Škrty v rezortu životního prostředí: zřejmě končí národní ekoznačka. CENIA přijde o třetinu zaměstnanců

Začátkem srpna se na webu ministerstva životního prostředí objevila tisková zpráva o úspoře osmi milionů korun na provozu České informační agentury životního prostředí (CENIA). Hovoří se v ní o rušení nadbytečných agend či jejich přesunu na jiné instituce. CENIA je po České inspekci životního prostředí druhá instituce rezortu, kde se bude propouštět. Zatímco o České inspekci životního prostředí veřejnost ví nebo tuší, co je její činnost, o České informační agentuře životního prostředí má alespoň mlhavou představu zřejmě jen málokdo. Škrty na inspekci vyvolaly u odborné veřejnosti pozdvižení, škrty v CENII nikoho moc nevzrušily.

A není se čemu divit. Zatímco inspekce je z povahy své činnosti často v médiích, Česká informační agentura životního prostředí je rezortní servisní organizace. Je to nenápadná služba na pozadí, která ale pro stát a veřejnost odvádí důležitou práci: sbírá a analyzuje nejrůznější data o našem životním prostředí, která pak slouží jako základ nejrůznějších politik, rozhodnutí, ale slouží i soukromému sektoru a široké veřejnosti.

Úspora osm milionů není pro agenturu kosmetický škrt, ale docela velký zásah. Jak stojí v tiskové zprávě MŽP, agentura se bude muset obejít bez 20 pracovníků, což znamená, že přijde o jednu třetinu zaměstnanců.

O tom, o jak velké podvázání agentury jde, svědčí to, že její dosavadní ředitel Miroslav Havránek na svou funkci rezignoval. Havránek nechtěl svou rezignaci komentovat, ale je nabíledni, že za nových podmínek pro něj nebylo možné pokračovat v tom, s čím do agentury nastupovat v roce 2018.

Jeho tehdejší vizí byla informační agentura, která bude sloužit potřebám státní správy, ale bude přístupnou formou poskytovat kvalitní a relevantní informace o životním prostředí i odborné a laické veřejnosti. „Mou vizí je moderní, flexibilní informační agentura, která umí data sbírat, analyzovat, interpretovat a využít pro účely ochrany, hodnocení a plánování v oblasti životního prostředí,“ prohlásil při svém nástupu v roce 2018 Miroslav Havránek.

Miroslavu Havránkovi se povedlo přimět agenturu, aby své výstupy zlidštila, aby nejrůznější výstupy v podobě ročenek, zpravodajů a podobně dostaly přívětivou formu. Havránek agenturu víc otevřel aktuálnímu dění. Když například začala válka na Ukrajině, uspořádal odborný seminář, který se zaměřil na environmentální dopady konfliktu. Nemluvě o pořádání odborných konferencí k tématu životního prostředí, jedna se koná na začátku listopadu.

Havránkovi se podařilo najít finance na propagaci národní ekoznačky Ekologicky šetrný výrobek, kterou agentura spravuje a která roky trpěla tím, že o ni firmy neměly zájem, protože o ekoznačku neměli zájem spotřebitelé, kteří o existenci ekoznačky jednoduše neměli ponětí.

Jednou cestou z tohoto začarovaného kruhu je propagace, kterou CENIA rozjela v onlinu, tištěných médiích i na billboardech. Ministerstvo se teď ale vydá jinou cestou. A českou ekoznačku, která by příští rok oslavila třicet let své existence, zřejmě zruší. Environmentálně citlivým spotřebitelům by pak nezbylo, než se orientovat podle jiných ekoznaček, například podle unijní ekoznačky Květina, která je s českým značením kompatibilní.

Co se ruší a co přesouvá

Ministerstvo plánuje na CENII zrušit kromě ekoznačky i agenturní publikační činnost, nechají se jen dojet rozběhnuté výzkumné projekty. CENIA přijde o personalistiku a další podpůrné činnosti.

Na ministerstvo životního prostředí se přesune Místní agenda 21, která má na regionální a místní úrovni pomáhat zavádět udržitelného rozvoje. Na ministerstvo přejde dále informační podpora environmentální politiky a podpora společenské odpovědnosti.

Na Český hydrometeorologický ústav přejde laboratoř dálkového průzkumu Země, která zpracovává družicová data tak, aby byly volně použitelné ve webové aplikaci. Na Digitální agenturu přejde Geoportál.

Co zůstane

Agentuře zůstane správa informačních systémů, zpracování a správy dat, reporting EEA/EIONET (s aktivní podporou MŽP), oddělení odpadového a oběhového hospodářství a oddělení odborné podpory, které se věnuje IPPC, EIA, REACH, SEA, CLP.

„Smyslem je vrátit CENIA k jejímu základnímu účelu, tedy podpoře výkonu státní správy a provozu a rozvoje informačních systémů,“ říká ke změnám tisková mluvčí ministerstva Lucie Ješátková. „Zachovat se mají všechny agendy spojené se shromažďováním, zpracováním a správou dat z oblasti životního prostředí, stejně jako shromažďování dat vycházejících z povinných hlášení a jejich reportingu na národní úrovni MŽP a na mezinárodní úrovni Evropské agentuře životního prostředí,“ říká Ješátková.

Ministerstvo na dotaz, zda takové razantní seškrtání zaměstnanců a odsun agendy není vlastně první krok ke zrušení agentury, odpovídá, že nikoliv, že s agenturou počítá. „Jádrová činnost bude personálně dokonce mírně podpořená,“ dodává Ješátková.

Ministerstvo si stojí za tím, že škrty v agentuře dávají smysl. „Úspora více než 20 úvazků sníží náklady na nájemném i vozovém parku,“ říká tisková mluvčí. „Celková bilance úspor za tři roky se předpokládá ve výši téměř 30 milionů korun.“ Dopady na veřejný a soukromý sektor by podle ministerstva nastat neměly: „vzhledem k tomu, že agenda jako taková omezena nebude, byť ji nebude vykonávat samotná CENIA.“

Přesun některých agend, které podle ministerstva dělá agentura trochu nad rámec svého poslání, by jim měl prospět. „Agendy jako například Geoportál by se měly dočkat dalšího rozvoje na jiném pracovišti, a to i z toho důvodu, že obsahově překračují téma životního prostředí,“ vysvětluje Ješátková. „Podobně u dálkového průzkumu země by pod vedením ČHMÚ měl posílit aplikovaný výzkum, zejména ve vztahu systému varování před extrémními jevy počasí prevence požárů apod.“

Ministerstvo životního prostředí, stejně jako další vládní úřady, stojí před úkolem najít úspory ve výši dvou procent objemu prostředků na platy a pěti procent na provoz. „V rámci úsporných opatření plánuje MŽP restrukturalizaci pracovní síly i v dalších resortních organizacích, která povede ke snížení celkového počtu míst o zhruba 80. Stejně tak MŽP šetří i na provozu, kde dodržíme závazek úspory pěti procent, například v oblasti energií je pokles rozpočtovaných výdajů o 21 milionů Kč,“ vysvětluje celkový kontext úspor v rezortu životního prostředí tisková mluvčí.

Co na to odborník

Ekolist zeštíhlení agentury probíral s odborníkem na environmentální data, který má na rozdíl od široké veřejnosti konkrétní představu o fungování České informační agentury životního prostředí, a který si kvůli úzké vazbě na rezort nepřál být jmenován. Podle něho agentuře po odchodu třetiny zaměstnanců reálně hrozí kolaps. Nucený odchod odborníků na data životního prostředí povede k erozi prestiže agentury a k demotivaci zbylých pracovníků.

Podle něho je nyní agentura docela dobře vyladěný stroj, který umí státní správě a nejrůznějším úřadům a institucím (například Policii ČR, hasičům, krajům a obcím), ale i firmám či akademickému prostředí poskytnout nejen data o životním prostředí, ale i jejich interpretaci. A hrozí, že po škrtech a odchodech se z CENIE stane jen úložiště dat, kterému bude chybět interpretační nadstavba. A že v agentuře zanikne provázanost jednotlivých oblastí, která nyní umožňuje dávat data v širokém kontextu.

A postupem času může dojít k tomu, že se původní záměr ušetřit ročně osm milionů korun prodraží v tom, že stát nebude mít kvalitní data pro přijímání důležitých rozhodnutí a politik. Případné obnovení rozsahu činností agentury není krátkodobá věc, vychovat odborníky na danou oblast trvá roky. Náhrada chybějících služeb externím dodavatelem je sice možná, ale bude nákladná a úspora v jedné oblasti by tak vedla k výdajům v jiné.

Podle něho je těžké vyhodnotit, jaké budou dopady osekání agentury pro stát a pro soukromý sektor. Služby a data agentury jsou volně dostupné a používají je úřady, firmy, vědci. Odhadnout, jakou hodnotu tyto volně dostupně služby pro společnost generují, si námi oslovený odborník netroufá, protože pro to nejsou žádná data či analýzy. Ale konstatuje, že není malá. Rozhodně převyšuje úsporu osmi milionů korun ročně.

Už je to tu zase

Nápad ušetřit na provozu České informační agentury životního prostředí není nový, přišel s ním již ministr Tomáš Chalupa v roce 2012. Tehdy k tomu vyšel článek Čestmíra Klose na serveru Lidovky.cz s názvem Je ohrožen zdroj informací o životním prostředí?.

---

reklama

---