Třeboňským rybníkům chybí přes 20 procent vody, sucho je největší za desítky let
30.4.2026 04:46
(ČTK)
Dodal, že na hospodaření společnosti může mít sucho zásadní dopad. "Rybníky mají poměrně značný odpar, mnohem větší, než bylo historicky obvyklé. Viním z toho hlavně východní vítr, protože je extrémně suchý," uvedl Kukačka. Z rybníků teď ubývá centimetr vody každé dva až tři dny. V krajině navíc chybějí zimy s dostatečným množstvím sněhu, ze kterého se při tání uvolňuje vlhkost postupně.
Na podzim rybáři vybrali zhruba 20 rybníků s malým množstvím vody, které z výlovů vynechali. U ostatních výlovů se snažili s vodou dobře hospodařit. "Ve zkratce je to reorganizace systému vypouštění kaskád rybníků tak, abychom co nejefektivněji vodu zachytili v krajině," uvedl Kukačka.
Podle množství vody v rybnících také společnost volí rybí násadu. "Rybníky, které mají extrémně málo vody a máme trošku šanci, že se tam voda dotáhne, tak jsme nasadili, nebo plánujeme nasadit třeba milimetrová embrya. A zase tržní ryby, abychom jich měli dostatek a dokázali pokrýt poptávku, jsme nasadili do těch rybníků, které mají dostatek vody," doplnil Kukačka.
Hlavní činností společnosti Rybářství Třeboň a.s. je chov ryb. Společnost provozuje rybí líheň, sádky, prodejny ryb a vlastní rybářské revíry pro sportovní rybolov. Spravuje 8000 hektarů rybníků. Roční produkce dosahuje 2800 tun ryb, z čehož 80 procent tvoří kapr.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Srážky z minulých dnů jsou podle InterSucha vzhledem k předpovědi k nezaplacení
Plzeňské městské lesy vsadily na obalované sazenice stromků, lépe se ujímají
Pondělní bouřky vodní nádrž Vír na Žďársku nedoplnily, hladina stoupla jen mírněOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Karel Zvářal
30.4.2026 08:56Ať mi nikdo neříká, že s pomocí "ikonické" AI nedovedou zajistit dostatek srážek. Otepluje se, voda se vypařuje rychleji, než kdy dřív, ale nikde nepadá-/ Krom zvýšeného kysličníku tam hraje roli "žáby na prameni" ještě něco jiného (no ale rozbitý JS s padavým/výsušným větrem v žádném případě, že...). Otázka/záhada za 500(mega), že?-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.4.2026 09:06No je známo, že volná hladiny má velmi vysoký výpar. Na druhé straně, nepřerybněný rybník má rezervu vody. Pokud by se osazovalo úměrně, tak to ryby mohou přežít.
Odpovědět
Pe
Petr
30.4.2026 18:27 Reaguje na Slavomil VinklerVysoký výpar je přece pozitivum, takže v pořádku. Vzdušná vlhkost je součástí vody v krajině (malý vodní cyklus) a vyšší vzdušná vlhkost jednoznačně prospívá všemu živému.
Když budeme bránit výparu a vyšší vzdušné vlhkosti, vlastně tím bráníme vzniku srážek.
Odpovědět
Když budeme bránit výparu a vyšší vzdušné vlhkosti, vlastně tím bráníme vzniku srážek.
SV
Slavomil Vinkler
1.5.2026 06:15 Reaguje na PetrNo ale i negativní. Potoky pod rybníky vysychají, živočichové a rostliny chípou, spodní voda se nedoplňuje. Takže by těch nádrží nemělo být moc.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
30.4.2026 15:07Volná hladiny má vysoký výpar?
To je diskutabilni tvrzeni. Pokud je to hladina opravdu velke vodni plochy (oceany) tak to nejspis neplati Spis to bude platit pro male melke ryblicky s sirokym bahnitym rostlinnym okrajem
Co ale plati rozhodne je, ze takovato vec se blbe meri! :)
Jak to chcete zmerit u Orliku, Lipna ci Rozmberku (dostatecne presne mereni vtoku a vytoku nemate ani u toho Rozmberku, nemluve o tech dalsich stovkach rybniku v okoli, kde nemate mereni zadne) Existuje jeden vynikajici priklad, kdy toto je mozne: Kaspicke more jehoz rozmery zname presne a prutok hlavniho pritoku - Volhy vicemene taky. Zbytek -srazky nad tim morem a prutoky dalsich nevelkych -kavkazskych a iranskych + nevelka (prutokem - nikoliv delkou) reka Ural pritoku se da rozumne odhadnout.
Vypad pak vychazi asi 1 metr za rok, pomatuji li se dobre (a kazdy si prislusnou aritmetiku muze zhruba sam zopakovat) Nevylucuji, ze v pripade soustavy vsech jihoceskych rubniku a rozumne presneho mereni hladin tamnioh rybniku lze neco globaslniho rozumneho i o tech jihoceskych rybnicich rici ale na detaily se radji neptejme :)
Odpovědět
To je diskutabilni tvrzeni. Pokud je to hladina opravdu velke vodni plochy (oceany) tak to nejspis neplati Spis to bude platit pro male melke ryblicky s sirokym bahnitym rostlinnym okrajem
Co ale plati rozhodne je, ze takovato vec se blbe meri! :)
Jak to chcete zmerit u Orliku, Lipna ci Rozmberku (dostatecne presne mereni vtoku a vytoku nemate ani u toho Rozmberku, nemluve o tech dalsich stovkach rybniku v okoli, kde nemate mereni zadne) Existuje jeden vynikajici priklad, kdy toto je mozne: Kaspicke more jehoz rozmery zname presne a prutok hlavniho pritoku - Volhy vicemene taky. Zbytek -srazky nad tim morem a prutoky dalsich nevelkych -kavkazskych a iranskych + nevelka (prutokem - nikoliv delkou) reka Ural pritoku se da rozumne odhadnout.
Vypad pak vychazi asi 1 metr za rok, pomatuji li se dobre (a kazdy si prislusnou aritmetiku muze zhruba sam zopakovat) Nevylucuji, ze v pripade soustavy vsech jihoceskych rubniku a rozumne presneho mereni hladin tamnioh rybniku lze neco globaslniho rozumneho i o tech jihoceskych rybnicich rici ale na detaily se radji neptejme :)
Karel Zvářal
30.4.2026 16:42 Reaguje na Miloš ZahradníkVčera to bylo v tv,a údaji,že se za den vypaří (ve větrném a teplém dni) 1cm, věřím.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
30.4.2026 17:04 Reaguje na Karel ZvářalKolik teplych a vetrnych dnu je nad Kaspickym morem? A presto se tam vypari "jen" asi 1 metr vody za rok. Ze se v teplem a vetrnem dnu vysusi bahnisko, v kterem rano bylo i vic, nez 1 cm vody v prumeru rad verim
Odpovědět
Karel Zvářal
30.4.2026 17:33 Reaguje na Miloš ZahradníkV zimě méně, v létě více. Dal jsem dnes na balkon prádlo, za 2 hod bylo suché, v koupelně schne (skoro) celý den...
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2020/cislo-9/vyparomer-hladine-jezera-most.html
Odpovědět
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2020/cislo-9/vyparomer-hladine-jezera-most.html
MZ
Miloš Zahradník
30.4.2026 18:09 Reaguje na Karel ZvářalTen namereny metr ramcove odpovida odparu z Kaspickeho more ktery spoctu z udaju wiki raz dva :)
Naprosto zasadni je ale prece konstrukce toho vyparomeru. Kdybych treba to Kaspicke more nebo zmineny rybnik pokryl hustou siti vyparomeru ten vypar by se podstatne zmenil (obvykle zvetsil) Bahnity melky okraj rybnika se nejspis vyparuje daleko rychleji nez uprostred vodni plochy a merit odpar na Lipne mozna lze (ale pritok zname jakztak
jen co pritece z Vltavy) nekolika malo vyparomery
ale nejen v takovem v Atlantiku to bude jine :) Museli bychom znat prubeh vlhkosti nad hladinou oceanu (a ta namerena vlhkost tesne nad nad vyparomerem NEbude stejna) atd. Kazdopadne jeden metr za rok je rozumna aproximace nebot prumerne srazky na Zemekouli hadam nedosahuji zdaleka ani 1000 mm za rok z cehoz plyne ze stejnou hodnotu bude mit prumerny vypar na Zemekouli. Zda je vetsi prumerny vypar nad pevninou nez nad okeany nevim, ale povazoval bych to za velmi pravdepodobne. (Viz to pradlo :) Vlastne je to docela malo, ze? Takove obrovske plochu okeanu s malou oblacnosti a teplym podnebim
Odpovědět
Naprosto zasadni je ale prece konstrukce toho vyparomeru. Kdybych treba to Kaspicke more nebo zmineny rybnik pokryl hustou siti vyparomeru ten vypar by se podstatne zmenil (obvykle zvetsil) Bahnity melky okraj rybnika se nejspis vyparuje daleko rychleji nez uprostred vodni plochy a merit odpar na Lipne mozna lze (ale pritok zname jakztak
jen co pritece z Vltavy) nekolika malo vyparomery
ale nejen v takovem v Atlantiku to bude jine :) Museli bychom znat prubeh vlhkosti nad hladinou oceanu (a ta namerena vlhkost tesne nad nad vyparomerem NEbude stejna) atd. Kazdopadne jeden metr za rok je rozumna aproximace nebot prumerne srazky na Zemekouli hadam nedosahuji zdaleka ani 1000 mm za rok z cehoz plyne ze stejnou hodnotu bude mit prumerny vypar na Zemekouli. Zda je vetsi prumerny vypar nad pevninou nez nad okeany nevim, ale povazoval bych to za velmi pravdepodobne. (Viz to pradlo :) Vlastne je to docela malo, ze? Takove obrovske plochu okeanu s malou oblacnosti a teplym podnebim
MZ
Miloš Zahradník
30.4.2026 18:18 Reaguje na Miloš ZahradníkK tomu Vesmiru - netreba dodavat, ze udaje za jednotlive roky se budou velmi lisit - nekdy i o desitky procent.
Rozumnejsi by bylo kdyby napriklad Povodi Labe - statem placena organizace -zverejnilo udaje obecneho zajmu jako napriklad namerene celorocni prutoku Labe v Decine apod. abychom mohli porovnat - nekdy velmi pronikavou - odlisnost jednotlivych let. Nevim, s jakou presnosti to dokazi v tom Usti zmerit (na Strekove asi pomerne dost slusne presne) kazdopadne by to byly poucne udaje. Treba
by se pak i vedci, publikujici podobna data naucili i adekvatne zaokrouhlovat prislusne vysledky :))))
Odpovědět
Rozumnejsi by bylo kdyby napriklad Povodi Labe - statem placena organizace -zverejnilo udaje obecneho zajmu jako napriklad namerene celorocni prutoku Labe v Decine apod. abychom mohli porovnat - nekdy velmi pronikavou - odlisnost jednotlivych let. Nevim, s jakou presnosti to dokazi v tom Usti zmerit (na Strekove asi pomerne dost slusne presne) kazdopadne by to byly poucne udaje. Treba
by se pak i vedci, publikujici podobna data naucili i adekvatne zaokrouhlovat prislusne vysledky :))))
SV
Slavomil Vinkler
1.5.2026 06:21 Reaguje na Miloš ZahradníkTo co píšete je jen všeobecný blábol ke zpochybnění naměřených výsledků.
Mokřady pomáhají, mohou i škodit.
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/oblibene-budovani-tuni-muze-krajine-spis-skodit-nez-pomahat-mini-experti/2663026
Odpovědět
Mokřady pomáhají, mohou i škodit.
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/oblibene-budovani-tuni-muze-krajine-spis-skodit-nez-pomahat-mini-experti/2663026
MZ
Miloš Zahradník
1.5.2026 14:03 Reaguje na Slavomil VinklerTo neni blabol ale zakladni otazka, kolik se vypari z kilometru ctverecniho slane ci sladke vody vodni plochy pripadne pole kukuricneho, psenicneho ci bramboroveho pripadne lesa ci treba stepi te ci one skladby. Spolecne temto legitimnim a dulezitym otazkam je to, ze se to spatne meri :) Proto mi prijde to uvodni zamysleni ve stylu "v prumeru cele Zemekoule se nad pevninou/morem (pripadne podrobneji lesem, savanou, mokradem, ledovcem ci snehem pokrytou krajinou atd.) za rok vypari radove jeden metr vody. Stejne mnozstvi za rok pak samozrejme globalne spadne ve srazkach :) Myslim si, ze ten metr
je vhodny startovni udaj ktery ma smysl zpresnovat a modifikovat. Za dodrzeni urcitych pravidel z nichz to nulte pravidlost je gramotnost ohledne vhodneho zaokrouhleni vysledku a poctivost priznat pribliznou chybu (byva i nekolik desitek procent) vysledku :)
Odpovědět
je vhodny startovni udaj ktery ma smysl zpresnovat a modifikovat. Za dodrzeni urcitych pravidel z nichz to nulte pravidlost je gramotnost ohledne vhodneho zaokrouhleni vysledku a poctivost priznat pribliznou chybu (byva i nekolik desitek procent) vysledku :)
MZ
Miloš Zahradník
1.5.2026 14:08 Reaguje na Miloš ZahradníkMe prijde podivuhodne, ze za tech 35 let neustaleho straseni "vedci" na tema klimaticke zmeny
nejsou meteorologove ochotni odpovedet na takhle zakladni otazku: Kdyz mate tak dobre meteorologicke (o klimatickych radeji taktne pomlcme) meteorologicke globalni modely - proc nemuze byt jejich dennim vystupem predikovane priblizne denni mnozstvi srazek nad danym uzemim (CR, stredni Evropa, svet - pripadne rozdeleny na oceany a kontinenty/ Scitat
stroje umeji cili takovato velicina by mohla byt kazdy den pocitana a publikovana a slouzila by pak zpetne - pri porovnani s vysledky mereni - jako kriterium kvality predpovedi co se mnozstvi srazek tyce :) Neni divu, ze se takoveto udaje radeji nepublikuji a nezverejnuji do nepovolanych rukou :)
Bavim se o srazkach - vypar je jen opacna stranka stejneho typu otazek :)
Odpovědět
nejsou meteorologove ochotni odpovedet na takhle zakladni otazku: Kdyz mate tak dobre meteorologicke (o klimatickych radeji taktne pomlcme) meteorologicke globalni modely - proc nemuze byt jejich dennim vystupem predikovane priblizne denni mnozstvi srazek nad danym uzemim (CR, stredni Evropa, svet - pripadne rozdeleny na oceany a kontinenty/ Scitat
stroje umeji cili takovato velicina by mohla byt kazdy den pocitana a publikovana a slouzila by pak zpetne - pri porovnani s vysledky mereni - jako kriterium kvality predpovedi co se mnozstvi srazek tyce :) Neni divu, ze se takoveto udaje radeji nepublikuji a nezverejnuji do nepovolanych rukou :)
Bavim se o srazkach - vypar je jen opacna stranka stejneho typu otazek :)
MZ
Miloš Zahradník
1.5.2026 14:12 Reaguje na Miloš ZahradníkUpresnuji, kdykoliv jsem kolegum meteorologum gtakovou otazku polozil odpovedi bylo mlzeni. Napriklad uz ta uvodni otazka - kolik je denni srazkovy prumer (na vypar se budu ptat az v druhe otazce) na cele Zemekouli. Jak se popr. meni v prubehu roku a pripadne se specifikaci pro jednotlive geograficke oblasti. Neni prece mozne tvrdit ze meteorology takovato otazka nezajima. Tohle
prece neni blabol, takova otazka :)
Odpovědět
prece neni blabol, takova otazka :)
va
vaber
1.5.2026 08:38 Reaguje na Miloš ZahradníkMyslím všeobecně, že sladká voda se vypařuje mnohem lépe než slaná .
Já mohu sledovat výpar v sudu na zahradě, kde je voda teplejší než v rybnících. Za celou zimu voda v sudu jen přibyla, tedy nevypařilo se nic.
V létě je výpar dost velký,ale centimetry za den to nebudou. Když je sud plný výpar je větší ,když je naplněn do poloviny, výpar je menší.Zřejmě se vytvoří nad hladinou nasycená vrstva vzduchu ,přirovnal bych to k rybníku obklopenému stromy.
Ale výpar z hladin našich vodních ploch není vůbec rozhodující pro sucho, problém je výpar z půdy , ten dělá sucho a vypařovací plocha je nesrovnatelná s vodní plochou a půda na slunci, zejména bez vegetace, se ohřívá a trhliny co se v půdě vytváří jsou hluboké .
Odpovědět
Já mohu sledovat výpar v sudu na zahradě, kde je voda teplejší než v rybnících. Za celou zimu voda v sudu jen přibyla, tedy nevypařilo se nic.
V létě je výpar dost velký,ale centimetry za den to nebudou. Když je sud plný výpar je větší ,když je naplněn do poloviny, výpar je menší.Zřejmě se vytvoří nad hladinou nasycená vrstva vzduchu ,přirovnal bych to k rybníku obklopenému stromy.
Ale výpar z hladin našich vodních ploch není vůbec rozhodující pro sucho, problém je výpar z půdy , ten dělá sucho a vypařovací plocha je nesrovnatelná s vodní plochou a půda na slunci, zejména bez vegetace, se ohřívá a trhliny co se v půdě vytváří jsou hluboké .
MZ
Miloš Zahradník
1.5.2026 14:18 Reaguje na vaberTo je otazka termodynamicka (priznam, ze pres jakousi rudimentarni blizkost k tehle nauce bych neumel odpovedet, jak se chovaji dve analogicke zkumavky se sladkou a slanou vodou - minim vypar nad hladinou vody, vypar nad slanym versus "sladkym" bahnem je jina otazka samozrejme) nebo i prakticka. Mozna se podivejte na jezero Balchas to je v zapadnicasti sladke a ve vychodni casti slane :) Cili opet stejna namitka - jak tohle chcete meerit aniz by to nebylo jen moudre "expertni" pokyvovani hlavou? :)
Odpovědět
va
vaber
1.5.2026 18:39 Reaguje na Miloš ZahradníkJá bych postavil dva sudy vedle seba ,tedy do stejných podmínek,jeden se sladkou a druhý se slanou vodou.
Nevím proč by se sud nebo jiná nádoba měla chovat jinak než dvě vodní plochy jedna s slanou a druhá se sladkou. Samozřejmě v realitě rozhodují jiné faktory třeba vítr, vlny a relativní vlhkost v atmosféře.
Nezkoumal jsem to,jen vím ,že prádlo namočené ve slané vodě usychá mnohem hůř, než mokré od neslané vody.
Odpovědět
Nevím proč by se sud nebo jiná nádoba měla chovat jinak než dvě vodní plochy jedna s slanou a druhá se sladkou. Samozřejmě v realitě rozhodují jiné faktory třeba vítr, vlny a relativní vlhkost v atmosféře.
Nezkoumal jsem to,jen vím ,že prádlo namočené ve slané vodě usychá mnohem hůř, než mokré od neslané vody.
LV
Lubomír Vrána
1.5.2026 19:02 Reaguje na vaberPrvní Raoultův zákon: tenze nad roztokem (NaCl a j.) je vždy nižší než nad čistou vodou. Menší tenze, pomalejší vysychání.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
1.5.2026 21:38 Reaguje na vaberS timhle souhlas :) Mozna i to porovnavani sudu ruzneho prumeru by melo smysl. U porovnani dvou stromu - treba smrku a dubu rostoucich vedle sebe ve dvou sudech to vsak bude jiz obtiznejsi :)
Jak velke jsou ty efekty Eaoultopva zakona v realnych podminkach? Kolik cini typicka vlhkost vzduchu nad morem v ruznych situacich? I u toho pradla namoceneho ve slane vode asi plati ze tesne pred vyschnutim se chova jako namocene (a vyzdimane) v Mrtvem mori :)
Jeste koukam na ten Raoultuv zakon on ale plati pro rovnovazny stav tedy blizko 100% a kolik ze je ten koeficient X?
Odpovědět
Jak velke jsou ty efekty Eaoultopva zakona v realnych podminkach? Kolik cini typicka vlhkost vzduchu nad morem v ruznych situacich? I u toho pradla namoceneho ve slane vode asi plati ze tesne pred vyschnutim se chova jako namocene (a vyzdimane) v Mrtvem mori :)
Jeste koukam na ten Raoultuv zakon on ale plati pro rovnovazny stav tedy blizko 100% a kolik ze je ten koeficient X?
MZ
Miloš Zahradník
1.5.2026 21:39 Reaguje na Miloš ZahradníkTen posledni odstavecek meho textu patri smazat :)
Odpovědět
Pe
Petr
2.5.2026 19:55 Reaguje na vaberZ plného sudu bude výpar samozřejmě vždy větší než z poloprázdného. Nad hladinou je vrstva nasycenějšího vzduchu, která funguje jako izolace a zpomaluje další výpar. Nad plným sudem (stejně jako třeba nad holou krajinou) ji ale pohyb vzduchu snadno odnáší pryč, takže se může vesele odpařovat další. Zatímco u poloprázdného sudu (zarostlého rybníka, lesnaté krajiny,...) s tou vlhčí vrstvu vzduchu jen tak něco nepohne, ta si tam sedí jako pecka. Proto se taky prádlo suší na průvanu a ne v zavřené malé koupelně.
Odpovědět
