Trávou z podmáčených luk na Žďársku se po zpracování bude topit ve škole
27.4.2023 00:52 | ŽĎÁR NAD SÁZAVOU
(ČTK)
Otázkou, co udělat s posečenou trávou, se podle Kafkové Sdružení Krajina zabývá přes 20 let, pálit ji nechtělo. Většinou se tráva ukládala na kompost nebo sušila pro hospodářská zvířata. Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Experimentální kogenerační jednotka Wave 120, která vyrábí teplo a elektřinu, by měla být v Herálci osazená letos v létě. Odborníci z ČVUT pak podle spolku budou technologii ladit na palivo z trávy podmáčených luk, která se chemickými vlastnostmi liší od běžné biomasy používané na výrobu peletek. "Pokud bude vše fungovat tak, jak předpokládáme, bude to elegantní koncovka pro trávu z luk, o které se dlouhodobě staráme," uvedl Tomáš Blažek ze Sdružení Krajina.
Otázkou, co udělat s posečenou trávou, se podle Kafkové Sdružení Krajina zabývá přes 20 let, pálit ji nechtělo. Většinou se tráva ukládala na kompost nebo sušila pro hospodářská zvířata. "Pokud je třeba sušší rok a není dostatek sena na krmení, děláme balíky, nicméně seno z podmáčenek není úplně výživné. Nebo se dá používat na příkrm nebo na podestýlku," uvedla.
Tráva posečená na podmáčených loukách také končila v kompostárnách, bioplynových stanicích nebo u výrobců pelet. Často se ale ukázalo, že to pro tyto účely není úplně vhodná surovina nebo ji tyto provozy nebyly schopné zpracovat v takovém množství.
Spolupráce mezi Sdružením Krajina, Herálcem, ČVUT a firmou ProPelety začala spolku před víc než dvěma lety. Trávu slisuje žďárský výrobce na peletky, z nich se pak bude v Herálci vyrábět teplo a elektřina. Teplo bude sloužit k vytápění tamní školy, která spotřebuje rovněž vyrobený elektrický proud.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Vědci zkoušejí energeticky využít čistírenské kaly spolu s odpadem z restaurací
Bioplynová stanice v Ústí po modernizaci zpracuje i balené potraviny
V Česku by mohly být desítky bioplynových stanic, které by fungovaly čistě jen na gastroodpad, říká starosta Kněžic Milan KazdaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Miroslav Vinkler
27.4.2023 08:03Na papíru to vypadá dobře , škoda že nejsou k dispozici základní technické údaje , kalkulace ceny tepla a elektřiny a investiční náklady.
Tipnu si , že půjde o ORC cyklus , který není nejlevnější.
Odpovědět
Tipnu si , že půjde o ORC cyklus , který není nejlevnější.
VM
Vladimir Mertan
27.4.2023 19:17 Reaguje na Miroslav Vinklerhttps://allforpower.cz/obnovitelne-zdroje/wave120-kogeneracni-orc-jednotka-na-drevni-stepku-v-kontejnerovem-provedeni-322
Skôr by som videl problém v tom, že primárne nie je určená na spaľovanie sena. Spaľovanie sena prináš veľké problémy. Predovšetkým vytvára množstvo popola, ktorý je tekutý a zapcháva horáky. Osahuje určitý podiel fluoru a chlóru a pri horení vytvára zlúčeniny ktorré leptajú prakticky všetko vrátane kominárskej nerezovej ocele. To sa týka aj spaľovania senových brikiet alebo peliet. Možno by stálo za úvahu seno baliť do malých balíkov a tie páliť v cementárni ak je nablízku.
Odpovědět
Skôr by som videl problém v tom, že primárne nie je určená na spaľovanie sena. Spaľovanie sena prináš veľké problémy. Predovšetkým vytvára množstvo popola, ktorý je tekutý a zapcháva horáky. Osahuje určitý podiel fluoru a chlóru a pri horení vytvára zlúčeniny ktorré leptajú prakticky všetko vrátane kominárskej nerezovej ocele. To sa týka aj spaľovania senových brikiet alebo peliet. Možno by stálo za úvahu seno baliť do malých balíkov a tie páliť v cementárni ak je nablízku.
Karel Zvářal
27.4.2023 19:41 Reaguje na Vladimir MertanU nás kdysi vypsali na ZD soutěž, co s řepkovou slámou. Už v osmdesátkách s tím měli "problém". Vyhrál tuším že systém pěstování hub (hlívy?) v pytlích s toto slámou. Netuším, zda či kde se to praktikovalo, mně přišlo nejjednodušší ji zaorat. Prostě ta půda si poradí s čímkoliv organickým, takže bych to používal jako mulč nebo hnojení. A jak píší výše, nejsem s tímto názorem sám.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
27.4.2023 20:59 Reaguje na Karel ZvářalV podstate áno, ideálne by bolo zmiešať s maštaľným hnojom a zaorať, alebo zaorať len tak. Ale na to treba mať agropodnik čo by pomohol s likvidáciou v podstate s bioodpadom. Chápem aj snahu nejako energeticky využiť a zhodnotiť nekvalitné seno.Tiež sme chceli takto riešiť seno s menej hodnotných zamokrených častí Bielokarpatských lúk. Práve kvôli problémom s horením čo som písal sme od toho ustúpili. K výrobe brikety alebo pelety je veľmi veľa manipulácie a nákladov s veľmi malým ekonomisckým ziskom, oveľa ľahšie sa vyrobí obyčajná štiepka, alebo normálne drevo na kúrenie.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.4.2023 21:14 Reaguje na Vladimir MertanPodmáčené louky... Nezní to na dnešní dobu trochu podezřele?-) Tak ať jsou ještě více podmáčené, vodu v půdě přece potřebujeme zadržet! Navrhl bych polovinu poséct a nechat na místě, druhou polovinu poséct (až) příští rok, a tak to točit. Rašelinou se dříve topilo, dnes mokřady vytváříme uměle. Tady se toto řešení samo nabízí: organika (humus) drží vodu. Pokud by tam tedy nebyl vhodnější lesní porost...
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
28.4.2023 06:12 Reaguje na Karel ZvářalNeviem prečo si všetci myslia, že vedia vyriešiť problém ktorý nepoznajú. Ak sa biomasa pravidelne neodstraňuje, mení sa druhové zloženie v prospech nitrofilného porastu ako je žihľava a podobne. Lesný porast myslíte vrbinovú húštinu? Rašelina vzniká tam, kde rastie rašeliník, a to zďaleka nie je každý močiar. V každom prípade menej časté kosenie prípadne ponechnie biomasy veľmi často navrhujú ľudia, ktorí sa koseniu nikdy nevenovali. Normálneho kopaničiara a gazdu by to nikdy nenapadlo, pretože má skúsenosti a vie čo by sa stalo. Zalesniť vzácne lúky, ktorých zstávajú len posledné zvyšky by fakt nebolo dobré riešenie.
Odpovědět
Karel Zvářal
28.4.2023 07:19 Reaguje na Vladimir MertanNapř. ta žihľava je známá léčivka, místo vrbiny by to mohla být olšová smrčina. Než topit nekvalitním senem, raději dřevní hmotou, co říkáte?-)
https://www.feminus.cz/blog/zdravi/kopriva-a-jejich-8-vedecky-overenych-benefitu-pro-zdravi/
Odpovědět
https://www.feminus.cz/blog/zdravi/kopriva-a-jejich-8-vedecky-overenych-benefitu-pro-zdravi/
VM
Vladimir Mertan
28.4.2023 07:35 Reaguje na Karel ZvářalAsi Vám uniklo prečo sa tie lúky udržujú. Vzácne botanické spoločenstvá Vám nič nehovoria. Orchis majalis, dactylorhiza incarnata. Páperníkové (suchopýrové) močiare sú naozaj vzácne, na páperníku žije napíklad vrkoč bažinný https://cs.wikipedia.org/wiki/Vrko%C4%8D_ba%C5%BEinn%C3%BD Nehovorte mi, že žihľavy je málo a potrebujete ďaľšie plochy ako liečivky :-) Žihľavu som použil iba ako príklad, väčšinou tie lúky zarastú časom trstinou (rákosem) Samozrejme je lepšie kúriť drevom ako senom, len to drevo by bolo dobré vypestovať niekde inde a nie na vzácnych podmočených lúkach.
Odpovědět
Karel Zvářal
28.4.2023 07:48 Reaguje na Vladimir MertanO tom střídavém sečení jsem to psal proto, že na té vzácné květeně žije i vzácný hmyz a jiné organismy. Na to botanici rádi zapomínají. Než vozit na spálení či vypalovat na místě (též management), tak raději stařinu, kde fauna přezimuje. Každé opatření má svá pro a proti, nenajdete jednu universální, nejlepší...
Odpovědět
Karel Zvářal
28.4.2023 07:55 Reaguje na Karel ZvářalA i to je jeden z důvodů, proč mizí hmyz - každou burinu musíme zlikvidovat. Asi si myslíme, že on nějakým zázraken povstane z popela...
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
28.4.2023 14:50 Reaguje na Karel ZvářalHmyz mizne hlavne kvôli veľkým lánom a chemizácii. Pritom drobným poľnohospodárom sa kladú všakovaké prekážky aby nemohli hospodáriť. Dotácie sú nastavené tak, aby do určitého termínu bolo všetko pokosené. A tie časti prírody, kde by ten hmyz mohol prežiť postupne zarastajú náletom. Pravdaže prvé štádiá sukcesie zdvihnú počty kvitnúcich rastlín aj hmyzu, ale to je cesta do pekla. Neskoršia húština a časom les už neposkytne lúčnym druhom žiadny priestor a postupne odchádzajú.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
28.4.2023 14:46 Reaguje na Karel ZvářalJasné hmyz tam žije aj vzácny. Ale pri Vašom postupe sa najskôr zlikviduje rastlinné spoločenstvo a následne odíde aj ten vzácny hmyz. Viete píšete "ľahko botanici zapomínají. Nie som botanik, lúky kosím profesionálne ale nie je to také jednoduché. Akonáhle sa podarí nejakú lúčku oslobodiť od zarastania a degradácie prídu zoológovia s požiadavkami. Ale zdegradované časti lúky musíte pokosiť vždy, takže čo - nepokosia sa kvalitné časti a tie postupne degradujú. Veľmi veľa nekvalitného sena vzniká hlavne kvôli požiadavkám zoológov. Napríklad modráčik krvavcový a bahniskový (maculinea teleius a nausithous) si vyžadujú nekosiť od 15 júna do 15. augusta. Ak teda nestihnete pokosiť v júni, čo sa kvôli počasiu stane často môžete seno pravdepodobne zahodiť, pretože v horách po 15 auguste seno jednak neusušíte a jednak aj aj usušíte tak má mizernú kvalitu.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
27.4.2023 09:44Další EKOLOGISTICKÝ způsob likvidace biomasy. Kompost by orná půda v okolí
nepotřebovala? Jakoupak má půda kvalitu, že se bude další biomasa pálit?
Planeta ZEMĚ vám to EKOLOGISTÉ jednou spočítá i s tím vašim CO2, až dojdou
umělá hnojiva a půda bude pouze držákem pro živořící plodiny. Hlavně, že
se probendí další dotace do nesmyslů a udělá se čárka, že se nespalují
fosilní paliva.
Odpovědět
nepotřebovala? Jakoupak má půda kvalitu, že se bude další biomasa pálit?
Planeta ZEMĚ vám to EKOLOGISTÉ jednou spočítá i s tím vašim CO2, až dojdou
umělá hnojiva a půda bude pouze držákem pro živořící plodiny. Hlavně, že
se probendí další dotace do nesmyslů a udělá se čárka, že se nespalují
fosilní paliva.
MJ
Marcela Jezberová
27.4.2023 12:27Upřímně řečeno, nechápu, proč by se ta tráva nedala využít na kompost. Topit s tím samozřejmě také můžete, ale bude to stát majlant-posekat, usušit, odvézt, skladovat, nařezat, slisovat asi ještě s něčím jiným, napytlovat a zase skladovat a prodat. Ve variantě kompost: posekat, odvézt na kompost, překopat a prodat někomu, kdo si sám přijede s vlekem nebo přívěsem za auto. Ne, využití na pelety nechápu.
Odpovědět
Pe
Petr
27.4.2023 18:50 Reaguje na Marcela JezberováPosekat, odvézt na kompost a překopat jde doma, když mám tří kolečka trávy. Ze 160 hektarů už to vypadá trochu jinak.
Udává se 3 tuny sena z hektaru, to je 10 velkých, 300kilových balíků. Krát 160 je... hodně sena :-)
Odpovědět
Udává se 3 tuny sena z hektaru, to je 10 velkých, 300kilových balíků. Krát 160 je... hodně sena :-)
BM
Břetislav Machaček
28.4.2023 09:57 Reaguje na PetrVíte jak to dělá můj kamarád? Louku pokosí a trávu shrne
na okraji do kup. Za rok přijede s nakladačem a kompost
rozveze po poli na kterém seje kukuřici, která se stejně
musí ošetřit proti plevelům. Žádná nákladná přeprava a
"teplé" kompostování. Mi ten kompost nabízel, ale já
chemii nikde nepoužívám a tak jsem tento kompost odmítl
kvůli semenům různých trav a plevelů. Takže žádné sušení
a balíkování, ale pouze strojní shrabání k okraji louky.
Jinak výsledek je nejlepší za dva roky, kdy tam chodím
(mám to povolené) na supr kompost k výsadbě sazenic.
Odpovědět
na okraji do kup. Za rok přijede s nakladačem a kompost
rozveze po poli na kterém seje kukuřici, která se stejně
musí ošetřit proti plevelům. Žádná nákladná přeprava a
"teplé" kompostování. Mi ten kompost nabízel, ale já
chemii nikde nepoužívám a tak jsem tento kompost odmítl
kvůli semenům různých trav a plevelů. Takže žádné sušení
a balíkování, ale pouze strojní shrabání k okraji louky.
Jinak výsledek je nejlepší za dva roky, kdy tam chodím
(mám to povolené) na supr kompost k výsadbě sazenic.
Pe
Petr
28.4.2023 10:25 Reaguje na Břetislav MachačekProč ne. Každá věc má nějaké svoje řešení, různé věci mají různá řešení. Váš kamarád evidentně nemá 160 hektarů podmáčených luk, takže si může jezdit, hrabat i rozvážet jak chce.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
28.4.2023 14:56 Reaguje na Břetislav MachačekDobré riešenie, ale len tam kde sú k tomu podmienky. Ochranári by potrebovali k tým 160 ha lúk ešte aspon 300 ha ornej pôdy s kukuricou . :-) Vašemu kamarádovi fandím, ľudia sú vynaliezaví a často nájdu optimálne zvládnutie problému..
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
27.4.2023 19:22Z nekvalitným senom je naozaj problém. Zatiaľ iba čítam "knížecí rady" o komposte a podobne. Pravdepodobne by to seno nakoniec zožralo nejaké menej náročné plemeno dobytka mäsového typu. Samozrejme by ale značne menej priberali. Potom sú tu samozrejme neobľúbené exmorské kone, zubry, bizóny alebo byvoly.
Odpovědět
