ČIŽP se zbaví 33 míst a některých agend. Aby bylo na lepší platy pro zbývající inspektory

Znečištění vodního toku, ilustrační snímek.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | 422737 / Pixabay

Zleva Jana Moravcová, Jitka Jelínková, Eva Tylová, Martin Říha, Petr Bejček a Jiří Lehejček.

Zdroj | Společnost pro trvale udržitelný život

Proč? Aby bylo na platy

Petr Bejček dále zmínil, že inspekce má jedny z nejnižších platů v rámci státní správy. A v době rozpočtových škrtů je podle něho jedinou cestou, jak lidem na inspekci přidat, škrtnout některá pracovní místa a ušetřené prostředky rozpustit mezi zaměstnance.

Bejček podle svých slov nastoupil jako ředitel do situace, kdy by mu za stávajících rozpočtových možností v listopadu 2023 došly finanční možnosti. „A na rok 2024 bych neměl pro nikoho ani korunu odměn. A to je situace, kterou bylo potřeba řešit,“ vysvětluje důvody Bejček.

Přečtěte si také |

Martin Říha: Omezovat kompetence, počty či kvalifikaci pracovníků ČIŽP je cesta do pekel

Jak dále říká, 50 % pracovníků ČIŽP má osobní ohodnocení do 2 tisíc Kč, průměrný plat na inspekci je 38 tisíc i s odměnami. „To je pro vysokoškolské pozice naprosto neudržitelná záležitost,“ tvrdí Bejček.

A proto přistoupil k opatřením, která podle jeho mínění zabrání tomu, že se inspekce zhroutí sama do sebe. „Došel jsem k pragmatickým manažerským opatřením. Z vnějšího hlediska jsou ta opatření snadno kritizovatelná,“ uznává Bejček.

Inspekce by měla k 1. 1. 2024 škrtnout celkem 33 míst. Tři místa jsou z agendy starých ekologických zátěží. „Zde se inspekce vyjadřuje, ale ne na základě legislativy, ale na základě směrnice Ministerstva životního prostředí a Ministerstva financí, a to ke všem krokům sanace staré ekologické zátěže,“ vysvětluje Bejček.

Tuto agendu chce inspekce dál vykonávat, ale bude jednat s Ministerstvem financí o tom, aby inspekce byla zapojena jen v důležitých krocích, optimálně na začátku a na konci procesu, aby se nemusela vyjadřovat ke každému kroku, být na všech kontrolních dnech.

„Deset míst se má ušetřit tím, že inspekce nebude dotčeným orgánem v rámci EIA/SEA. To jsme v rámci inspekce vyhodnotili jako agendy, které nebudou tolik chybět,“ říká dále Bejček. Dalších deset míst by se mělo ušetřit tím, že inspekce nebude mít kompetenci v případě nepodnikajících fyzických osob.

Deset míst by se mělo ušetřit změnou koncepce kontroly v ochraně lesů. „Zde nedochází k žádné legislativní změně, všechny kompetence inspekce zůstávají zachovány, ale přehodnotíme kontrolní činnost v ochraně lesů,“ popisuje Petr Bejček.

V rámci vlastní analýzy agend pak inspekce došla k závěru, že se vzdá těch, které z velké části považuje za marginální nebo nepotřebné řešit takto specializovaným úřadem.

Další vnitřní organizační změnou je slučování oddělení ochrany prostředí a oddělení ochrany lesa.

Z pléna padla poznámka, že úspora za 33 pracovníků bude „hloupých“ 20 milionů. „To není hloupých 20 milionů. Jsou to roční odměny pro všechny inspektory,“ reagoval Bejček.

Kritika od bývalé ředitelky inspekce

U některých kompetencí se argumentuje tzv. dvojí kompetencí, tedy situací, kdy danou věc může řešit buď inspekce, nebo obec s rozšířenou působností. „Ale to je zavádějící argument,“ říká Tylová s tím, že například v oblasti vody 20 % případů řeší sama ČIŽP, asi 20 % řeší ČIŽP spolu s obcí s rozšířenou působností a 60 % si řeší jen obce s rozšířenou působností.

„Dopředu se nedá říct, kdo bude dělat jaký případ. To se má rozhodovat vždy až na základě dohody pracovníků ČIŽP a pracovníků obcí s rozšířenou působností na základě složitosti daného případu,“ konstatuje Tylová.

Dodává, že v reakci na kauzu otrávené Bečvy, kde jeden inspektorát udělal chybu a včas nevyslal svého pracovníka, se přišlo s návrhem, aby odpovědnost nesla obec s rozšířenou působností. „Ty ale v případě Bečvy selhaly minimálně stejně jako ČIŽP,“ konstatuje Tylová.

Přečtěte si také |

Eva Tylová: ČIŽP předá část svých kompetencí jiným orgánům. Proč je to strašně špatně?

V tomto bodě naštěstí došlo k posunu, protože odborná veřejnost upozorňovala na to, že mnohé úřady nejsou personálně schopny takovou agendu zvládnout. „A pan ministr Hladík tyto námitky vyslyšel,“ uznává Tylová.

Podle ní je kontrolní úloha inspekce nezastupitelná a obce s rozšířenou působností ji mnohdy nedokážou zastoupit, ať už pro své zahlcení vlastní agendou, tak i tím, že nemají nezávislost inspekce a často by kontrolovaly samy sebe. Obtížné by bylo i metodické sjednocování tolika pracovníků obcí.

Jako příklad, kde budou obce s rozšířenou působností hodně nestíhat, je podle Tylové oblast ochrany lesa. Běžně je na to na úřadu vyčleněn půl až jeden pracovník. „Je otázka, jak takový pracovník povede složité kauzy například s Lesy ČR či jinými velkými vlastníky, s městy a institucemi,“ upozorňuje Tylová.

A dodává, že zrovna oblast lesů je důležitá, protože hospodářských lesů máme 74 %, ty ale kromě hospodářské funkce poskytují důležité ekosystémové služby.

Kritika od bývalé vedoucí právního oddělení

Její velkou silou je, že je na rozdíl od obcí s rozšířenou působností nezávislá na místních vlivech a zájmech. „A má celostátní působnost, které umožňuje jednotné řízení a sdílení odborných a právních zkušeností,“ vysvětluje Jelínková. Obce s rozšířenou působností mají naopak povolovací činnost a nejsou nezávislé na vedení krajů a obcí.

Jelínková zmínila příklad, kdy v městském lese byly černé stavby sjezdovky zkolaudovány jako lesní cesty. Zde je podle ní role inspekce nezastupitelná.

Inspekce by ráda neřešila případy, kdy se nějaké škody na přírodě dopustí fyzická osoba. Podle Jelínkové ale i fyzické osoby vlastní rozsáhlé pozemky, kde může docházet k závažnému poškozování přírody.

Podle ní se dají všechny uváděné důvody pro omezení působnosti ČIŽP lehce vyvrátit. Přesto k omezení asi dojde, protože například zrušení působnosti ČIŽP v rámci EIA už je připojeno k novele zákona o liniových stavbách, která je právě v poslanecké sněmovně.

„Kontrolní orgán je z povahy své funkce neoblíbený. Překvapuje mě ale, že tato omezení působnosti navrhuje sám ředitel inspekce a ministr životního prostředí, místo toho, aby většinový pohled na význam ochrany prostředí měnili,“ kritizuje Jitka Jelínková.

Kritika od bývalé oblastní ředitelky

Jana Moravcová, bývalá ředitelka oblastního inspektorátu v Ústí nad Labem, také ze své zkušenosti komentovala některé body. „I v oblasti ochrany prostředí páchají fyzické osoby velké škody a je chyba, že to inspekce opouští, protože se domnívám, že nikdo jiný než inspekce to kontrolovat nebude,“ myslí si Moravcová.

Často je to tak, že inspekce zakazuje činnost, která je jinými orgány ochrany přírody povolená. Inspekce je orgán s celostátní působností, z logiky věci i historických souvislostí má postavení nad obcemi s rozšířenou působností a nad krajskými úřady. „Proč nejde úpravu udělat tak, že inspekce zůstane v pozici, kdy uvidí, co se děje, a v případě, že zjistí, že jde o nevýznamný případ, například řešení sousedských sporů, předá obci s rozšířenou působností?“ ptá se Moravcová.

A dodává, že při prvotním šetření se ani neví, jestli je odpovědná osoba fyzická či právnická. „A nechci úřadům křivdit, že by z jejich strany byla jen neochota takové věci šetřit, roli určitě hraje i jejich přetíženost. A ony reálně spoléhají na to, že kontrolní činnost udělá inspekce,“ argumentuje Moravcová.

Nedůvěryhodnost

Z pléna pak vystoupil krajinný ekolog a politik Martin Hanousek (SZ), který hovořil o nutnosti obnovy důvěryhodnosti inspekce. „Slyšeli jsme hodně o ekonomice, zaměstnancích, ale ne o analýze toho, v čem je inspekce nedůvěryhodná. A je potřeba najít cestu, aby inspekce byla dozorovým orgánem, který má důvěryhodnost,“ míní Hanousek.

„Líbila se mi poznámka Evy Tylové, že ona tehdy na inspekci hledala možnosti, jak postihnout bídáky. Mám obavu, že ČIŽP se posunula k tomu, že spíš hledá důvody, proč některé věci neřešit,“ konstatuje Hanousek.

„A myslím, že velký problém je, že inspekce přišla o důvěryhodnost mezi odbornými společnostmi. Například mezi entomology,“ říká Hanousek a připomíná případ, kdy inspekce začala šetřit studenta, který v rozhovoru do médií zmínil, že sbírá motýly. „Ale zároveň inspekce přehlíží likvidace tisíců jedinců, které má na svědomí hospodaření Lesů ČR,“ komentuje to Hanousek.

Přečtěte si také |

V ČR kvůli liknavosti úřadů mizí celé biotopy, mezitím je pokutován student za držení dvou motýlů

„Řekl bych, že pověst inspekce je u České společnosti ornitologické, entomologické, Univerzity Hradec Králové a Českého svazu ochránců přírody naprosto katastrofální. A je to potřeba napravit,“ říká Hanousek.

Přečtěte si také |

Petr Bejček: Reakce na článek V ČR kvůli liknavosti úřadů mizí celé biotopy, mezitím je pokutován student za držení dvou motýlů

„Pod každé slovo pana Hanouska bych se podepsal a naprosto s ním souhlasím,“ reagoval Petr Bejček. „Důvěra se nevrátí za den, za měsíc, mým první rozhovorem nebo mou první poradou se šéfy inspektorátů. Je to dlouhý běh, máme 400 inspektorů, inspekce je velice rigidní a dá práci otočit ten uzavřený přístup v řekněme proklientský.“

Přečtěte si také |

Martin Hanousek: Na Plachtě – likvidace chráněných druhů za lhostejného přihlížení ČIŽP

Případ studenta entomologa označil Bejček jako nešťastnou a politováníhodnou věc. „Souvisí to trochu i se současným legislativním nastavením, na kterém se pracuje, nicméně se snažím všechny takovéto nelogičnosti okamžitě řešit,“ tvrdí Bejček.

Legislativní prasečina

Z pléna do debaty vstoupila i Petra Kolínská ze Zeleného kruhu, která se na příkladu kompetencí inspekce v rámci EIA/SEA pokusila ukázat nedostatky přístupu.

„Pokud je za změnami v kompetencích inspekce nedostatek financí, pak dělat systémovou změnu v zákoně je opravdu nebezpečné. I kdyby měla inspekce propustit půlku lidí, tak sahat kvůli tomu do zákonů mi přijde jako hodně velký risk,“ říká obecně Kolínská s tím, že na příkladu EIA to rozvede.

Podle ní má inspekce v plánu práce, že v roce 2023 odbaví 700 posudků EIA. „Zákon vám ale říká, že máte možnost se vyjádřit, nikoliv povinnost. A můžete to udělat tak, že nebudete řešit 700 EIA, ale vyberete si čtyři nejdůležitější. Tím inspekce ušetří a nemusí se měnit zákon a kompetence se zbavit zcela,“ říká Kolínská.

Se změnou zákona o EIA se ale inspekce zbaví i povinnosti poskytnout informace investorům, což je důležitá věc prevence ochrany přírody. „Když o možnost komentovat EIA přijdete, přijdou velcí investoři o důležitý servis a v důsledku mohou z nedostatku informací vzniknout velké škody,“ obává se Kolínská.

Kolínská pak ještě komentovala „legislativní prasečinu“, kdy se změna jednoho zákona dělá „přílepkem“ k zákonu zcela jinému. Petr Bejček se k tomu vyjádřil, že to není jeho kompetence, ale záležitost ministerstva, potažmo sněmovny, jakým způsobem se vede legislativní proces. „Kdyby vám to jen trochu vadilo, dojdete do sněmovny na hospodářský výbor, který chce měnit liniový zákon, a řeknete jim, že jste proti a že to do toho zákona nepatří. A řeknete jim, aby to měnili zákonem, který dává smysl,“ kritizuje postoj Bejčka k přílepku Kolínská.

Petr Bejček na závěr zmínil, že na konci každé odborné debaty se dojde k tomu, že každá činnost inspekce je nějakým způsobem důležitá. „Ale rozpočtová situace v ČR je nějaká. Ano, ta opatření jsou nesystémová. Ale když si necháme úplně všechno, tak nakonec nebudu mít nikoho, koho bych na inspekční činnost poslal,“ uzavřel Bejček.