https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martin-hanousek-absurdni-pribeh-o-tom-kdyz-podle-ministerstva-zemedelstvi-rybnik-neni-rybnik
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Hanousek: Absurdní příběh o tom, když podle Ministerstva zemědělství rybník není rybník

6.1.2024
Celkový pohled na Bohdanecký rybník, rok 2023
Celkový pohled na Bohdanecký rybník, rok 2023
Foto | Martin Hanousek
Poměrně často se účastním různých řízení k ochraně životního prostředí a přírody a snažím se pomáhat i veřejnosti, která má zájem stejný a třeba neví, jak na to. Nikoliv zřídka si připadám, jako bychom žili v nějakém Kafkově absurdním románu. Máme sice masivní úřednické aparáty a podrobné zákony, ale úřady nejsou schopny chránit zájmy, k jejichž ochraně byly zřízeny. I proto je třeba podporovat účast veřejnosti ve správních řízeních a nikoliv ji omezovat, což činila a činí nejen současná vláda.
 
Dovolte mi se s Vámi podělit o jeden extra absurdní kousek Ministerstva zemědělství, které, aby se nemuselo zabývat ochranou přírody, vymyslelo, že rybník není rybník.

V roce 2023 mne oslovili aktivní občané a spolek ze Svobodných Dvorů (místní část Hradec Králové), že Magistrát města Hradce Králové povolil významné až masivní navýšení odběrů vody z Bohdaneckého rybníka pro potřeby zavlažování polí (zeleniny) a to na dlouhých 10 let do roku 2032. Vzhledem ke klimatické krizi a s ní spojenými suchy je bezpochyby opatrnost na místě.

Bohdanecký rybník je vodní plocha, která vznikla těžbou štěřkopísku a postupně se zazemňuje. Nemá žádný přítok, vodou je dotován z podzemních vod. Její součástí je i několik ostrůvků a rozsáhlé rákosiny. Jedná se o významnou hradeckou ornitologickou lokalitu, která je cenným přírodním ostrovem v silně degradované krajině. Byla zde zjištěna řada chráněných druhů, ačkoliv podrobný průzkum doposud udělán nebyl.

Příkladem zaznamenaných druhů může být čírka modrá, husa velká nebo moták pochop či moudivláček lužní. Čerpání a významné změny ve výšce vodní hladiny způsobené velkými odběry vody pro zavlažování polí bezpochyby negativně ovlivní zdejší vodní ptactvo i jiné chráněné druhy s vazbou na vodní prostředí i samotný vývoj vodní plochy. Za těchto okolností by měl být takový vliv posouzen, což se nestalo.

Bohdanecký rybník je jedno z posledních míst v Hradci Králové, kde můžete pozorovat moudivláčka lužního (foto 2023).
Bohdanecký rybník je jedno z posledních míst v Hradci Králové, kde můžete pozorovat moudivláčka lužního (foto 2023).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Hanousek

Pro potřeby článku část absurdit vynechám a popis zjednoduším. Ve spolupráci s místními a spolkem a spoluvlastníky pozemků jsme uvedli tyto tři okruhy námitek.

1) Spoluvlastníci nejsou účastníky správního řízení. Je paradoxní, že účastníky řízení byly úřady vybráni jen někteří spoluvlastníci pozemků vodní plochy a okolních břehů a někteří nikoliv (tj. ti, kteří s odběry vody nesouhlasí). Jedná se o nerovný přístup úřadů.

2) Záměr zasáhne zvláště chráněné druhy živočichů a žádný úřad neposoudil vliv záměru na chráněné druhy.

Tento problém by si zasloužil samostatný článek. Jedná se o systémový nedostatek a selhání druhové ochrany. Problematikou by se proto mělo zabývat Ministerstvo životního prostředí (nebo AOPK ČR) a to minimálně formou nějaké metodiky. Velká část řízení, jež ovlivňují různé přírodní fenomény a chráněné druhy je vedena obcemi s rozšířenou působností – zde ORP Hradec Králové. Příslušným orgánem k vydávání výjimek je však krajský úřad, zde Krajský úřad Královéhradeckého kraje.

Problém je v tom, že ORP vydávají často stanoviska, v nichž se vyjadřují k zájmům pouze v jejich gesci. Opomíjejí tak vyjádření k chráněným druhům s odůvodněním, že tuto problematiku řeší krajský úřad. Důsledkem tohoto postupu je skutečnost, že krajský úřad se k těmto řízením nedostane a tudíž se nemůže ani vyjádřit. Z toho plyne, že při menších a středně velkých stavbách či jiných zásazích, se žádný úřad zvláště chráněnými druhy nezabývá a nevyžaduje jejich ochranu. To je mj. okamžik, kdy je velmi cenná a nenahraditelná účast veřejnosti ve správních řízeních. I v případě Bohdaneckého rybníka nikdo chráněné druhy neřešil.

Ve finále Ministerstvo zemědělství (!!!), tedy vodoprávní úřad, se odmítl chráněnými druhy zabývat s tím, že „k záměrům čerpání vody se orgán ochrany přírody běžně nevyjadřuje a tato povinnost není v zákoně o ochraně přírody a krajiny zakotvena. Povolené nakládání s vodami vodní plochu Bohdanecký rybník natolik neovlivňuje, aby mohlo dojít k jeho poškození nebo zničení. To znamená, že z pohledu orgánu ochrany přírody nebylo třeba pro povolované nakládání s vodami vydávat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny.

Dle mého názoru Ministerstvo zemědělství vůbec nemá pravomoc rozhodovat o tom, zda k zásahům do biotopu zvláště chráněných druhů ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny dochází a hodnotit jeho míru. K tomu si mělo právě vyžádat relevantní stanoviska příslušných orgánů ochrany přírody a krajiny. Vždyť ani netuší, jaké druhy se tam vyskytují, natož aby mohlo hodnotit onen vliv. Navíc Ministerstvo zemědělství se mýlí, když zmiňuje vydávání závazného stanoviska, zde je vydáváno rozhodnutí o výjimce po příslušném řízení.

3) Mělo být vydáno závazné stanovisko k zásahu do významného krajinného prvku.

Za největší absurditu považuji přístup úřadů k problematice významného krajinného prvku. Namítali jsme, že Bohdanecký rybník je významným krajinným prvkem ze zákona a k zásahu do něj mělo být vydáno příslušné závazné stanovisko.

Čírka modrá na tahové zastávce na Bohdaneckém rybníku  (foto 2023).
Čírka modrá na tahové zastávce na Bohdaneckém rybníku (foto 2023).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Hanousek

Odbor životního prostředí Magistrátu města Hradce Králové, jako vodoprávní úřad, záležitost významného krajinného prvku neřešil.

Krajský úřad Královéhradeckého kraje v zamítnutí odvolání proti povolení čerpání vymyslel neuvěřitelnou s prominutím pitomost: „Z hlediska porušení zákonnosti je třeba odmítnout námitky odvolatelů o tom, že se napadené rozhodnutí nezabývá zásahem do významného krajinného prvku z hlediska zákona o ochraně přírody a krajiny (..). Podle ust. §3 citovaného zákona jsou definovanými VKP lesy, rašeliniště, vodní plochy, rybníka, jezera, údolní nivy – tzn. prvky vzniklé dílem přírody, nikoliv umělé vodní plochy vzniklé těžbou nerostů.“ K tomu snad otázka pro čtenáře. Kolik znáte v České republice rybníků, které jsou „prvky vzniklé dílem přírody“?

Bohdanecký rybník je po mnoha desetiletích jediným místem v Hradci Králové, kde hnízdí husy velké (foto 2023)
Bohdanecký rybník je po mnoha desetiletích jediným místem v Hradci Králové, kde hnízdí husy velké (foto 2023)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Hanousek

Proti tomuto odborně nesprávnému názoru Krajského úřadu Královéhradeckého kraje jsme podali podnět Ministerstvu životního prostředí a připomněli jsme mu jeho metodiku, tj. Věstník Ministerstva životního prostředí z roku 2006 – částka 9, která jako významný krajinný prvek jezero definuje: „Vodní plochy vzniklé po těžbě nerostných surovin, tzn. zatopením lomů, příp. vzniklé jiným způsobem jako důsledek lidské činnosti, jejímž smyslem nebylo vytvoření a užívání jezera, jsou za jezera považovány, i když nevznikly přírodními procesy, ale antropogenní činností. Převážná část těchto vodních ploch totiž svými vlastnostmi přírodní jezera připomínají, velmi často vytvářejí cenné přírodní ekosystémy, téměř totožné s ekosystémy jezer vzniklých vlivem přírodních sil, čímž přispívají k udržení ekologické stability krajiny a utváří její typický vzhledů, proto je nezbytné zabezpečit jejich zachování. Z těchto důvodů je nezbytné k nim přistupovat jako k významným krajinným prvkům, tudíž je nezbytné vydávat v souladu s § 4 odst. 2 zákona stanoviska orgánu ochrany přírody k zásahům, které by mohly mít negativní vliv na jezerní ekosystém.

Ministerstvo životního prostředí naše námitky akceptovalo a konstatovalo: „Ministerstvo uvádí, že rybník jako významný krajinný prvek ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně přírody není možno vnímat pouze jako vodní dílo s typickými stavebními prvky určené především k chovu ryb, ale významným krajinným prvkem je třeba pro splnění účelu zákona o ochraně přírody označit každou vodní plochu, která jako ekologicky a estetiky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled. Ministerstvo životního prostředí považuje názor Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, že významným krajinným prvkem je jenom takový rybník, který vznikl dílem přírody, za naprosto nepřijatelný. Není kompetencí vodoprávních úřadů učinit si závěr, že daný rybník není významným krajinným prvkem ve smyslu zákona o ochraně přírody,(..).

Jelikož v České republice existuje absurdní systém, kdy správa vod je rozdělena mezi několik ministerstev, tak Ministerstvo životního prostředí konstatovalo, že rozhoduje o odběrech podzemních vod, nikoliv povrchových (ačkoliv hladina v rybníce je dána hladinou podzemní vody), tak že nám sice dává za pravdu, ale rozhodnout může o povrchových vodách jen Ministerstvo zemědělství, jako nejvyšší vodoprávní úřad a že mu náš podnět postupuje.

A výsledek?

Ministerstvo zemědělství rozhodlo, že náš podnět není oprávněný, protože „Bohdanecký rybník je sice v názvu rybníkem, nicméně jde o vytěženou pískovnu, která je trvale zavodněna. Nemá nápustní a výpustní zařízení. Nejde ani o jezero. Dle zákona o ochraně přírody a krajiny tedy nejde o významný krajinný prvek a nejde ani o vyhlášený významný krajinný prvek.“ K tomu dodám, že Ministerstvo zemědělství si vyžádalo stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny, tj. odboru životního prostředí, Magistrátu města Hradce Králové, který se přiklonil k výkladu Ministerstva životního prostředí a našemu názoru, že se o VKP jedná. Přesto rozhodlo, že to VKP není, ačkoliv je to v rozporu s názorem MŽP, že výklad věci má dělat příslušný orgán ochrany přírody a že výklad není v kompetenci Ministerstva zemědělství.

Závěr

Zákonem o ochraně přírody a krajiny mají být chráněny významné krajinné prvky a chráněné druhy. Do daného řízení byla zapojena řada úřadů, přesto se žádný nezabýval tím, jaké chráněné druhy v daném území žijí a neposoudil tedy ani logicky vliv na tyto chráněné druhy. Nedošlo k řádnému vyhodnocení zásahů do významného krajinného prvku. K záměru se mohli vyjádřit jen náhodně vybraní vlastníci vodní plochy, pozemků.

Jedná se o krásný příklad toho, jak důležitá je účast veřejnosti v řízeních, ač to zatím nedopadlo dobře. Je smutné, že současná vláda, ale vesměs i politici napříč politickým spektrem dělají vše pro to, aby zásadně omezili možnost veřejnosti v účasti ve správních řízeních. Je to špatně a takovým způsobem budeme žít v absurdním státě ovládaném byrokracií, což naznačuje i tento konkrétní příklad. Vláda by měla napřít své síly na omezování zbytečné byrokracie, mj. tím, aby správa vod přešla na jedno ministerstvo – Ministerstvo životního prostředí – a aby byly odstraněny nesmyslné překryvy, střety a nejasné výklady podobné jako jsou v této konkrétní kauze. Mohl by to být jeden z kroků k naplnění programového prohlášení vlády, které ochranu životního prostředí, přírodních zdrojů, krajiny, přírody, biodiverzity a klimatu deklaruje jako klíčovou prioritu vlády.

Velmi rád přijmu rady, jak byste v dané věci a řízení pokračovali vy? Já jsem mj. podal podnět k vyhlášení dané plochy jako přechodně chráněné plochy.


reklama

 
foto - Hanousek Martin
Martin Hanousek
Autor je krajinný ekolog a zastupitel Královéhradeckého kraje za Zelené.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

6.1.2024 08:35
Houštinou zjevně podjatých úředníků KÚ Hradec Králové cesta nevede.
Osobně bych volil správní žalobu prostřednictvím Krajského soudu na HK , zastoupený příslušným odborem.
Máte dvě možnosti , obrátit se na organizaci Frank Bold , nebo sáhnout přímo na AK zabývající se ŽP , jeden tip bych měl AK JUDr. Svoboda , brno.
http://www.akpetrsvoboda.cz/
Mnoho štěstí!
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

6.1.2024 09:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
i MZ by mělo schopno posoudit biodiverzitu a vliv požadavku na místo výskytu v požadovaném místě.
To, že se zaobírá primárně zemědělstvím, by nemělo být MZ zproštěno posouzení vlivu na biologickou rozmanitost. To pak tam můžou sedět roboti, kteří budou razítkovat kdejakou blbost.
Odpovědět
NP

Nedělský Petr

7.1.2024 00:20 Reaguje na Miroslav Vinkler
Občas se koukám na Ekolistu na články o vodě a hlavně na diskusích pak se zájmem sleduji, jak někteří "Ekologové" představují, že funguje voda v krajině a naše vodní hospodářství. K výše uvedenému článku mám 2 výhrady, první faktickou:
Podle mapy je to bývalé štěrkoviště kousek od Labe, podle vrstevnic ve výšce pod 250 m n.M., výška jezu V HK je podle internetu 246 m n.m.. To štěrkoviště fakt není rybník, je syceno spodní vodou která pomalu proudí v těch štěrkách a hladina v tom štěrkovišti je závislá hlavně na kolísání hladiny podzemní vody. Jak je i podle článku na něm existuje odběr (asi to budou jednotky až desítky litrů za vteřinu), to brutální zvýšení odběru jak píše pan Hanousek budou maximálně další jednotky až desítky litrů. Pokud se bude realizovat odběr v téhle výši ( a zemědělské odběry jsou většinou nárazové, několik hodin denně, ne každý den) tak se stane maximálně to, že hladina na pár hodin klesne o pár mm. Článek neobsahuje informace, že stávající odběr lokalitu nějak poškozuje, že dochází ke snížení hladiny v době odběru. Tipuju tedy, že v tomto případě nejde o ohrožení zajímavé lokality, ale o lokální spor mezi těmi, kteří lokalitu nějak užívají a ekologii si berou jen jako zbraň kterou vytáhnou jako tu nejsnadnější, která vytáhnout jde.
No a myslím, že pan Hanousek tohle všechno jako krajinný ekolog a „odborník“ na vodní hospodářství (viz jeho životopis) ví.
Druhá výhrada je právní, nebo vodoprávní. Úroveň úředníků na vodoprávních úřadech na úrovni ORP je sice různá, na krajích je to už výrazně lepší a na obou ministerstvech jsou minimálně ty odbory, co se zabývají odvoláními na úrovni. Proto se domnívám, že pokud jde o celý povolovací i odvolávací proces, tak funguje a žádná úroveň si nedovolí (a zejména kvůli 10l odběrů) cokoliv ohýbat. Metodický výklad MŽP není závazný stejně tak jako metodický výklad kteréhokoliv jiného ministerstva. Možná nemá každý úředník stejný názor jako pan Hanousek, ale výsledkem celého odvolacího procesu bude naprosto jistě rozhodnutí, které odpovídá českému právu a kvůli tak titěrné záležitosti si skutečně nikdo prsty pálit nebude.
To že regionální politik III. kategorie píše sebeoslavné články do Ekolistu se tu sem tam objeví, to že do těch článků napíše jen co se hodí je také obvyklé, u pana Hanouska tedy sebereflexi hledat nebudu.
Jak si ale Vy můžete dovolit hodnotit úředníky z HK jako podjaté když o té kauze nevíte (pokud pominu zkratkovitý a účelový popis pana Hanouska) prakticky nic.
Zkuste někdy využít možnost se k věcem, o kterých moc nevíte nevyjadřovat.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

7.1.2024 10:23 Reaguje na Nedělský Petr
Pan Martin Hanousek uvádí, že je ekolog a zastupitel za zelené. To mi stačí.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

6.1.2024 08:58
mi to připadá typické pravá ruka neví, co dělá levá. Krásný příklad gesční rozpolcenosti mezi MŽP A MZ
Odpovědět
MH

Martin Hanousek

6.1.2024 17:35 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jo, vody by měly patřit pod jedno ministerstvo a to ŽP, jak píši v textu. Je přeci nesmysl, že o čerpání podzemní vody rozhoduje MŽP, o čerpání povrchové gesce MZe. A tady podzemní voda vlastně naplní prohlubeň a už to stačí ke změně zákonné gesce :) To je prostě pitomost. A pak se ještě MZe kryje nesmyslnými výklady zákona o ochraně přírody a krajiny :) A pak ještě o části vod rozhoduje MD a MMR.
Odpovědět
PS

Pavel Selinger

6.1.2024 09:47
Vodní plocha vzniklá těžbou písku opravdu není rybník !
Odpovědět
ss

smějící se bestie

6.1.2024 13:02 Reaguje na Pavel Selinger
Tak jest !
Odpovědět
MH

Martin Hanousek

6.1.2024 14:17 Reaguje na Pavel Selinger
Dobře si přečtete ještě jednou článek - jaká je definice rybníku/jezera z pohledu zákona o ochraně přírody, příslušných metodik. Stejně tak, jak bylo absurdní tvrzení, že rybník je jen obejktem vzniklým dílem přírody :)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.1.2024 10:18
Chybí mně v článku základní údaj a sice co ta plocha je formálně ve skutečnosti, konkrétně v katastru nemovitostí.
Mnohokrát se už totiž stalo, že takzvaní ochránci přírody takhle "vyjí na měsíc", neboli plocha, kde je něco, co zaslouží ochranu, je v katastru nemovitostí obyčejné pole, produkční les nebo tady v tomto případě lom či důl na štěrkopísek. A to je potom jasné, že úředníci rozhodnou tak, jak třeba tady rozhodli, protože formálně tam není co chránit.
Ochránci přírody, místo aby v takovém případě pro ochranu přírody skutečně něco dělali neboli začali proces, aby ta plocha byla formálně zapsaná na katastru nemovitostí správně, protože jedině tak se dá rozjet skutečná a legální ochrana toho místa, určení způsobu, jak se o to starat, která organizace se o to bude starat a další.
Jenomže bohužel ochránci přírody jsou velice často založením aktivisti, pro které je atraktivnější vyhledávat a účastnit se konfliktů, s majiteli, se státní správou, s podnikem, který má na té ploše nějaký zájem než prostě na té věci pracovat, legálně a dlouhodobě na tom, aby se z toho skutečně nějaká chráněná plocha významného krajinného celku stala.
A potom se tady píšou takové jednostranné aktivistické články, které nic neřeší, jen jejich autoři a další zelení aktivisté si na nich honí své aktivistické ego.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

6.1.2024 10:47 Reaguje na Radim Polášek
To je ta bezduchost úřednická.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.1.2024 11:45 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jistě, nicméně to chápu. Úředník není od rozhodování, ale od posouzení plnění zákonů. No a taky má rodinu a tu musí živit.
Polášek má v zásadě pravdu.
Odpovědět
MH

Martin Hanousek

6.1.2024 14:22 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ano, nejvyšší úřad v oblasti výkladu zákona o ochraně přírody a krajiny je Ministerstvo životního prostředí, které naše námitky a náš výklad potvrdilo a konstatovalo, že nepřísluší vodoprávnímu úřadu (mj. i Ministerstvu zemědělství) vykládat pojem významný krajinný prvek a pak to MZe zabije na tom, že přesně udělá nesmyslný výklad ZOPK. To je bizár.
Odpovědět
VK

Vladimír Kavka

6.1.2024 13:26 Reaguje na Radim Polášek
Je to přesně jak píšete. Bohdanecký "rybník" je ostatní plochou, z převážné části v majetku společnosti s ručením omezeným. Klasická ukázka, jak při ochraně přírody chytat kočku za ocas...
Odpovědět
MH

Martin Hanousek

6.1.2024 14:20 Reaguje na Radim Polášek
To je přesně ten nesmyslný byrokratický přístup. Já myslím, že to právě dobře popsalo Ministerstvo životního prostředí - že zásadní je ten reálný stav. Tj. že "významným krajinným prvkem je třeba pro splnění účelu zákona o ochraně přírody označit každou vodní plochu, která jako ekologicky a estetiky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled. Ministerstvo životního prostředí považuje názor Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, že významným krajinným prvkem je jenom takový rybník, který vznikl dílem přírody, za naprosto nepřijatelný. "
Odpovědět

Viktor Šedivý

8.1.2024 21:01 Reaguje na Martin Hanousek
Je-li zmíněná lokalita "ostatní plocha", není to žádná vodní plocha. Chcete-li to jako vodní plochu chránit, musíte z toho nejprve vodní plochu de iure udělat.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.1.2024 14:34 Reaguje na Viktor Šedivý
Přesně tak to vidím.
Odpovědět
MM

Milan Milan

6.1.2024 15:09
To je legrace. Jestli že bylo vydáno úřednictvem rozhodnutí o čerpání vody z daného útvaru, tak je přece úplně jedno co je napsáno v katastru. V době kdy se vydávají mld. na šemožné udržení vody v krajině je popsaná situace minimálně podivná. A ptáci, nebo hmyz se už vůbec neřídí názorem úředníků, žije, vyskytuje se a hnízdí nejenom na státem uznaných a "úředně" definovaných, vybudovaných či pojmenovaných lokalitách.
Odpovědět
MH

Martin Hanousek

6.1.2024 17:40 Reaguje na Milan Milan
Jsem o tom také přesvědčen. Co je v katastru je irelevantní. Zásadní je, zde vodní plocha naplňuje definici rybníku/jezera jako významného krajinného prvku ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny a to podle nás, ale i názoru Ministerstva životního prostředí (i jeho metodik) naplňuje a Ministerstvo nemá pravomoc toto vykládat, což ale učinilo!?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.1.2024 19:07 Reaguje na Martin Hanousek
Ad a)
Ono ten dojem tady zavedli někteří zelení. Jde o modlu bezzásahovosti, i když středoevropská příroda je 20 tisíc let ovlivňována a modelována lidskou činností.
Ad b) všechny vzácné, cenné přírodní prvky jako výše uvedená vodní plocha, výsypka dolu, opuštěný cvičák, atd... je třeba co nejdříve rozpoznat. A pak ihned začít zavádět řízení o ochraně. O9chrana však nemůže být chápána jako bezzásahovost.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.1.2024 19:11 Reaguje na Slavomil Vinkler
...dojem o vzniku dílem přírody tady..,
Odpovědět
VK

V. Kolar

8.1.2024 10:54 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jenze rizeni o ochrane je extremne pomale a zdlouhave i proto jsou ty VKP. Ochrana uz cca 20let neni (az na vyjimky) chapana jako bezzasahovost ;-)
Odpovědět
kk

karel krasensky

6.1.2024 20:21 Reaguje na Milan Milan
1
Odpovědět
NP

Nedělský Petr

6.1.2024 16:16
Prosím doplnit informaci o velikosti původního povolení k odběru a o velikosti nového povolení. Bez těchto naprosto samozřejmých údajů je ten článek o ničem...
Odpovědět
kk

karel krasensky

6.1.2024 20:28
Schizofrenie.Svého času Papalaši vřeštěli do médii,že každý den vznikne v čr jeden rybník.No a za dva-tři roky už jeden chtějí pomalu vycucnout nechát zaniknout.Ještě dotaz.Jak to nakonec s těmí rybníky dopadlo.Asi jako vždycky.Pokud si vzpomínám kvičel to Havlíček od anoku.ČR by neměla mít ve znaku lva,ale Švejka i když si tohle chudák Švejk nezaslouží.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.1.2024 10:19 Reaguje na karel krasensky
No to se to slibuje. Ono jde o dvě věci.
Rybníky vodu spíše spotřebovávají(odpařují) a znečišťují, pokud jsou to kapříny. Proto mělo už AOPK dávno tu nádrž zaevidovat jako PP.
Každá půda někoho je a postavit dálnici jako veřejný zájem nejde natož rybník. Na tom pohořel už KUK , kdy propagovalo obnovu rybníků, ale protože držby půdy už byla u sedláků, v zásadě to nešlo.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.1.2024 13:58
No teda zeměpisně tomu nerozumím. Bohdanečský rybník: je rybník, je NPR, ale je v Pardubickém kraji. Kolem Hradce jsem žádný Bohdanecký písník nenašel, neviděl.
Odpovědět
VK

Vladimír Kavka

7.1.2024 21:12 Reaguje na Slavomil Vinkler
https://mapy.cz/turisticka?source=base&id=2196834&x=15.7893820&y=50.2174849&z=17
Odpovědět
KM

Karel Marhoul

8.1.2024 10:48
K jinak pěkně napsanému článku mám snad jen 2 komentáře: 1) souhlasím, že řešit vodní hospodářství na dvou ministerstvech je nesmysl. Škoda, že ani tato vláda nedokáže obě ministerstva spojit a tím ušetřit finanční prostředky na vykonávání takto neefektivní státní správy. 2) v článku mi chybí, jestli skutečně orgán vodního hospodářství nehodnotil při rozhodování ovlivnění, tj. zaklesávání vody v bývalé těžebně v době odběrů. Pokud ne, potom udělal zásadní chybu. Pokud ano a výsledek byl takový, že k ovlivnění může dojít jen v zanedbatelném rozsahu, tak potom nevím, v čem je problém....
Odpovědět

Viktor Šedivý

8.1.2024 21:06
Také tu chybí dost zásadní informace o tom, zda se třeba firma Wiegel Žebrák nechystá tu lokalitu vysušit a třeba rozšířit svůj provoz, začít tam něco stavět...
Odpovědět
LF

Lenka Filipová

15.1.2024 12:31
Že tzv. Bohdanecký rybník není rybník podle zák.č. 254/2001 Sb., v platném znění. i zák.č. 99/2004 Sb., v platném znění, chápu. Rovněž chápu, že není jezerem, tak jak jsou obvykle jezera chápaná. Místopisný název nemusí odpovídat vymezení pojmů daných legislativou. Další už nechápu a souhlasím s autorem článku.
Nechápu přístup vodoprávních úřadů, včetně jednoho z těch ústředních (pro pobavení máme 4 ústřední vodoprávní úřady…MZem. MŽP, Min. dopravy ČR a Min. obrany ČR).
Podle § 2 odst. 1 zák.č. 500/2004 Sb., v platném znění, správní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem svěřena. Ministerstvo zemědělství není příslušné posuzovat, zda nakládání s vodami bude znamenat zásah do VKP či ovlivnění biotopů zvláště chráněných druhů. Rovněž ORP nepřísluší se vyjadřovat z hlediska chráněných druhů, ale nic nebrání na tuto skutečnost upozornit. Vyhláška 183/2018 Sb., v platném znění, definuje doklady, pro vydání povolení nakládání s vodami, včetně závazných stanovisek, vyjádření, souhlasů dotčených orgánů. Ve výčtu je uveden orgán ochrany přírody. Konstatování Ministerstva zemědělství, že k záměrům čerpání vody se orgán ochrany přírody běžně nevyjadřuje a povolené nakládání s vodami pro Bohdanecký rybník neovlivňuje, a tudíž orgán ochrany přírody se nemusí jakkoliv vyjadřovat, je šokující. Obzvlášť je překvapivý názor Ministerstva zemědělství, že nejde o VKP, a to přesto že MŽP říká opak.
Doporučuji vyhledat rozhodnutí NSS 2 As 198/2023 -32, kdy předmětem řízení je pokuta za odběr vody z vodního toku bez souhlasu orgánu ochrany přírody. Nebo rozsudek MSPH 18 A43/2022-40, kdy i chov kachen na rybníku může být klasifikován jako škodlivý zásah do VKP.
Především odběratel vody z Bohdaneckého rybníka by měl ve svém vlastním zájmu ošetřit problematiku VKP či výjimek. To, že je nositelem povolení k nakládání s vodami, ho nevyviní z možné pokuty za poškození VKP či biotopu zvláště chráněných druhů. Bohdanecký rybník není rybníkem a jezerem v pravém slova smyslu, ale je z hlediska zák.č. 114/1992 Sb., v platném znění, významným krajinným prvkem a pravděpodobně i biotopem zvláště chráněných druhů. Pro dotčení zájmů chráněných zák.č. 114/1992 Sb., v platném znění, není podstatné jak je území nazýváno, nebo jak je vedeno v katastru či jak vzniklo, ale zda naplňuje definice VKP cit. zákonem .
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist