Martin Hanousek: Absurdní příběh o tom, když podle Ministerstva zemědělství rybník není rybník

Celkový pohled na Bohdanecký rybník, rok 2023

Foto | Martin Hanousek

V roce 2023 mne oslovili aktivní občané a spolek ze Svobodných Dvorů (místní část Hradec Králové), že Magistrát města Hradce Králové povolil významné až masivní navýšení odběrů vody z Bohdaneckého rybníka pro potřeby zavlažování polí (zeleniny) a to na dlouhých 10 let do roku 2032. Vzhledem ke klimatické krizi a s ní spojenými suchy je bezpochyby opatrnost na místě.

Bohdanecký rybník je vodní plocha, která vznikla těžbou štěřkopísku a postupně se zazemňuje. Nemá žádný přítok, vodou je dotován z podzemních vod. Její součástí je i několik ostrůvků a rozsáhlé rákosiny. Jedná se o významnou hradeckou ornitologickou lokalitu, která je cenným přírodním ostrovem v silně degradované krajině. Byla zde zjištěna řada chráněných druhů, ačkoliv podrobný průzkum doposud udělán nebyl.

Příkladem zaznamenaných druhů může být čírka modrá, husa velká nebo moták pochop či moudivláček lužní. Čerpání a významné změny ve výšce vodní hladiny způsobené velkými odběry vody pro zavlažování polí bezpochyby negativně ovlivní zdejší vodní ptactvo i jiné chráněné druhy s vazbou na vodní prostředí i samotný vývoj vodní plochy. Za těchto okolností by měl být takový vliv posouzen, což se nestalo.

Bohdanecký rybník je jedno z posledních míst v Hradci Králové, kde můžete pozorovat moudivláčka lužního (foto 2023).

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Martin Hanousek

Pro potřeby článku část absurdit vynechám a popis zjednoduším. Ve spolupráci s místními a spolkem a spoluvlastníky pozemků jsme uvedli tyto tři okruhy námitek.

1) Spoluvlastníci nejsou účastníky správního řízení. Je paradoxní, že účastníky řízení byly úřady vybráni jen někteří spoluvlastníci pozemků vodní plochy a okolních břehů a někteří nikoliv (tj. ti, kteří s odběry vody nesouhlasí). Jedná se o nerovný přístup úřadů.

2) Záměr zasáhne zvláště chráněné druhy živočichů a žádný úřad neposoudil vliv záměru na chráněné druhy.

Tento problém by si zasloužil samostatný článek. Jedná se o systémový nedostatek a selhání druhové ochrany. Problematikou by se proto mělo zabývat Ministerstvo životního prostředí (nebo AOPK ČR) a to minimálně formou nějaké metodiky. Velká část řízení, jež ovlivňují různé přírodní fenomény a chráněné druhy je vedena obcemi s rozšířenou působností – zde ORP Hradec Králové. Příslušným orgánem k vydávání výjimek je však krajský úřad, zde Krajský úřad Královéhradeckého kraje.

Problém je v tom, že ORP vydávají často stanoviska, v nichž se vyjadřují k zájmům pouze v jejich gesci. Opomíjejí tak vyjádření k chráněným druhům s odůvodněním, že tuto problematiku řeší krajský úřad. Důsledkem tohoto postupu je skutečnost, že krajský úřad se k těmto řízením nedostane a tudíž se nemůže ani vyjádřit. Z toho plyne, že při menších a středně velkých stavbách či jiných zásazích, se žádný úřad zvláště chráněnými druhy nezabývá a nevyžaduje jejich ochranu. To je mj. okamžik, kdy je velmi cenná a nenahraditelná účast veřejnosti ve správních řízeních. I v případě Bohdaneckého rybníka nikdo chráněné druhy neřešil.

Ve finále Ministerstvo zemědělství (!!!), tedy vodoprávní úřad, se odmítl chráněnými druhy zabývat s tím, že „k záměrům čerpání vody se orgán ochrany přírody běžně nevyjadřuje a tato povinnost není v zákoně o ochraně přírody a krajiny zakotvena. Povolené nakládání s vodami vodní plochu Bohdanecký rybník natolik neovlivňuje, aby mohlo dojít k jeho poškození nebo zničení. To znamená, že z pohledu orgánu ochrany přírody nebylo třeba pro povolované nakládání s vodami vydávat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny.“

Dle mého názoru Ministerstvo zemědělství vůbec nemá pravomoc rozhodovat o tom, zda k zásahům do biotopu zvláště chráněných druhů ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny dochází a hodnotit jeho míru. K tomu si mělo právě vyžádat relevantní stanoviska příslušných orgánů ochrany přírody a krajiny. Vždyť ani netuší, jaké druhy se tam vyskytují, natož aby mohlo hodnotit onen vliv. Navíc Ministerstvo zemědělství se mýlí, když zmiňuje vydávání závazného stanoviska, zde je vydáváno rozhodnutí o výjimce po příslušném řízení.

3) Mělo být vydáno závazné stanovisko k zásahu do významného krajinného prvku.

Za největší absurditu považuji přístup úřadů k problematice významného krajinného prvku. Namítali jsme, že Bohdanecký rybník je významným krajinným prvkem ze zákona a k zásahu do něj mělo být vydáno příslušné závazné stanovisko.

Čírka modrá na tahové zastávce na Bohdaneckém rybníku (foto 2023).

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Martin Hanousek

Odbor životního prostředí Magistrátu města Hradce Králové, jako vodoprávní úřad, záležitost významného krajinného prvku neřešil.

Krajský úřad Královéhradeckého kraje v zamítnutí odvolání proti povolení čerpání vymyslel neuvěřitelnou s prominutím pitomost: „Z hlediska porušení zákonnosti je třeba odmítnout námitky odvolatelů o tom, že se napadené rozhodnutí nezabývá zásahem do významného krajinného prvku z hlediska zákona o ochraně přírody a krajiny (..). Podle ust. §3 citovaného zákona jsou definovanými VKP lesy, rašeliniště, vodní plochy, rybníka, jezera, údolní nivy – tzn. prvky vzniklé dílem přírody, nikoliv umělé vodní plochy vzniklé těžbou nerostů.“ K tomu snad otázka pro čtenáře. Kolik znáte v České republice rybníků, které jsou „prvky vzniklé dílem přírody“?

Bohdanecký rybník je po mnoha desetiletích jediným místem v Hradci Králové, kde hnízdí husy velké (foto 2023)

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Martin Hanousek

Proti tomuto odborně nesprávnému názoru Krajského úřadu Královéhradeckého kraje jsme podali podnět Ministerstvu životního prostředí a připomněli jsme mu jeho metodiku, tj. Věstník Ministerstva životního prostředí z roku 2006 – částka 9, která jako významný krajinný prvek jezero definuje: „Vodní plochy vzniklé po těžbě nerostných surovin, tzn. zatopením lomů, příp. vzniklé jiným způsobem jako důsledek lidské činnosti, jejímž smyslem nebylo vytvoření a užívání jezera, jsou za jezera považovány, i když nevznikly přírodními procesy, ale antropogenní činností. Převážná část těchto vodních ploch totiž svými vlastnostmi přírodní jezera připomínají, velmi často vytvářejí cenné přírodní ekosystémy, téměř totožné s ekosystémy jezer vzniklých vlivem přírodních sil, čímž přispívají k udržení ekologické stability krajiny a utváří její typický vzhledů, proto je nezbytné zabezpečit jejich zachování. Z těchto důvodů je nezbytné k nim přistupovat jako k významným krajinným prvkům, tudíž je nezbytné vydávat v souladu s § 4 odst. 2 zákona stanoviska orgánu ochrany přírody k zásahům, které by mohly mít negativní vliv na jezerní ekosystém.“

Ministerstvo životního prostředí naše námitky akceptovalo a konstatovalo: „Ministerstvo uvádí, že rybník jako významný krajinný prvek ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně přírody není možno vnímat pouze jako vodní dílo s typickými stavebními prvky určené především k chovu ryb, ale významným krajinným prvkem je třeba pro splnění účelu zákona o ochraně přírody označit každou vodní plochu, která jako ekologicky a estetiky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled. Ministerstvo životního prostředí považuje názor Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, že významným krajinným prvkem je jenom takový rybník, který vznikl dílem přírody, za naprosto nepřijatelný. Není kompetencí vodoprávních úřadů učinit si závěr, že daný rybník není významným krajinným prvkem ve smyslu zákona o ochraně přírody,(..).“

Jelikož v České republice existuje absurdní systém, kdy správa vod je rozdělena mezi několik ministerstev, tak Ministerstvo životního prostředí konstatovalo, že rozhoduje o odběrech podzemních vod, nikoliv povrchových (ačkoliv hladina v rybníce je dána hladinou podzemní vody), tak že nám sice dává za pravdu, ale rozhodnout může o povrchových vodách jen Ministerstvo zemědělství, jako nejvyšší vodoprávní úřad a že mu náš podnět postupuje.

A výsledek?

Ministerstvo zemědělství rozhodlo, že náš podnět není oprávněný, protože „Bohdanecký rybník je sice v názvu rybníkem, nicméně jde o vytěženou pískovnu, která je trvale zavodněna. Nemá nápustní a výpustní zařízení. Nejde ani o jezero. Dle zákona o ochraně přírody a krajiny tedy nejde o významný krajinný prvek a nejde ani o vyhlášený významný krajinný prvek.“ K tomu dodám, že Ministerstvo zemědělství si vyžádalo stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny, tj. odboru životního prostředí, Magistrátu města Hradce Králové, který se přiklonil k výkladu Ministerstva životního prostředí a našemu názoru, že se o VKP jedná. Přesto rozhodlo, že to VKP není, ačkoliv je to v rozporu s názorem MŽP, že výklad věci má dělat příslušný orgán ochrany přírody a že výklad není v kompetenci Ministerstva zemědělství.

Závěr

Zákonem o ochraně přírody a krajiny mají být chráněny významné krajinné prvky a chráněné druhy. Do daného řízení byla zapojena řada úřadů, přesto se žádný nezabýval tím, jaké chráněné druhy v daném území žijí a neposoudil tedy ani logicky vliv na tyto chráněné druhy. Nedošlo k řádnému vyhodnocení zásahů do významného krajinného prvku. K záměru se mohli vyjádřit jen náhodně vybraní vlastníci vodní plochy, pozemků.

Jedná se o krásný příklad toho, jak důležitá je účast veřejnosti v řízeních, ač to zatím nedopadlo dobře. Je smutné, že současná vláda, ale vesměs i politici napříč politickým spektrem dělají vše pro to, aby zásadně omezili možnost veřejnosti v účasti ve správních řízeních. Je to špatně a takovým způsobem budeme žít v absurdním státě ovládaném byrokracií, což naznačuje i tento konkrétní příklad. Vláda by měla napřít své síly na omezování zbytečné byrokracie, mj. tím, aby správa vod přešla na jedno ministerstvo – Ministerstvo životního prostředí – a aby byly odstraněny nesmyslné překryvy, střety a nejasné výklady podobné jako jsou v této konkrétní kauze. Mohl by to být jeden z kroků k naplnění programového prohlášení vlády, které ochranu životního prostředí, přírodních zdrojů, krajiny, přírody, biodiverzity a klimatu deklaruje jako klíčovou prioritu vlády.

Velmi rád přijmu rady, jak byste v dané věci a řízení pokračovali vy? Já jsem mj. podal podnět k vyhlášení dané plochy jako přechodně chráněné plochy.