje těžkou technikou. Je to asi věcí názoru na to, jak
to udělat, ale randál na Silvestra a i v jiných dnech až
tak některým lidem nevadí. Navíc ta "výroba" tůní výbuchy
může být v zimě, kdy jsou obojživelníci v hybernaci někde
mimo mokřady, na rozdíl od techniky, která toho v mrazech
moc neudělá a koná většinou v létě, kdy je tam relativně
sucho. Bagrují tak v místech, která jsou se zbytky vody
posledními útočišti těchto tvorů a bagru je jedno, že je
s tím bahnem a hlínou nabírá taky. Osobně jsem viděl takové
budování tůní a zbaběle jsem utíkal, abych ten zmar tolika
tvorů neviděl. Bylo to rozhodnutí AOPK a zaplaceno bylo z
dotačního titulu obnovy mokřadů. Proč právě v té době? No
protože čerpání peněz má své časové určení a technika to může vykonat pouze v době, kdy má k tomu vhodné podmínky.
Výbuch udělám kdykoliv a s minimální technikou potřebnou
k založení výbušniny. Na cvičení to dokázali pyrotechnici
pomocí polní lopatky , či případně ručním zemním vrtákem.
Jednoduché a relativně levné! "Vykopali" tak okopy pro
tanky a děla a obsluze je stačilo pouze ručně poopravit.
Učili se taky dělat zátarasy ze stromů směrovými výbuchy
na kmenech stromů a byl jsem překvapen, že někteří uměli
strom výbuchem položit přesněji, než dřevorubci pilou.
Kmen vypadal jako rozlomen vichřicí a nebil do očí jako
pařez u cesty po pile v "pralese"!