https://ekolist.cz/cz/publicistika/eseje/three-mile-island.nejvetsi-jaderna-nehoda-v-usa-ktera-se-nemusela-stat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Three Mile Island. Největší jaderná nehoda v USA, která se nemusela stát

28.3.2022 07:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Three Mile Island na snímku z roku 1979.
Three Mile Island na snímku z roku 1979.
Kdyby noční směna ve velínu americké jaderné elektrárny Three Mile Island ke konci své šichty usnula tvrdým spánkem, zřejmě by se datum 28. března 1979 do historie jaderné bezpečnosti nezapsalo tak hluboko. Chlapi by asi přišli o odměny, možná by dostali padáka, ale celé by to byla jen drahá nepříjemnost. Jenomže oni nespali. Ani nemohli, protože nad ránem se rozezněla siréna, která by probrala i mrtvého. A operátoři elektrárny začali konat – a v dobré víře odstartovali jednu z největších jaderných havárií amerického kontinentu.
 
Hned z kraje je dobré si říci, že se nikomu nic nestalo, nedošlo k žádným úmrtím a zřejmě ani k žádným přímým zdravotním důsledkům – snad kromě prožitého stresu. V okolí elektrárny chvilku vládla panika a nedůvěra obyvatel vůči vedení elektrárny, které si zjevně prožilo horké chvilky. A řada vyšetřovacích komisí pak měla na řadu měsíců co dělat. Většinu poznatků v tomto textu ostatně čerpáme ze zprávy jedné z nich, té, kterou ustanovil prezident James Carter dva týdny po nehodě.

Jak to, že by se nic nestalo, kdyby do děje nezasahovali lidé? Jednoduše – jaderná elektrárna tak byla zkonstruována.

Respektive, její bezpečností opatření byla skvěle navržena pro rychle se vyvíjející velkou havárii, kam se lidská obsluha nezapojí. Stroj vyhodnotí velký průšvih, regulační tyče spadnou do reaktoru a zastaví štěpnou reakci, automaticky se spustí havarijní chlazení reaktoru. Elektrárna je odstavena, šéfové jsou naštvaní, že společnost přichází o zisky, ale zařízení je zabezpečené a po odstranění příčiny průšvihu se může elektrárna znovu spustit.

Za to, že v počátku vlastně bezvýznamná událost přerostla v havárii s těžkým poškozením reaktoru, může mix šlendriánu, technologických nedokonalostí, nepřipravenosti obsluhy na krizové scénáře a celkově matoucí okolnosti průběhu toho časného rána.

Systémově bylo podceněno to, že důležitou součástí bezpečnostního systému elektrárny je člověk, který může do pomalu se vyvíjející malé poruchy zasahovat – a v tomto případě běh věcí sice nechtěně, ale přesto dramaticky zhoršovat.

Velín elektrárny Three Mile Island v roce 1979. V popředí jehličková tiskárna. V době havárie se na ní vytvořila dvouhodinová tisková fronta.
Velín elektrárny Three Mile Island v roce 1979. V popředí jehličková tiskárna. V době havárie se na ní vytvořila dvouhodinová tisková fronta.

Muži na velínu nebyli úplně nezkušení. Před nástupem do elektrárny sloužili u jaderných ponorek. Z té služby si odnesli jedno hlavní bezpečností opatření, které se ale hodí na ponorky, ne do elektrárny. Měli naučeno, že za žádnou cenu nesmí dojít k tomu, že primární okruh ‚zatvrdne‛.

Voda v primárním okruhu je natlakovaná, ale ne na konstantní hodnotu, tlak pulsuje. Aby tlakové rázy a z nich pocházející vibrace neponičily zařízení napěchované v malém prostoru ponorky, je v okruhu tlumič tlaků. Zjednodušeně řešeno je to nádoba, něco jako velký bojler, z části zaplněná vodou, z části parou. Právě ta část s parou dokáže pohlcovat tlaky. Pokud se nádoba z jakéhokoliv důvodu zcela zaplní vodou, okruh ‚zatvrdne‛ a vibrace mohou vést ke katastrofě. Pro elektrárnu to sice platí také, ale její konstrukce je robustnější.

Vyšetřovací komise také konstatovala, že obsluha dobře ovládala elektrárnu v normálním provozu, ale nebyla dostatečně proškolena na krizové situace. Zejména na krizové a zároveň matoucí situace.

V čem matoucí? V okamžiku, kdy se na velínu spustila siréna, rozblikalo se na rozsáhlém ovládacím panelu přes sto alarmů. Všude něco blikalo. Některé důležité kontrolky svítily, ale na místě, kde je obsluha neviděla. Některé kontrolky ukazovaly něco jiného, než co se obsluha domnívala, že ukazují.

Řídicí místnost Three Mile Island několik dní po začátku havárie. Muž v popředí s helmou na hlavě je Charles Gallina, inspektor NRC. Dva muži nad Gallinou jsou Craig Faust a William Zewe, kteří byli v době havárie ve službě.
Řídicí místnost Three Mile Island několik dní po začátku havárie. Muž v popředí s helmou na hlavě je Charles Gallina, inspektor NRC. Dva muži nad Gallinou jsou Craig Faust a William Zewe, kteří byli v době havárie ve službě.

Závažné to bylo u kontrolky, která má ukazovat, zda je pojistný ventil otevřený či zavřený. Obsluha se domnívala, že zhasnutá kontrolka znamená, že pojistný ventil je zavřený. Ve skutečnosti to ale znamenalo, že automatické řízení vyslalo ventilu pokyn, aby se uzavřel. Jestli náhodou nezůstal ventil i tak otevřený, se dalo zjistit jen fyzickou kontrolou.

Na události má pak svůj díl i šlendrián. Podobná událost, jako se stala na Three Mile Island, se stala i několik měsíců předtím na jiném, podobném reaktoru. Rozdíl byl v tom, že tento reaktor jel na velmi nízký výkon a operátoři zaseklý pojistný ventil odhalili do dvaceti minut. Elektrárna Three Mile Island jela téměř na plný výkon a na zaseklý pojistný ventil se přišlo až po dvou hodinách a dvaceti minutách, kdy už bylo pozdě. Z toho prvního incidentu existovala zpráva, která ale přes vedení odpovědné firmy nedoputovala k operátorům zařízení, kde tento typ ventilu měli také. Kdyby se to vědělo, možná by se obsluha vydala osobně zkontrolovat polohu pojistného ventilu dřív a nenechala se zmást kontrolkou.

Důležitou okolností je také fakt, že v náhlé stresové situaci neměla obsluha klíč, podle kterého by mohla vytřídit kritické alarmy od těch nepodstatných.

Elektrárna sama se snažila obsluze sdělit, co se děje. Komunikačním prostředníkem byla jehličková tiskárna, která v běžném provozu stíhá reporty pohodlně tisknout. Teď se ale utvořila dvouhodinová tisková fronta. Během tisku došlo k zašmodrchání papíru a část reportů zůstala nevytištěna.

Aby toho nebylo málo, tak tím, že se soustrojí dostalo dalece mimo normální stav, některé ukazatele vyběhly mimo stupnici a neposkytovaly operátorům žádnou informaci, tedy kromě toho, že je něco zatraceně špatně.

Pro další pokračování je dobré alespoň v kostce nastínit, k čemu vlastně došlo. Přeskočme úplné prapočátky incidentu a zmiňme jen to, že důležitou součástí byl výpadek čerpadla v sekundárním okruhu. Sekundární okruh přestal z primárního odebírat teplo. V primárním okruhu narůstala teplota a tlak.

Fatálním omylem obsluhy bylo, že se z nějakého důvodu domnívala, že v primárním systému je víc vody, než je zdrávo – operátoři se báli, že jim okruh zatvrdne. A začali vodu z primárního okruhu odpouštět. A ze stejného důvodu vypnuli i automaticky spuštěné havarijní chlazení. Jejich výcvik z ponorky jim velel zabránit zatvrdnutí.

Potrubí v elektrárně Three Mile Island. Snímek byl pořízen 3. dubna 1979.
Potrubí v elektrárně Three Mile Island. Snímek byl pořízen 3. dubna 1979.

Ve skutečnosti ale reaktor trpěl nedostatkem chladicí vody. Jak totiž v primárním okruhu narůstal tlak, otevřel se pojistný ventil, aby tlak upustil. Situace se nezlepšovala, reaktor se sám odstavil, jenže ventil zůstal zaseklý v otevřené poloze.

Poškozené palivové tyče.
Poškozené palivové tyče.

Chladicí voda v reaktoru se stále ohřívala zbytkovým teplem a začala se měnit na páru a ventilem unikat do prostoru reaktorovny. V nechlazeném reaktoru se začala tavit část palivových tyčí, radioaktivní pára a její kondenzát začaly zamořovat vnitřní prostředí elektrárny. V reaktoru se kvůli vysoké teplotě začal vytvářet vodík, což způsobilo malou explozi, která však nevedla k fatálnímu poškození vnějšího obalu. Únik radioaktivních plynů mimo elektrárnu byl vyhodnocen jako neškodný.

Každopádně reaktor byl částečně roztaven a v troskách. Stejně jako důvěra Američanů v bezpečnost jaderné energetiky.

Společenský kontext

Havárie v Three Mile Island je pozoruhodná i tím, že jako na potvoru těsně před ní šel do kin film Čínský syndrom s Jane Fondovou, Michaelem Douglasem a Jackem Lemmonem. Film pojednává o nehodě v jaderné elektrárně. Lepší reklamu si filmaři mohli těžko přát.

Mimochodem, ve filmu se můžete podívat, jak tak vypadá velín elektrárny, včetně nešťastné jehličkové tiskárny. Ta ve filmu svou úlohu stíhá dobře.

Název filmu Čínský syndrom se zdá podivný, příběh nemá s Čínou nic společného. Čínský syndrom je jakési podobenství či nepřesná představa o tom, co se stane, když se v USA roztaví jaderný reaktor: tavenina se bude propalovat skrz Zemi, až vyteče na druhé stráně zeměkoule, tedy v Číně. Což není možné, jednak na druhé straně zeměkoule proti USA neleží Čína, jednak by se tavenina zastavila u zemského jádra (ale zřejmě už dřív).

Evakuace

Nehoda na Three Mile Island přiměla mezi 30. březnem a 4. dubnem k dobrovolnému opuštění domova na 144 tisíc obyvatel (pokud vás zajímají detaily, pak zde je studie o evakuačním chování). Čím blíže lidé žili elektrárně, tím spíše odjeli.

Dobrovolná evakuace začala v pátek 30. března, kdy se na veřejnost dostaly informace, že situace v elektrárně se zhoršila. Že je něco jinak než obvykle, dokazovaly chladící věže, ze kterých nestoupala žádná pára. A přestože oficiální místa ujišťovala obyvatele, že vše je pod kontrolou, informace o úniku radioaktivity do ovzduší na lidi působila přesně opačně (a jak potvrzuje prezidentská vyšetřovací komise, věci pod kontrolou rozhodně nebyly). Následně guvernér doporučil, aby děti a těhotné ženy z okolí osmi kilometrů od elektrárny odjely z oblasti, což si lidé přeložili jako pokyn, že bude lepší odjet.

Prezident James Carter při vizitě velínu Three Mile Island 1. dubna 1979.
Prezident James Carter při vizitě velínu Three Mile Island 1. dubna 1979.
Zdroj | NRC

Pozoruhodné je, že přestože se do pohybu dalo velké množství lidí, na dálnicích nedošlo k nějakému výraznému nárůstu nehod či úmrtí, které by souvisely s panickým úprkem. Roli mohlo hrát to, že šlo o dobrovolnou a postupnou evakuaci rozloženou v čase, nikoli o nařízený odchod k jasnému okamžiku či hromadný panický útěk.

Každopádně atmosféra na místě byla napjatá, a aby se zabránilo panice, přijel místní uklidnit sám prezident James Carter, který – aby dokázal, že situace je pod kontrolou – si prvního dubna nechal ukázat velín elektrárny. Na místní to skutečně zapůsobilo a panika mezi obyvateli z okolí elektrárny opadla. Důvěra v bezpečnost jaderné energetiky ale zůstala otřesena.


reklama

 
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

28.3.2022 09:32
zachovat si chladnou hlavu v extémní situaci a nezmatkovat, dokáže jen minimum lidí ,to se nedá naučit, ¨
jiná situace je na trenažeru a jiná na skutečném velíně, chci říci ,že třeba na trenažéru operátor situaci zvládne a v reálu selže,
jedna porucha vyvolá lavinu dalších a každý kdo byl při nějaké nehodě na velíně to zná,
někdy se vše smele tak rychle ,že obsluha nestačí udělat nic, pro zabránění nehody,
ani havárie Černobylu nemusela být
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2022 09:34
Zvláštní je, že pí Drábová hovoří přesný opak. Ta havárie byla zažehnána právě velmi profesionálním zásahem obsluhy.
Odpovědět
Martin  Mach Ondřej

Martin Mach Ondřej

28.3.2022 09:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Dobrý den,

ano, problesklo to v našem rozhovoru s paní Drábovou. Ale když si její odpověď přečtete pozorně, není to tak, že by o nic nešlo:

"Samozřejmě, kdyby nedošlo k chybám, nedošlo by k těžké havárii. Ale ten základní cíl, neohrozit lidi a okolí elektrárny, byl naplněn beze zbytku."

Více viz Teplárenství by mohlo přejít od uhlí k malým jaderným reaktorům, říká Dana Drábová.

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2022 11:03 Reaguje na Martin Mach Ondřej
"Když je elektrárna dobře vyprojektovaná, dobře postavená, a má personál, který v dramatické situaci nezpanikaří a ví, co má dělat".
Tak nevím.
Odpovědět
va

vaber

28.3.2022 09:42
paní Drábovou jsem kdysi na velíně viděl ,ale nezmáčkla jediný knoflík , ta nebyla nikdy operátor na velíně
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.3.2022 09:49 Reaguje na vaber
:-).
@MMO: Děkuji za zajímavý článek.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2022 11:05 Reaguje na vaber
Právě proto, že nikdy nebyla operátorem ve velíně, tak nemá co kde mačkat.
Policajt nebo soudce, který vyšetřuje havárii kamiónu, nemusí mít praxi jako kamioňák.
Odpovědět
va

vaber

30.3.2022 10:00 Reaguje na Pavel Hanzl
po bitvě je každý generál,
již staří Řekove říkali ,, Hic Rhodus, hic salta,,
Odpovědět
JM

Joska Malý

28.3.2022 17:23
Text mi připadá poněkud tendenční. Nevyplývá z něj, že by operátoři jednali zmatečně, či v jakém jsou emočním rozpoložení, ač ze zpetneho pohledu delali chyby. Pokud předtím obsluhovali reaktory na ponorce, museli býti velmi dobře vycvičení na krizové situace. Spíše to vypadá, že byli nedostatečně přeškoleni a stále se chovali jakoby na ponorce. Logicky priority u reaktoru ponorky a elektrárny budou jiné. Dále to též svědčí pro konstrukční chyby signalizace na velíně a ventilu.
Odpovědět
PK

Pavel Karel

29.3.2022 09:36
Článek bych nechal nazpaměť naučit technokratům a fanatikům do lidské techniky a technologie typu Drábová a Wagner, protože to jsou lidé doslova životu nebezpeční - bezhlavá víra ve fyzikální zákony a inertnost prostředí je v naprostém kontrastu s reálným životem, ve kterém se podmínky mění nejen v důsledku nečekaných přírodních procesů (Fukushima), ale především díky nepředvídatelné sociální komplexitě lidského druhu (Three Mile Island, Černobyl, Fukushima...a jistě i plno dalších havárií, které se povedlo ututlat). Navíc i bezvadně fungující JE stále produkuje radioaktivní odpad, se kterým si lidstvo ani po téměř století od zprovoznění první JE stále neví rady. Wagner "zkoumá" jeho využití celý svůj život v teple výzkumáku s nulovým výsledkem. Tak aspoň už 20 let chrlí chvalozpěvy na jadernou energii do médií a na různých konferencích a z gusta bagatelizuje rizika, která z provozu JE přirozeně plynou (ostatně jako ze všeho, co kdy vymyslel člověk)...asi se bojí, aby mu to výzkumné pracoviště na stará kolena nezrušili :D
Odpovědět
LB

Lukas B.

29.3.2022 11:01 Reaguje na Pavel Karel
"bezhlavá víra ve fyzikální zákony" - tak to mě věru pobavilo. díky!

radioaktivní odpad z elektráren - to je takový umělý pseudoproblém (mnohem zajímavější je třeba historický velmi nekvalifikovaně skládkovaný materiál ze zdravotnictví, to jsou ty pověstné díly s rentgenů pohozené na černé skládky někam do roklí za město a pak odtahané zvědavými dětmi někam k pískovišťatům).

mrtví v souvislosti s haváriemi jaderných elektráren (tj. zejména a vlastně fakticky pouze černobyl) - prameny a odhady se liší až o dva řády (nápadně to vlastně připomíná statistiky mrtvých na covid a s covidem) a zní to strašidelně. ale když se do dá do porovnání třeba s roční sumou obětí neštěstí při těžbě uhlí (a klidně si k těm černobylákům můžeme přičíst i oběti neštěstí při těžbě uranu a třeba to přepočíst to na kilowatthodinu), vychází jaderná energetika jako docela fajn volba - pro lidské životy i pro krajinu.
Odpovědět
EN

Emil Novák

29.3.2022 21:47 Reaguje na Pavel Karel
1) Ti vaši "technokrati a fanatici" obsah článku dávno znají, dokonce by dokázali připojit ještě více podrobností nejen o této havárii.
2) "Bezhlavá víra ve fyzikální zákony" dokazuje že o vědě nemáte ani páru, takže víra zbývá spíš jen vám, pravděpodobně v zelené náboženství.
3) Doporučoval bych vám abyste si zjistil, co ve skutečnosti pan Wagner dělá, ať těch nesmyslů plácáte o něco méně. Využití radioaktivního odpadu to opravdu není. A zjevně když nemáte nejmenší tušení co vlastně dělá, tak těžko můžete vědět, jaké to má výsledky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.3.2022 09:10 Reaguje na Emil Novák
Pane Nováku, mám tu tři příspěvky a vůbec jste mě nezdupal!!
Cítím se diskriminován a budu si stěžovat v redakci Ekolistu!
Odpovědět
EN

Emil Novák

30.3.2022 09:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Vaši stížnost bezvýhradně podporuji, protože existuje aspoň nepatrná šance, že díky ní tento zoufalý pokus o trolling nezůstane bez odezvy a konečně bude takovým trollům jako vy omezen přístup do diskusí, čímž se normálním diskutujícím značně uleví.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.3.2022 08:35 Reaguje na Emil Novák
Jako petrohradský troll jsem placen v rublech (což je nejtvrdší měna světa) a tím mám přístup úplně všude, jen mě nenapadá nějaká pořádná cypovina, kterou bych vás zdvihl. Ale nebojte, vsjo bůdět.
Odpovědět
EN

Emil Novák

31.3.2022 08:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Jsem si naprosto jistý, že vás nikdo neplatí, že jste prostě jen typický: https://cs.wikipedia.org/wiki/U%C5%BEite%C4%8Dn%C3%BD_idiot
Odpovědět
kk

karel krasensky

15.4.2022 16:00
U článku se mi nejvíc líbí foto Cartera jak to okem znalce a profíka zkoumá.Znalec JE stejně jako Hanzl.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist