https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/teplarenstvi-by-mohlo-prejit-od-uhli-k-malym-jadernym-reaktorum-rika-dana-drabova
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Teplárenství by mohlo přejít od uhlí k malým jaderným reaktorům, říká Dana Drábová

1.2.2022 16:20 | PRAHA (Ekolist.cz)
Malé reaktory by mohly posloužit jako náhrada uhlí v teplárenství. V Československu už se s tím počítalo, jen se to nikdy nedotáhlo do realizační fáze.
Malé reaktory by mohly posloužit jako náhrada uhlí v teplárenství. V Československu už se s tím počítalo, jen se to nikdy nedotáhlo do realizační fáze.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Jaderná energetika se po letech hibernace dostala opět do centra pozornosti. Má být jádro tím zdrojem, který zajistí dlouhodobou dostupnost energie v Česku, v Evropě a ve světě? V rozhodování o něm hraje roli rostoucí poptávka po energii a současné zvyšování klimatických závazků. A protože vlna zájmu o jadernou energetiku v 70. letech minulého století byla způsobena velkými výkyvy v ceně ropy, můžeme se ocitnout v podobné situaci i s plynem, připomíná v rozhovoru Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
 
Jaké jsou výhody a nevýhody jaderné energetiky z pohledu roku 2022?

Z pohledu dnešní doby má jaderné energetika jednu nepopiratelnou výhodu: je to nízkoemisní zdroj.

Dana Drábová je česká jaderná fyzička, lokální a regionální politička. Od roku 1999 je předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Od roku 2010 je také místostarostkou Pyšel a v letech 2016 až 2017 zastupitelkou Středočeského kraje. Dříve pracovala v Centru hygieny záření Institutu hygieny a epidemiologie – později Státního zdravotního ústavu – kde se zabývala ochranou před škodlivými účinky ionizujícího záření. Od roku 1992 byla zástupkyní vedoucího Ústředí radiační monitorovací sítě České republiky. V letech 1995–1996 byla ředitelkou odboru havarijní připravenosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, v 1996–1999 pak ředitelkou Státního ústavu radiační ochrany.
Dana Drábová je česká jaderná fyzička, lokální a regionální politička. Od roku 1999 je předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Od roku 2010 je také místostarostkou Pyšel a v letech 2016 až 2017 zastupitelkou Středočeského kraje. Dříve pracovala v Centru hygieny záření Institutu hygieny a epidemiologie – později Státního zdravotního ústavu – kde se zabývala ochranou před škodlivými účinky ionizujícího záření. Od roku 1992 byla zástupkyní vedoucího Ústředí radiační monitorovací sítě České republiky. V letech 1995–1996 byla ředitelkou odboru havarijní připravenosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, v 1996–1999 pak ředitelkou Státního ústavu radiační ochrany.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Z hlediska emisí v celém životním cyklu jaderné elektrárny je více než srovnatelný s obnovitelnými zdroji energie. Je mnohem lepší než uhlí a mnohem lepší než plyn. Tím pádem stojí za promyšlení, jakou roli má hrát jaderná energetika v dodržení klimatických závazků, ke kterým Česká republika, Evropa a svět postupně přistupuje.

I kdybychom zapomněli na omezování vlivu člověka na klima, stejně se musíme připravit na to, že fosilní paliva nebudou schopná v dohledné době pokrývat veškeré energetické potřeby lidstva. A civilizace je stále závislá na fosilních palivech. V roce 2019 představovala 84 % spotřeby primárních zdrojů, výrobu elektřiny pokrývala fosilní paliva ze 64 %.

Ať děláme, co děláme, tenhle podíl se celosvětově nedaří snižovat…

A nevýhody?

Nevýhoda jaderné energetiky je, že je velmi kontroverzně vnímána. Je velmi obtížné dospět k dohodě, že nám může a má pomoci ve vytváření energetického mixu.

Jaderná energetika je totiž spojena s řadou symbolů, které v naší pravé mozkové hemisféře vytvářejí příběhy, které jsou pro řadu lidí neakceptovatelné. Je to svým způsobem velmi podobné situaci, kdy pravá mozková hemisféra říká lidem, že ačkoli očkování zachránilo miliony životů, je to i něco, čeho bychom se měli obávat.

Odvrácenou stranou jaderné energie je radioaktivita, jaderné havárie a možné zneužití pro výrobu zbraní.
Odvrácenou stranou jaderné energie je radioaktivita, jaderné havárie a možné zneužití pro výrobu zbraní.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Tenhle strach je iracionální. Ale nedá se nad ním mávnout rukou. Strach z jaderné energie existuje a vytváří postoje lidí. A zbavit jadernou energetiku negativních konotací je velmi obtížná záležitost. Vidíme, že třeba v Německu se to nepodařilo.

A myslíte, že je to jenom o postojích a symbolech?

Z valné části ano.

Řekněme si příklad: pro bezpečné uzavření palivového cyklu, tedy pro bezpečné uložení vyhořelého paliva, existuje technické, inženýrské řešení. Ale společnost ho prostě ‚nekoupí‛. Protože ho má neustále spojeno s představou, že odpady uložené 500 metrů pod povrchem nějakým způsobem doputují na zemský povrch a něco tam způsobí. Neracionalní, ale těžko vyvratitelný postoj.

Neracionální je to proč? Jediné trvalé úložiště vyhořelého paliva se dokončuje ve Finsku, takže zkušenosti ještě nemáme.

To máte pravdu.

Ale na druhou stranu existuje analogie: reaktor opravdu přírodní, který fungoval v lokalitě Oklo v Gabonu někdy před dvěma miliardami let. A ten nám ukazuje to, co známe z laboratoří. Ty radionuklidy, kterých se veřejnost nejvíce obává, mají velmi nízkou mobilitu. Nedoputovaly víc než několik desítek metrů od místa, kde štěpná reakce probíhala. Naprosto bez jakýchkoli inženýrských bariér, bez toho, že by byly uloženy hluboko pod zemským povrchem.

Prohlídka prvního hlubinného úložiště jaderného odpadu ve finském Onkalo.
Prohlídka prvního hlubinného úložiště jaderného odpadu ve finském Onkalo.
Foto | IAEA Imagebank / Flickr

Zmínila jste světovou závislost na fosilních zdrojích energie. Myslíte, že se jaderná energie bude ve světě využívat více?

To už se děje. Velmi ambiciózní program mají země jako je Čína a Indie. Koneckonců i Rusko. Uvidíme, jestli se na trajektorii ambiciózního jaderného programu vrátí i Jižní Korea a Japonsko.

Přestože je Japonsko země, která má s odvrácenou tváří jaderné energie opravdu ošklivou zkušenost, tak si uvědomuje, že si bez ní dlouhodobě neporadí. Snaží se vytvořit takové podmínky, aby lidé v Japonsku nabyli alespoň přijatelné důvěry v to, že výhody té technologie převáží její rizika.

Teď jste narazila na tu odvrácenou stranu, kterou já bych zařadila i mezi jasné nevýhody jaderné energetiky. A to je síla zdroje, která vede občas k haváriím…

Cokoli člověk vytvoří, je náchylno k tomu, že to způsobí nějaký problém. Protože jsme lidé omylní a v každém projektu je zakomponována nějaká slabina.

Na druhou stranu, když se podíváme na skoro sedmdesátiletou historii jaderných elektráren, jejich bezpečnostní statistiky jsou v porovnání s jinými způsoby, jakými si opatřujeme energii, vynikající. Zejména v porovnání s uhlím.

Jenom jedno jediné protržení přehrady Banqiao v Číně napřímo zabilo několik desítek tisíc lidí. To jaderná energetika není schopná udělat.

Protržení přehradní nádrže Pan-čchiao v Číně v roce 1975 bylo způsobeno dvoutisíciletou vodou. Způsobilo třetí nejsmrtelnější záplavu v historii.
Protržení přehradní nádrže Pan-čchiao v Číně v roce 1975 bylo způsobeno dvoutisíciletou vodou. Způsobilo třetí nejsmrtelnější záplavu v historii.
Zdroj | ResearchGate

Motiv obav je ale s jadernou energetikou spojený, je námětem pro filmy a knihy. Četla jste třeba Prométhea v plamenech? Co na ten román říkáte?

Četla. Je to nadměrně katastrofická, ale výborně zpracovaná kniha. Scénář, který tam autoři popisují, je ale pro jadernou elektrárnu naprosto hypotetický. S jednou jedinou výjimkou, a to je Černobyl. Protavení obsahu aktivní zóny jaderného reaktoru někam, čemuž se říká čínský syndrom, je ale záležitost, ke které nedošlo ani v Černobylu.

Ta kniha vyšla v roce 1975 a jakoby předpověděla havárii v Three Mile Island v roce 1979. O téhle havárii se málo mluví – v tom smyslu, že to bylo ukázkové zvládnutí těžké havárie. Přestože se roztavilo 60 % paliva v reaktoru, nedošlo k ohrožení lidí. Ani personálu, ani lidí v okolí. A únik z elektrárny byl minimální.

Three Mile Island je pro nás vlastně referenční havárií. Šlo o tlakovodní reaktor chlazený lehkou vodou, tedy reaktor z té rodiny, jako provozujeme u nás, i když od jiného dodavatele. Ukazuje se, že tlakovodní reaktory jsou velmi robustní a velmi odolné i v situaci, která je velmi nepříjemná.

A to byl reaktor Three Mile Island čisté druhé generace bez jakýchkoli bezpečnostních vylepšení nebo opatření, na která jsme dnes v automatu zvyklí. A přesto byla ta havárie zvládnuta excelentně. Takže se ukazuje, že je to možné. Když je elektrárna dobře vyprojektovaná, dobře postavená, a má personál, který v dramatické situaci nezpanikaří a ví, co má dělat.

Jaderná elektrárna Three Mile Island, Pensylvánie, 1979. Řídicí místnost TMI-2 několik dní po začátku havárie. Muž v popředí s helmou na hlavě je Charles Gallina, inspektor americké Komise pro jaderný dozor. Dva muži nad Gallinou jsou Craig Faust a William Zewe, kteří byli v době havárie ve službě.
Jaderná elektrárna Three Mile Island, Pensylvánie, 1979. Řídicí místnost TMI-2 několik dní po začátku havárie. Muž v popředí s helmou na hlavě je Charles Gallina, inspektor americké Komise pro jaderný dozor. Dva muži nad Gallinou jsou Craig Faust a William Zewe, kteří byli v době havárie ve službě.
Licence | Volné dílo (public domain)

Přesto americká prezidentská komise vyšetřující havárii v Three Mile Island konstatovala závažné nedostatky jak v reakci personálu na havárii, tak v postupech, které měly kvalitní reakci zajistit…

Samozřejmě, kdyby nedošlo k chybám, nedošlo by k těžké havárii. Ale ten základní cíl, neohrozit lidi a okolí elektrárny, byl naplněn beze zbytku.

Zohledňují se chyby, které vedly k jednotlivým haváriím, v každodenním provozu jaderných elektráren?

Velmi. Klasickým příkladem je reakce na tu zatím poslední havárii v japonské Fukušimě. Proběhly a dodneška probíhají takzvané zátěžové testy, které se nesoustředí jenom na extrémní přírodní jevy, jež havárii ve Fukušimě odstartovaly, ale zaměřují se na dva základní úkoly, které jsou pro jadernou energetiku jako dvě přikázání.

První přikázání je natlačit různými opatřeními a nástroji pravděpodobnost, že dojde k poškození paliva v reaktoru, na co nejnižší dosažitelnou úroveň. Ta pravděpodobnost ale nikdy nebude nulová, to je třeba otevřeně říkat.

A druhé přikázání je, aby v případě, že dojde k poškození paliva, byly po ruce nástroje, díky kterým bude nejhorším důsledkem havárie zničení samotného zařízení, ale bez důsledku na lidi a okolí elektrárny.

Tohle jsou dvě věci, kde se celá jaderná komunita, včetně jaderného dozoru, stále snaží o zvýšení bezpečnosti, a to jak v prevenci, tak v odezvě.

Jaderná elektrárna v japonské Fukušimě po havárii.
Jaderná elektrárna v japonské Fukušimě po havárii.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Greenpeace

Měla havárie ve Fukušimě nějaký přímý dopad i na české jaderné elektrárny?

Z hlediska přímých příčin havárie spíše ne, protože Česká republika má to štěstí, že leží v seizmicky a tektonicky velmi klidné oblasti, a záplavové vlny jsou z hlediska lokalizace našich elektráren vyloučeny.

Na druhou stranu i z hlediska přírodních jevů jisté poučení pro naše jaderné elektrárny vyplynulo. Elektrárny jsou projektovány na extrémní vítr, déšť i sníh, i na určitou požadovanou seismickou odolnost. Ale byly projektovány v klidnějším období z hlediska těchto jevů. Došlo tedy k přepočítání odolnosti důležitých systémů a staveb na přírodní jevy ne s pravděpodobností jednou za sto let, ale s pravděpodobností jednou za deset tisíc let.

Dnes můžeme říci, že tornádo o síle F4 (podle Fujitovy stupnice) v těch původních projektech zohledňováno nebylo, protože jednou za sto let se tady F4 nevyskytuje.

Tornádo o síle F4 by pravděpodobně znamenalo těžké poškození stavebních konstrukcí v elektrárnách, ale nemělo by dojít ohrožení bezpečnostních funkcí.
Tornádo o síle F4 by pravděpodobně znamenalo těžké poškození stavebních konstrukcí v elektrárnách, ale nemělo by dojít ohrožení bezpečnostních funkcí.

Jak silnému tornádu Temelín a Dukovany odolají?

Naše elektrárny jsou projektovány na to, že bez újmy na výrobě odolají tornádu o síle F2. Přepočtem jsme dospěli k tomu, že tornádo o síle F4, které jsme tu loni zažili, by znamenalo těžké poškození stavebních konstrukcí v elektrárnách, ale neznamenalo by ohrožení bezpečnostních funkcí.

To znamená, že reaktory by se odstavily, a byl by dostatek způsobů, jak jim zajistit chlazení. Což je to základní, co pro elektrárnu musíte zajistit, když se dostane do potíží. Tohle by samozřejmě byla priorita a všechny analýzy ukazují, že by to bylo naplněno.

Druhý problém je, že kdyby k něčemu takovému došlo, byla by elektrárna dlouhodobě mimo provoz. Bezpečně, ale mimo provoz. Což vzhledem k tomu, že naše jaderné elektrárny, jak Dukovany, tak Temelín, jedna každá pokrývá 10 % naší spotřeby proudu, by asi nebylo nic příjemného.

Je třeba z důvodu chlazení nějaké maximum jaderných bloků, které může v Temelínu a Dukovanech stát?

Pro obě elektrárny je spočítán maximální výkon, který v dané lokalitě může v jednu chvíli být v provozu. Pro Dukovany stanovilo hodnocení vlivu na životní prostředí, že maximální výkon provozovaný v daném okamžiku může být 3250 MW elektrických. Z toho vyplývá omezení, že ta dukovanská pětka, pokud se bude stavět, musí mít výkon do 1200 MW. Protože se tam počítá ještě po 5 let, možná 10 let se souběhem s provozovanými bloky, které mají 2000 MW, takže zbývá 1200 MW.

Pro Temelín si tu horní hranici nepamatuji, ale když se plánovalo dokončení dalších dvou bloků, bylo spočítáno, že by se tam daly bez problémů umístit francouzské reaktory, to znamená 2 x 1650 MW, plus ty stávající, tzn. 2 x 1000 MW.

Maximální počet reaktorů, které mohou v Temelínu a Dukovanech stát, je dán tím, jak budou velké. A jestli je pro ně zajištěno dostatečné chlazení.
Maximální počet reaktorů, které mohou v Temelínu a Dukovanech stát, je dán tím, jak budou velké. A jestli je pro ně zajištěno dostatečné chlazení.
Foto | Jan Stejskal / Ekolist.cz

Takže kdyby se uvažovalo o dalším využití jaderné energetiky v České republice, stavělo by se nejdříve v těchto lokalitách do naplnění té kapacity?

To hodně záleží na tom, zda a případně kdy budou k dispozici reaktory menších výkonů. Pro ty velké reaktory, myslím tím okolo 1000 MW, už tak dobrou lokalitu nemáme. Ne že bychom neměli žádnou, ale nemáme tak dobrou, jako jsou Dukovany a Temelín. Bylo by tedy neracionální je nevyužít. Pokud se tedy budou ty velké reaktory stavět. Ony pro Českou republiku nejsou ideální.

Já s nadsázkou říkám, že tak dobré bloky, jako jsou Dukovany 1–4, ještě dlouho mít nebudeme. Pro Českou republiku je 500 MW na jeden blok optimální výkon. A samozřejmě, že se česká přenosová soustava naučila pracovat i s těmi 1000 MW v Temelíně, ale z hlediska naší přenosové a distribuční sítě by byly fajn menší výkony.

A kam teď směřuje jaderný výzkum? Jaká nejnovější vylepšení můžeme čekat?

Hodně pozornosti je věnováno právě těm takzvaným malým reaktorům s výkonem 10–300 MW. Byly by jednodušší na organizaci výstavby. A mají jednu velkou výhodu: na začátku nepotřebujete tak velkou počáteční investici.

V konečném důsledku vyjde kilowatthodina z toho malého reaktoru na výrobní náklady srovnatelně, nebo i mírně dražší. Ale výhoda je, že cena peněz, se kterou musíte na začátek počítat, není taková rána jako pro velký reaktor.

Malé reaktory by mohly posloužit jako náhrada uhlí v teplárenství. V Československu už se s tím počítalo, akorát se to nikdy nedotáhlo do realizační fáze, protože to ‚zatracené uhlí‛ bylo prostě levné.

Model malého modulárního reaktoru.
Model malého modulárního reaktoru.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Ale atraktivnost jádra vzrůstá, protože pro teplárenství není ani plyn nic příjemného. Za prvé není nízkoemisní, a za druhé ho prostě nemáme. A něco, co nemáte, vás vždycky nakonec vyjde draho.

To znamená, že uhlí v teplárenství by mohlo být nahrazeno jadernou energií?

Je to jedna z možností.

Jaderná energetika má obrovské náklady, i proto bude výstavbu nového bloku v Dukovanech plně financovat stát. Čím to je, že takto drahá výroba elektřiny se nám vyplatí?

Co bude napájet vaši žárovku v roce 2045?
Co bude napájet vaši žárovku v roce 2045?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Úkolem státu je zajistit naplňování nějaké společenské smlouvy, když to řeknu trochu vznešeně. A do té společenské smlouvy patří, že lidi budou mít k dispozici dostatek energie za alespoň trochu snesitelnou cenu. Co je snesitelná cena, o tom můžeme i ve světle loňského podzimu vést docela intenzivní diskuze.

Postaví-li se jaderný blok, a popřípadě více menších reaktorů, jde stát na jistotu. Protože ví, že jaderný zdroj stabilní dodávku elektřiny zajistí.

Může se docela dobře stát, že dojde k nějakému průlomu třeba ve skladování elektřiny, že potřeba toho takzvaně velkého zdroje pro základní zatížení bude menší. Ale to dneska nevíme. A úkolem státu je s rozumnou pravděpodobností zajistit, aby až v roce 2040 přijdete k vypínači a rozsvítíte, že se žárovka opravdu rozsvítí.

Já se ještě vrátím k té ceně. My někdy máme tendenci se děsit nad finančními náklady a neuvažovat o hodnotě. Hodnota té stabilní dodávky proudu je velmi vysoká a je to strategická záležitost. A do té strategické oblasti vám nemůžou vstupovat jenom finanční náklady. Do hry by měla vstoupit dopadová analýza toho, co se stane, když se nové bloky nepostaví.

A tu ČR má?

Já si myslím, že ano, jen se o tom málo mluví. Ale takové instituce jako EGÚ Brno takovéhle věci zpracovávají.

Ještě se vrátím k tomu výzkumu. Malé reaktory jsou jedna oblast. Ony nejsou zase až tak něco nového, protože nám jich plove po světových mořích několik stovek. Ale převést reaktor z ponorky nebo z letadlové lodi na pevninu přece jenom vyžaduje jisté úsilí, i z hlediska bezpečnostních parametrů. Nejenom bezpečnosti jako takové, ale i zabezpečení, co se týká jakéhokoli možného zlovolného činu.

Jaderná ponorka amerického námořnictva.
Jaderná ponorka amerického námořnictva.

Druhá oblast jsou takzvané reaktory čtvrté generace. Pokud bychom setrvali na současných technologiích, byť i v malých reaktorech, pak uranu není na Zemi tolik, aby mohl podporovat masivní rozšíření technologií založených na štěpení uranu 235.

Pokud má jaderná energetika lidstvu poskytnout řešení, jak si zajistit dostatek energie, musí se posunout k technologiím, které budou využívat i štěpení jader 238, popřípadě thoria. Mluvím o takzvaných rychlých množivých reaktorech, které využívají štěpení ne pomalými, ale rychlými neutrony. Množství štěpitelného materiálu by bylo řádově vyšší, než je tomu pro současný uran 235.

Ale zase je to jenom přemostění, protože jednou rozštěpené jádro už zpátky nedáte. Ano, ty reaktory mají v názvu množivé, a částečně si budou schopné vyrábět štěpné izotopy, které budou dále využitelné jako palivo.

Ale jestli nám jádro má vyřešit energetický hlavolam, jediná cesta je jaderná fúze. A tam se výzkum začíná velmi zintenzivňovat, vidíme to ve Spojených státech a vidíme to taky v jihovýchodní Asii.

Nestalo se tedy to, že by ubylo financování jaderného výzkumu v souvislosti s rozvojem obnovitelných zdrojů energie?

Nezdá se mi.

Co je ale dlouhodobě podfinancované, je právě ta jaderná fúze. To je ale částečně způsobeno tím, že přestala zajímat vojenský sektor, když dospěl k naplnění svých vojenských cílů, co se týká jaderných zbraní.

Jestli má jádro vyřešit energetický hlavolam, jediná cesta je jaderná fúze. Pohled do tzv. tokamaku, v němš probíhá jaderná fúze.
Jestli má jádro vyřešit energetický hlavolam, jediná cesta je jaderná fúze. Pohled do tzv. tokamaku, v němš probíhá jaderná fúze.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Je slabým místem jaderné energetiky, že několik klíčových úkonů v jejím využití se dělá pouze v několika zemích? Radek Škoda z ČVUT uváděl před lety, že přeměnu rudy na palivo umí pouze 6 zemí světa, výrobu palivových článků 14 států a komerční recyklaci paliva umí pouze jeden stát. Hraje to roli pro rozhodování o využití jaderné energetiky?

Ono je to dáno nikoli tím, kdo umí či neumí, ale jestli se to vyplatí.

V Česku by jistě nemělo smysl postoupit v první části palivového cyklu někam dál než za žlutý koláč“, i když jsme tu uranovou rudu měli. Třeba obohacovací závody jsou tak energeticky náročné, že jsou až na výjimky provozovány nějakým konsorciem, jsou to společné podniky pro řadu zemí.

Pro výstavbu nového bloku v Dukovanech se mluví o využití českých firem. Máme v ČR dost firem, které se výstavbou jaderné elektrárny zabývají a mohly by být dodavateli pro výherce tendru? Ptám se proto, že například ve Finsku u výstavby 3. bloku elektrárny Olkiluoto to byl problém.

To je takový trochu neuralgický bod, že se v Evropě dlouhou dobu nestavělo. A tím pádem se podniky přeorientovaly někam jinam.

Jistěže by bylo lepší, kdyby výstavba plynule pokračovala, ale v jistou chvíli v 90. letech byl trh nasycen. Země, které byly schopny stavět a provozovat jaderné elektrárny, jich měly dost. Zejména se bavíme o Francii. Tím pádem nastala diskontinuita.

Pohled na jaderný reaktor.
Pohled na jaderný reaktor.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Ale na druhou stranu si uvědomme, že Evropa postavila 150 jaderných bloků (které už ne všechny jsou v povozu). Ano, byla tam řada věcí, které se musely řešit za pochodu, ale tak to s průmyslem je.

Jestliže pro průmysl a zejména pro mladé lidi budeme mít dobrý projekt, a jaderná energetika je v každém případě hi-tech, tak nevidím důvod, proč by do takového projektu nepřišli a neodvedli stejně vynikající práci, jako jejich otcové nebo dědové na stavbě šesti jaderných bloků u nás.

Výstavba nejnovějšího nového reaktoru v Evropě ve finské elektrárně Olkiluoto byla provázena mnoha obtížemi a spuštění se zpozdilo o 13 let. Náklady se odhadují na 11 miliard eur. Kritici to považují za velký neúspěch jaderné energetiky. Jak se na to díváte vy?

Asi bych neřekla neúspěch, ale bezesporu to byla trnitá cesta. Bolelo to, byla tam spousta věcí, které se nedařily, to zajisté. Je to daň za velikost toho reaktoru (1600 MW), za to, že je to opravdu první svého druhu s takto velkým výkonem. Za to, že se Finové nechali Arevou přesvědčit, že projekt, se kterým šli do výběrového řízení, nebyl úplně hotový, doladí za pochodu.

Ale na druhou stranu, blok jde nyní do provozu…

Jaderný reaktor na finském ostrově Olkiluoto.
Jaderný reaktor na finském ostrově Olkiluoto.
Licence | Volné dílo (public domain)

Už jste zmínila úložiště. Je vůbec možné mít pro jaderné úložiště materiály, které mají vydržet tisíciletí? Chápu, že základem je jeskyně. Ale co ty další materiály? Záleží na nich?

To víte, že záleží, každá bariéra je velmi důležitá. A neustále probíhají ověřovací práce na materiálech, které pro kontejnery čas zrychlují. Vytvářejí takové prostředí, kde jsou vidět degradační mechanismy v daleko kratším čase, ale je to rozfázováno tak, aby to simulovalo stovky a tisíce let.

Kdy je nejlepší doba se stavbou úložiště začít? Není lepší počkat do poslední chvíle, kdy bude více zkušeností s výstavbou úložiště z jiných zemí, nebo je potřeba začít co nejdříve, abychom výstavbu stihli včas?

Víte, mě připadá, že jaderný průmysl se trochu chytil do vlastní pasti, když před 30, 40 lety naskočil na argumentaci, že vyřešení konce palivového cyklu je Achillova pata. A začal se za tím řešením hnát, i když dlouhodobé skladování žádný problém nevytváří.

A teď už se všichni pohybujeme v takovém veverčím kole, kde vzrůstá tlak na to, aby úložiště byla. Podívejte se do taxonomie 2050. I když ze svého pohledu nevidím technický důvod pro rychlou stavbu úložiště, jednou ho budeme muset postavit. Jediná otázka je, jak bude velké.

Jaderná elektrárna Dukovany.
Jaderná elektrárna Dukovany.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Informační centrum JE Dukovany

Druhá otázka je, jestli nenabudeme nějakého kolektivního evropského rozumu, a časem nebude možná dohoda na tom, že by existovalo společné úložiště. Za současné situace a stavu mysli v jednotlivých zemích to nevidím, ale smysl by to dávalo. Zejména z hlediska ekonomického i toho, že se mohou najít velmi výhodné geologické podmínky.

Dnes jsme v situaci, kde je jednoznačný požadavek společného právního rámce EU, aby úložiště bylo naplánováno tak, že bude v nějakém časovém harmonogramu realizováno.

Česká republika směřovala a stále směřuje k zahájení provozu úložiště v roce 2065. Z mého pohledu je takový harmonogram rozumný, protože jednou úložiště bude muset být. Žádná technologie není bezodpadová. My se toho, co nedokážeme jinak oddělit od člověka a životního prostředí, lépe nezbavíme.

Nemělo by to společné úložiště i nějaké větší rizika?

To je hornické dílo, kde si spočítáte, jakým způsobem je třeba stanovit rozestupy jednotlivých kontejnerů.

Já bych neřekla rizika, ale je tu otázka velikosti. Česko má za úkol uložit 10 000 – 15 000 tun, pakliže nedojde k redukci objemu třeba přepracováváním. To je šest reaktorů. Když je v Evropě skladováno palivo ze 150 reaktorů, je otázka, jestli vůbec existuje takový horninový masiv, kam by se to všechno vešlo. Nejsme Yucca Mountain ve Spojených státech. V Evropě by se nejspíš jednalo o několik takových společných úložišť.

Výběr lokalit pro jaderné úložiště se snížil na čtyři. Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku.
Výběr lokalit pro jaderné úložiště se snížil na čtyři. Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku.
Zdroj | SÚRAO

Myslíte, že ještě bude ekonomicky výhodné přepracovávat použité palivo?

Francie to dělá. Stále více přepracovává i Rusko, momentálně nepřepracovává Japonsko, ale zase se k tomu vrátí.

Je to otázka ekonomiky. Čerstvě vytěžený uran je pořád levnější než uran z přepracovaného paliva. Na druhou stranu, přepracování, i kdyby se provádělo třeba třikrát čtyřikrát, sníží objem toho, co bude potřebovat uložit, ale ne na 10 %.

Zase se vrátím k výzkumu. Jedna z věcí, která se také zkoumá, jsou reaktory řízené urychlovačem, kdy by se jádra neštěpila, ale tříštila. To znamená, že byste mohla využít daleko větší sadu různých radionuklidů včetně produktů štěpení. Tím tříštěním by se zbývající objem odpadu, který už opravdu nebude použitelný, velmi snížil, a navíc by se tím tříštěním snížily poločasy rozpadu.

Už byste třeba uvažovala o daleko kratších časových horizontech uložení. Ale to je technologie v plenkách.

Palivová peletka.
Palivová peletka.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | NRC / Wikimedia Commons

Jaká je teď perspektiva jaderné energetiky v Evropě? Otřese s ní třeba zmíněná taxonomie EU?

Evropě bude dlouho trvat, než se jaderný průmysl dostane do kondice, v jaké byl v 70. – 80. letech minulého století. Pokud se tak vůbec stane.

Ale uvědomme si jednu věc: tehdejší zájem o jadernou energetiku nebyl z plezíru, byl vyvolaný ropnými krizemi. Obrovskými cenovými skoky fosilních paliv. To byl impulz pro Francii, aby si postavila šedesát reaktorů.

Takže je možné, že se historie bude opakovat, v souvislosti s rostoucí cenou plynu?

Když nám poteče do bot, z hlediska dostupnosti a cen energií, může to řadu věcí zrychlit.

A já doufám, že nejen v jaderné energetice, ale i v obnovitelných zdrojích.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (96)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

1.2.2022 06:30
Pěkný rozhovor.
Ovšem toto vyjádření je opravdu dokonalé: "Z hlediska emisí v celém životním cyklu jaderné elektrárny je více než srovnatelný s obnovitelnými zdroji energie. Je mnohem lepší než uhlí a mnohem lepší než plyn."
Pokud je to takto v jedné větě, začínám přemýšlet o tom, jestli náhodou uhlí a plyn nejsou obnovitelné zdroje.
Odpovědět
EN

Emil Novák

1.2.2022 08:58 Reaguje na Katka Pazderů
Ono je to ovšem ve dvou větách.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

1.2.2022 12:17 Reaguje na Emil Novák
Je pro Vás důležitější myšlenka nebo stylistika.
Odpovědět
EN

Emil Novák

1.2.2022 12:27 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
V příspěvku na který reaguji žádná myšlenka není, je tam jen narážka právě na tu stylistiku, a to ještě mylná, takže bych doporučoval se s vaší otázkou (pokud je to tedy vůbec otázka) obrátit spíš na autorku předchozího příspěvku.
Odpovědět
ZK

Zan K.

6.3.2022 10:01 Reaguje na Emil Novák
Dobré-špatné, kdo to posoudí. Staří dávno v pžíslovích říkali,Oheň je dobrý sluha ale zlý pán, či za všechno se platí. A ono to platí i zde. Jak vidíme dnes, ono v pžépadě války či jiné, třeba příroodní katastrofy se to ukáže. I malý reaktor je nebezpečný. Tu mají oni ekologové vpodstatě pravdu. Rozumné užívání přírody a jejich zdrojů je vždy lepší. Ovšem vždy je spojeno s omezením nároků lidí a tu je ten největší problém, i když je to ta jediná správná cesta. Bohužel.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.2.2022 12:33 Reaguje na Katka Pazderů
Jsou. Jen to v jejich případě holt trochu trvá:-))).
Jinak samozřejmě platí co napsal pan Novák, jedna věta to fakt není:-).
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.2.2022 09:33
O tom psala média/časopis VTM už v r.1968.
Potom to utichlo, takže minimálně 30let to má zpoždění. A v té době neexistoval současný terorismus.
Odpovědět
va

vaber

1.2.2022 09:48
v Three Mile Islan radiace unikla ne že málo ,jen unikla do řeky a byla rychle odplavena ,
o reaktorech 30-100MW pro výtopny bez výroby el energie se uvažovalo již dávno v 70tých letech ,stavět tak malé s výrobou el. energie není asi ekonomické
Odpovědět
EN

Emil Novák

1.2.2022 10:06 Reaguje na vaber
To si asi s něčím pletete, ke kontaminaci řeky tam nedošlo. Unikly jen vzácné plyny v relativně neškodném množství.
Odpovědět
va

vaber

2.2.2022 09:19 Reaguje na Emil Novák
s ničím si to nepletu,na začátku 80tých let jsem pracoval na V2 JE Jaslovské Bohunice ,tam se zpráva o havárii pečlivě studovala z důvodů bezpečnosti a chování obsluhy i pro V2,
únik radioaktivní vody byl prý do řeky, ale já to neměřil
Odpovědět
EN

Emil Novák

2.2.2022 11:07 Reaguje na vaber
Proti vašemu zdroji "prý" stojí zpráva Environmental Protection Agency, kde se mimo jiné píše:
"EPA scientists now report that the water contained no appreciable levels of gamma radiation contamination."
An interagency analysis concluded that the accident did not raise radioactivity far enough above background levels to cause even one additional cancer death among the people in the area. They found no contamination in water, soil, sediment or plant samples."
https://archive.epa.gov/epa/aboutepa/epas-role-three-mile-island.html
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.2.2022 11:19 Reaguje na vaber
Při dnešních znalostech, technologiích + bez drátů v přírodě a jejich poruchách - je ekonomické.
Odpovědět
ZK

Zan K.

7.3.2022 18:33 Reaguje na smějící se bestie
On si nikdo jaksi neuvědomuje, že mohou nastat ony blackouty a to nejen při konfliktech. Třeba přírodní katastrofy(viz tornádo na Moravě kde nikdy nebylo). A důsledky si dnes nikdo nejen nechce, ale ani neumí představit.
Odpovědět
MB

Mirek Bárta

1.2.2022 10:06
Na Západě je využití malých modulárních reaktorů zatím v nedohlednu. V Rusku a v Číně jsou velmi pokročilí, ale to by politicky neprošlo.

Paní Drábová mluví o využití českých firem. Četl jsem seznam firem, s kterými chce spolupracovat Westinghouse. Chybí tam tak osvědčené a zkušené podniky jako je Škoda Jaderné strojírenství a Arako. Chybí tam i ŽDAS, kde se vyrábí výkovky pro hlavní čerpadla. Důvod? Asi ten, že mají ruské a čínské majitele.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.2.2022 11:19 Reaguje na Mirek Bárta
1* !
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.2.2022 13:36 Reaguje na Mirek Bárta
Omyl, Ruskové nejméně jednu SRM provozují, sice jako loď u břehu ale funguje to.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2022 14:30 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jenže je to velký jak kráva a výkon nic moc, faktem je, že to ještě nebouchlo ani se to nepotopilo.
Odpovědět
EN

Emil Novák

1.2.2022 14:49 Reaguje na Pavel Hanzl
Dotaz na experta Hanzla: jaké jsou jiné příklady zařízení poskytujícího větší konstantní tepelný výkon než 300 MW na menší ploše než 144×30 metrů, když toto mu není dost dobré?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.2.2022 17:15 Reaguje na Emil Novák
To on nepochopí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.2.2022 12:47 Reaguje na Emil Novák
"Akademik Lomonosov obsahuje dva tlakovodní reaktory typu KLT-40, každý o elektrickém výkonu 35 MW a tepelném výkonu 150 MW.[4][5]" wiki
NuScale má 50 MWe a je velký jak dva autobusy nad sebou.
Odpovědět
EN

Emil Novák

2.2.2022 13:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, zcela překvapivě dva tlakovodní reaktory o tepelném výkonu 150 MW dají dohromady tepelný výkon 300 MW.
NuScale má 77 MW elektrický výkon a 250 MW tepelný výkon. Ty "dva autobusy nad sebou" nezahrnují celý areál elektrárny, a ještě k tomu je nelze přesouvat z místa na místo podle libosti, takže porovnáváte jablka a hrušky. A hlavně jsou zatím stále jen na papíře, takže jejich tepelný výkon je 0 MW. V principu jde u obou příkladů o stejnou technologii s přibližně stejnou účinností a tedy i o srovnatelný výkon na stejné ploše.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

2.2.2022 16:00 Reaguje na Miroslav Vinkler
https://www.osel.cz/11982-mobilni-jaderne-mikroreaktory-radiant-nahradi-dieselove-generatory.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=632400&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=2prP9qgy5uM-202110191119&dop_id=13949391
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

1.2.2022 10:15
S ohledem na demografický vývoj jsem spíše příznivcem jedné velké jaderné elektrárny než desítek či stovek malých. Jeden podnik se proti teroristickým útokům chrání jednodušeji.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.2.2022 11:20 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Vše, má plusy i mínusy.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.2.2022 12:30 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To je otázka na co to chcete. Pro výrobu elektrické energie by pár velkých JE bylo asi lepší i efektivnější, ale musel byste je dokázat uchladit.
Pro využití v teplárenství, které mi celkově do budoucna přijde pomalu jako větší průšvih než výroba elektrické energie, potřebujete menší lokální reaktory.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

1.2.2022 12:42
O některých reaktorech se nemluví asi nikomu nevadí. A je to dobře. Stejně se časem k tomu dopracujeme.
Kolik emituje radioaktivního odpadu uhelná elektrárna se taky moc nemluví... záleží to na množství uranu v uhlí a v Čechách je všude (Jak daleko je Jáchymov od dolů na severu Čech?) Uran je třeba v Obřím dole v Krkonoších nebo v Praze Na vinohradech..a nevadí. A zkuste si koupit byt v Troji.. nebo v Husinci..
C
https://www.obkjedu.cz/2017/kolik-je-vlastne-reaktoru-v-cechach-/
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

1.2.2022 13:10
Jedni přežili koncentrák a nesnáší fašismus.
Druzí přežili Gulag a nesnáší komunismus.
Třetím se v socialismu nic nestalo, po devadesátkách se otřepali a budou škodit do své smrti.
Je nefér odborně propagovat teorii jádra, když není opřena o ekonomiku.
Není vyřešeno podnikání v polostátním ČEZu a už dávno metr2 pozemku nestojí 4 koruny. Za tu cenu,( výstavba, provoz, chlazení a uložení) o které se tady diskutuje si stát může energii kupovat 30 let na burze a vyjde to levněji. Jenomže to tady už paní Drábová i já nebudeme a to ji přeji dlouhá léta života a pevné zdraví. Takže na čí straně stojí a za co vlastně bojuje.
Odpovědět
EN

Emil Novák

1.2.2022 13:19 Reaguje na Zdenek Wenzel
Ale ta "teorie jádra" o ekonomiku opřená je, jen vy o tom zdá se nemáte ponětí. Asi vám uniklo, že náklady na položky jako "výstavba, provoz, chlazení a uložení" už původce odpadu dávno odkládá stranou, z nich se všechny tyto náklady bez problémů pokryjí. A to tyto náklady tvoří jen zanedbatelný podíl na výrobní ceně elektřiny, která je i tak levnější než všechny ostatní používané způsoby její výroby v ČR.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.2.2022 13:38 Reaguje na Emil Novák
Pokud nechci fosil, musím do jádra. Jiná možnost prostě není a hlavně sem netahejte fantasmagorie o OZE.
Odpovědět
VS

Va Shek

1.2.2022 14:44 Reaguje na Miroslav Vinkler
Koukám, že odbornou diskuzi o změně klimatu jste po tom co jste udělal mnoho chyb opustil a vrátil se k vykrikovani hesel.

Jen pro zajímavost. Nevíte co je to za sudy na té fotografii v článku?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.2.2022 15:05 Reaguje na Va Shek
No, heslovité to možná je, ale pan Vinkler má pravdu, v podmínkách ČR nás OZE nikdy nevytrhnou a pokud z nich někdy vytřískáme alespoň 50% potřebné energie, tak to bude zázrak. A ten zbytek jako co?
Odpovědět
EN

Emil Novák

1.2.2022 18:30 Reaguje na Svatá Prostoto
Na tuto otázku se asi odpovědi nedočkáte. Já se jí také nedočkal, a to jsem ji kladl několikrát.
Odpovědět
VS

Va Shek

2.2.2022 08:05 Reaguje na Emil Novák
Na tuto otázku najdete mnoho odpovědí.
Případná jedna nová JE v ČR nemá na evropskou síť skor žádný vliv.
První je tedy dobré opustit myšlenku nejaké energetické soběstačnosti a opětovné izolace.
Druhá věc je konečně vysvětlit občanům o co jde. Že investice do úspor energií je něco co má smysl.
Pak tu máme OZE (na jejich velice zvláštní označení p. Vinklerem jsem reagoval). Ano, v našich podmínkách nepokryjí vždy celou aktuální spotřebu, ale mají potenciál vyrobit velkou část elektřiny. Tim lze omezit spalování fosilu na nezbytnou dobu. Další věc je chystané vodíkové hospodářství, které v případě stavby JE budeme stejně potřebovat pro využití elektřiny z JE.
Odpovědět
EN

Emil Novák

2.2.2022 08:36 Reaguje na Va Shek
Otázka zněla, z čeho získáme zbytek potřebné energie i kdybychom z OZE vytřískali 50 %. Z vaší tradičně mlhavé odpovědi se dozvídám, že:
1) Dovážet, neříkáte ovšem odkud, když všichni plánují dělat to samé.
2) Úspory: nereálné, vlivem elektrifikace odvětví dopravy, vytápění a průmyslu naopak spotřeba elektřiny zákonitě poroste, všem úsporám navzdory.
3) Vodíkové hospodářství potřebuje překvapivě opět elektřinu, a to extrémní množství, takže jsme opět u otázky: kde ji vezmeme?
4) Stavba JE žádné vodíkové hospodářství pro využití elektřiny z JE nevyžaduje, protože jaderné elektrárny stejně nemají ambici pokrývat víc než základní zatížení, ve kterém je i dnes značná rezerva, kterou vykrývá uhlí jehož se chceme zbavit.
Takže přestaňte prosím s podobnými mlhavými a vyhýbavými odpověďmi a zkuste nastínit, jak by takový energetický mix podle vašich představ konkrétně vypadal. Pro začátek stačí podíl jednotlivých zdrojů na pokrytí naší roční spotřeby, později si to můžeme rozebrat na příkladu dvou měsíců, např. prosince a června.
Odpovědět
VS

Va Shek

2.2.2022 09:18 Reaguje na Emil Novák
Nebudu zde opět rozjíždět sáhodlouhé diskuze která vedou do nikam.

Už když přečtete tento článek pod kterým zde píšeme, dozvíte se, že p. Drábová má na naše dvě poslední debaty jiný názor než vy.

Znova, jedna JE nám soběstačnost stejně nezajistí.
Na ostatní vaše body lze dohledat jednotlivé rozpracované argumentace na internetu.

Náš energetický mix má ještě několik desetiletí zastoupení jadra. Nahrazení větší části mixu pomocí dnešního typu JE nedává ani technický ani ekonomický smysl takže OZE stejně budeme řešit.

Odpovědět
EN

Emil Novák

2.2.2022 10:00 Reaguje na Va Shek
1) Článek jsem četl a žádný jiný názor než můj v něm nevidím. Opět bych doporučoval být konkrétní, pokud něčím takovým chcete argumentovat. Naopak v článku vidím naprosto jiný názor než jaký máte vy.
2) Že nám jedna JE soběstačnost zajistí nikdy nikdo netvrdil, tak nevím proč to tady vůbec zmiňujete.
3) Jen se potvrzuje že na zmiňovanou otázku žádnou odpověď nemáte, argument "lze dohledat na internetu" je typickým úhybným manévrem.
4) Nahrazení části mixu pomocí dnešního typu JE dává smysl jak technický tak ekonomický, při vhodném způsobu financování jde totiž o levný stabilní zdroj bez emisí skleníkových plynů při provozu, a na rozdíl od jiných alternativ jde o technicky prověřený způsob výroby elektřiny místo alternativ, jež spoléhají na technologie, které dosud nebyly ověřeny v praxi. Natož abychom byli schopni odhadnout cenu takového řešení.
Odpovědět
VS

Va Shek

2.2.2022 10:41 Reaguje na Emil Novák
Popdivejte se na část o jaderném odpadu a porovnejte s tím co jste mi zde nedávno tvrdil.
Stejně část o odolnosti proti tornadu.

V obou případě jsem tu s vedl dlouhou debatu kde jste tvrdil opak než p. Drabova.

Jaký je tedy důvod abych opět marnil čas?
Podívejte se na podíl jaderné energie celosvětově a vývoj.
Odpovědět
EN

Emil Novák

2.2.2022 10:52 Reaguje na Va Shek
Udělejte to sám, já žádný rozpor, natož opak, v tom co tvrdí paní Drábová a co jsem tvrdil já nevidím. Pokud vy ano, najděte konkrétní citaci toho co jsem tvrdil a co tvrdí paní Drábová a můžeme to porovnat.
Ale vy pochopitelně vůbec nechcete rozjíždět sáhodlouhé diskuse ani marnit čas, takže nic konkrétního dohledávat nebudete, a místo toho budete jen plácat nesmysly v dalším nekonečném vláknu jako to děláte dosud, že?
Odpovědět
VS

Va Shek

2.2.2022 11:07 Reaguje na Emil Novák
"Na druhou stranu, přepracování, i kdyby se provádělo třeba třikrát čtyřikrát, sníží objem toho, co bude potřebovat uložit, ale ne na 10 %."

Sam si jistě vzpomenete jak jste tvrdil opak.
Odpovědět
EN

Emil Novák

2.2.2022 11:15 Reaguje na Va Shek
Žádný opak jsem netvrdil, přestaňte si laskavě vymýšlet.
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.2.2022 09:20 Reaguje na Va Shek
No a, že nemá vliv na evr. síť, což možná stejně není pravda. Občan je celkem informován, hlavně v souvislosti se současnou cenotvorbou energií.
Přesně o vás p. Drábová v článku mluví, všiml jste si? ....iracionální strach z odpadu a technologií..:-)
Odpovědět
VS

Va Shek

2.2.2022 10:35 Reaguje na Jarka O.
Ok, jaký vliv má 1GW v evropské sítí?
Právě že informace dostal až teď když je skoro pozdě.
Iracionální strach? Spíš názor jestli je správně pro pár let přísunu energie udělat odpad který vydrží stovky a tisíce let.
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.2.2022 10:51 Reaguje na Va Shek
1.Nevím a je to jedno.
2.Pozdě není nikdy, ale ano, JE se měly stavět před 10kami let.
3.Prosím? Ze byste ten článek nečetl a nevíte moc o radioaktivních prvcích?
Odpovědět
EN

Emil Novák

2.2.2022 13:04 Reaguje na Va Shek
Jiné technologie vyrábí pro pár let přísunu energie odpad který vydrží v podstatě navždy, takže z tohoto pohledu jsou i stovky a tisíce let posun k lepšímu.
Odpovědět
VS

Va Shek

2.2.2022 13:56 Reaguje na Emil Novák
Já se zase zatím nikde nedočkal odpovědi proč exportujeme skoro stejně elektřiny jako vyrobí Temelín.
Proč si "vyvážme" životní prostředí?
K čemu pak byla stavba Temelína když dal jedou uhelne elektrárny?
Odpovědět
EN

Emil Novák

2.2.2022 14:13 Reaguje na Va Shek
1) Exportujeme už nějaký čas méně než vyrobí Temelín, a elektřinu exportujeme proto, že se to majitelům elektráren vyplatí, i přes to že za externality s tím spojené platí dost značné prostředky, které pak jsou používány mj. i na dotace do OZE. Jelikož nejsou elektrárny státní ale v soukromých rukách, není možné jim nařizovat kolik elektřiny a kdy smí vyrobit a komu ji mohou prodat. Můžete klidně nějakou takovou elektrárnu odkoupit a prodávat z ní elektřinu jen občanům ČR, nebo ji rovnou zavřít. Nikdo vám v tom nebrání. Pokud nechcete, těžko můžete chtít po ostatních, aby udělali to samé.
2) Na otázku k čemu byla stavba Temelína jsem vám již odpovídal, ale klidně vám tu odpověď zkopíruji i sem: "nejen že každoročně ušetří miliony tun emisí CO2, které by se jinak vyprodukovaly v jiných fosilních zdrojích jinde v Evropě, ale ještě značně zvyšuje naši nezávislost na dodávkách elektřiny od sousedů. Kromě toho většina zisku z prodeje elektřiny Temelína končí ve státním rozpočtu, bez kterého by byly jeho schodky ještě větší než jsou dnes."
Odpovědět
VS

Va Shek

2.2.2022 15:29 Reaguje na Emil Novák
Jenže stav není "Temelín a nebo uhlí jinde" .
Odpovědět
VS

Va Shek

2.2.2022 15:29 Reaguje na Emil Novák
Jenže stav není "Temelín a nebo uhlí jinde" .
Odpovědět
EN

Emil Novák

2.2.2022 16:06 Reaguje na Va Shek
Stav je takový, že pokud elektřinu nevyrobí Temelín, vyrobí ji místo něj jiný uhelný nebo plynový zdroj podle toho, jak zrovna vychází poměr spark spread / dark spread.
Odpovědět
VS

Va Shek

2.2.2022 16:25 Reaguje na Emil Novák
Tak jednoduché to zas není.
A má to samozřejmě i druhotné dopady.

Základ veci je, že se postavil Temelín, ale stále se v ČR pálí uhlí stejně jako před tím. Takže kdyby Temelín nebyl tak se to na životním prostředí v ČR nijak výrazně neprojeví. Naopak jsme mohli již dávno směřovat své investice a schopnosti do něčeho co má smysl.
Samozřejmě jde o jisté zjednodušení komplexní věci, ale ten základ tam je.
Odpovědět
EN

Emil Novák

2.2.2022 16:57 Reaguje na Va Shek
V zásadě to tak jednoduché je.
Základ věci je, že kdyby Temelín nebyl, pálí se o to víc uhlí nebo plynu, jestli v ČR nebo někde u sousedů je už vedlejší. Jak už bylo zmíněno, váš postoj je v tomto dost schizofrenní. Na jednu stranu odmítáte, abychom vyváželi elektřinu do zahraničí, ale zároveň navrhujete, abychom ji z toho zahraničí dováželi. Každá výroba elektřiny má nějaké své externality, naše vám vadí, ale když budou u sousedů, tak už je to podle vás asi v pořádku.
Temelín vyrábí nejlevnější elektřinu v zemi, stabilně bez ohledu na počasí a čistě, bez emisí skleníkových plynů, a může ji takto vyrábět bez problémů ještě minimálně 40 let. A podle vás, jsme ho stavět neměli, místo toho jsme měli "směřovat své investice a schopnosti do něčeho co má smysl", a když se vás zeptám, co by to mělo být, tak napíšete že to mají být mnohem dražší občasné zdroje s třetinovou životností, úspory, import ze zahraničí a vodíkové hospodářství, které nikde na světě nefunguje a jeho cena by byla astronomická. Z toho je krásně vidět, jak žijete úplně mimo realitu.
Odpovědět
VS

Va Shek

3.2.2022 08:43 Reaguje na Emil Novák
Takže znova. I po dostavbě Temelína se v ČR pálí uhlí stejně jako by Temelín nebyl. To je už cca 20let.
Uhelné elektrárny povětšinou patří, a nebo tomu tak bylo, ČEZu. ČR patří k největším exportérům elektřiny a tím i svého životního prostředí.

Souhlas?
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

3.2.2022 08:55 Reaguje na Va Shek
To nemáte pravdu.
Pokud by nebyl Temelín, vyrábělo by se daleko více z uhlí. Nikde není psáno, že by se bez ETE exportovalo méně el. energie.
Stejně tak nikde není psáno, že by se v té době bez ETE nestavěly nové uhelné elektrárny. Např. v areálu Dětmarovic je připravená lokalita na dalších 4 x 200 MWe.
Odpovědět
EN

Emil Novák

3.2.2022 08:56 Reaguje na Va Shek
Nesouhlas. Od roku 2000, kdy byl Temelín spuštěn, spotřeba uhlí v ČR výrazně poklesla.
Uhelné elektrárny mají v ČR několik různých majitelů, ČEZ je jen jedním z nich.
Export elektřiny v ČR postupně klesá a do několika let zcela zmizí.
Odpovědět
VS

Va Shek

3.2.2022 11:23 Reaguje na Emil Novák
Víte sám kolik Temelín ročně vyrobí a kolik je čistý export. Ta čísla nejsou stejná, ale není v nich velký rozdíl.

Proč tedy hledáte argumenty, aby jste tento fakt zakryl?
Odpovědět
EN

Emil Novák

3.2.2022 11:38 Reaguje na Va Shek
Takže jako obvykle, vy jste líný si ta čísla dohledat a sem je napsat, tak mi místo toho radši podsouváte co prý "vím sám". Nic takového totiž nevím, naopak vím že např. loni Temelín vyrobil 15,862 TWh a saldo exportu bylo 11,1 TWh, ten rozdíl v nich tedy činí 30 %, což je rozdíl docela zásadní.
Nic nezakrývám a žádné argumenty nehledám, pouze vyvracím vaše neustálé nesmysly.
Odpovědět
VS

Va Shek

5.2.2022 11:02 Reaguje na Emil Novák
Ne, nechápu tento názor.
Máme postavenou JE a můžeme využít jejich výhod. Můžeme ušetřit nejen své životní prostředí a zdraví lidí a místo toho dál pálíme uhlí pro "dobrý" (ve skutečnosti může být ta nepřímá ztráta na přírodě a zdraví o hodně vyšší než zisk) obchod.
Je v tom něco víc než peníze? Ne.

PS:Pro uhelné elektrárny v ČR a jejich emise je nastaveno spousta státních vyjimek. Je jim umožněn provoz i když neplní limity.

To je vše. Přeji hezký den.
Odpovědět
EN

Emil Novák

6.2.2022 08:05 Reaguje na Va Shek
Bohužel stále nejste schopen pochopit, že "my" jsme si nic nepostavili. Tu JE stejně jako ty uhelné elektrárny nevlastníme "my" ale soukromé nebo veřejně obchodované společnosti, takže "my" jim nemáme právo nařizovat, kolik smí v jakých zdrojích vyrábět elektřiny.
Odpovědět
VS

Va Shek

6.2.2022 10:53 Reaguje na Emil Novák
-Výjimka z plnění emisních limitů.
-Výjimka z práva rozdělovat emisní povolenky zdarma.

Nemusíme nic nařizovat. Právě naopak. Stačí nezasahovat do nastavených pravidel.
Odpovědět
EN

Emil Novák

6.2.2022 19:12 Reaguje na Va Shek
1) Elektrárny už dávno žádné emisní povolenky zdarma nedostávají.
2) Právě že se do nastavených pravidel zasahuje, a to neustálými změnami limitů, které se mění pomalu každý druhý rok.
Odpovědět
VS

Va Shek

6.2.2022 21:06 Reaguje na Emil Novák
1)V ČR platila výjimka na povolnky zdarma pro elektrárny od 2013 do 2019.
2)Jestli je rok 2019 dávno, co je pak pro vás rok 2017 kdy se schválil limit emisí na které jsou výjimky udělovány?

Takže vyvážíme elektřinu z uhelných elektráren které na výjimku dostávají emisní povolenky zdarma a od státu dostávají další výjimky na neplnění emisních limitů.
Odpovědět
EN

Emil Novák

6.2.2022 21:37 Reaguje na Va Shek
1) Přestaňte si vymýšlet, elektrárny žádné emisní povolenky zdarma od státu nedostávají. Vždyť to sám v jiné větě uznáváte, tak proč se tím oháníte?
2) V roce 2017, kdy byl ten limit schválen, nebylo ještě ani jasné jak ty emise měřit, natož aby existovala technologie jak je zachytávat. Zkuste si o tom něco zjistit.
Odpovědět
VS

Va Shek

6.2.2022 21:55 Reaguje na Emil Novák
2013 - 2019 - využívaná výjimka ČR pro udělování emisních povolenek zdarma pro uhelné elektrárny.

Víc už k tomu opravdu nebudu nic dodávat. Argumentaci jsem dal. Když dál chcete obhajovat "vývoz" životního prostředí čr jistě na to máte právo.
Odpovědět
EN

Emil Novák

6.2.2022 22:31 Reaguje na Va Shek
Tak to máte asi mimo jiné problém i s rozlišováním minulého a přítomného času. Tvrdil jste totiž: "Takže vyvážíme elektřinu z uhelných elektráren které na výjimku dostávají emisní povolenky zdarma a od státu dostávají další výjimky na neplnění emisních limitů." Přitom:
1) Elektrárny už roky žádné emisní povolenky zdarma nedostávají, jak sám přiznáváte.
2) Elektřinu nevyvážíme "my" ale její výrobci, stejně jako je to i u jiných výrobků.
3) Nevyvážíme ji zdaleka jen z uhelných elektráren, ještě nedávno jste tvrdil, že zase vyvážíme jen tu z Temelína (asi co se vám zrovna hodí).
4) Výjimku na neplnění emisních limitů nedostávají elektrárny od státu ale od krajských úřadů.
5) Neobhajuji žádný "vývoz" životního prostředí, obhajuji fakta, kterými vy se evidentně příliš nezabýváte.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

2.2.2022 15:23 Reaguje na Va Shek
Vy na jednu stranu chcete elenergii dovžet a na druhé brojíte proti jejímu vývozu? Trochu schýza, ne? Navíc jakékoli restrikce v mz. obchodě jsou v rozporu s pravidly EU.
Odpovědět
VS

Va Shek

3.2.2022 08:48 Reaguje na Svatá Prostoto
Kdy by byla případně stavby zprovozněna nová JE? 2036 když to půjde dobře (a že to dobře většinou nejde) V té době bude zbytek evropské energetiky někde jinde. My budeme mít rozestavěné Dukovany které se budou neustále prodražovat.
Restrikce v mezinárodním obchodě? Jako že ČEz jako vlastník Temelína jede dál své uhelné elektrárny?
Odpovědět
EN

Emil Novák

3.2.2022 09:06 Reaguje na Va Shek
Stejnou cestou, tj. kombinací jádra a OZE, se vydává zhruba polovina států v Evropě, takže někde jinde bude maximálně tak ta druhé polovina Evropy, to ale neznamená že my chceme být tam kde ta druhá polovina evropské energetiky bude. Protože to dost dobře může být v místech kam slunce nesvítí...
Restrikcemi v mezinárodním obchodě je zjevně myšleno, že stát nemůže nikomu nařizovat, komu může prodávat svoje výrobky, v tomto případě elektřinu. Může to být stejně do zahraničí jako do ČR, takže nemá právo vývoz elektřiny z ČR jakkoliv omezovat.
Odpovědět
VS

Va Shek

3.2.2022 11:10 Reaguje na Emil Novák
A kolik státu bude mít tak velký podíl JE jako ČR?
To už jsou jiná čísla.
Druhá část je obhajoba ČEZu. Jel Temelín a dal uhelné elektrárny. Prostě prodával životní prostředí ČR. Z větší části státní podnik který teď chce podporu státu na dalsi JE.
Samozřejmě takový gigant má i zastoupení v mediálním prostoru...
Odpovědět
EN

Emil Novák

3.2.2022 11:32 Reaguje na Va Shek
Jaká jiná čísla? Jak víte na jaký podíl JE cílí třeba Rumunsko nebo Bulharsko? Pokud nějaká čísla máte, tak je doložte. Vy ale jako obvykle nemáte vůbec nic, jen plno řečí, že?
A druhá část: dokud není ČEZ plně státní, je jeho povinností v rámci platných zákonů usilovat o co největší zhodnocení svého majetku, což jde přímo proti tomu, aby omezoval výrobu v uhelných elektrárnách podle toho jak ekoteroristé pískají. Dokud jeho elektrárny splňují stanovené podmínky, tak nikdo nemá právo mu nařizovat kdy smí vyrábět a komu může elektřinu prodávat. Pokud se vám to nelíbí, můžete si některou elektrárnu koupit a zavřít ji na svoje náklady.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

3.2.2022 11:46 Reaguje na Va Shek
Kde v té době bude zbytek evropské energetiky neví nikdo. Možná v ráji. Možná v hajzlu. Pokud bych uměl věštit, tak tu nepíšu na ekolist ale někde na vlastním ostrově sedím pod palmou a kochám se pohledem na ... ehm, tak nic:-).

Prostě výroba el. energie je normoš podnikání a, ČEZ je soukromá společnost, byť v ní má stát majoritu, ale to fakt neznamená, že si může s tou cca 1/3 privátních akcionářů vytřít něco, navíc tu není rozhodně jen ten ČEZ. A když něco vyrábím, tak to dodávám tam, kde to ode mne koupí. Těžba nerostů stejně jako výroba elektrické energie má svůj legislativní rámec, a pokud se pohybuji v něm, tak mi do toho kolik vyrábím a kolik a kam a za kolik to střelím nemá stát co kecat. A při vší úctě, Va Shek taky ne.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.2.2022 10:13 Reaguje na Svatá Prostoto
Těch 50% by bylo naprosto supr, protože zbytek udělá jádro už teď. Samozřejmě s tím, že se celková výroba výrazně sníží.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

2.2.2022 15:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Já už jsem několikrát v diskuzi psal, že podle mne je ideální mix 50% JE, 30% OZE a 20% plyn ... ten primárně pro svoji max flexibilitu. Vyšší podíl OZE mi přijde smysluplný až v okamžiku, kdy bude vyřešena dostatečná akumulace a nebude to stát raketu.

Se snížením výroby to fakt nevidím, protože to nevidím se snížením spotřeby. Min odklon od uhlí v teplárenství a vyšší podíl e-mobility povede k vyšší spotřebě el. energie.
Navíc jak jsem psal, já osobně považuji "teplo", od lokálního vytápění až po to centrální, za podstatně větší výzvu ... bo si to bez plynu fakt nějak neumím představit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.2.2022 16:05 Reaguje na Svatá Prostoto
Spotřeba elktřiny půjde velmi výrazně nahoru, ale já píšu o výrobě. A ta půjde ještě rychleji dolů. Jaderku nepostavíme do roku 40 žádnou a uhlí zdechne na emisní povolenky. A do OZE se nikomu nechce, protože jsme dost ropáci.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

3.2.2022 11:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Pan Novák vám tady několikrát jasně doložil, podstatně lépe, než bych to dokázal já, bo energetika není můj obor, že do OZE se nikomu moc nechce proto, že se to bez poměrně masivních dotací a státní podpory (v nejširším slova smyslu) furt skoro nikomu nevyplatí. A pokud do toho ten stát bude ty prachy sypat, tak jednak půlka zmizí beztak v nenávratnu ... to tak u dotací bývá na celém světě ... a navíc to stejně celé bude muset více či méně přímo zacálovat konečný spotřebitel. Tedy já, vy, Franta Vonásek a tak. Což v zemi, kde je průměrný příjem cca 1/3 toho, co činí průměrný příjem třeba v takovém Reichu (plus x dalších zemí EU), je holt nereálné.

Prostě celý slavný grýndýl je založen na redistribuci finančních zdrojů, a to navíc ještě ve velké míře těch "na dluh".
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.2.2022 16:07 Reaguje na Svatá Prostoto
My dáváme do OZE NEJVÍC z celé EU. Jak to, že se staví kulový??

https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-chce-vyssi-kontrolu-nad-podporou-fosilnich-paliv-cr-teto-oblasti-drzi-prekvapive-prvenstvi
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

4.2.2022 15:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Nejvíc, ale v poměru k HDP. Dále, když si ten graf pořádně prohlédnete, tak zjistíte, že do OZE sice nedáváme relativně tak málo, ale ... oproti vašemu oblíbenému tvrzení ... extrémně málo dáváme na podporu fosilních paliv. Takže ve výsledku to RELATIVNĚ vychází dobře. Tam se schválně podívejte na vaši milovanou Říši, bo ta na podporu fosilních paliv dává v poměru k HDP skoro jednou tolik.

Plus samozřejmě ta koule na noze u našeho legendárního solárního průseru.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.2.2022 18:34 Reaguje na Svatá Prostoto
Ta solární koule mohla být dávno vyřešena, soudruh to sliboval každý rok, jenže udělal kulový a ještě vytvořil tunel biopalivový.
Zoufalé je, že my byli do roku 48 na špičce technického vývoje, po plyšáku jsme šli taky rychle nahoru, ovšem dnes se výrazně propadáme.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.2.2022 15:24 Reaguje na Va Shek
Hádám kókálku ,to sú olomócké tvargle aby oměkle.
Odpovědět
EN

Emil Novák

1.2.2022 18:27 Reaguje na Va Shek
Na obrázku je sklad nízkoaktivního RAO v areálu EDU.
Odpovědět
VS

Va Shek

2.2.2022 07:51 Reaguje na Emil Novák
To se tam ty sudy takhle válejí na dešti?
Odpovědět
EN

Emil Novák

2.2.2022 08:02 Reaguje na Va Shek
Neválejí se na dešti, jsou normálně zakryté, jak je vidět např. zde: https://www.google.cz/maps/place/%C3%9Alo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B+radioaktivn%C3%ADch+odpad%C5%AF+Dukovany/@49.0819497,16.1577886,342m/data=!3m1!1e3!4m12!1m6!3m5!1s0x4712a77ede6e0299:0x1a89a0dceed533a!2sDukovany,+EDU!8m2!3d49.0902465!4d16.1449782!3m4!1s0x0:0xc04d85864ad4a139!8m2!3d49.081682!4d16.1584848
Odpovědět
VS

Va Shek

2.2.2022 09:19 Reaguje na Emil Novák
Zakryté panelem bez izolace?
Odpovědět
EN

Emil Novák

2.2.2022 10:05 Reaguje na Va Shek
Jak jsou zakryté vidíte na tom snímku. Účel otázky je přesně jaký?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.2.2022 10:14 Reaguje na Miroslav Vinkler
Němčouři celou energetiku staví na OZE a zatím to funguje. Tak nevím, co furt vykřikujete.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

2.2.2022 15:24 Reaguje na Pavel Hanzl
A na plynu. A zatím ještě na uhlu. Když si jak mantáci vypnuli, a letos vypnou i ten zbytek, JE.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.2.2022 23:26 Reaguje na Svatá Prostoto
Každý rok budují dost velké objemy v OZE. Na rozdíl od nás.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

3.2.2022 11:58 Reaguje na Pavel Hanzl
No, my si zase nevypínáme ty JE.

A nic proti Germánům, je to jejich země, ale mně to jejich vrtulníkové šílenství prostě přijde na hlavu a zemi, která vypíná JE, které mohly ještě léta šlapat, s tím, že jejich produkci nahradí právě těmi hrůzami, fakt jako vzor neberu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.2.2022 18:15 Reaguje na Svatá Prostoto
Jaderný odpor je v Německu historická záležitost, to odstavení se trefilo do nehorší doby. Ale ty větrníky jim dají časem fakt celou spotřebu, pokud se doladí akumulace, něma problema.
Ten výrazný problém budeme mít my.
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

1.2.2022 20:32 Reaguje na Emil Novák
Máš pravdu, přesvědčil jsi mne. Jdeme do toho.
Odpovědět
ZK

Zan K.

6.3.2022 10:08 Reaguje na Zdenek Wenzel
To je ono. Energie můžeme kupovat na burze, takže jde jako všude jinde o kšefty a ceny. A dobře to vidíme i dnes. Za kolik ji prodáváme a za kolik ji musíme zpět nakupovat. A ten rozdíl se jen tak nikde nevypaří do luftu, žejo.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

6.3.2022 16:27 Reaguje na Zdenek Wenzel
Jistě, logicky pak, dnešní logikou, půjdeme cestou církevní inkvizice.
A přikoupíme louče.
<rl>
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

6.2.2022 09:09
https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/belojarske-jaderne-elektrarny-bylo-nove-zavezeno-palivo-60-podilem-paliva-mox

Nová vsázka nyní využívá 60 % směsného jaderného paliva MOX. To je vyráběno z oxidů uranu a plutonia ve fabrikách společnosti TVEL v Železnogorsku. Plutoniové oxidy pro výrobu paliva MOX byly získány přepracováním ozářeného jaderného paliva v lehkovodních jaderných reaktorech.
Zbylé uranové oxidy v palivu MOX jsou vyrobeny z ochuzeného uranu, který vystupuje jako odpadní produkt při obohacování jaderného paliva pro tlakovodní reaktory. Ochuzený uran tedy nyní nemá jiné využití a jako takový je prozatím skladován v zásobnících.
Odpovědět
MS

Milan Smrž

15.2.2022 12:21
Takže, kam šlápneš bude jaderné zařízení. Velké, střední, malé. Elektřina, teplo. Absurdní. To paní Drábová neví o jiných možnostech? Podle zahraničních zkušeností se investice do přestavby domu do solarplus podoby zaplatí za 7-8 let, spolu s EPC to je jasná výhoda pro uživatele. Pro vytápění jsou nejlepší tepelná čerpadla ve spojení s podzemním tepelným zásobníkem, jehož cena se již také velmi snížila, ve Vojens dosáhla investice na 1m3 asi 80 euro, při odhadované životnosti 60 let. Či lze vlastní přebytečnou FV elektřinu skladovat ve vodíku jako např. zde: https://www.pv-magazine.com/2021/12/08/new-solution-to-store-residential-commercial-pv-electricity-as-green-hydrogen/. Pakliže bude dům správně tepelně sanován, postačí vodík na celoroční zásobování, jako například švédský projekt https://nilssonenergy.com/portfolio-item/green-hydrogen-pre-school/. Ve Skandinávii, nikoliv v Itálii.
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

16.2.2022 08:57
Vyjádření paní Drábové je, mírně řečeno, velmi zjednodušeným pohledem na věc. Ano, je pravdou, že stát má mít nástroje, jak prosadit realizaci významných staveb. Musí však postupovat v souladu se zákony, které mají poskytovat všem dotčeným občanům reálnou možnost minimalizovat zásahy do jejich práv. A zároveň poskytnout za takový zásah náhradu ve výši, která bude odpovídat výjimečnosti této stavby. V Česku nic z toho nemáme. Co byste chtěli, když horní a geologický zákon, podle kterých se povoluje podzemní část úložiště, pocházejí z konce osmdesátých let minulého století a totálně ignorují potřebu zapojit dotčené obyvatele do rozhodování?

V některých evropských zemích dokonce uzákonili právo veta obcí, kterých se stavba úložiště týká. Například ve Finsku došli k závěru, že naprosto výjimečný charakter stavby, která se v lokalitě umísťuje doslova navěky, vyžaduje souhlas místních komunit. Přesto (nebo spíše právě proto) se jim podařilo najít společenskou shodu na lokalitě a stavba se již připravuje. Když jednáte s někým jako rovný s rovným, spíše najdete řešení problému, než na základě diktátu.
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

6.3.2022 16:36
Paní Drábové přeji hodně let, ale myslím si, že se nedožije otevření a zprovoznění ani jednoho nového bloku. Takže její tvrzení do každé vesnice jeden malý reaktor je docela dobrý vtip. Přeji všem optimismus a hlavně těm, co věří, že vesnická strouha uchladí štěpení atomu.
Odpovědět
ZK

Zan K.

7.4.2022 17:28
A navíc jak vidni https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/dalsi-energeticky-problem-eu-zavislost-na-ruskem-jadernem-palivu-pise-bloomberg... Takže nic bebí jednoduché..
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist