https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/the-guardian-puvodni-plodiny-by-mohly-africe-zajistit-potravinovou-bezpecnost
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Původní plodiny by mohly Africe zajistit potravinovou bezpečnost, píše The Guardian

15.7.2022 11:18 | DAKAR (ČTK)
Opomíjené potraviny mají podle odborníků několik výživových výhod. Často mají nižší glykemický index než mouka a bílá rýže a zároveň obsahují důležité mikroživiny. Fonio a proso jsou bohaté na esenciální aminokyselinu methionin, která v západní stravě často chybí, teff má vysoký obsah bílkovin, aminokyselin a železa.
Opomíjené potraviny mají podle odborníků několik výživových výhod. Často mají nižší glykemický index než mouka a bílá rýže a zároveň obsahují důležité mikroživiny. Fonio a proso jsou bohaté na esenciální aminokyselinu methionin, která v západní stravě často chybí, teff má vysoký obsah bílkovin, aminokyselin a železa.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Richard Nyberg, USAID / Wikimeda Commons
Fonio, známé v češtině jako rosička útlá, je vzácná obilovina, která je pro mnohé africké národy klíčovou potravinou. Rostlinka vyklíčí jen ze několik dní a lze ji sklidit za pouhých šest týdnů. Ačkoli je pěstování fonia, které patří k nejstarším obilovinám pěstovaným v Africe, fyzicky namáhavé, celý proces je poměrně jednoduchý a na sklizeň se lze spolehnout, říkají Bedikové, menšinové etnikum žijící v Senegalu. Trvají na tom, že rosička roste přirozeně tam, kde se běžné plodiny, jako je pšenice a rýže, pěstují obtížněji. Navíc se dobře přizpůsobuje klimatu, je výživná, chutná a lze ji skladovat mnohem déle než jiné obiloviny, informuje list The Guardian.
 

"Když přede mě postavíte fonio a zároveň něco z kukuřice, vyberu si vždy to první, protože fonio je mnohem zdravější. Při jeho pěstování se nepoužívají žádné chemikálie, prostě přirozeně roste a my ho pak sklízíme. Nic do něj nepřidáváme," říká Jean-Pierre Kamara z bedické vesnice.

Fonio se pyšní tolika blahodárnými účinky pro lidské tělo, že vědci a politici nyní vyzývají k tomu, aby se tato obilovina více rozšířila po celém kontinentu, a přispěla tak k zajištění potravy pro místní obyvatelstvo. Afričtí farmáři by se měli podle odborníků zaměřit také na další původní potraviny, jako je etiopský teff čili milička habešská známá v Česku také jako trpasličí proso, maniok a různé druhy prosa a luštěnin.

Výzva přichází v době, kdy OSN varuje, že zemím Afrického rohu hrozí hladomor, zatímco mnoho dalších zemí kontinentu bojuje s rostoucími cenami pšenice, které zapříčinila ruská invaze na Ukrajinu.

Tyto prastaré potraviny, které mají vyšší výživové hodnoty a jsou odolnější vůči suchu, by mohly napomoci zmírnit závislost afrického kontinentu na dovozu pšenice, rýže a kukuřice, které v Africe nelze tak snadno pěstovat. Návrh Africké rozvojové banky na zlepšení potravinové bezpečnosti investováním jedné miliardy dolarů (24,3 miliardy korun) do pěstování pšenice v Africe se setkal se skepsí, protože jen malá část kontinentu je pro pěstování této plodiny vhodná. Rýže, pšenice a kukuřice i tak v dnešní době převládají v jídelníčku místních obyvatel.

Senegal dováží přibližně 70 procent rýže, která je základní složkou místní moderní stravy. Domácí produkce, která čítá 436.000 tun, pochází jen ze čtyř regionů. Pšenice, která se v Senegalu nepěstuje, tvořila v roce 2020 dvě procenta jeho dovozu.

Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se v Senegalu v roce 2019 naopak vyprodukovalo pouze 5100 tun rosičky, přičemž většina z ní se pěstuje v okolí jihovýchodního regionu Kédougou. Snaha o zvýšení produkce se objevuje i například v sousední Guineji, která vyprodukovala 530 000 tun této obiloviny.

"V subsaharské Africe nebyla strava založena na pšenici. Nyní se ale trend mění a vše je plné pšenice, což způsobuje u obyvatel nemoci a obezitu," říká Michel Ghanem, agronom a spoluzakladatel Společnosti pro zapomenuté plodiny. Mnoho původních plodin, jako je teff, fonio a čirok, které lidé jedí dodnes, mezinárodní výzkumné organizace a investoři podle Ghanema dlouho zanedbávali. "Pokud jejich produkci podpoříme, mohly by zacelit nynější potravinový nedostatek," dodal.

Opomíjené potraviny mají podle odborníků několik výživových výhod. Často mají nižší glykemický index než mouka a bílá rýže a zároveň obsahují důležité mikroživiny. Výzkum zanedbávaných afrických plodin, který v 90. letech 20. století provedla americká Národní rada pro výzkum, zjistil, že fonio a proso jsou bohaté na esenciální aminokyselinu methionin, která v západní stravě často chybí, zatímco teff má vysoký obsah bílkovin, aminokyselin a železa. Rosičku západní výzkumníci často označovali jako "hladovou rýži", protože ji díky značně rychlému a spolehlivému růstu lidé konzumovali v období nedostatku potravin.

"Imperialismus vnutil Africe a dalším kolonizovaným oblastem světa monokulturní zemědělství, které ničí biologickou rozmanitost místního zemědělství," uvedl Edie Mukiibi, viceprezident organizace Slow Food International, která vede kampaně na ochranu ohrožených místních potravinových kultur. V době kolonialismu byly velké plochy půdy zabrány pro plantáže, na nichž se pěstovaly plodiny určené na vývoz, jako je cukr, čaj a kakao, zatímco ve 20. století se v rámci takzvané zelené revoluce prosazovala myšlenka pěstování vysoce výnosných obilovin, dodal Mukiibi.

Plantáže podle viceprezidenta organizace rostly na globálním Jihu dál za podpory koloniálních vlád a nepřispívaly k přirozené biodiverzitě. Vymýtily se tak velké plochy rozmanité půdy. Kvůli nově vzniklým plantážím se změnil i způsob stravování, protože lidé již nemohli na půdě pěstovat své plodiny.

Původní obiloviny jsou však podle expertů mnohem vhodnější na pěstování, protože přežijí společně s dalšími plodinami, na rozdíl od přivezených plodin, které vyžadují speciální přizpůsobení podmínek, aby se jim dařilo.

Fonio se nicméně v poslední době dostává do módy a objevuje se i na jídelních lístcích restaurací v bohatších čtvrtích senegalského hlavního města Dakaru. Lékaři obilovinu doporučují pacientům s cukrovkou a propagují ji také humanitární organizace a značky zdravé výživy.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (34)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zbyněk Šeděnka

15.7.2022 11:50
V článku postrádám hodně důležitou informaci a sice výtěžnost. Jinými slovy, jaký je u těch původních plodin výnos na hektar, Možná by se pak zjistilo, že sice ty původníjsou zdravější, ale při jejich pěstování by hladem umíralo mnohem více lidí než dnes. Je to podobné jako s pšenicí dvouzrnkou. Určitě je mouka z ní zdravější než z dnešních multihybridních pšenic, akorát výnos je tak malý, že se její pěstování prostě nevyplatí.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

15.7.2022 12:37
V článku postrádám, kdo to vlastně bude pěstovat? Zda se vrátí farmáři ze Západu a najmou dělníky nebo se původní obyvatelstvo ( lovci a sběrači) ponechá k vlastnímu rozhodnutí = bude čekat v táborech na pomoc a hotové výpěstky, sem tam se vyfotí s nafouklým bříškem, ale hlavně na nic nesáhne. Njn, muži odfrčeli na člunech do EU a užívají si nicnedělání přímo u zdroje.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

15.7.2022 12:40 Reaguje na Petr Pekařík
Inteligence z SPD se přesunula na Ekolist? :-)
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

15.7.2022 15:30 Reaguje na Petr Eliáš
Tak se k tomu zkuste vyjádřit sám místo tupého přisuzování politické příslušnosti. To tu stranickou příslušnost věštíte ze skleněné koule, nebo z lógru?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

15.7.2022 15:43 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Nepotřebuji skleněnku ani lógr. Stačí si projít výroky představitelů SPD a jejich fandů. Podobné bláboly u nich docela frčí. :-)

K čemu se mám vyjádřit? K tomu že je fonio dobrý způsob jak překonat tzv. hunger seasons? To je zřejmé.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

17.7.2022 09:23 Reaguje na Petr Eliáš
Tak SPD nemusím. Ale kdyby ty netáhla z jihu jen trochu zabrala , tak by zvládla i dvě sklizně za rok. Problémem je , že oni bez donucení pracovat nebudou. Stačí se podívat do států, kde vyhnali zahraniční farmáře a půdu dali lidu. V TV ukázali prima dokument , jak jim západní organizace vykopali studny, založili školy apod. Takže přestali kočovat, usadili se a jejich stáda vyžrala pastviny na desítky km kolem. A zase hladovějí. Takže pane Eliáši , co kdybyste místo tlachání na Ekolistu vzal do batohu svačinu a šel mezi ně je učit obdělávat půdu? Práce je to určitě na desítky let.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

17.7.2022 11:56 Reaguje na Petr Pekařík
Tak určitě, tohle jsou již staré známé blbosti kolující po netu. Převážně mezi hlupáky z SPD. ... Snaž se víc...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

18.7.2022 13:56 Reaguje na Petr Eliáš
Takže statistiky ohledně JAR, které hovoří o vysoké kriminalitě a nezaměstnanosti jsou pouze blbosti vyplozené hlupáky z SPD? Podobně tytéž údaje z Haiti? Je zajímavé, že na ostrově Hispaniola se kromě Haiti nachází i Dominikánská republika a s ohledem na to, že složení obyvatelstva je tam diametrálně odlišné od Haiti, tato republika celkem slušně prosperuje a je tam i nízká kriminalita. Ale i to je podle Vás blud vyplozený členy SPD.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

18.7.2022 15:57 Reaguje na Petr Eliáš
Takže od doby, co se z hnusné Rhodesie stala Zimbabwe tak panuje klid, mír, dostatek a vládne tam právo a pořádek, jo:-)?
Odpovědět
Ze

Zellosh

19.7.2022 02:30 Reaguje na Petr Eliáš
Zdatně svými argumenty sekundujete nějakému hanzlovi.Ma také argumenty hodné dementa jako vy pane...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.7.2022 13:39
The Guardian je profláklý levicový plátek vedený ekomagory. Vždy objeví nějakou kachnu a skočí po ní.

Afrika potřebuje zejména sexuální osvětu o zodpovědném rodičovství.
Počet obyvatel 1950 --- 170 mil.
2016 --- 1.216 mld.

Potom několik lodí s kondomy a stanné právo zajišťující vymahatelnost základním právních a společenských norem.
Po deseti letech se můžeme bavit , co dál. Jinak je to házení perel sviním.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

15.7.2022 15:34 Reaguje na Miroslav Vinkler
Je Vám jasné, že za to se u určitých vrstev setkáte s opovržením? Když tu tézi o prezervativech v jednom rozhovoru vyslovil botanik Václav Větvička, kterého si neskutečně vážím, byl za to davem neziskovek dehonestován a raději se stáhl do ústraní. Přitom neřekl nic jiného než pravdu. Dneska navíc máte výhodu, že za pravdu Vás neupálí. Akorát po Vás budou vypatlanci štěkat.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

15.7.2022 15:59 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
A opravdu to byl Václav Větvička? Nebyl to náhodou Ladislav Větvička? A opravdu se Václav Větvička stáhl do ústraní? :-)
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

17.7.2022 09:25 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Už tu jeden štěká viz níže. Asi dostal větvičkou větší po kebulce.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

17.7.2022 11:47 Reaguje na Petr Pekařík
Pekaříku, ty jsi jen hloupý troll, nic víc. ... Pokud bys občas použil kedlubnu, tak by sis dokázal dohledat že se Větvička od výroků o Africe distancoval a rozhodně neodešel do ústraní (je mu už 80+, proto není tak aktivní). ;)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.7.2022 17:40
Problém je v tom, že tyto nešlechtěné plodiny většinu z půdy získaných živin spotřebují pro svůj růst. Proto jsou taky odolné a rostou dobře i v nepříznivých podmínkách a jen s minimem ošetřování. Pouze malý podíl živin použijí na produkci člověkem žádaných semen.
A právě šlechtění plodin člověkem, například několik tisíciletí šlechtěné obilí, způsobuje to, že rostlina většinu získaných živin vkládá do člověkem žádané produkce, tady počtu a hmoty semen a do svého vlastního růstu vkládá jen nezbytné prostředky, které umožní, aby rostlina produkovala v člověkem vytvořených optimálních podmínkách. Například v posledním století se vědomě šlechtí obilí s nižší výškou, protože kromě jiného o živiny, které pšenice nebo žito ušetří na tvorbu vyššího stébla, může rostlina přidat a vyprodukovat větší objem zrna. Přirozeně to je možné jen na polích, kde například nejsou plevely, které by nízké obilí přerostly.
U těch afrických alternativních plodin tak k skutečnému posouzení jejich použitelnosti bude třeba znát tvrdá data. Kolik jsou schopny vyprodukovat potravin z jednotky plochy, metru čtverečního nebo hektaru a za jak vysokého využití lidské práce ta produkce je. Případně jak jsou ty plodiny vhodné k intenzifikaci produkce , pokud lidskou práci nahradí velké zemědělské stroje.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

15.7.2022 18:11 Reaguje na Radim Polášek
Průměrně má fonio výnos 0,5-1,4 t/ha. V dobrých podmínkách až 2 t/ha. Výhodou je, že v pohodě zvládá méně úrodné oblasti a vyroste za nějakých 70-85 dní.

https://fonio.cirad.fr/en/the-plant/production
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

16.7.2022 05:36 Reaguje na Petr Eliáš
U pšenice se uvádí v dobrých podmínkách až 7 tun na hektar, Pokud by tam mohli pěstovat v dobrých podmínkách pšenici, tak proč by pěstovali fonio, které má mnohem menší výnos? Lidé v Africe trpí hlady a v prvé řadě je třeba je nakrmit, takže v oblastech, kde to jde, je nutno pěstovat plodiny s co největším výnosem, aby obyvatelstvo bylo co nejméně závislé na dovozu obilí z ciziny.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

17.7.2022 09:26 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Důležitější je vůbec začít něco pěstovat
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

17.7.2022 10:28 Reaguje na Petr Pekařík
To sice máte pravdu, ale jednak je tam dost velký pohyb lidí díky lokálním válečným konfliktům a kromě toho určitá vrstva jedinců se "namlsala" díky potravinové pomoci a nechce se jim pracovat. Takže plošné zainteresování afrických obyvatel do této aktivity asi nehrozí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.7.2022 17:50
Mimochodem, na té fotce ten černoch ve zmijovce drží "kytici" nějaké té původní tamější obilné plodiny. Je vidět, že objem kytice je poměrně velký, zatímco množství "zrna" v těch klasech, či co to tam je za květenství, je malé a kytice je tak z 99 % pouze nejedlá sláma. Dala by se z té slámy možná dělat odolná kvalitní košťata, jako se dělají tuším z čirokové slámy, ale jídla z toho moc není.
A teď si promítněte, kdyby takhle velká kytice byla z uzrálé pšenice. Hmotnost slámy kytice by byla stejně zanedbatelná jako na té fotce, zatímco hmotnost pšeničného zrna v klasech v takhle velké kytici by odhadem činila tak 200 - 400 gramů pšeničného zrna. A to by už, po uvaření na pšeničnou kaši, nasytilo toho černocha i výzmamnou část jeho rodiny.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

15.7.2022 17:58 Reaguje na Radim Polášek
Jinými slovy totéž, co jsem psal o pšenici dvouzrnce.
Odpovědět
Pe

Petr

15.7.2022 18:44 Reaguje na Radim Polášek
Jenže kdyby tu vyšlechtěnou pšenici zkusili pěstovat v půdě na té fotce, tak by nedržel v ruce nic.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

15.7.2022 20:34 Reaguje na Petr
Kdyby naši předkové v Čechách dlouhá staletí nepečovali o místní půdu a nezúrodňovali ji, vypadala by stejně jako ta na obrázku.
Odpovědět
Pe

Petr

15.7.2022 20:40 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Tak to ani náhodou. To by u nás dnes nerostly žádné lesy. Ale jak sám vidíte, lesy rostou.
Půda je u nás normální a úrodná, a to v podstatě celoplošně. Dá se s trochou skromnosti říct, že když u nás vykácíte les a zoráte, máte okamžitě úrodné pole a můžete sít pšenici.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.7.2022 21:42 Reaguje na Petr
Mýlíte se , v indexu poškození půd v EU je ČR na nelichotivém prvním nebo druhém místě.

Eroze,degradace, utužení , deficit organického uhlíku apod. Stačí ?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

15.7.2022 21:45 Reaguje na Petr
Tak si běžte někdy rýpnout v lese do země, abyste zjistil, jak silná vrstva úrodné země tam je. Když to porovnáte s vrstvou ornice na normálním poli, tak takové síly nedosahuje ani náhodou, protože se tam dlouhá staletí navážel hnůj, provádělo zelené hnojení, zatímco z lesa se díky těžbě hmota odvážela. A co se týče toho lesa, tak ono hodně záleží taky na vláze. Izraelci na hranici s Palestinou v poušti založili les. Natáhli tam závlahu a dneska tam rostou hodně velké stromy. Už asi 50 let.
Odpovědět
Pe

Petr

15.7.2022 22:10 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ano, vrstva je menší, nepromíchávalo se to, ale to nevadí, je tam. A ani náhodou se nepodobá tomu, jak jste psal - co je na obrázku.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

15.7.2022 22:21 Reaguje na Petr
A můžu se zeptat, když se podívám na tu fotku, z čeho žijí ty keříky v popředí a v pozadí vidím i nějaké stromy. Jedná se o typickou krajinu, kterou místní domorodcu zplundrovali pasením dobytka a nekontrolovanou těžbou dřeva. Kdyby se k těm pozemkům chovali stejně jako se lidé chovají k lesům u nás, během několika desítek let by tam byl souvislý lesní porost.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

17.7.2022 08:07 Reaguje na Petr
Petře, řekni nám neco o sobě, věk, vzdělání , profese , bydliště,...
ať teda víme kde jsou ty skvělé půdy. Díky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.7.2022 20:10 Reaguje na Petr
Kultivací půdy nedovolíte organické vrstvě, aby ji odvál vítr a nespláchly deště. Tak se po staletí zúrodňuje půda, pokud tu organiku nepřináší řeky při
záplavách a vítr odjinud. Bez staletí
kultivace ze z ničeho nic nevytvoří
vrstva úrodné ornice, pokud není
dílem naváté úrodné půdy, či náplavem velkých řek. V lesích se taky tvoří
humus , ale ze svahů je často odnášen
do údolí a může být příčinou zabahnění
jezer a u nás rybníků a přehrad. Les
bez půdního pokryvu trávou, klestím
atd je náchylný ke splachům nejen
humusu, ale i jemné půdy až na skalnaté
podloží. Ilustrační foto nelze brát
jako příklad budoucího pole, protože
humus tam není odkud dodávat. Živiny
lze dodat z umělých hnojiv a jalová
půda bude pouze sloužit jako "držák"
kořenů a nikoliv jako zdroj živin.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

18.7.2022 13:58 Reaguje na Břetislav Machaček
Táta byl ze "selského", takže tohle celkem chápu. Hůř se to vysvětluje člověku, který zná přírodu akorát z monitoru počítače.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.7.2022 11:24
Při současné natalitě v Africe a jejich ekonomických možnostech by byla
ideální obilnina plodící na každém stéble už upečený bochník chleba !
Pokud na palivo likvidují čerstvě zasazené stromy bránící šíření pouští,
tak klidně zkonzumují dodané osivo, aníž by ho vůbec zaseli. Změnit totiž
myšlení sběrače a lovce na farmáře trvalo tisíce let a nelze to jen tak
přeskočit bez těch hladomorů, které ty lovce a sběrače naučily vytvářet
zásoby a pěstovat a chovat potravu cíleně. Mezičlánek ve formě dodávek
potravin je bohužel k tomu nepřinutí nikdy a stejně jednou narazí na
možnosti dodavatelů. Život na dluh a to i ten potravinový je cestou do
pekel dlážděnou sice humánními úmysly, ale o to více bude jednou šokem,
kdy se dlužník zeptá, kde jsou ty potraviny a bude si je vynucovat
třeba migrací do země zaslíbené. To už se pomalu děje a bude to stále
víc agresivnější. Nedáváš dobrovolně, tak si to vezmeme sami a tak si
vyberte, zda dávat a nebo se bránit něčemu, co jsme sami vytvořili.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.7.2022 18:24
Myslím, že v současnosti Cejlon je příkladem ekologického zemědělství.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist