Martin Hanousek: Na Plachtě – likvidace chráněných druhů za lhostejného přihlížení ČIŽP

Stav stanoviště den po nahlášení ČIŽP. Na místě je vidět narušený drn. Pro některé druhy se jedná o zlepšení stavu stanoviště obnažením písků. ČIŽP toto hodnotí jako zničený biotop, který nemá cenu zachraňovat, což je zcela absurdní interpretace.

Foto | Martin Hanousek

Přečtěte si také |

Jiří Ovečka: Na Plachtě odvedli inspektoři velice dobrou práci

Výchozí situace, umístění a fenomén Plachta

Lokalita Na Plachtě v Hradci Králové je v ochranářské komunitě poměrně známá z minulosti pro svou jedinečnou biodiverzitou, ale i pro urputnou snahu tisíců Hradečáků a milovníků přírody ji chránit před výstavbou. Velká petice čítající více jak 14 000 podpisů a důsledná práce ochránců přírody dosáhly toho, že zásadní část pozemků, kterým hrozila zástavba sídlištěm, byla v roce 2012 vyhlášena přírodní památkou a později v roce 2016 evropsky významnou lokalitou Na Plachtě.

Stav stanoviště 5 dní po oznámení ČIŽP. Obnažený písek - stále cenné přírodní stanoviště, které se může lehce vrátit do stavu před zásahem. Do stavu, který bude i z hlediska chráněných druhů v optimálním stavu. ČIŽP přes urgence odmítá zasáhnout a dává prostor skutečnému zničení stanovišť.

Foto | Martin Hanousek

Stále však nevymizela touha některých firem i některých zástupců města Hradce Králové přes tuto lokalitu postavit alespoň silnici pro nedaleko ležící logistické sklady a budovy výroby. V letech 2019-2021, kdy město přichází s projektem silnice přes přírodní památku, opět probíhala petice proti stavbě této silnice. Získala podporu přes 9300 občanů, a to je jasný důkaz toho, jak oblíbená a důležitá je Plachta nejen pro přírodovědce, ale i širokou veřejnost, která zde tráví volný čas. Těsná většina zastupitelstva města nakonec rozhodla, že se projekt silnice zastaví a že se prověří jiné alternativy řešení dopravy mimo přírodní památku. Řeklo by se vítězství, jenže…

Data o cennosti území – dobrovolný průzkum

Než budu pokračovat dále, je na místě důležitá vsuvka. Pro projekt nové silnice si město Hradec Králové nechalo zpracovat hodnocení vlivu závažného zásahu na zájmy ochrany přírody a krajiny PP Na Plachtě a bez výběrového řízení oslovilo Mgr. Pavla Pravce. Takové hodnocení by měl odborník zpracovat důsledně, dle svých nejlepších kvalit a hlavně nezávisle. Místo toho Mgr. Pravec přímo v nabídce slíbil městu, že vytvoří studii, jejímž cílem bude „vytvořit argumenty pro stavbu komunikace“ a takový “průzkum” nevalné kvality skutečně vznikl. Znovu zafungovala, nikoliv spící státní ochrana přírody, ale komunita dobrovolníků z řad předních odborníků na ochranu přírody pod koordinací Michaela Mikáta. Ti ve stejném roce provedli detailní paralelní průzkum lokality. Plachta se bez nadsázky stala jedním z nejprozkoumanějších míst v České republice (možná i Evropě). Data byla volně a zdarma poskytnuta jak městu Hradec Králové, úředníkům Královéhradeckého kraje (ochrana zvláště chráněných druhů) a Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). AOPK ČR zadala tato data do Nálezové databáze ochrany přírody. Cílem bylo, aby i státní ochrana přírody měla jasná data, co kde žije a co je třeba chránit.

Stav měsíc po výzvě ČIŽP k zastavení škodlivé činnosti. ČIŽP si může gratulovat k podílu na zabíjení chráněných druhů i na likvidaci biotopu.

Foto | Martin Hanousek

A pak to přišlo…

Ačkoliv městský projekt usnul, jeden z vlastníků logistického centra rozjel vlastní akci – rozhodl se vystavět menší propojku nové silnice kolem hal na přírodním pozemku, který je na hranici (nikoliv součástí) přírodní památky. V minulosti ochránci přírody opětovně urgovali AOPK ČR, aby si tento pozemek, který je organickou součástí přírodní lokality Na Plachtě, zadarmo převedla do svého majetku od Ministerstva obrany. Marně. Koupila ji soukromá společnost vlastnící logistické centrum, která požádala o územní a stavební povolení na stavbu zmiňované komunikace.

Současná legislativa stavebního zákona neumožňuje veřejnosti (ani spolkům) se těchto řízení účastnit. Ačkoliv zde podle územního plánu nemá silnice pro sklady co dělat, stavební úřad ji povolil. Dle územního plánu se jedná o plochy veřejné zeleně. Žádný z úřadů neřešil, že se zde vyskytují chráněné druhy, ačkoliv tyto měly k dispozici onen podrobný průzkum. Stavební povolení ale nesnímalo z investora povinnost – mít povolení ke kácení dřevin i výjimku na zvláště chráněné druhy.

Stav měsíc po výzvě ČIŽP k zastavení škodlivé činnosti. ČIŽP si může gratulovat k podílu na zabíjení chráněných druhů i na likvidaci biotopu.

Foto | Martin Hanousek

Zásah do lokality. Lenoši a spáči z ČIŽP

Vlastník pozemek oplotil a znemožnil tak pohyb veřejnosti hlavní přístupovou stezkou do lokality Na Plachtě ze severu. Dále zde provedl narušení drnu a obnažil písčité podloží, rovněž vykácel část keřů a dřevin. Vzhledem k tomu, že na pozemku je evidován výskyt minimálně 13 zvláště chráněných druhů z aktuálních výzkumů a vlastník neměl výjimku k zásahu do biotopu, tak jsem 26. 3. 2021 podal podnět České inspekci životního prostředí k okamžitému zastavení škodlivé činnosti. Stejně tak jsem informoval Odbor životního prostředí Královéhradeckého kraje (25. a 26. 3.), který mi sdělil, že výjimka pro ZCHD nebyla udělena a že také podali podnět ČIŽP s podezřením na možné porušení zákona.

Čekali byste rychlou akci?

Čtvrtý den od nahlášení práce na stavbě pokračují. Volám tedy příslušného inspektora ČIŽP pana Rybáře, protože v budově ČIŽP byste nikoho nenašli. Ten mi sdělí, že sám jsem pracoval na úřadě, tak musím vědět, že úřady o víkendu nepracují a že je covid a ČIŽP má omezenou inspekční činnost. Pokračoval tím, že si to vyhodnotili jako neurgentní záležitost, protože se nejedná o havárii a není tak důvod ke spěchu. Dodal, že nedisponuje dostatkem informací k zastavení činnosti ani žádnými daty o výskytu druhů (pozn.: ta mnou uvedená v podnětu se mu zdála nedůvěryhodná, ačkoliv jsem autorem plánu péče o PP Na Plachtě 3 a ačkoliv se opírala o nálezovou databázi). V tu chvíli jsem netušil, že v ČIŽP už na stole leží obdobný podnět s upozorněním na porušování zákona od Krajského úřadu, Odboru životního prostředí, kde také upozorňovali na možný zásah do biotopu chráněných druhů. Ani to zjevně ČIŽP nestačilo.

Stav 5. 5.2021 - dovršení navážek

Foto | Martin Hanousek

Velmi zarážející byla informace od pana inspektora Rybáře, že nemá data o chráněných druzích. Že prý v Nálezové databázi (ND) nic není, ačkoliv jsem mu předtím sdělil i zdroj. Pan “inspektor” nebyl ani pět dní po nahlášení schopen vytáhnout data z nálezové databáze, aby si potvrdil tvrzení mé a krajského úřadu. Tabulky z ND jsem mu tedy zaslal sám. Nevím, jestli si tento inspektor dělal nemístnou hloupou legraci, nebo je zcela nekompetentní. Tou dobou již mnoho dalších ochranářů marně apelovalo na oblastního ředitele ČIŽP Lukáše Trávníčka, aby zasáhl. Jak od ředitele Ing. Trávníčka, tak inspektora Rybáře se všichni dočkali jen výmluv a nulové akce. Poslali jsme jim data, kontakt na majitele stavby, sehnali stavební povolení a všechny podklady, které si měla tato instituce opatřit sama. Ještě pro úplnost dodám, že o výskytu chráněných druhů věděla ČIŽP i z řízení v minulých letech, kdy dokonce sama na potřebu chránit ohrožené druhy upozorňovala. Při ničení stanoviště tato svá stanoviska fakticky popřela.

Od 31. 3. 2021 se už inspektor ani ředitel ČIŽP nemohli vymlouvat, že nejsou data, když je ochránci přírody za ně vyhledali. Inspektor Rybář (5 dní od nahlášení) tak přišel s novým tvrzením, že je biotop zničen a že zásahy zastavovat nebude. Jeho i ředitele ČIŽP jsem upozornil, že pokud je na místě pouze stržený drn na písek, tak je nesmysl tvrdit, že je biotop zničen. Jedná se sice o nedovolený zásah, ale příroda si s tím poradí. Navíc v této části Plachty je strhávání drnu v plánu péče přímo doporučeno jako vhodný zásah na podporu biodiverzity. To pan inspektor rozporoval a nechtěl ani připustit, že by si vyžádal odborný posudek od nezávislého orgánu, např. od AOPK ČR. Je prý sám dostatečným odborníkem. Domnívám se, že i v té chvíli, i po stržení drnu, mohly stále v písku být larvy svižníků nebo jedinci zimujících ještěrek (v minulosti jsme je Na Plachtě zastihli i v metrových hloubkách). Pasivita hradecké ČIŽP vedla k dalším škodám na životním prostředí.

Třináct dní od nahlášení 8. 4. 2021 reaguje na urgence odborné i laické veřejnosti ředitel místní ČIŽP ing. Trávníček slovy: „Jak jste byl mnou upozorněn, informaci o prošetření Vašeho podnětu obdržíte v zákonné lhůtě. Pokud nebudete s výsledkem šetření spokojen, můžete si následně stěžovat.“ To je ukázka zásadního nepochopení toho, co má ČIŽP činit a co od ní i očekává společnost. Ochranářům nešlo o nějaký dopis v zákonné lhůtě. Šlo o to, aby ČIŽP zastavila škodlivou činnost, vymáhala zákon a ochranu druhů, ne že je nechá zabíjet a bude přihlížet likvidaci biotopu. A že snad v budoucnu udělí investorovi směšnou pokutu? Takový přístup mj. poškozuje i investora.

Prohlásit, že stržením drnu je stanoviště nevratně zničené, je odborně zcela nesmysl. Na snímku je pro porovnání ukázka stejných opatření na podporu biodiverzity několik metrů od zásahu v minulosti.

Foto | Martin Hanousek

Závěr. Lhostejnost zvítězila?

Od počátku této kauzy neprojevila ČIŽP špetku zájmu, jen přihlížela postupné devastaci lokality. V přímé nečinnosti jak inspektora Rybáře, tak oblastního ředitele Trávníčka došlo k likvidaci zvláště chráněných druhů a především jejich biotopu.

Dne 26. 4. 2021 v „zákonné lhůtě“ přesně jeden měsíc od žádosti o zastavení likvidace chráněných druhů mi hradecká ČIŽP píše dopis. Závěr ČIŽP: „Na základě zjištěných skutečností ČIŽP neshledala důvody k zastavení realizovaných činností. Hlavním důvodem byla skutečnost, že v době šetření již byl půdní povrch zájmové části pozemku p.č. 942/56 v k.ú. Nový Hradec Králové zcela změněn. Nadto se podle dostupných údajů o výskytu dotčených zvláště chráněných živočichů jednalo o okrajovou část zjevně výrazně většího areálu jejich výskytu, přičemž dotčená část předmětného pozemku o ploše do 600 m2 byla již před zahájením stavebních činností prokazatelně vystavena nezanedbatelným rušivým vlivům spojeným s přítomností osob, cyklistů a venčených psů pohybujících se po frekventované pěšině, která tento pozemek přetínala, resp. v jejím blízkém okolí.“

Tento závěr vypovídá nejen o lhostejnosti ČIŽP, ale i o zoufalé odborné nekompetentnosti místní pobočky. Prvky tragikomedie snad uzavírá ona úvaha o tom, že tam chráněné druhy byly rušeny „přítomností osob, cyklistů a venčených psů“.

ČIŽP tímto i vytvořila faktický návod, jak ničit přírodu a životní prostředí. Doporučuje se devastovat v pátek odpoledne a přes víkend (o víkendu ČIŽP totiž spí – na Plachtě spala i řadu dní poté). Až budete ničit třeba Sněžku, tvrďte, že to byl stejně jen okraj Sněžky a že už stejně byla zničená, protože tam chodili lidi…